Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Miroslava Grégra na ministra školství,
mládeže a tělovýchovy Jiřího
Grušu a odpověď ministra školství,
mládeže a tělovýchovy Jiřího
Gruši na tuto interpelaci. Pan poslanec Miroslav Grégr
požádal o zařazení uvedené odpovědi
na pořad schůze Poslanecké sněmovny.
Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku (přílohy 1 - 7 k
odpovědi na interpelaci č. 339 byly předány
poslaneckým klubům).
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 339
V Praze dne 25. června 1997 |
Vážený pane ministře!
Jako místopředseda Hospodářského
výboru PS PČR obdržel jsem nesouhlasná
stanoviska představitelů významných
strojírenských závodů v regionu Liberce
k oznámení ředitele ŠÚ Liberec
R. Gamby, že na základě optimalizačního
projektu dojde ke sloučení Integrované střední
školy technické a Učiliště Liberec
se SOU stavebním Liberec. Představitelé průmyslu
jsou rozhořčeni, že výrazně negativní
stanoviska představitelů průmyslu, Úřadu
práce a zástupce Magistrátu města
Liberec údajně nebyla vůbec k projektu přiložena,
což znamenalo absenci povinné náležitosti,
bez níž neměl být projekt vůbec
posuzován.
Sloučení strojírenského a stavebního
oboru jde naprosto proti duchu Zásad pro optimalizaci MŠMT,
protože jde o obory ze zcela odlišných "shluků".
Toto řešení školám nic nepřinese,
pouze zde vzniká reálné nebezpečí
pohlcení strojírenského učiliště
subjektem se zcela odlišným zaměřením.
Rád bych znal, kdo je zodpovědný za rozhodnutí,
které znamená poškození zájmů
strojírenství v regionu a celého národního
hospodářství v době, kdy se na vládní
úrovni hledají cesty, jak průmysl vyvést
ze současné tíživé situace.Tímto
řešením se narušuje rozvoj učiliště,
o jehož učně je takový zájem,
že počet absolventů nestačí poptávce.
Zároveň bych rád znal, kdo je zodpovědný
za to, že se vůbec neprojednával optimalizační
projekt sloučení strojírenského učiliště
s ISŠ Na Bojišti, zaměřeným na
elektroobory. Tento projekt mohl dát vzniknout skutečně
smysluplnému většímu celku, jehož
vznik podporovali všichni sociální partneři
(včetně průmyslových podniků
a Úřadu práce). Ptám se dále.
jak je možné, že navržené sloučení
strojírenského a stavebního učiliště
bylo navrženo v tzv. "nulté vlně",
když ta byla určena pro "nevyhovující
školy", což není případ Integrované
střední školy technické a Učiliště
Liberec!
Jak to, že ke schvalování optimalizačního
projektu na jediné strojírenské učiliště
nebyl přizván ŠÚ ani jeden zástupce
strojírenských podniků, zatímco v
komisi byl např. ředitel hotelové školy?
Zároveň Vás žádám, abyste
nechal přešetřit, jakou roli v řešení
navrhovaném ŠÚ, hrají atraktivní
pozemky Integrované střední školy technické
a Učiliště Liberec, o které už
nějaký čas projevují podezřelý
zájem někteří podnikatelé.
Vážený pane ministře, obracím
se na Vás ve své interpelaci s žádostí,
abyste pozastavil výkon rozhodnutí o sloučení
Integrované střední školy Technické
a Učiliště Liberec se SOU stavebním
Liberec, které proběhlo bez povinných náležitostí
a proti duchu Zásad pro optimalizaci MŠMT a jehož
realizace hrozí poškozením zájmů
státu a skandálem. Žádám Vás,
abyste revokoval rozhodnutí MŠMT č. j. 18231/97-7
ze dne 30. V. 1997 a nechal podrobit oba zmíněné
projekty optimalizace posouzení pracovní skupině,
která bude zaručovat objektivnost a odbornost a
bude hledat skutečný zájem regionu a státu.
