Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Miroslava Grégra na předsedu vlády Václava Klause a odpověď předsedy vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Pan poslanec Miroslav Grégr požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 300

Váženy pane předsedo vlády!

Strategickým zájmem každého státu je co nejvyšší možná energetická soběstačnost. Nákup energie, či energetických surovin ze zahraničí je totiž drahý a zatěžoval by obchodní bilanci národní ekonomiky vzrůstající měrou.

Podle dostupných informací bude výroba elektrické energie v ČR po dobudování JE Temelín zhruba z 35% kryta energií z uranu, téměř celý zbytek (kromě asi 5% jiných zdrojů) z uhlí. Při současném rozsahu a způsobu útlumu těžby uranu i uhlí v ČR hrozí, že v horizontu 25 až 30 let budeme v důsledku současné energetické politiky státu značně závislí na dovozech energetické suroviny ze zahraničí.

Oblast, kde to platí doslovně, je těžba uranu. Poslední perspektivní ložisko uranu nejen v ČR, ale i ve střední Evropě, které leží v severních Čechách (těžitelné hlubinným způsobem) je cíleně utlumováno a je před likvidací. Tato mnohamiliardová investice, která by ČR poskytovala surovinu na 35% výroby elektrické energie nejméně po dobu 100 let, je za použití obrovských částek postupně likvidována a - pokud se tomu rychle nezabrání - bude brzy nevratným způsobem znemožněna těžba uranu v Čechách i budoucím generacím. Známe přitom mnoho případů ze světa, kdy státy doplatily na zavření vlastních ložisek suroviny okamžitým zvýšením cen dodávek od zahraničních dodavatelů!

Navíc zde hrozí, že prokazatelně nejsou vyloučeny ekologické následky prováděného způsobu likvidace na území s největší zásobou pitné vody v ČR.

Obracím se proto na Vás s dotazy:

- Nepovažujete za nutné s ohledem na vzrůstající cenu uranu na světových trzích. surovinovou bezpečnost ČR i vyhlídky obchodní bilance ČR přehodnotit útlum hlubinné těžby uranu v ČR a dát perspektivu normálního rozvoje s. p. DIAMO?

- Jakým způsobem je zajištěno, aby se státní prostředky a dotace používaly ve s. p. DIAMO jen na efektivní projekty?

- Kolik uranu, kde a za jakých podmínek nakoupila a. s. ČEZ v období do roku 1997? - Jak je zajištěn optimální výběr dodavatele uranu i výše ceny pro spuštění JE Temelín a jakého původu uran bude?

Druhým problémem, se kterým se na Vás obracím, je problém prostorů po hlubinné těžbě mnoha surovin. Tyto prostory jsou ve většině případů pod horizontem pitných vod. Dnes existují odborníky z oboru a vědeckými pracovišti vypracované technologie, které umožňují komerční využití těchto prostor k ukládání směsí z neutralizovaných odpadů, pomocí nichž lze zabránit poklesům půdy a likvidaci krajiny a sídel.

Bez použití těchto technologií rostou náklady na likvidaci škod, rekultivaci a revitalizaci v oblastech, které byly těžbou zasaženy.

Rád bych se Vás proto zeptal:

- Proč se nevyužívají tyto technologie vyplňování vytěžených prostor upravenými odpady, když je tak možno snížit potřebné dotace na těžbu surovin, popř. útlum těžby a následky těžby v krajině?

- Proč vláda do dnešního dne nezajistila (např. formou vládního usnesení) smysluplnou, efektivní restrukturalizaci podniků, která by znamenala něco prospěšnějšího, než jen prostou likvidaci podniků. V nich je často uložen ohromný finanční kapitál z minulých desetiletí, který by šlo využít, ne ho takto zmařit! Případ likvidace hlubinné těžby uranu v severních Čechách je toho klasickou ukázkou.

Vážený pane předsedo vlády, jsem přesvědčen že ve světle současného poznání ekonomické situace ČR je nutno řadu rozhodnutí z minulých let přehodnotit. Domnívám se, že jednou z těchto věcí je otázka budoucnosti hlubinné těžby uranu v ČR a žádám Vás, abyste se o to zasadil.

Václav Klaus předseda vlády České republiky

V Praze dne 3. července 1997
Čj. 31155/97-KPV

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám k dalšímu sněmovnímu využití svou odpověď na písemnou interpelaci poslance Miroslava Grégra ve věci surovinové a energetické politiky vlády s ohledem na záměr útlumu těžby uranu v České republice (evidenční číslo interpelace 300).

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Václav Klaus předseda vlády České republiky

V Praze dne 3. července 1997
Čj. 31155/97-KPV

Vážený pane poslanče,

ve Vaší interpelaci vyjadřujete obavu, že v budoucnosti budeme v důsledku současné energetické politiky státu značně závislí na dovozech energetických surovin a poukazujete zejména na pozastavenou těžbu uranu v severních Čechách, která by ještě 100 let mohla poskytovat surovinu pro výrobu elektrické energie.

Těžba uranu, která patřila v minulosti k nejvíce sledovaným a protěžovaným odvětvím těžařského průmyslu způsobila ohromné škody na životním prostředí ČR, jejichž důsledky bude náš stát napravovat ještě dlouhá desetiletí. Platí to zejména o chemické těžbě loužením, která byla spolu s hlubinnou těžbou uplatňována při těžbě uranu v oblasti severočeské křídy ve Stráži pod Ralskem a Hamru. Během téměř 30 let chemické a podzemní těžby zde bylo do podzemí vtlačeno 4 mil. tun kyselin i dalších chemikálií včetně amoniaku, které ohrozily vodohospodářsky využívané křídové horizonty a bylo nebezpečí, že toto znečištění bude postupovat dále k jihozápadu až do povodí Labe.

K nápravě této situace přijala vláda řadu usnesení, která vedla k útlumu těžby uranu a zahájení sanačních prací. Základními materiály jsou Důvodová zpráva k usnesení vlády ČSFR č. 894/1990 o změně koncepce útlumu těžby uranu v ČSFR ve vazbě na potřeby jaderné energetiky a Zpráva z kontroly podmínek pro realizaci útlumového programu uranového průmyslu v období 1990 až 2000. Následně se vláda ČR zabývala touto problematikou ještě pětkrát a přijala usnesení č. 533/1991, 366/1992, 429/1993, 244/1995 a 170/1996, která akcelerují a detailně zpřesňují průběh útlumu a definují jednotlivé kroky sanace podle schválené koncepce. V usnesení ze dne 26.dubna 1995 č. 244 vláda také schválila likvidaci hlubinného dolu Hamr 1. od 1. 5. 1995.

K tomuto rozhodnutí byla vláda vedena, kromě snahy po ukončení devastace životního prostředí, i ekonomickými důvody, protože s. p. DIAMO nebyl schopen v žádném ze svých dolů a úpraven získávat uran za cenu srovnatelnou s vyspělými státy světa.

V současné době (do r. 2001) je uran těžen v množství 600 t ročně. 300 t přestavuje vedlejší produkt sanace chemické těžby a 300 t je produkováno hlubinným dolem D. Rožínka. 300 t spotřebovává JE Dukovany a 300 t je ukládáno do státních hmotných rezerv.

Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil k Vašim konkrétním dotazům

Nepovažujete za nutné s ohledem na vzrůstající cenu uranu na světových trzích, surovinovou bezpečnost ČR i vyhlídky obchodní bilance ČR přehodnotit útlum hlubinné těžby uranu v ČR a dát perspektivu normálního rozvoje s. p. DIAMO?

- Podle analýz atomové agentury ve Vídni se tržní ceny uranu i ve výhledu budou pohybovat kolem 42 - 50 USD za 1 kg uranu, což nelze v ČR dosáhnout. V současné době např. na posledním hlubinném dole uranové rudy v D. Rožínce je o. z. GEAM schopen realizovat výrobu 1 kg uranu za 58 USD při tzv. výběrové těžbě bohatších partií ložiska, zatímco současná "spot" cena (okamžitá cena, při okamžité dodávce, která je vždy nižší než cena při dlouhodobém kontraktu) je 40 USD. Domácí trh je v současné době chráněn licenčními opatřeními vyhlášky č. 300/1993 Sb., která zakazuje dovoz jaderného paliva pro JE v ČR a nutí a. s. ČEZ nakupovat drahý tuzemsky uran. Při jednání se zástupci EU se však česká strana zavázala ukončit toto ochranářské opatření do r. 2001. Z tohoto důvodu nemá vláda v úmyslu přehodnotit svá rozhodnutí o útlumu těžby uranu.

- Jakým způsobem je zajištěno, aby se státní prostředky a dotace používaly ve s. p. DIAMO jen na efektivní projekty?

- Veškeré sanační projekty jsou vybírány ve veřejné soutěži podle zákona č. 199/1994 Sb. a jejich výsledky jsou oponovány experty z příslušných oborů. To zajišťuje použití státních prostředků na nejlepší projekty. Kromě těchto prostředků se na programy sanace po těžbě a úpravě uranu využívá i finanční podpora v rámci projektu PHARE a dalších mezinárodních projektů revitalizace oblastí postižených těžbou a úpravou nerostných surovin.

- Proč se nevyužívají tyto technologie vyplňování vytěžených prostor upravenými odpady, když je tak možno snížit potřebné dotace na těžbu surovin, popř. útlum těžby a následky těžby v krajině?

- Otázku ukládání odpadů řeší vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., která stanoví podmínky, za kterých je možné odpady do podzemí ukládat. To se běžně používá v těch případech, kdy je nutno zabránit poklesům povrchu např. pod zástavbou. Tato technologie je však finančně velmi náročná a v likvidačních projektech pro ni nejsou vůbec vytvořeny podmínky. Je proto obecně platné, že ukládání do hlubin je technicky i finančně náročnější než do povrchově vytěžených prostor a naopak tyto metody vyžadují další finanční dotace. Pokud jde o uměle vzniklé ředěné neutralizované směsi, nový zákon o odpadech výslovně zakazuje ředění odpadů za účelem jejich zneškodnění.

- Proč vláda do dnešního dne nezajistila (např. formou vládního usnesení) smysluplnou, efektivní restrukturalizaci podniků, která by znamenala něco prospěšnějšího, než jen prostou likvidaci podniků. V nich je často uložen ohromný finanční kapitál z minulých desetiletí, který by šlo využít, ne ho takto zmařit! Případ likvidace hlubinné těžby uranu v severních Čechách je toho klasickou ukázkou.

- Pomalu, ale jistě přecházíme na tržní hospodářství, včetně privatizací ztrátových velkých státních podniků jako je DIAMO s. p. I v tomto podniku probíhá restrukturalizace se záměrem přeměnit jej na moderní inženýrskou organizaci se zaměřením na sanační práce, zejména škod způsobených těžbou a úpravou nerostných surovin.

Domnívám se, vážený pane poslanče, že tyto odpovědi na Vaše dotazy Vás přesvědčily o tom, že hlubinná těžba uranu je, z ekologického a zejména pak z ekonomického hlediska její nákladovosti, v České republice zatím neperspektivní.

S pozdravem

Vážený pan

doc. ing. Miroslav Grégr, CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha