Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1997

2. volební období

279

INTERPELACE

poslance Jaroslava Štraita

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci aspektů vztahů České republiky k Slovenské republice

a odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jaroslava Štraita na předsedu vlády Václava Klause a odpověď předsedy vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Pan poslanec Jaroslav Štrait požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

V Praze dne 2. září 1997

Miloš Zeman v. r.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 296

Poslanec Parlamentu České republiky

doc. ESDr, Jaroslav Štrait, Csc.

Váženy pane předsedo vlády.

Obracím se na Vás s písemnou formou interpelace k některým aspektům vztahů České republiky k Slovenské republice. Domnívám se, že vztahy se natolik komplikují, že již dlouhou dobu je nemůžeme nazývat nadstandardními. Tento princip byl rozhodující myšlenkou v době, když se rozdělovala federace. Byl používán při zpracovávání 16 vzájemných dohod, které měly určovat do budoucna vzájemné vztahy obou republik.

Při nedávné návštěvě výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny P ČR jsem se osobně přesvědčil, že vztahy obou republik jsou stále více zatěžovány především majetkovými problémy a na hranicích vzniká jakási pomyslná Velká česká zeď, která je podtržena velmi ostrou státní hranicí. Protože jsem navštívil Slovenskou republiku naposledy v listopadu 1992, byl jsem překvapen o to víc.

Především není dořešena otázka majetku bývalé České a Slovenské federativní republiky. Ať již jde o akcie kupónové privatizace, aktiva a pasiva Státní banky Československé, nebo dokonce i kulturní předměty. Problémem jsou i státní symboly. Nechci přeceňovat otázky tzv. zlatého pokladu, ale považuji za velmi nepříjemné, že zlato má být českou stranou prodáno za tržní (nikoliv účetní) hodnotu. V této části vztahů majetkoprávních, považuji za zcela neúnosné, že "majetková" komise naposledy jednala 15. července 1993. Jistě mi pane premiére dáte zapravdu, že tam kde se nejedná, je velký prostor pro spekulace sdělovacích prostředků na Slovensku, v Čechách i v zahraničí, či dokonce nacionalistické výpady.

Z hlediska nepříliš vzdálené budoucnosti bych považoval za velmi potřebné, aby některé kroky členství v nadnárodních organizacích byly vzájemně koordinovány. Pokud by měla být do budoucna hranice České republiky se Slovenskou republikou současně hranici Evropské unie či jiných bloků, vytvoří se na hranicích zeď ne imaginární, ale skutečná. Zcela srovnatelná třeba s dnešní naši západní hranicí pokud jde o pohyb pracovních sil, celní bariery atd. Na rozdíl od jiných sousedů je potřeba stále mít na zřeteli, že v obou republikách žijí rodiny de facto i de jure v roce 1992 rozdělené, s mnoho pokrevními a kulturními svazky, které se utvářely třičtvrtě století.

Vážený pane předsedo vlády.

Dovolte mi abych v závěru vyjádřil koncentrovaně problémy, které jsou předmětem mé interpelace:

1. Domníváte se, že současné vztahy České a Slovenské republiky mají "nadstandardní" úroveň - takovou, jaká byla předpokládána v měsících, kdy docházelo k dělení federace.

2. Jak často vláda vyhodnocuje specifické mezistátní smlouvy mezi oběma republikami, které mají zajistit mj. i složité příbuzenské vztahy, celní úlevy atd.

3. Předpokládáte možné formy koordinace zahraniční politiky obou republik se zřetelem na vstup do nadnárodních organizací.

4. Jaké máte konkrétnější časové představy vzájemného setkávání na vládní úrovni.

V Praze dne 22. května 1997


Vážený pan

prof. ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

(podáno cestou předsedy Poslanecké sněmovny P ČR)



Václav Klaus
předseda vlády České republiky

V Praze dne 26. června 1997
Č.j.: 30 545/97-KPV


Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám svou odpověď na písemnou interpelaci poslance doc. RSDr. Jaroslava Štraita, CSc. ve věci některých aspektů vztahů mezi ČR a SR (evidenční číslo interpelace 296).

S pozdravem


Příloha

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha



Václav Klaus
předseda vlády České republiky

V Praze dne 26. června 1997
Č.j.: 30 545/97-KPV

Vážený pane poslanče,

dovolte, abych odpověděl na Vaši interpelaci ze dne 22. května 1997 ve věci česko-slovenských vztahů, resp. na čtyři okruhy problémů, které jste v závěru formuloval. Napřed však považuji za nutné uvést na pravou míru některé nepřesnosti, kterých jste se ve své interpelaci dopustil.

Cílem ČR je dosáhnout evropského standardu migrační a bezpečnostní politiky na všech svých hranicích, tedy i na hranici se SR. Smluvně byl zajištěn takový režim na státní hranici a dopravě přes ni, který by měl uchovat její vysokou propustnost pro občany ČR a SR a na druhé straně omezit ilegální migraci občanů třetích Států. Nelze tedy hovořit o jakési "Velké české zdi", jak tvrdíte Vy, ani o velmi ostré státní hranici.

Dokončují se jednání o smlouvě, kterou se doplňuje a mění smlouva o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. 10. 1992. Smlouva by měla odstranit některé obtíže, které pro občany ČR a SR vyvstaly na společných hranicích po 1. 1. 1993 a umožnit převážet věci osobní potřeby, malé motocykly, léky a potraviny na dobu pobytu a dárky do hodnoty 30 USD. Novela by měla rovněž upravit přístup vlastníků a osob jim blízkých k nemovitostem na území druhého státu a rovněž i převoz zemědělských výrobků a zemědělských prostředků, a to na základě individuálních povolení. Dále je předpokládáno vytvoření turistických zón, v rámci kterých mohou občané obou států používat motorová vozidla. Slovenská strana však při druhém expertním jednání (17.-19. 2. 1997) jednoznačně nesouhlasila s tím, aby smlouva umožnila překračování státních hranic mimo rozsahu (občané Států EU, Polska a Maďarska). Mimo oficiální odůvodnění poukázal vedoucí slovenské delegace na neprůchodnost takovéto úpravy vzhledem k možné komplikaci vztahů s Ukrajinou.

Pokud jde o majetkové otázky, v souvislosti s akciemi z kupónové privatizace neexistuje mezi našimi zeměmi žádný Spor nebo otevřený problém. Vy máte však pravděpodobně na mysli otázku výměny akcií KB a VÚB. Podle zákona o velké privatizaci vznikly z KB a VÚB akciové společnosti, jejichž část akcií byla určena do kupónové privatizace, cca 49% akcií KB a cca 45% akcií VÚB zůstalo FNM. Podle principu dělení federálního majetku měly být tyto akcie rozděleny tak, že FNM ČR obdrží 2/3 z 49% akcií KB a 2/3 z 45% akcií VÚB s tím, že 1/3 akcií KB, kterou vlastní FNM SR, bude vyměněna za 2/3 akcií VÚB, které slastní FNM ČR. Za tuto výměnu požaduje Slovenská strana doplatek ve výši 2 mld. Kč, vzhledem k podstatně vyšší tržní hodnotě akcií KB. ČR se výměně akcií a jisté finanční kompenzaci v zásadě nebrání, odmítá však vytrhávání tohoto dílčího problému z celkového komplexu dělení, kdy SR odmítá uznat některé pohledávky ČR.

Neexistuje žádný problém "státních symbolů", o kterém hovoříte.

Dále není pravda, že "zlato má být českou stranou prodáno za tržní (nikoli účetní) hodnotu". Česká strana vyšla v r. 1993 vstříc žádosti slovenské strany a přislíbila, že český podíl na tzv. slovenském sbírkovém zlatě (cca 5 tun) bude SR prodán za účetní hodnotu, tj. 312 mil. Kč. Tržní hodnota je zhruba pětkrát vyšší. Předání tohoto zlata, stejně jako podílu SR ve zlatých rezervách SBČS (4, 1, tuny), nemohlo být provedeno s ohledem na neřešení celkové problematiky dělení bilance SBČS, jejíž je zlato součástí.

Ohledně údajných spekulací sdělovacích prostředků, o nichž se zmiňujete, mohu pouze dodat, že sdělovací prostředky mají právo informovat veřejnost takovým způsobem a rozsahem, který uznají za vhodný a vláda nemá ani nechce mít žádné nástroje k jejich ovlivňování. Nejsem si však vědom toho, že by na české straně docházelo k nějakým projevům nacionalistických výpadů, jak píšete.

