Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jaroslava Štraita na předsedu
vlády Václava Klause a odpověď předsedy
vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Pan poslanec
Jaroslav Štrait požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 296
Poslanec Parlamentu České republiky
doc. ESDr, Jaroslav Štrait, Csc.
Váženy pane předsedo vlády.
Obracím se na Vás s písemnou formou interpelace
k některým aspektům vztahů České
republiky k Slovenské republice. Domnívám
se, že vztahy se natolik komplikují, že již
dlouhou dobu je nemůžeme nazývat nadstandardními.
Tento princip byl rozhodující myšlenkou v době,
když se rozdělovala federace. Byl používán
při zpracovávání 16 vzájemných
dohod, které měly určovat do budoucna vzájemné
vztahy obou republik.
Při nedávné návštěvě
výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
Poslanecké sněmovny P ČR jsem se osobně
přesvědčil, že vztahy obou republik
jsou stále více zatěžovány především
majetkovými problémy a na hranicích vzniká
jakási pomyslná Velká česká
zeď, která je podtržena velmi ostrou státní
hranicí. Protože jsem navštívil Slovenskou
republiku naposledy v listopadu 1992, byl jsem překvapen
o to víc.
Především není dořešena
otázka majetku bývalé České
a Slovenské federativní republiky. Ať již
jde o akcie kupónové privatizace, aktiva a pasiva
Státní banky Československé, nebo
dokonce i kulturní předměty. Problémem
jsou i státní symboly. Nechci přeceňovat
otázky tzv. zlatého pokladu, ale považuji za
velmi nepříjemné, že zlato má
být českou stranou prodáno za tržní
(nikoliv účetní) hodnotu. V této části
vztahů majetkoprávních, považuji za
zcela neúnosné, že "majetková"
komise naposledy jednala 15. července 1993. Jistě
mi pane premiére dáte zapravdu, že tam kde
se nejedná, je velký prostor pro spekulace sdělovacích
prostředků na Slovensku, v Čechách
i v zahraničí, či dokonce nacionalistické
výpady.
Z hlediska nepříliš vzdálené
budoucnosti bych považoval za velmi potřebné,
aby některé kroky členství v nadnárodních
organizacích byly vzájemně koordinovány.
Pokud by měla být do budoucna hranice České
republiky se Slovenskou republikou současně hranici
Evropské unie či jiných bloků, vytvoří
se na hranicích zeď ne imaginární, ale
skutečná. Zcela srovnatelná třeba
s dnešní naši západní hranicí
pokud jde o pohyb pracovních sil, celní bariery
atd. Na rozdíl od jiných sousedů je potřeba
stále mít na zřeteli, že v obou republikách
žijí rodiny de facto i de jure v roce 1992 rozdělené,
s mnoho pokrevními a kulturními svazky, které
se utvářely třičtvrtě století.
Vážený pane předsedo vlády.
Dovolte mi abych v závěru vyjádřil
koncentrovaně problémy, které jsou předmětem
mé interpelace:
1. Domníváte se, že současné
vztahy České a Slovenské republiky mají
"nadstandardní" úroveň - takovou,
jaká byla předpokládána v měsících,
kdy docházelo k dělení federace.
2. Jak často vláda vyhodnocuje specifické
mezistátní smlouvy mezi oběma republikami,
které mají zajistit mj. i složité příbuzenské
vztahy, celní úlevy atd.
3. Předpokládáte možné formy
koordinace zahraniční politiky obou republik se
zřetelem na vstup do nadnárodních organizací.
4. Jaké máte konkrétnější
časové představy vzájemného
setkávání na vládní úrovni.
V Praze dne 22. května 1997
Vážený pan
prof. ing. Václav Klaus, CSc.
předseda vlády České republiky
(podáno cestou předsedy Poslanecké sněmovny
P ČR)
Václav Klaus
předseda vlády České republiky
V Praze dne 26. června 1997
Č.j.: 30 545/97-KPV
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám zasílám svou
odpověď na písemnou interpelaci poslance doc.
RSDr. Jaroslava Štraita, CSc. ve věci některých
aspektů vztahů mezi ČR a SR (evidenční
číslo interpelace 296).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlament České republiky
Praha
Václav Klaus
předseda vlády České republiky
V Praze dne 26. června 1997
Č.j.: 30 545/97-KPV
Vážený pane poslanče,
dovolte, abych odpověděl na Vaši interpelaci
ze dne 22. května 1997 ve věci česko-slovenských
vztahů, resp. na čtyři okruhy problémů,
které jste v závěru formuloval. Napřed
však považuji za nutné uvést na pravou
míru některé nepřesnosti, kterých
jste se ve své interpelaci dopustil.
Cílem ČR je dosáhnout evropského standardu
migrační a bezpečnostní politiky na
všech svých hranicích, tedy i na hranici se
SR. Smluvně byl zajištěn takový režim
na státní hranici a dopravě přes ni,
který by měl uchovat její vysokou propustnost
pro občany ČR a SR a na druhé straně
omezit ilegální migraci občanů třetích
Států. Nelze tedy hovořit o jakési
"Velké české zdi", jak tvrdíte
Vy, ani o velmi ostré státní hranici.
Dokončují se jednání o smlouvě,
kterou se doplňuje a mění smlouva o úpravě
režimu a o spolupráci na společných
státních hranicích ze dne 29. 10. 1992. Smlouva
by měla odstranit některé obtíže,
které pro občany ČR a SR vyvstaly na společných
hranicích po 1. 1. 1993 a umožnit převážet
věci osobní potřeby, malé motocykly,
léky a potraviny na dobu pobytu a dárky do hodnoty
30 USD. Novela by měla rovněž upravit přístup
vlastníků a osob jim blízkých k nemovitostem
na území druhého státu a rovněž
i převoz zemědělských výrobků
a zemědělských prostředků,
a to na základě individuálních povolení.
Dále je předpokládáno vytvoření
turistických zón, v rámci kterých
mohou občané obou států používat
motorová vozidla. Slovenská strana však při
druhém expertním jednání (17.-19.
2. 1997) jednoznačně nesouhlasila s tím,
aby smlouva umožnila překračování
státních hranic mimo rozsahu (občané
Států EU, Polska a Maďarska). Mimo oficiální
odůvodnění poukázal vedoucí
slovenské delegace na neprůchodnost takovéto
úpravy vzhledem k možné komplikaci vztahů
s Ukrajinou.
Pokud jde o majetkové otázky, v souvislosti s akciemi
z kupónové privatizace neexistuje mezi našimi
zeměmi žádný Spor nebo otevřený
problém. Vy máte však pravděpodobně
na mysli otázku výměny akcií KB a
VÚB. Podle zákona o velké privatizaci vznikly
z KB a VÚB akciové společnosti, jejichž
část akcií byla určena do kupónové
privatizace, cca 49% akcií KB a cca 45% akcií VÚB
zůstalo FNM. Podle principu dělení federálního
majetku měly být tyto akcie rozděleny tak,
že FNM ČR obdrží 2/3 z 49% akcií
KB a 2/3 z 45% akcií VÚB s tím, že 1/3
akcií KB, kterou vlastní FNM SR, bude vyměněna
za 2/3 akcií VÚB, které slastní FNM
ČR. Za tuto výměnu požaduje Slovenská
strana doplatek ve výši 2 mld. Kč, vzhledem
k podstatně vyšší tržní hodnotě
akcií KB. ČR se výměně akcií
a jisté finanční kompenzaci v zásadě
nebrání, odmítá však vytrhávání
tohoto dílčího problému z celkového
komplexu dělení, kdy SR odmítá uznat
některé pohledávky ČR.
Neexistuje žádný problém "státních
symbolů", o kterém hovoříte.
Dále není pravda, že "zlato má
být českou stranou prodáno za tržní
(nikoli účetní) hodnotu". Česká
strana vyšla v r. 1993 vstříc žádosti
slovenské strany a přislíbila, že český
podíl na tzv. slovenském sbírkovém
zlatě (cca 5 tun) bude SR prodán za účetní
hodnotu, tj. 312 mil. Kč. Tržní hodnota
je zhruba pětkrát vyšší. Předání
tohoto zlata, stejně jako podílu SR ve zlatých
rezervách SBČS (4, 1, tuny), nemohlo být
provedeno s ohledem na neřešení celkové
problematiky dělení bilance SBČS, jejíž
je zlato součástí.
Ohledně údajných spekulací sdělovacích
prostředků, o nichž se zmiňujete, mohu
pouze dodat, že sdělovací prostředky
mají právo informovat veřejnost takovým
způsobem a rozsahem, který uznají za vhodný
a vláda nemá ani nechce mít žádné
nástroje k jejich ovlivňování. Nejsem
si však vědom toho, že by na české
straně docházelo k nějakým projevům
nacionalistických výpadů, jak píšete.
Pokud jde o Vaše otázky:
1. Současné vztahy mají takovou úroveň, jaká odpovídá zájmům, potřebám a možnostem obou států. V řadě oblastí je lze, pokud chceme, označit za nadstandardní, např.:
- v ekonomické oblasti je klíčovým prvkem celní unie, která přes všechny problémy a vzájemné spory stále existuje a přispívá významně k vysoké obchodní výměně,
- existuje výše zmíněný hraniční režim, který zajišťuje i v současné době mimořádně vysokou propustnost pro občany obou států a podnikali se konkrétní kroky pro jeho další zlepšení,
- v pracovně-právní oblasti funguje systém vzájemného zaměstnávání občanů, který odstraňuje všechny významné překážky pohybu pracovních sil, nevyžaduje pracovní povolení, ale jen registrace u úřadu práce, příslušného podle místa výkonu zaměstnání. Je využíván především slovenskými občany, kterých v ČR pracuje více než 70 000,
- výměna studentů je vyšší
než s kteroukoli jinou zemí. V současné
době Studuje na VŠ ve SR 311 českých
studentů, z toho 174 vyslaných na základě
Dohody o spolupráci v oblasti vzdělávání
z r. 1992, přičemž ostatní zahájili
studia před rozdělením ČSFR. Na VŠ
v ČR studuje 1118 slovenských studentů, z
toho 230 vyslaných na základě Dohody. Náklady
na studium, vyjádřené příslušným
normativem, hradí přijímající
strana, atd., atd.
2. Smluvní základnu vztahů ČR - SR
představuje v současné době 61 mezivládních
smluv a na 70 dohod meziresortních. Proces doplňování
smluvní základny úspěšně
pokračuje, v roce 1996 bylo podepsáno dalších
6 dohod. K vyhodnocování smluv dochází
průběžně při každém
kontaktu na ministerské nebo expertní úrovni.
Tyto kontakty jsou velmi intenzivní, např. od začátku
r. 1996 proběhlo 14 jednání na úrovni
ministrů. Předmětem mezistátních
smluv ovšem nejsou "složité příbuzenské
vztahy", které uvádíte a o celních
úlevách nemá při existenci celní
unie smysl hovořit.
3. Vláda se nedomnívá, že by koordinace
zahraniční politiky ČR a SR pomohla urychlit
naše začlenění do nadnárodních
organizací. Proces přijímání
do struktur jako EU a NATO bude individuální záležitostí
a takto je to i ze strany těchto struktur posuzováno.
Obě země jsou vůči integračním
uskupením v odlišném postavení, které
již bylo vícekrát explicitně formulováno
a které koordinaci fakticky vylučuje. ČR
naopak podporuje intenzívní kooperaci, výměnu
informací a konzultace na bilaterální úrovni,
neboť máme přirozený zájem na
tom, aby Slovensko bylo členem stejných organizací
jako ČR
4. Na úrovni ministrů probíhaly a budou probíhat
intenzivní kontakty. Setkání se uskutečňují
v průměru jednou ročně, v případě
některých ministrů (např. průmyslu
a obchodu, zemědělství) jsou častější.
Pravidelně zasedá Rada celní unie.
Pokud jde o úroveň předsedů vlád,
mohu Vás ujistit, že v loňském roce
jsem se opakovaně bilaterálně setkal s předsedou
vlády SR na různých multilaterálních
fórech (CEFTA, SEl). ČR si uvědomuje potřebu
uskutečnění oficiální návštěvy
a byla a je k jejímu uskutečnění připravena.
Oficiální návštěva předsedy
vlády SR v ČR byla připravována na
duben t. r., slovenská strana však posléze
tuto návštěvu odvolala. Nadále váže
její uskutečnění na splnění
podmínky vydání zbylé části
ze Slovenského podílu na zlatých rezervách
býv. SBČS, což se potvrdilo i při posledních
konzultacích na úrovni náměstků
ministrů zahraničí. Česká strana
zcela pochopitelně nemůže přistoupit
na takové předběžné podmiňování
oficiálního setkání, tím spíše,
pokud je přesvědčena, že kladené
podmínky nejsou opodstatněné a zabývají
se jednotlivým problémem, vytrženým
z kontextu.
S pozdravem.
Vážený pan
doc. RSDr. Jaroslav Štrait, CSc.
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlament České republiky