Ministr školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky
V Praze dne 29. července 1997
K č. j.: SÚ 1024 /97-60
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám zasílám kopii odpovědi na interpelaci č. 339 pana poslance
Doc. Ing. Miroslava Grégra ve věci postupu při
optimalizaci sítě středních a vyšších
odborných škol v Liberci v případě
Integrované střední školy technické
a Učiliště Liberec.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman.
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
Ministr školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky
V Praze dne 29. července 1997
Č. j.: SÚ 1024/97-60
Vážený pane poslanče,
odpovídám na Vaši interpelaci č. 339 týkající se otázky postupu při optimalizaci sítě
středních a vyšších odborných
škol v Liberci.
Pro bližší a podrobné objasnění
případu, jehož se Vaše interpelace týká,
předávám Vám podrobné stanovisko,
které zpracovali pracovníci ministerstva.
S pozdravem
Příloha: stanovisko s přílohami
1-7
Vážený pan
Doc. Ing. Miroslav Grégr, poslanec
Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky
Praha
K č. j.: SÚ 1024/97-60
Stanovisko k interpelaci č. 339 pana poslance Doc.
Ing. Miroslava Grégra
Interpelace vychází z mylných nebo pouze
částečných informací. Toto
stanovisko vysvětluje historii a současnost dotčeného
optimalizačního projektu splynutí Středního
odborného učiliště stavebního,
Liberec 8, Ještědská 358 a Integrované
střední školy technické a Učiliště,
Liberec 11, Zahradní 5.
Není pravdou, že "nultá" vlna optimalizace
má být určena pouze pro školy, které
nevyhovují parametrům pro optimální
školu. Příkaz ministra školství,
mládeže a tělovýchovy č. 4/1997
k provádění Programu optimalizace sítě
středních a vyšších odborných
škol a školských zařízení,
č. j. 15 794/97-7 (dále jen "Příkaz")
pouze ukládá v čl. 2, odst. 1., ředitelům
školských úřadů případné
"...zdůvodnění nezařazení
školy do programu optimalizace...". Další
mylnou informací je skutečnost, že Integrovaná
střední škola technická a Učiliště
Liberec splňovala tyto parametry. Podle dokumentace ministerstva
(příloha Příkazu Seznam středních
škol pro účely programu optimalizace, str.
47) je ISŠ technická a U Liberec na seznamu škol
s nevyhovujícími parametry a to hned ve všech
třech oborových shlucích, které škola
vyučuje. Paradoxní je, že přestože
hlavní tíha této školy by měla
spočívat ve výuce nematuritních oborů,
škola naopak jako jediný splňuje parametr pro
obory maturitní (viz. příloha č. 1).
V rozporu s oficiálními materiály ministerstva
není rovněž ani spojení těchto
dvou škol. Existují dva oborové shluky, kde
se studijní náplň překrývá.
Je to v případě oborů 64-28-4/00 Technicko
administrativní pracovník a 64-47-2/00 Technickoadministrativní
práce, které však nejsou pro tento typ škol
nosnými. V druhém případě se
jedná o obory 24-..-.., kde do jednoho oborového
shluku patří jak obory typicky strojírenské
(Např. 24-14-4/01, 02, 03 Strojírenství,
24-14-4/00 Zámečník, 24-23-2/00 Nástrojař,
24-64-2/01 Strojní mechanik, 24-66-2/02 Mechanik opravář,
24-78-0/00 Strojírenská výroba), které
vyučovala ISŠ, tak ale i obory 24-34-2/00 Strojní
kovář, 24-35-2/00 Klempíř, které
vyučovalo SOU. Ve studijní nabídce SOU byly
dále i obory 36-78-2/00 Instalatér, 36-77-2/00 Pokrývač,
kde se ve výrazné míře rovněž
vyučují předměty zaměřené
na strojírenství.
V souladu s materiály ministerstva je i spojení
dvou škol s odlišnou vzdělávací
nabídkou, protože v kapitole B. Cíle, Některé
očekávané přínosy programu
optimalizace,
c) Pedagogické přínosy se doslova uvádí:
- "... slučování škol s odlišnou oborovou strukturou vzdělávací nabídky podporuje vznik a realizaci multidisciplinárních vzdělávacích programů, pestřejší možnost volby vzdělávacích programů bez vysokého rizika nekvalifikované výuky,
- bezprostřední styk studentů různých
oborových zaměření nepochybně
rozšiřuje jejich obzory a podporuje globálnější
způsob myšlení již na úrovni středního
školství..."
K otázce vhodnosti cílů řešení:
Projekt předkládaný Školským
úřadem v Liberci a SOU stavebním v Liberci
sledoval jediný základní cíl, udržet
výuku strojírenských oborů v Liberci.
Přestože ISŠ a U prošla již několikerou
reorganizací, provedené kroky však nikdy nevedly
ke zlepšení situace. ISŠ a U není proto
na seznamu škol určených k optimalizaci uvedena
náhodou, protože nemůže odpovídat
parametrům ministerstva školství pro optimální
školu. Částečně se na této
situaci podílelo chybným řízením
vedení školy a částečně
i deformovaná situace na trhu práce. Výsledky
1. kola přijímacích zkoušek, proběhlých
v době práce nad projektem, však bohužel
ukazovaly, že problém se stále více
prohlubuje:
Obor | Přijato žáků |
Mechanik opravář | |
Strojní mechanik | |
Management - asistent podnikatele | |
Podnikání v oboru - nástavbové studium | |
Technickohospodářské správní činnosti | |
Gumárenská a plastikářská výroba |
Alarmující je skladba oborů, které
škola otvírá, protože pouze 3 nabízené
obory odpovídají poslání učňovské
školy, z toho v případě oboru Gumárenská
a plastikářská výroba bude nutno žádat
ministerstvo školství o udělení výjimky.
Obdobně lze z hlediska struktury oborů hodnotit
i počty dětí navštěvující
školu ve škol. roce 1996/97 (viz. zahajovací
výkaz. příloha č. 2).
Pokud přičteme k této skutečnosti
ekonomickou situaci ISŠ a U, která za první
tři měsíce signalizovala v hospodaření
ztrátu 569 199,78 Kč (viz. Průběžná
výsledovka organizace za první čtvrtletí
- příloha č. 3), lze vcelku logicky v případě
odložení realizace optimalizačního projektu
předpokládat dvě možná řešení:
- úplné uzavření ISŠ a U bez náhrady
- převedení ISŠ a U pod Integrovanou střední
školu a Centrum odborné přípravy Jablonec
nad Nisou (bývalé SOU LIAZ Rýnovice).
Ani jedna z uvedených variant nebyla nereálná,
protože ministerstvo pověřilo v dubnu vybrané
školské úřady koordinaci programu optimalizace
na regionální úrovni (na území
několika okresů). Je možno konstatovat, že
Školský úřad Liberec mohl navrhnout
i přesunutí výuky do Jablonce n. Nisou, protože
z hlediska dopravní obslužnosti je tam v dosahu dobré
vybavené a kvalitní učiliště.
Oba případy by však znamenaly jeden zásadní
fakt - ztrátu nabídky nematuritních strojírenských
oborů v Liberci. Jedním z hlavních cílů
projektu však bylo strojírenské obory v Liberci
udržet, nikoliv zlikvidovat.
Navrhované řešení přináší
i další pozitiva - Z hlediska řízení
byla ISŠ a U uspořádána zcela nevhodně.
Jak je patrné z přiloženého plánku
(viz. příloha č. 4), zatímco veškeré
provozy ISŠ a U a SOU stavebního jsou situovány
v Liberci - Hanychově, ředitelství ISŠ
a U pouze se šesti třídami se nachází
ve vzdálenosti zhruba 5 km v Liberci - Růžodole.
Cílem projektu bylo proto soustředění
veškeré teoretické výuky do objektu
SOU stavebního s tím, že i praktický
výcvik většiny oborů bude v rozumném
dosahu, který odpovídá potřebám
řízení a metodického vedení.
Vedlejším efektem je okamžitá úspora
finančních prostředků, která
je vyčíslena v předloženém projektu
(činí 893 tis. za rok). Uvolněně objekty
budou ihned nabídnuty k pronájmu subjektům
z oblasti školství (zájem již projevilo
několik nestáních škol), případně
jiným státním nebo nestátním
organizacím. Prostředky z pronájmu budou
především použity na rekonstrukci pronajatých
objektů, částečně odvedeny
do státního rozpočtu.
K otázce projednání celého projektu:
Projekt byl k realizaci navržen v "nulté"
vlně Pracovní skupinou školského úřadu
pro optimalizaci sítě škol, která jej
projednávala průběžně od března
až do konce školního roku (úplně
znění projektu - viz. příloha č.
5). Složení pracovní skupiny na okrese Liberec
vychází z filozofie Programu optimalizace, jejími
členy jsou ředitel školského úřadu,
vedoucí pedagogicko organizačního odboru
školského úřadu, dále zástupci
České školní inspekce v Liberci, Okresního
úřadu v Liberci, Úřadu práce
v Liberci, Hospodářské komory v Liberci,
Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Členy
pracovní skupiny jsou dále tři zvolení
zástupci Okresní školské rady v působnosti
Školského úřadu v Liberci (dva z Liberce
- předsedkyně komise pro výchovu a vzdělávání
rady města a náměstek primátora zodpovědný
mj. za oblast školství, a jeden z Frýdlantu,
protože to jsou jediná dvě města na
okrese, která mají na svém území
střední školy).
Složení této skupiny a její jednání
se řídí Statutem a jednacím řádem
(viz. poloha č. 6). Projednávání projektu
byli proto přítomni jak zástupci města
Liberce, tak i Úřadu práce v Liberci a také
Hospodářské komory v Liberci. Přítomnost
ředitele hotelové školy byla způsobena
tím, že jedním ze dvou nominovaných
a přítomných zástupců Hospodářské
komory byl kromě její ředitelky Ing. Věry
Březíkové i Dr. Vladimír Hergesell,
ředitel Soukromé hotelové školy, který
je členem komory a má zde na starosti otázky
školství. Školský úřad Liberec
a ani ministerstvo nejsou oprávněni určovat,
kdo bude zájmy Okresní hospodářské
komory v Liberci zastupovat.
Dále není pravda, že by např. město
Liberec vyjádřilo k projektu výrazně
negativní stanovisko. Touto problematikou se na základě
požadavku Ing. Peše, tehdejšího ředitele
ISŠ a U, zabývala Rada města Liberce na svém
zasedání 20. 5. 1997 a jím požadovaně
usnesení, že nesouhlasí s realizací
projektu, neschválila a k problému se vůbec
nevyjádřila. Proto k projektu nebylo co přiložit.
Projekt byl řádně projednám se všemi
partnery, kteří se mají k této problematice
vyjadřovat.
K otázce možných úloh atraktivních
pozemků: Jak lze snadno zjistit z kopií příloh
zřizovacích listin obou subjektů (SOU stavebního
a ISŠ a U), nedošlo během splynutí těchto
škol do Střední odborné školy technické.
Středního odborného učiliště
a Učiliště, Liberec 8, Ještědská
358/100 k žádné machinaci s pozemky (viz. příloha
č. 7).
Nemovitý majetek SOU
ostatní plocha | 5626 | |
zastavěná plocha | 633 | |
ostatní plocha | 1541 | |
ostatní plocha | 94 | |
zastavěná plocha | 533 | |
zastavěná plocha | 359 | |
zastavěná plocha | 712 | |
zastavěná plocha | 1803 | |
zastavěná plocha | 136 | |
zast. a pl. a nádvoří | 100 | |
zastavěná plocha | 204 | |
zastavěná plocha | 154 | |
12 801 |
Nemovitý majetek ISŠ a U
výměra m2 | ||
zastavěná plocha | 555 | |
zastavěná plocha | 554 | |
Iouka | 9786 | |
zastavěná plocha | 164 | |
Iouka | 250 | |
ostatní komunikace | 577 | |
zastavěná plocha | 3222 | |
zastavěná plocha | 286 | |
ostatní plocha | 496 | |
Iouka | 144 | |
zastavěná plocha | 467 | |
zastavěná plocha | 1973 | |
zastavěná plocha | 895 | |
19 369 |
Celkový součet výměry pozemků
dohromady u obou škol činil 12 801 m2 a
19 369 m2, což je 32 170 m2.
Soupis nemovitého majetku u nově vzniklého
subjektu SOŠ technické. SOU a U Liberec
ostatní plocha | 5626 | |
zastavěná plocha | 633 | |
ostatní plocha | 1541 | |
ostatní plocha | 94 | |
zastavěná plocha | 533 | |
zastavěná plocha | 359 | |
zastavěná plocha | 712 | |
zastavěná plocha | 555 | |
zastavěná plocha | 554 | |
Iouka | 9786 | |
zastavěná plocha | 164 | |
Iouka | 250 | |
ostatní komunikace | 577 | |
zastavěná plocha | 3222 | |
zastavěná plocha | 286 | |
ostatní plocha | 496 | |
Iouka | 144 | |
zastavěná plocha | 1803 | |
zastavěná plocha | 136 | |
zast. a pl. a nádvoří | 1006 | |
zastavěná plocha | 204 | |
zastavěná plocha | 154 | |
zastavěná plocha | 467 | |
zastavěná plocha | 1973 | |
zastavěná plocha | 895 | |
32 170 |
Soupis provedený v rámci nového subjektu
činí rovněž 32 170 m2, což
je v souladu s předchozími údaji. Tabulky
byly sestaveny podle příloh zřizovacích
listin, tyto přílohy byly sestaveny správním
odborem ministerstva na základě řádně
dokumentace (výpisy z katastru nemovitostí). K žádným
transakcím mimo státní majetek v žádném
případě nedošlo a ani bez vědomí
ministerstva dojít nemůže. Jak je na první
pohled zřejmé, pozemky a nemovitosti v navrhovaném
řešení optimalizace školským úřadem
žádnou roli nehrají.
Odpověď na otázku, proč dosud nebyl
projednán optimalizační projekt sloučení
strojírenského učiliště s ISŠ
Na Bojišti, je velice jednoduchá - protože takový
projekt nebyl předložen. Patrně se však
v interpelaci jedná o podobném projektu, který
navrhuje Ing. Peš k realizaci (část projektu
viz. příloha č. 8). Jde však o projekt,
který je předkládán až do druhé
vlny (a jako takový bude i rádně v termínu
projednán jak pracovní skupinou při školském
úřadu během měsíce září
a října, tak i následně Projektovou
skupinou ministerstva dle příslušného
harmonogramu), který ale vůbec nehovoří
o sloučení dvou škol. Jeho realizace je navrhovaná
formou 5, což znamená pouze optimalizaci vzdělávací
nabídky školy. Projekt sám obsahuje některé
kroky, které jsou v rozporu se stávajícími
předpisy.
Nelze totiž například realizovat "...ze školy si navzájem zajistí potřebné plnění osnov: - ISŠT a U zajistí pro obory ISŠ předepsaný strojní zácvik a výuku na obráběcích strojích,
- ISŠ naopak zajistí pro ISŠT potřebnou
výuku a výcvik v elektrotechnických před
tech... ".
Řešení podle tohoto návrhu počítá
s tím, že by se žák vyučoval na
dvou školách současně, což není
vůbec možně. Přesto obsahuje tento projekt
některé zajímavé myšlenky, a
proto nic nebrání tomu, aby byl projednán
a v případě jeho schválení
v rámci platných předpisů realizován
nově vzniklým subjektem - SOŠ technickou, SOU
a U Liberec.
Na základě výše uvedeného lze
konstatovat, že rozhodnutí o splynutí SOU stavebního
Liberec a ISŠ technické a U Liberec proběhlo
v souladu s vyhlášeným Programem optimalizace
a není proto důvod revokovat rozhodnutí MŠMT,
č. j. 18 231/97-7 ze dne 30. 5. 1997.