Pokud jde o Vaše otázky:

1. Současné vztahy mají takovou úroveň, jaká odpovídá zájmům, potřebám a možnostem obou států. V řadě oblastí je lze, pokud chceme, označit za nadstandardní, např.:

- v ekonomické oblasti je klíčovým prvkem celní unie, která přes všechny problémy a vzájemné spory stále existuje a přispívá významně k vysoké obchodní výměně,

- existuje výše zmíněný hraniční režim, který zajišťuje i v současné době mimořádně vysokou propustnost pro občany obou států a podnikali se konkrétní kroky pro jeho další zlepšení,

- v pracovně-právní oblasti funguje systém vzájemného zaměstnávání občanů, který odstraňuje všechny významné překážky pohybu pracovních sil, nevyžaduje pracovní povolení, ale jen registrace u úřadu práce, příslušného podle místa výkonu zaměstnání. Je využíván především slovenskými občany, kterých v ČR pracuje více než 70 000,

- výměna studentů je vyšší než s kteroukoli jinou zemí. V současné době Studuje na VŠ ve SR 311 českých studentů, z toho 174 vyslaných na základě Dohody o spolupráci v oblasti vzdělávání z r. 1992, přičemž ostatní zahájili studia před rozdělením ČSFR. Na VŠ v ČR studuje 1118 slovenských studentů, z toho 230 vyslaných na základě Dohody. Náklady na studium, vyjádřené příslušným normativem, hradí přijímající strana, atd., atd.

2. Smluvní základnu vztahů ČR - SR představuje v současné době 61 mezivládních smluv a na 70 dohod meziresortních. Proces doplňování smluvní základny úspěšně pokračuje, v roce 1996 bylo podepsáno dalších 6 dohod. K vyhodnocování smluv dochází průběžně při každém kontaktu na ministerské nebo expertní úrovni. Tyto kontakty jsou velmi intenzivní, např. od začátku r. 1996 proběhlo 14 jednání na úrovni ministrů. Předmětem mezistátních smluv ovšem nejsou "složité příbuzenské vztahy", které uvádíte a o celních úlevách nemá při existenci celní unie smysl hovořit.

3. Vláda se nedomnívá, že by koordinace zahraniční politiky ČR a SR pomohla urychlit naše začlenění do nadnárodních organizací. Proces přijímání do struktur jako EU a NATO bude individuální záležitostí a takto je to i ze strany těchto struktur posuzováno. Obě země jsou vůči integračním uskupením v odlišném postavení, které již bylo vícekrát explicitně formulováno a které koordinaci fakticky vylučuje. ČR naopak podporuje intenzívní kooperaci, výměnu informací a konzultace na bilaterální úrovni, neboť máme přirozený zájem na tom, aby Slovensko bylo členem stejných organizací jako ČR

4. Na úrovni ministrů probíhaly a budou probíhat intenzivní kontakty. Setkání se uskutečňují v průměru jednou ročně, v případě některých ministrů (např. průmyslu a obchodu, zemědělství) jsou častější. Pravidelně zasedá Rada celní unie.

Pokud jde o úroveň předsedů vlád, mohu Vás ujistit, že v loňském roce jsem se opakovaně bilaterálně setkal s předsedou vlády SR na různých multilaterálních fórech (CEFTA, SEl). ČR si uvědomuje potřebu uskutečnění oficiální návštěvy a byla a je k jejímu uskutečnění připravena. Oficiální návštěva předsedy vlády SR v ČR byla připravována na duben t. r., slovenská strana však posléze tuto návštěvu odvolala. Nadále váže její uskutečnění na splnění podmínky vydání zbylé části ze Slovenského podílu na zlatých rezervách býv. SBČS, což se potvrdilo i při posledních konzultacích na úrovni náměstků ministrů zahraničí. Česká strana zcela pochopitelně nemůže přistoupit na takové předběžné podmiňování oficiálního setkání, tím spíše, pokud je přesvědčena, že kladené podmínky nejsou opodstatněné a zabývají se jednotlivým problémem, vytrženým z kontextu.

S pozdravem.


Vážený pan

doc. RSDr. Jaroslav Štrait, CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP