Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1997

2. volební období

276

INTERPELACE

poslankyně Evy Fischerové

na ministra zdravotnictví Jana Stráského

ve věci Českého transplantu a dalších přímých souvislostí

a odpověď ministra zdravotnictví Jana Stráského na interpelaci

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Evy Fischerové na ministra zdravotnictví Jana Stráského a odpověď ministra zdravotnictví Jana Stráského na tuto interpelaci. Paní poslankyně Eva Fischerová požádala o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

V Praze dne 2. září 1997

Miloš Zeman v.r.

Příloha





Evidenční číslo interpelace: 326

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Interpelace

poslankyně Evy Fischerové

na ministra zdravotnictví ČR PhDr. Jana Stráského

ve věci Českého transplantu a dalších přímých souvislostí




Eva Fischerová


V Praze 12. 6. 1997


Vážený pane ministře,

obracím se na Vás s interpelací ve věci Českého transplantu a dalších navazujících událostí a souvislostí. Mezi tyto události lze řadit

(1) zamýšlenou smlouvu Českého transplantu s Eurotransplantem,

(2) náhlé odstoupení od této smlouvy,

(3) vztahy a zájmy organizací v České republice, které jsou angažovány v oblasti transplantací.

Zcela konkrétně mám na mysli Institut klinické a experimentální medicíny (dále IKEM), Český transplant a cíl a význam činností, které jsou obecně známy pod označením Tranicon a Medicon.

Pod názvem Medicon (Medical lnformation and Communication Network) je v IKEM financován z prostředků IGA MZ ČR projekt s cílem vytvořit národní síť pro řízenou zdravotní péči s vybavením pro sledování kvality a výsledků poskytované zdravotní péče. Zadavatelem projektu je Ministerstvo zdravotnictví ČR - na projektu se podílejí odbory zdravotní péče, zdravotní politiky a informatiky a výpočetní techniky.

Publicita Českého transplantu v souvislosti s opakovaným odkladem mezinárodní smlouvy ČT a ET mne přivedla k úvaze o příčinách těchto odkladů a širších souvislostech vývoje transplantační medicíny v ČR. Nabyla jsem dojmu, že zde může jít o konflikt zájmů mezi posláním a úkoly Českého transplantu a IKEM v důsledku špatné koordinace mezi oběma subjekty, kterou přičítám Ministerstvu zdravotnictví. Samozřejmě, ze struktura zájmů na straně IKEM ve spolupráci s MZ ČR a celou řadou dalších soukromých firem, které figurují pod zastřešujícím názvem Medicon, je bohatě členěná a analýza tohoto problému by si vyžádala více prostoru.

Krátce se pokusím shrnout sled některých událostí, které, jak se domnívám, souvisejí s problémem, který mne zajímá.

1. 8. 11. 1994 byl zřízen Český transplant jako koncepční, koordinační a servisní organizace
 
2. V roce 1995 se ukázala možnost začlenění ČR do Eurotransplantu (ET). Výbor Českého transplantu (ČT) pověřil ředitele ČT přípravou členské smlouvy a koordinací vstupu do ET.
 
3. Podpis smlouvy mezi ČT a ET byl připraven na 25. 9. 1996
 
4. 27. 3. 1997 z rozhodnutí ministra zdravotnictví nebyla smlouva mezi ČT a ET uzavřena.
 
5. Ředitelka odboru zdravotní péče MZ ČR vyzvala ředitele ČT, aby se připojil k informačnímu systému Medicon-Tranicon, který provozuje IKEM s tím, že mu budou správcem tohoto systému vymezeny kompetence a přístupová práva
 
6. Pokud je mi známo, informační síť Tranicon není dosud v provozu


Vzhledem k tomu, že nejsem tak dobře o celé záležitosti informována a nemám potřebné možnosti si další informace zjistit (dopis ministra PhDr. Jana Stráského předsedovi VSPZ PhDr. Vladimíru Špidlovi, dostupný v dokumentaci VSPZ, nevnesl do věci jasno), dovoluji si položit následující otázky:

1. Jaké je stávající organizační uspořádání programu transplantací v ČR a jak jsou definovány a dodržovány jednotlivé kompetence zúčastněných organizací a pracovníků z hlediska vztahů Českého transplantu a IKEM?

2. Jaké jsou koncepční představy MZ ČR o dalším vývoji a koordinaci transplantací v ČR a to hlavně z hlediska mezinárodní spolupráce, se kterou souvisí vývoz orgánů bez reciprocity a úhrady odběrových nákladů?

3. Jaké jsou představy MZ ČR o financování transplantací ve vztahu k možnostem zdravotního pojištění?

4. Velmi mne zajímají informace o projektu MZ ČR, který je realizován v IKEM pod názvem MEDICON. Co je přesně cílem tohoto projektu? Má být skutečně takto budován Národní zdravotní informační systém?

5. Jaké je v této souvislosti postavení Ústavu zdravotnických informací a statistiky? Nedochází zde ke zbytečnému zdvojení úkolů a vynakládání prostředků na budování Národního informačního systému, který by snad měl být zajišťován Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)?

6. Kolik prostředků je ročně vynakládáno na ÚZIS a kolik prostředků již celkem a v jednotlivých letech a na jaké činnosti bylo vynaloženo v rámci projektu "MEDICON"? Jaké firmy se podílejí na tomto projektu a na základě jakého výběrového řízení?

7. Proč podporuje a realizuje MZ ČR projekty typu MEDICON?

6. Nebylo by ekonomicky a z hlediska využití výhodnější, aby projekt typu MEDICON byl řešen v rámci kompetencí ÚZIS?

7. Jaký byl cíl projektu Phare, který se týkal informačních systémů ve zdravotnictví a jaké jsou konkrétní výstupy tohoto projektu pro tvorbu zdravotní politiky v ČR?

Eva Fisherová


MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ
ČESKÉ REPUBLIKY
PhDr. Jan STRÁSKÝ

V Praze dne 8. 7. 1997
č. j. KM 58743

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám kopii své odpovědi na interpelaci paní poslankyně Evy Fischerové ve věci Českého transplantu a dalších přímých souvislostí.

S pozdravem


Příloha

Vážený pan.

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ
ČESKÉ REPUBLIKY
PhDr. Jan STRÁSKÝ

V Praze dne 8. 7. 1997
Č.j.: KM 58743 (OZP/2-56/5)

Vážená paní poslankyně.

odpovídám na Vaši interpelaci (evidenční č. 326), kterou jsem obdržel dopisem pana předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloše Zemana ze dne 25. 6. 1997.

Úvodem bych Vás rád stručně informoval o vývoji transplantologie v České republice:

V roce 1966 byla u nás provedena první transplantace ledviny, v roce 1983 byla poprvé transplantována játra a pankreas společně s ledvinou, v roce 1984 byla provedena první transplantace srdce. Od počátku 90. let stoupl počet transplantací ledvin na 38 transplantací na 1 milion obyvatel za rok. Tím jsme se zařadili na jedno z předních míst v Evropě, v počtu transplantací pankreatu jsme v Evropě na prvním místě a na druhém místě ve světě za Spojenými státy americkými. Přikládám několik aktuálních grafů a tabulek pro ilustraci naší pozice v této oblasti ve srovnání s okolním světem.

K Vašim dotazům se pokusím podat pokud možno podrobné odpovědi:

ad 1) Český transplant byl zřízen 8. 11. 1994 rozhodnutím ministra zdravotnictví ČR jako příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR s plnou právní subjektivitou. Z jeho statutu vyplývá, že se jedná o koncepční, koordinační a servisní organizaci s celorepublikovou působností.

Jednotlivá transplantační centra (je jich celkem 7) jsou součástí příslušných zdravotnických zařízení, nemají tedy samostatnou právní subjektivitu.

Mezi základní úkoly Českého transplantu (dále jen ČT) patří organizace odběru orgánů pro transplantační účely a jejich rozdělování na základě definovaných medicínských kritérií, za tím účelem má i spravovat čekací listiny.

Musím konstatovat, že ČT tuto svou funkci nikdy nepřevzal, naopak požádal Institut klinické a experimentální medicíny v Praze (dále IKEM) o zajištění koordinace odběru orgánů, výběru vhodných příjemců spojeného s vedením čekacích listin, registru dárců a registru provedených transplantací na smluvním základě (viz kopie dopisu z 29. 11. 95 v příloze). V r. 1996 zaplatil ČT za tuto službu IKEM smluvní cenu 3 mil. Kč.

Dalším z úkolů ČT je podílet se na přípravě návrhů legislativních norem souvisejících s transplantační činností. Tuto funkci opět z pověření ČT realizují odborníci z IKEM a ministerstvo spolupracuje proto přímo s těmito pověřenými odborníky.

Dalším úkolem ČT je zajišťovat kvalitu imunologických vyšetření dárců a příjemců z hlediska tkáňové kompatibility. Touto činností ČT pověřil HLA laboratoř IKEM. V loňském roce pro IKEM představovaly náklady na tuto činnost cca 1 mil. Kč, ČT neuhradil ani část této částky.

ad 2) Ministerstvo zdravotnictví pověřilo vypracováním návrhu koncepce oboru transplantologie Český transplant. Koncepce zatím nebyla vypracována.

Dosud jedinou snahou ČT po koncepčním kroku je záměr vstoupit do Eurotransplantu. Problematiku tohoto kroku, jehož přínos bude z medicínského pohledu nepochybný, jsem již stručně vysvětlil ve svém dopisu panu předsedovi PhDr. Vladimíru Špidlovi, který ve své interpelaci zmiňujete.

Z čistě organizačního hlediska je záměr urychleného vstupu do Eurotransplantu bez patřičné organizační a finanční přípravy pravděpodobně snahou ČT nahradit svoji dosavadní nefunkčnost v oblastech výše uvedených činností Eurotransplantu.

ad 3) Transplantace jsou ve své výkonové části hrazeny ze zdravotního pojištění. Na tu část, která hrazena není (např. náklady na koordinaci odběru orgánů, vedení čekacích listin atd.), přispívá ministerstvo zdravotnictví jednotlivým centrům finančními prostředky účelově vázanými na tuto problematiku. Tyto finanční prostředky jsou předmětem zúčtování se státním rozpočtem.

ad 4) Projekt MEDICON (Medical lnformation & Communication Network) byl zahájen v roce 1992 a jeho cílem bylo vybudovat informační systém a komunikační síť mezi transplantačními centry České republiky.

Výchozím podnětem byl neuspokojivý stav aktualizace čekací listiny pacientů na transplantace a potřeba zlepšení optimalizace výběrů. Celkové zlepšení práce s informacemi v transplantačním programu lze docílit jedině pomocí spolehlivého informačního systému, bezpečné a rychlé komunikační sítě - informační systém byl nazván TRANICON. Tyto aktivity byly tedy zahájeny před vznikem Českého transplantu.

Národní síť MEDICON byla koncipována tak, aby se na ni postupně připojily další informační systémy a síť se také dala rozšiřovat na další zdravotnická pracoviště. Skutečně se také na ni připojil informační systém Národního registru kardiovaskulárních intervencí, připravuje se napojení genetického registru a jedná se dalších programech (např. registr osob vyřazených z dárcovství krve, Národní onkologický registr a i.). Po vzniku Českého transplantu (8. 11. 1994) se na základě dohody stanovilo, že tato organizace bude jedním z uživatelů sítě a převezme odbornou garanci nad věcným obsahem transplantačního informačního systému TRANICON, zatímco provozování sítě, podpora aplikace a technický servis budou zajišťovány provozovatelem sítě - střediskem MEDICON-IKEM. Později, na základě žádosti zástupce Národního centra HLA (dopis z 31. 3. 1995) byly na tento informační systém napojeny HLA laboratoře ČR. Dne 20. 7. 1995 požádal ředitel Českého transplantu o připojení tohoto pracoviště k síti MEDICON/TRANICON. Na schůzce mezi přednosty střediska MEDICON a Českého transplantu (18. 9. 1995) bylo také dohodnuto, že vlastníkem a provozovatelem sítě TRANICON zůstane IKEM Praha, zatímco Český transplant bude odpovědný za uživatelskou stránku projektu a koordinaci jednotlivých uživatelů (t. j. transplantačních center). V souladu s touto dohodou také ředitel ČT píše řediteli IKEM žádost o zajištění servisu pro informační systém TRANICON střediskem MEDICON-IKEM.

Z organizačních, odborných, ale především ekonomických důvodů není možné připustit, aby každý zdravotní program vytvářel vlastní technickou infrastrukturu pro komunikaci v reálném čase a v síťovém prostředí. Na druhé straně je nutno upozornit, že neveřejná datová síť pro potřeby provozování národních zdravotních registrů musí být nejen spolehlivá, ale také vysoce bezpečná, aby nemohlo dojít k poškození, ztrátě či zneužití osobních dat pacientů. To je také důvod, proč nemůže být využito komutovaných linek veřejné sítě a musí být vytvořena virtuální privátní (neveřejná) datová síť.

Projekt MEDICON v žádném případě nevytváří duplicitní Národní zdravotnický informační systém (NZIS) a to ani v jeho částech. Po síti MEDICON se zasílají údaje a informace o jednotlivých pacientech v rámci nezbytné koordinace poskytování řízené zdravotní péče a to zejména v oblasti ukazatelů kvality a výsledků specializované zdravotní péče. NZIS je naopak určen pro sběr a zpracování statistických údajů (pouze pasivní údaje administrativního charakteru), přičemž se nevyžaduje zasílání těchto dat v síťovém prostředí.

ad 5) Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) je v celé své historii i současnosti určen pro sběr, zpracování a publikování statistických dat. Při těchto činnostech se řídí zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Technické a personální vybavení ÚZIS ČR neumožňuje přímou komunikaci se zdravotnickými zařízeními pomocí bezpečné, neveřejné datové sítě a neumožňuje práci s osobními údaji o jednotlivých pacientech. ÚZIS ČR buduje a provozuje Národní zdravotnický informační systém (NZIS), který je zde ovšem chápán jako statisticko-informační zázemí zdravotnického systému. Úkolem ÚZIS ČR je také mezinárodní výměna a poskytování údajů o českém zdravotnictví. ÚZIS ČR plní rovněž povinnosti ČR poskytovat statistické údaje do mezinárodních organizací, jichž je ČR členem (např. OECD, WHO a j.).

Vzhledem k tomu, že práce se statistickými údaji nevyžaduje okamžitou, rychlou a chráněnou komunikaci s poskytovateli dat, neuvažuje se ani v budoucnosti, že by ÚZIS ČR vytvářel privátní (neveřejnou) datovou síť.

Informační a datové činnosti související se sledováním zdravotního stavu některých pacientů či se sledováním efektivity poskytování zdravotní péče, vyžadují dodržování mnohem přísnějších pravidel pro práci, organizaci a bezpečnost než je tomu u statistických zjišťování.

ad 6) V roce 1996 bylo na veškeré činnosti, které provádí ÚZIS ČR vynaloženo 76,9 mil. Kč (z toho 74,4 mil. Kč na provoz a 1,5 mil. Kč na investice), v roce 1997 se předpokládá vynaloženi 71,0 mil. Kč (z toho 68,0 mil. Kč na provoz a 3,0 mil. Kč na investice - údaje po provedených škrtech ve státních výdajích).

Na základě pověřovacího dopisu ministra zdravotnictví ze dne 10. 12. 1993 byl poskytnut IKEM-MEDICON účelový finanční přípěvek ve výši 3,0 mil. Kč na vybudování infrastruktury sítě TRANICON (investiční prostředky). Provozní prostředky na zahájení projektu MEDICON v částce 578 151,00 Kč byly poskytnuty ze státních prostředku v roce 1994.

