Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Milady Emmerové na ministra zdravotnictví Jana Stráského a odpověď ministra zdravotnictví Jana Stráského na tuto interpelaci. Paní poslankyně Milada Emmerová požádala o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 304

ve věci investiční politiky v resortu zdravotnictví

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás s interpelací ve věci investiční politiky v resortu zdravotnictví. Jak sám v posledním období uznáváte, došlo na počátku transformace zdravotnictví, ale i v jejím dalším průběhu, k neuvážené liberalizaci při nejasné koncepci všech kategorií, tj. i investiční politiky. To znamenalo velmi nerovnoměrné a neefektivní vynakládání investičních prostředků na zdravotnické stavby. Příčin tohoto nežádoucího vývoje bylo ještě více a dovoluji si na ně upozornit.

1. Z období konce 80. let zdědilo naše zdravotnictví velmi nerovnoměrně vybavenou síť zdravotnických zařízení, z nichž mnohá vykazovala již tehdy značný vnitřní dluh, způsobený odloženou reprodukcí.

2. Z téže doby pochází také řada již započatých velkých investičních akcí, které nebyly dosud dokončeny.

3. Současně však byla zahájena řada dalších staveb, a to bohužel z aktivity více ministerstev (zdravotnictví, financí, vnitra a obrany). Tyto aktivity nebyly zřejmě vládou koordinovány.

4. Přitom nebyla vytvořena státem garantovaná síť zdravotnických zařízení, takže vůbec není jasné, na základě jakých předpokladů a záměrů bylo o nových investicích rozhodováno.

5. Protože současně nebyly podporovány ani metody měření kvality a potřebnosti v nabídce zdravotní péče, byla rozhodnutí mnohdy velmi diskutabilní.

6. V tomto nekoncepčním prostředí se mnohdy uplatňovaly skupinové, individuální a jiné zájmy, podporující neúčelné zahajování nových staveb.

V současné době je v resortu zdravotnictví vysoká rozestavěnost, přičemž chybí finanční prostředky na dokončování stavebních akcí, které se mimořádně výrazně prodražují. Toto vše přináší další finanční ztráty (akce jsou prakticky nekonečné, protože cena stavebních prací a více náklady způsobené např. repasemi technologií nebo změnami vynucovanými novými technologickými normami, překračují hladinu finančních prostředků uvolňovaných v průběhu času). Přitom značná část potřebné zdravotnické sítě naopak strádá odloženou reprodukcí až na krajní mez použitelnosti objektů a jejich technologií.

Jako příklad je možné uvést FN Plzeň, kde jsou dosud nedokončené tři stavby, zahájené před rokem 1989, tedy v období čistě rozpočtového hospodaření, a nemocnice je nucena značnou část potřebných prostředků uvolňovat z vlastních výnosů od zdravotních pojišťoven, tedy v neprospěch své provozní finanční bilance. Tato situace spolu s platební neschopností pojišťoven prohlubuje platební neschopnost nemocnice. Výsledek je tedy velmi nepříznivý: část nemocnice je poměrně moderně zařízena, část je ve výstavbě, na kterou však chybí finanční prostředky, a největší část je stavebně a technologicky ve velmi špatném stavu. Na korekci vnitřního dluhu nemá nemocnice v současné platební situaci finanční prostředky.

Táži se Vás, pane ministře, jakým způsobem bude odstraněn tento ekonomicky velmi nepříznivý stav a zda při rozhodování o krácení prostředků v současné ekonomické situaci je brán ohled na historii těchto staveb a na jejich významnost z hlediska potřeb komunity. Například tato nemocnice by měla být špičkovým zařízením v rámci plánovaného VÚSC, a to jak z hlediska poskytované zdravotní péče s vysokým stupněm specializace, tak i z hlediska výukového pracoviště Lékařské fakulty UK s významnou vědeckovýzkumnou aktivitou.

Děkuji Vám za pochopení a racionální řešení této problematiky nejen v Západočeském kraji.

5.6.1997

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PhDr. Jan STRÁSKÝ

V Praze dne 27. června 1997
INV/1125 k KM 5810-25.6.97
Příloha 1

Vážený pane předsedo,

v příloze zasílám na vědomí kopii odpovědi na interpelaci poslankyně Doc. MUDr. M. Emmerové, CSc. ve věci investiční politiky v resortu zdravotnictví - evidenční číslo interpelace 304.

S pozdravem

Příloha.

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament ČR

Sněmovní 4

118 28 Praha 1

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PhDr. Jan STRÁSKÝ

V Praze dne 27. června 1997
INV/1125 k KM 5810-25.6.97

Vážená paní poslankyně,

k Vaší interpelaci ve věci investiční politiky v resortu zdravotnictví, která je zaměřena především na investiční problematiku ve Fakultní nemocnici Plzeň, si Vám dovoluji sdělit tyto následující skutečnosti.

Výstavba nové nemocnice v lokalitě Lochotín byla vyprojektována jako soubor pěti samostatných staveb. 1. stavba byla zahájena počátkem 80. let a v roce 1986 byla zprovozněna. Její součástí byla realizace technické vybavenosti území, zdravotnického pavilonu interních oborů a hospodářských objektu nezbytných pro provoz nemocnice.

V roce 1989 byla zahájena 2. stavba podle původního stavebního programu, ze které byly realizovány pouze technicko-hospodářské objekty, tj. kotelna, prádelna, spalovna odpadu, COV a další. Zdravotnický pavilon byl vyprojektován k využití pro pracoviště klinického výzkumu, diagnostického centra, ortopedické kliniky, rehabilitace a dalších nechirurgických oborů.

Za účelem snížení investičních nákladů a zamezení realizace dalších neúčelných megalomanských staveb odmítlo Ministerstvo zdravotnictví předloženou projektovou studii na výstavbu 3. stavby o celkových nákladech cca 3.5 mld. Kč v cenové úrovni roku 1993. Zároveň doporučilo FN Plzeň provést přehodnocení uživatelského programu u rozestavěného zdravotnického pavilonu (ve stádiu hrubé stavby) za účelem dořešení naléhavých potřeb nemocnice v oblasti chirurgických oborů.

Změny ve stavebním programu u tohoto pavilonu spočívají zejména v jeho novém dispozičním uspořádání, stavební technologii, interiérové a přístrojové vybavenosti odpovídající potřebám provozu pracovišť chirurgických oborů a v rozšíření programu o přístavbu operačního traktu s 12 centrálními operačními sály. Celková lůžková kapacita tohoto pavilonu je 223 lůžek.

V důsledku této koncepční změny ve stavebním programu stavby, bylo v roce 1993 provedeno navýšení původních nákladů o cca 500 mil. Kč. v roce 1995 o dalších 298 mil. Kč. V letošním roce předložila FN Plzeň žádost o další zvýšení nákladů této stavby ve výši 543 mil. Kč, jejíž oprávněnost je v současné době předmětem posouzení našeho investičního odboru z hlediska podílu cenových vlivů v důsledku odsouvání termínu dokončení stavby a zejména potřebnosti prováděných věcných změn. Stavba je v plném rozsahu financována z prostředků státního rozpočtu, který však neumožňuje plně pokrývat investiční požadavky na dotace v jednotlivých letech výstavby podle potřeb FN Plzeň, ani jiných zdravotnických zařízení.

Ze státního rozpočtu se ve FN Plzeň v lokalitě Bory financují i další investičně náročné akce, jako např. realizace topných rozvodů, prováděné v nákladné kolektorové technologii o nákladech cca 130 mil. Kč (rozestavěná akce z minulého režimu). FN si z jiných prostředků financovala výstavbu hemodialyzačního střediska na Lochotíně.

Z přidělených dotací, schválených pro rozpočtovou kapitolu 335, nelze prioritně uspokojovat pouze investiční požadavky fakultních nemocnic, ale je nutné řešit i naléhavé havarijní stavy v odborných léčebných ústavech, což můžete sama posoudit ze znalosti stavu objektů a zařízení Psychiatrické léčebny Dobřany. Zdravotnická zařízení včetně FN Plzeň si musí již konečně uvědomit, že státní rozpočet nemá možnosti v plné výši financovat jejich investiční požadavky, nehledě již na to, že řada z nich je předkládána v maximalistickém rozsahu, který neodpovídá skutečným potřebám v poskytování zdravotní péče a hospodárnosti provozu nemocnic.

S pozdravem.

Vážená pani

Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.

poslankyně Parlamentu ČR

Sněmovní 4

118 28 Praha 1,