V roce 1995 bylo přiděleno 10 mil. Kč pouze jako provozní finanční prostředky a to v tomto členění: provoz střediska MEDICON 3 860 000 Kč, provoz sítě MEDICON 3 458 600 Kč, 1 441 803 Kč na zřízení nových přípojných míst (t. j. HLA laboratoří) a 1 239 597 Kč na provoz dalších národních zdravotních registrů.

V roce 1996 bylo přiděleno 10 mil. Kč pouze jako provozní finanční prostředky a to v obdobném členění jako v roce předchozím.

Projekt MEDICON je kooperativní výzkumný a vývojový projekt, na kterém participují následující společnosti: INTERNET CZ s. r. o., Softwarové aplikace & systémy s. r. o., INCAD s. r. o. Výběr těchto participantů byl proveden v souladu se zákonem č.199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

ad 7) Jak již bylo uvedeno výše, je v zájmu ochrany práv a svobod občanů, aby nezbytné údaje o jejich zdravotním stavu či o poskytování zdravotní péče byly dostatečně chráněny před neoprávněnou modifikací, zničením či zneužitím. MZ ČR vždy věnovalo této problematice velkou pozornost, vědomo si nebezpečí, které může občanovi vzniknout nedostatečnou ochranou osobních údajů a porušením principu důvěrnosti

Obecně lze říci, že národní zdravotní registry jako evidence nemocných s vybranými závažnými onemocněními a chorobnými stavy, slouží pro diagnostické a léčebné účely a pro sledování vývoje, příčin a důsledků těchto onemocnění a stavů. Středisko MEDICON slouží k tomu, aby zajistilo technický provoz těch národních zdravotních registrů, které ve prospěch pacienta vyžadují rychlý a bezpečný přenos dat a informací. Takto lze pomocí informačních a komunikačních technologií zlepšit vlastní proces klinického rozhodování a zejména

* umožnit monitorování a srovnávání kvality, efektivity, výsledků a výdajů při poskytování odborné zdravotní péče

* dovolit maximální flexibilitu v navrhování národních registrů či databází a jejich přímé propojení na národní příp. na mezinárodní úrovni

*umožnit sledování a profilování specializované zdravotní péče na základě srovnávací analýzy s rizikovou stratifikací krátkodobých a dlouhodobých výsledků.

Ministerstvo podporuje projekt MEDICON především proto, že zřízením střediska, které bude vykonávat funkci provozovatele národních zdravotních registrů, se zajistí rychlá a bezpečná komunikace, která splňuje veškeré požadavky na bezpečnost a ochranu dat v souladu s předpisy ČR i v rámci EU. Podporuje jej také proto, že považuje za potřebné koordinovat aktivity v oblasti tvorby a provozu národních registrů, informačních systémů a síťových komunikací. Nekoordinované aktivity totiž vedou k neefektivnímu využívání finančních prostředků a řadě technických či organizačních problémů a ve svých důsledcích nejsou výhodné ani pro pacienta. Ministerstvo podporuje projekt MEDICON také proto, že si je vědomo, že bez informační a komunikační techniky již dnes nelze poskytovat kvalitní zdravotní péči na úrovni 21. století.

Pozn.: Projekt MEDICON je jediným tohoto druhu, nelze tedy hovořit o podpoře projektů "typu MEDICON".

ad 8) Provoz národních zdravotních registrů pro jakoukoliv klinickou odbornost není vhodné zajišťovat v rámci kompetencí ÚZIS ČR. Registry národního rozsahu, které nakládají s údaji o jednotlivých pacientech a týkají se jejich zdravotního stavu by měly být co nejblíže klinickým pracovištím a co nejrychleji jim také poskytovat odborné informace (tato potřeba se zvlášť výrazně projevuje u transplantačních registrů). Není vhodné, aby tyto registry byly odtrženy od výkonu klinické medicíny. V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) bylo již v roce 1993 zřízeno Středisko pro výzkum a analýzu klinických dat, které má charakter výzkumné základny, je vybaveno odborným zdravotnickým personálem, má možnost využívat dalších odborných kapacit IKEM. Navíc IKEM patří k předním pracovištím transplantační a kardiovaskulární medicíny. IKEM patří rovněž mezi pracoviště, která spadají do přímé řídící působnosti ministerstva. Toto jsou základní předpoklady, které vedly ministerstvo k tomu, aby podpořilo technické vybavení Střediska, které by umožnilo vysoce profesionální práci s národní sítí a národními registry. Zároveň byly vytvořeny technické a personální předpoklady k oddělení potřeb národní sítě od potřeb sítě IKEM a k zavedení zvláštního režimu práce s osobními a velmi citlivými údaji o občanech-pacientech v rámci transplantačního programu.

ad 9) Projekt Phare (č. CZ9201-24.01-L003) byl řešen v letech 1995-1996 a jeho název byl Národní zdravotnický informační systém a statistika ČR. Řešení bylo zaměřeno především na studium obdobných informačních systémů v zemích EU, srovnání českého NZIS s těmito systémy především po obsahové (datové) a technické stránce. Byly zpracovány přehledy požadavků na poskytování dat evropským institucím, navrženy úpravy ve struktuře a rozsahu sběru dat v ČR (ÚZIS ČR upravil datové struktury a rozsah šetření v rámci Programu statistických zjišťování pro rok 1997). Byly zpracovány přehledy o evropské standardizaci v oblasti informačních systémů, přehledy o evropských legislativních a etických aspektech sběru zdravotnických statistických informací. V oblasti praktických ověřování byly zkoušeny možnosti efektivnější komunikace mezi nemocničními informačními systémy a informačním systémem ÚZIS v rámci okresu.

Jako malý subprojekt byla řešena problematika spolehlivého a bezpečného nosiče pro záznam identifikačních údajů o pojištěnci a vybraných zdravotních (emergentních) údajů o pacientovi. V zemích EU je řešena problematika evropské zdravotní karty, která by zefektivnila poskytování potřebné zdravotní péče a administrativu při jejím proplácení. V rámci projektu Phare bylo studováno technické řešení pomocí čipové karty a ověřovány možnosti jejího využití ve zdravotnictví, zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení ČR. Experimentální provoz byl ve spolupráci s VZP zahájen v městě Litoměřice.

Tento projekt Phare nebyl zaměřen na problematiku klinických informačních systémů a problematiku provozu národních registrů především pro krátkost trvání projektu a nedostatek finančních prostředků.

Věřím, vážená paní poslankyně, že se mi podařilo shrnout to nejpodstatnější k informacím, které jste požadovala.

S pozdravem


Příloha

Vážená paní

Eva Fischerová

poslankyně Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Český Transplant

Na Valentince 1Ředitel: MUDr. Vojtěch Martínek, Csc.
150 0 Praha 5Tel./Fax.: (02) 532 194

Vážený pan
MUDr. Karel Filip, Csc.
ředitel IKEM
Vídeňská 800
140 00 Praha 4

29. listopadu 1995

Vážený pane řediteli,

Český transplant nebude z řady důvodů schopen zajistit od 1. ledna 1996 koordinační servis při odběru orgánů a výběru vhodných příjemců spojený s vedením čekacích listin, registru dárců a registru provedených transplantací. Obracím se proto na Vás s prosbou, aby IKEM zajišťoval tuto službu pro celostátní transplantční program také v prvním čtvrtletí roku 1996 na základě podobně formulovaného vztahu k Českému transplantu jako v letošním roce.

Obávám se, že plánovat převzetí komplexní koordinační činnosti Českým transplantem lze až po vyjasnění koncepce celostátního programu. Mám na mysli především vstup České republiky do Eurotransplantu. Dne 14. prosince t.r. se sejde výbor Českého transplantu a musí dohodnout, kterou cestu zvolí. Jiná bude koncepce, pokud zůstaneme samostatní, a zcela odlišná v případě, že se budeme připravovat na rovnoprávné partnerství se státy ET. Navrhuji proto, abychom se po vyjasnění celostátní koncepce sešli a spolu s pracovníky TC IKEM vypracovali dohodu založenou na nově nastalých skutečnostech.

Děkuji za Vaše pochopení.

S pozdravem



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP