Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

7.3 NÁKLADY SMLUVNÍHO POJIŠTĚNÍ

A PŘIPOJIŠTĚNÍ

Čerpané náklady smluvního pojištění a připojištění byly tvořeny realizovanými

- náklady na pojistná plnění

- náklady na správní a provozní náklady

- zákonnými finančními rezervami

- postoupeními zajišťovatelům

- odvody daně z příjmu.

Náklady na pojistná plnění za čerpání neodkladné zdravotní péče v cizině smluvními pojištěnci byly realizovány většinou prostřednictvím zahraniční smluvní asistenční služby EuroCross. Vzhledem k tomu, že asistenční služba provádí poměrně dlouho kontroly oprávněnosti účtované zdravotní péče, a vzhledem k tomu, že platby jsou prováděny do ciziny, uvedené náklady na pojistná plnění jsou kombinací čistých pojistných plnění (větší část) a kvalifikovaných dohadných položek, jejichž přesná výše bude známa až koncem 1. čtvrtletí roku 1997. Zákonné finanční rezervy jsou tvořeny v souladu se souvisejícími platnými právními předpisy. Platby zajišťovatelům jsou běžnou praxí komerčního pojišťovnictví.

Vzhledem k tomu, že smluvní zdravotní pojištění a připojištění je prováděno podle zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, podléhá dani z příjmu právnických osob.

Přehled o nákladech pojišťovny na smluvní pojištění a připojištění v roce 1996 je uveden v tabulce č. 44.

Tabulka č. 44: NÁKLADY POJIŠŤOVNY NA SMLUVNÍ POJIŠTĚNÍ A PŘIPOJIŠTĚNÍ V ROCE 1996 (v tis. Kč)

7.4 NÁKLADY OSTATNÍCH

ZDANITELNÝCH ČINNOSTÍ

POJIŠŤOVNY

Náklady ostatních zdanitelných činností Pojišťovny tvořily režijní náklady spojené s provozováním těchto činností, tj. s vydáváním tiskopisů a číselníků, se správou a odpisy budov, ve kterých byly pronajímány nebytové prostory, spotřeba energií a paliv, a především se službami, které zajišťovaly vytápění, údržbu, úklid, ostrahu objektu atp. Také tyto činnosti podléhají zdanění, neboť jde o činnosti prodávané jiným právnickým osobám se ziskem.

Režijní náklady ostatních zdanitelných činností Pojišťovny v roce 1996 činily 8 743 tis. Kč, daň 2 014 tis. Kč, spolu celkem 10 757 tis. Kč.

8.1 VÝKAZY ZISKŮ A ZTRÁT

Z "Výkazu zisků a ztrát" všeobecného zdravotního pojištění je zřejmé, že hospodaření v roce 1996 skončilo ztrátou ve výši 3 407 605 tis. Kč, což je (vzhledem k přírůstku 1,1 milionu pojištěnců) ztráta poměrově stejná jako v roce 1995. I když vývoj výnosů a nákladů je komentován v samostatných kapitolách a úkolem této části Výroční zprávy je metodické vysvětlení údajů uvedených v jednotlivých řádcích, nelze nepřipomenout, že k 31. prosinci 1996 však Pojišťovna evidovala

- na rozvahových účtech pohledávky ve výši 1 382 598 tis. Kč

v tom

- pohledávky vůči plátcům pojistného z předchozích let ve výši 509 890 tis. Kč

- pohledávky vůči zdravotnickým zařízením ve výši 651 840 tis. Kč

- ostatní pohledávky ve výši 220 868 tis. Kč

- na podrozvahových účtech pohledávky ve výši 2 242 843 tis. Kč, ponejvíce vůči plátcům pojistného (dlužné pojistné, penále, pokuty, přirážky k pojistnému)

- tj. spolu pohledávky ve výši celkem 3 625 432 tis. Kč.

Komentář k vlastnímu "Výkazu zisků a ztrát všeobecného zdravotního pojištění" - uvedenému v tabulce č. 45:

VE SLOUPCI

A tabulky jsou uvedena seskupení účetních položek

B tabulky jsou uvedeny výnosy týkající se účetních položek shrnutých ve sloupci A

C tabulky jsou uvedeny náklady týkající se účetních položek uvedených ve sloupci A

D tabulky je uvedeno saldo, vypočtené jako rozdíl sloupců B a C

Tabulka č. 45: Výkaz zisků a ztrát všeobecného zdravotního pojištění v roce 1996

V ŘÁDKU

1-7 tabulky jsou uvedeny údaje (náklady a výnosy) týkající se základního fondu zdravotního pojištění. Částka uvedená na řádku 7 tabulky (56 007 tis. Kč) vyjadřují ponejvíce výši odepsaných pohledávek Pojišťovny vůči dlužníkům (plátci pojistného, poskytovatelé zdravotní péče, likvidované zdravotní pojišťovny)

9-10 tabulky jsou uvedeny údaje týkající se vnitřního rozpočtu Pojišťovny. Částka uvedená na řádku 10 tabulky (39 536 tis. Kč) zahrnuje ponejvíce platby nákladů spojených s prováděním ostatních činností Pojišťovny (viz též komentář k řádku č. 7 na str. 152 a tabulka č. 42 na str. 150 této Výroční zprávy)

12 tabulky je uveden hospodářský výsledek základního fondu zdravotního pojištění (-3 657 675 tis. Kč), spočtený jako saldo mezi výnosy a náklady přináležejícími tomuto fondu Pojišťovny

13-16 tabulky jsou uvedeny výnosy z činností, které sice s všeobecným zdravotním pojištěním souvisejí, ale nestávají se ihned po jejich přijetí (dle platného znění zákona) součástí základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny. Z těchto výnosů Pojišťovny ve výši 450 070 tis. Kč se 200 000 tis. Kč přiděluje do účelového fondu Pojišťovny a zůstatek, tj. 250 070 tis. Kč, se používá ke snížení deficitu základního fondu zdravotního pojištění, který po odpočtu činí 3 407 605 tis. Kč

18 tabulky jsou uvedeny Pojišťovnou realizované potřeby na investice

19 a 22 tabulky je provedeno vypořádání údaje uvedeného na řádku 18, z kterého je zřejmé, že z odpisů byly uhrazeny investice ve výši 208 259 tis. Kč a investice ve výši 370 792 tis. Kč se stávají součástí základního jmění Pojišťovny

20 tabulky je uveden hospodářský výsledek všeobecného zdravotního pojištění za rok 1996, který se zúčtovává na vrub základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny, tj. výsledná částka - 3 407 605 tis. Kč.

Tabulka č. 46a: Výkaz zisku a ztrát smluvního pojištění a připojištění v roce 1996

Tabulka č. 46b: Výkaz zisku a ztrát ostatních zdanitelných činností Pojišťovny v roce 1996

Z výkazu zisku a ztrát smluvního pojištění a připojištění Pojišťovny, uvedeného v tabulce č. 46a,

jehož členění je shodné s členěním "Výkazu zisku a ztrát všeobecného zdravotního pojištění", je zřejmé, že hospodaření v oblasti smluvního pojištění a připojištění skončilo podle očekávání ziskem před daněním ve výši 29 691 tis. Kč. Po odvodu daně ve výši 6 151 tis. Kč bude čistý hospodářský výsledek činit 23 540 tis. Kč. Tím se prokazuje, že produkty smluvního pojištění a připojištění Pojišťovny si na českém pojistném trhu našly místo a pomáhají Pojišťovnu dostávat do povědomí pojištěnců jako finanční instituci, která má svým klientům co nabídnout.

Z výkazu zisku a ztrát ostatních zdanitelných činností Pojišťovny, uvedeného v tabulce č. 46b,

jehož členění je také shodné s členěním "Výkazu zisku a ztrát všeobecného zdravotního pojištění", je zřejmé, že hospodaření Pojišťovny v této oblasti činností (pronájem nebytových prostor a služeb s tím spojených) skončilo po zdanění kladným hospodářským výsledkem ve výši 4 281 tis. Kč.

8.2 BILANCE POJIŠŤOVNY

uvedená v tabulce č. 47a a č. 47b zobrazuje konečné zůstatky hlavních skupin jejích aktiv a pasiv k 31. prosinci 1996.

VE SLOUPCI

A přehledu jsou vyjmenovány hlavní položky aktiv a pasiv Pojišťovny

B přehledu jsou v tis. Kč vyčísleny zůstatky aktiv a pasiv Pojišťovny v roce 1994

C přehledu jsou v tis. Kč vyčísleny zůstatky aktiv a pasiv Pojišťovny v roce 1995

D přehledu jsou v tis. Kč vyčísleny zůstatky aktiv a pasiv Pojišťovny v roce 1996.

Aktiva

ÚDAJE V ŘÁDKU (číselné údaje se vztahují pouze ke sloupci D)

1-2 aktiv zobrazují růst investičního majetku Pojišťovny pořízeného a odepisovaného v rámci vnitřního rozpočtu. Rozhodujícími složkami majetku jsou budovy a zařízení.

3 aktiv zachycují finanční investice Pojišťovny ve výši 515 804 tis. Kč. Ty se skládají z neprodejných dluhopisů firmy Preciosa převedených Pojišťovně Fondem národního majetku v hodnotě 449 mil. Kč a z cenných papírů, ve kterých jsou uloženy technické rezervy smluvního pojištění a připojištění.

5 aktiv vypovídají o vývoji části pohledávek Pojišťovny, který je však částečně zkreslen metodickou změnou účtování. Skládají se zejména z pohledávek vůči plátcům pojistného (kontrolou zjištěné nedoplatky pojistného a případné sankce). V souladu s platnými právními normami byly pohledávky v roce 1994 vedeny v rozvahových účtech. Změnou právní normy v roce 1995 došlo k metodické změně a pohledávky za plátci pojistného jsou nadále evidovány pouze v podrozvahové evidenci a výnosem se stávají až po jejich skutečném zaplacení. Pohledávky vůči plátcům pojistného zachycené v rozvaze jsou pohledávkami z roku 1994 a k 31. 12. 1996 činily 509 890 tis. Kč. Druhou rozhodující složkou jsou pohledávky vůči smluvním zdravotnickým zařízením z vyúčtování a prováděných revizí jejich vyúčtování. Pokles pohledávek mezi rokem 1995 a 1996 je dán snahou Pojišťovny vymáhat svá aktiva. Pohledávky vůči smluvním partnerům činily na konci účetního období 651 840 tis. Kč.

6-7 aktiv zachycují finanční majetek Pojišťovny, který se ke dni účetní závěrky nacházel, jako součet zůstatků, na bankovních účtech. Částka uvedená na řádku 6 se skládá z 1 miliardy Kč deponované na zvláštním účtu pro přerozdělení pojistného, z 350 milionů Kč podřízené půjčky, 200 milionů Kč hotovosti smluvního pojištění a připojištění a cca z 200 milionů Kč na běžných účtech okresních pojišťoven.

8 aktiv jsou součtem finančních prostředků vztahujících se k budoucím (účetním) obdobím. Mezi ostatní aktiva je za rok 1996 zařazena také regulační srážka týkající se akce FREKVENCE ve výši 483 174 tis. Kč, která bude na nemocnicích vymáhána až v roce 1997. Evidence regulační srážky v ostatních aktivech vysvětluje značný číselný rozdíl mezi sloupci B, C a D tabulky.

Bilance Pojišťovny za roky 1994, 1995, 1996

Tabulka č. 47a: Aktiva Pojišťovny (v tis. Kč)

Tabulka č. 47b: Pasiva Pojišťovny (v tis. Kč)

10 pro názornost zachycuje stav pohledávek vůči plátcům pojistného, evidovaných na podrozvahovém účtu č. 750. Celkový stav pohledávek (tj. včetně těch, které jsou vedeny na podrozvahovém účtu) za rok 1996 činí 3 624 432 tis. Kč. Tyto pohledávky jsou v současné době právně vymáhány. Pomalý obrat pohledávek za plátci pojistného je ovlivněn slabou právní pozicí Pojišťovny při jejich vymáhání.

Pasiva

V ŘÁDKU

1 pasiv je uvedena celková suma vlastního jmění Pojišťovny. Její záporná hodnota je dána zápornou hodnotou finančního údaje v řádku 3

2 pasiv je uveden zůstatek základního jmění a kapitálových fondů. Pasivum je tvořeno 449 miliony Kč dluhopisů firmy Preciosa a převedeným zůstatkem obratového fondu z roku 1992, kdy Pojišťovna hospodařila s příděly státního rozpočtu jako příspěvková organizace

3 pasiv je uveden zůstatek základního fondu zdravotního pojištění. Zůstatek je záporný a představuje kumulovanou hospodářskou ztrátu základního fondu zdravotního pojištění z roku 1995 a 1996. Záporná hodnota číselného údaje ovlivňuje celkovou sumu vlastního jmění

4 pasiv uvádíme celkovou sumu finančních prostředků fondů blíže rozvedených na řádcích 5-7

5-6 pasiv jsou uvedeny zůstatky rezervních fondů Pojišťovny. Rezervní fond zdravotního pojištění byl vytvořen ze zisku v roce 1993, účetně z něj byla uhrazena část ztráty základního fondu zdravotního pojištění z roku 1994. Rezervní fond smluvního pojištění a připojištění byl vytvořen z hospodářského výsledku smluvního pojištění a připojištění za rok 1994 a slouží k zajištění solventnosti smluvního pojištění a připojištění

7 pasiv je zachycen zůstatek účelového fondu Pojišťovny (viz též část Výroční zprávy "Náklady účelového fondu"), který je tvořen z ostatních příjmů Pojišťovny v rámci rozdělení hospodářského výsledku za kalendářní rok. Za rok 1996 byla do fondu převedena, v souladu se Zdravotně pojistným plánem na rok 1996, částka 200 000 tis. Kč

8 pasiv je uveden zůstatek a tvorba sociálního fondu Pojišťovny

9-10 pasiv uvedené údaje se týkají nerozděleného zisku z minulých let, který představuje zdaněný zisk smluvního pojištění a připojištění za rok 1995, o jehož užití zatím nebylo orgány Pojišťovny rozhodnuto. Hospodářský výsledek zdaňovaných činností, kterým se zde rozumí rozdíl mezi náklady a výnosy smluvního pojištění a připojištění a ostatních zdanitelných činností Pojišťovny po zdanění, v roce 1996 činil 27 821 tis. Kč

11 pasiv je součet čísel uvedených na řádcích 12-15

12 pasiv jsou vyčísleny závazky Pojišťovny vůči smluvním partnerům za zdravotní péči poskytnutou v listopadu a prosinci 1996. Z uvedené sumy závazky po lhůtě splatnosti činily cca 1,8 miliardy Kč. Cca 100 mil. Kč jsou závazky provozního charakteru

13 pasiv je zachycen stav na zvláštním účtu pro přerozdělování pojistného mezi zdravotními pojišťovnami, kterého je Pojišťovna správcem. Částka cca 542 mil. Kč je k 31. 12. 1996 nedistribuovaným zůstatkem z tzv. "dvanáctého přerozdělování", konaného po 20. 12. 1996

14 pasiv jsou zachyceny bankovní úvěry a výpomoci, které jsou složeny z překlenovacího úvěru pro základní fond zdravotního pojištění ve výši 350 milionů Kč a ze 139 milionů Kč řádně spláceného investičního úvěru

15 pasiv jsou uvedeny držené technické rezervy smluvního pojištění a připojištění pro nečekaná pojistná rizika

16 pasiv jsou ostatní pasiva, která tvoří výnosy budoucích období, tj. je zde evidována platba státu na leden za pojištěnce, za které je plátcem pojistného

17 pasiv je uveden celkový součet

8.3 POSTUPY ÚČTOVÁNÍ, ÚČETNÍ

SYSTÉM POJIŠŤOVNY

Účetní systém Pojišťovny, vytvořený v souladu s § 10 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní Pojišťovně České republiky, je provozován Ústřední pojišťovnou, 77 okresními pojišťovnami a jimi zřízenými úřadovnami. V rámci tohoto systému Ústřední pojišťovna zajišťuje zejména metodické vedení a distribuci a redistribuci finančních prostředků organizačním složkám Pojišťovny. Okresní pojišťovny realizují funkce výběru pojistného, kontrolu platební disciplíny plátců a zpracování revidovaných i nerevidovaných účtů poskytovatelů zdravotní péče. Jednotlivé instalace účetního systému (celkem 78) jsou propojeny prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě. Účetní data z instalací jsou po agregaci transportována do souhrnné aplikace, která zajišťuje jejich zpracování za celou účetní jednotku, a to jak pro externí uživatele (výstupy pro výkaznictví, statistiku, daňové účely), tak i pro interní potřebu Pojišťovny. Účetní systém Pojišťovny splňuje zásadu důsledného oddělení činnosti všeobecného zdravotního pojištění od ostatních činností, podléhajících dani z příjmu právnických osob.

Pojišťovna vede účetnictví podle "Postupů účtování a účtové osnovy pro podnikatele". Příjem pojistného Pojišťovna účtuje v okamžiku jeho platby na běžný účet souvztažně proti účtu výnosů, vydání finančních prostředků se zúčtovává jako časově odlišený náklad. Hospodářský výsledek za období roku 1996 za všeobecné zdravotní pojištění je převeden na účet základního fondu zdravotního pojištění a za činnosti podléhající dani z příjmu právnických osob na analyticky členěný účet 431 (převody v systému jsou realizovány prostřednictvím účtu 710).

Nehmotný a hmotný investiční majetek Pojišťovny je oceňován vstupní cenou závisle na způsobu jeho pořízení, tj. pořizovací cenou při jeho úplatném nabytí, a reprodukční pořizovací cenou při jeho nabytí darováním. Pro ostatní případy nabytí majetku je postup jeho ocenění upraven v Odpisovém plánu Pojišťovny. Systém účetních odpisů Pojišťovny vychází ze zatřídění investičního majetku do odpisových skupin. Drobný hmotný investiční majetek v ceně do 10 000 Kč a drobný nehmotný majetek v ceně do 20 000 Kč je při zařazení do užívání odepisován 100 % do nákladů.

Hlavním úkolem příštího období, zejména pak roku 1997, je vyrovnat bilanci Pojišťovny při nesnížení hodnoty bodu. Pro splnění tohoto cíle je potřebné nechat působit ve smlouvách s poskytovateli zdravotní péče již zakotvená, či v rámci Pojišťovny připravená regulační opatření, čelit tlaku na zvyšování úhrad zdravotní péče vyvolávanému právními předpisy navazujícími na zákon o veřejném zdravotním pojištění a tlaku na zvyšování hodnoty bodu až do doby dosažení finanční bilanční rovnováhy.

V nákladové části základního fondu zdravotního pojištění týkající se stomatologických zdravotnických zařízení se jeví jako dostatečně regulující opatření spočívající v zaznamenávání lokalizace a v dokladování provedených stomatologických výkonů a v roce 1996 potvrzená schopnost České stomatologické komory vést své členy k autoregulaci tvorby nákladů.

V nákladové části základního fondu zdravotního pojištění týkající se ambulantních zdravotnických zařízení je třeba nechat bezpodmínečně působit regulační mechanismy zakotvené v typových smlouvách, spočívající v omezení poskytování úhrad zdravotnickým zařízením, překročí-li výrazně průměrné (celostátně spočtené) náklady na ošetřeného pacienta, za poskytnuté zdravotní výkony, předepsaná léčiva i další vyžádané služby. Na základě doporučených orientačních počtů lékařů jednotlivých odborností, uvedených ve Zdravotně pojistném plánu VZP ČR pro rok 1997, je třeba zamezit růstu počtu smluvních zdravotnických zařízení v těch územních oblastech, kde je jejich počet vyšší, než potřebný. V dohodě s Českou lékařskou komorou je nezbytné připravit návrh kritérií pro budoucí výběrová řízení na smluvní partnery.

V nákladové části základního fondu zdravotního pojištění týkající se lůžkových zdravotnických zařízení je nezbytné zavést v průběhu roku 1997 jako regulační prvek mechanismus založený na systému DRG, který by umožnil v první fázi postupně vyrovnat neodůvodněné rozdíly ve výších úhrad požadovaných nemocnicemi za srovnatelné případy zdravotní péče. V další fázi, tj. v časovém horizontu 1-2 roky, pak postupně zavést dopředu stanovené (prospektivní) rozpočty, založené na hodnocení výkonnosti nemocnice podle systému klasifikace pacientů DRG. Aby bylo možno tento systém, vedoucí ve svých důsledcích ke zkracování doby pobytu pacienta na lůžku, plně rozvinout, je nezbytné zahájit již v roce 1997, ve spolupráci se státní správou, restrukturalizaci části nemocnic nebo částí nemocnic, ve kterých je dosud poskytována akutní zdravotní péče, na zařízení, která budou poskytovat pojištěncům následnou zdravotní péči (ošetřovatelskou, léčebně rehabilitační, dlouhodobou).

Uvedená opatření jsou průchodná. Jejich realizace umožní stabilizovat jak výdajovou stránku základního fondu zdravotního pojištění, tak i využít vyšší (meziroční) příjmy z výběru pojistného na vyrovnání finanční bilance Pojišťovny a na obnovení její úplné platební schopnosti. Pokud by však uvedená opatření narušily vnější zásahy, např. vydání nákladově náročnějšího a věcně rozdílného nového Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, dojde nejenom k přerušení nebo k oddálení zavedení části uvedených opatření, ale především k negativním dopadům na finanční stabilitu Pojišťovny, a tím i celého českého zdravotnictví.

Protože v dalších obdobích lze očekávat spíše zpomalení než zrychlení růstu mezd, nelze očekávat zachování dosud obvyklého tempa růstu příjmů Pojišťovny. Z tohoto očekávání vyplývá nutnost zintenzivnění kontrol plátců pojistného a nutnost vybavení zdravotních pojišťoven větší pravomocí pro vymáhání dlužného pojistného. Přínos pro zlepšení výběru pojistného lze očekávat od součinnosti s institucemi státní správy, zabývajícími se také výběrem pojistného nebo daní.

Je povzbuzující, že se představitelé státní správy v uplynulém období ztotožnili s řadou Pojišťovnou prezentovaných východisek pro zajištění rovnováhy ve financování zdravotní péče a zlepšení situace v síti smluvních zdravotnických zařízení. Lze si jen přát, aby tomu tak bylo i v budoucnu.

Audit přiložené účetní závěrky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 8, IČO 41197518 k 31. prosinci 1996 byl proveden v souladu se zákonem č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky a s přihlédnutím k mezinárodním auditorským směrnicím.

Odpovědností auditora je vyjádřit názor na účetní závěrku jako celek na základě ověřených skutečností. Za sestavení účetní závěrky a vedení účetnictví tak, aby bylo úplné, průkazné a správné a odpovídalo platným zákonům a předpisům, je odpovědné vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

Cílem auditorského ověření je získat dostatečnou míru jistoty, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Ověření účetní závěrky bylo provedeno na vybraných účetních operacích s využitím dalších informací prokazujících údaje účetní závěrky. Přitom byly posouzeny účetní postupy a významné odhady použité při sestavení závěrky. Při auditu byly využity poznatky z průběžného ověření účetnictví za r. 1996.

Domníváme se, že provedené auditorské ověření roční účetní závěrky podle výše uvedeného postupu je dostatečným základem pro vyslovení výroku na účetní závěrku.

Výrok auditora:

Na základě provedených analýz a výsledků použitých auditorských procedur jsme nezjistili žádné skutečnosti, které by naznačovaly, že účetní záznamy nejsou v souladu s platnými zákony a předpisy. Podle našeho názoru účetní závěrka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR k 31. prosinci 1996 byla sestavena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a dalšími finančně právními předpisy a ve všech podstatných aspektech věrně zobrazuje majetek, závazky, vlastní jmění a finanční situaci a správně vyjadřuje výsledek hospodaření za účetní období 1996.

Přílohy: Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát

V Praze dne 22. dubna 1997

DR v roce 1996 posunula způsob své činnosti.

1. Pokračovala v praxi soustavného hodnocení činnosti VZP účastí na jednání SR, v některých komisích a v rozhodčím orgánu.

2. Provedla hloubkovou inspekci akce Mořský koník a zahájila totéž u Účelového fondu, speciální jednání věnovala významným majetkovým operacím.

Vlastní výroční zpráva postihuje všechny stránky činnosti VZP. Hodnotí výsledky celého systému i vnitřního hospodaření podle zjištění DR objektivně. K tomu přispívá i důsledný výkon útvaru vnitřní kontroly. Příznivě hodnotíme i jeho spolupráci s DR.

Je přirozené, že i v roce 1996 byla koncepční činnost VZP ovlivněna celkovou situací v systému financování a fungování zdravotnictví. Skutečností je, že stanoviska DR a SR za rok 1994 byla v roce 1996 akceptována i ministrem zdravotnictví a byly provedeny prvé regulační kroky v systému poskytovatelů i pojišťoven. Aktivity typu akce Frekvence a další (rozdělení základního fondu aj.) určitou silou k tlumení nerovnováhy přispěly. DR hodnotí chování VZP jako racionální. VZP neakceptovala návrhy vlády, které by její pojištěnce mohly poškodit.

VZP je účastníkem přípravy rozhodujících opatření zdravotnictví ČR.

V roce 1996 se počet pojištěnců VZP (o 20 %) vrátil k možnému maximu rušením jiných ústavů, ale i díky dobrému jménu - 7 802 548 osob, z toho pro 4 282 527 je plátcem stát.

K tomu přispívají i aktivity VZP nad rámec povinného pojištění typu cestovního pojištění, Mořského koníka aj. Cestovní pojištění je ekonomicky rentabilnější.

Daří se dotvářet síť budov okresních poboček až na budovu ústředí.

Aktualizován je běžně informační systém. Platební obsluha AGB v roce 1996 nezaznamenala poruchy. V celkovém kontextu DR doporučila, a stejně i SR, řešit nově finanční partnerský bankovní dům, resp. domy.

Speciální analýzy prováděla DR k problematice transformace akcií emitenta a.s. Preciosa na dluhopisy s pevným výnosem. Ve smyslu doporučení, tento krok upevnil výnosy a jejich nespornost.

Obdobný rozbor byl prováděn pro vstup VZP do penzijního fondu. U vybraného fondu byl prosazen návrh na dominantní postavení VZP včetně názvu fondu. DR v tomto spatřuje další aktivitu k posílení jména VZP.

Ve vlastní finanční bilanci za nejpozitivnější považuje snížení tempa zdravotních nákladů o 1,3% na jednoho pojištěnce - dosáhly 8 546,- Kč. I tak skončila bilance ztrátou ve výši 3,4 mld. Kč. Příčiny stojí i nadále mimo působnost VZP (ne- šlo snížit cenu bodu, rostly náklady léčiv, přístrojů i "cena" zdravotních výkonů, ty pohltily zhruba 13 hal./1 bod).

Růst výběru pojistného nebyl schopen uvedené vlivy kompenzovat. Základním problémem zůstala přílišná kapacita zdravotních zařízení a exploze v jejich vybavení.

Výběr pojistného ani při ideji 100% morálky nemohl vyrovnat uvedenou ztrátu.

DR oceňuje, že VZP provedla o 1/5 více kontrol než v roce 1995. Ve 12 000 případech vyměřila penále. Na celkovou sumu platebních výměrů (dluh a penále) 1,7 mld. zůstalo 1,4 mld. nedoplatků. DR se ztotožňuje s návrhy VZP na zpřísnění vstupu do všech nároků u jednotlivých osob. Efekt 988 mil. u nálezů revizních lékařů představuje zhruba 0,5 mil. na 1 lékaře. Tento efekt DR považuje za spodní hranici.

DR považuje za příznivé, že bylo dosaženo 62,3 mld. výběru pojistného, tzn., že růst o 32% byl vyšší než růst počtu pojištěnců. Výnosy z finančních investic a z úložek ve výši 489 mil. Kč i dále hradí investice VZP. Vyšší než plánovaný je výnos smluvního pojištění.

Složité je zaujetí stanoviska DR k pohledávkám vůči plátcům zdravotního pojištění ve výši 529 mil. (z úhrnu 2,2 mld. za rok 1996). Při celkových příjmech 64 mld. Kč a v kontextu s výší platební neschopnosti v české ekonomice (na 100 mld. výkonů 8 mld. pohledávek po lhůtě splatnosti) lze považovat dosahovanou relaci za mimořádně úspěšnou i při 2,2 mld. pohledávek z minulých let.

DR zdůrazňuje, že ztráta nebyla tedy vyvolána stranou výnosů, ale stranou nákladů, s akcentem na to, že růsty nákladů zdravotní péče jsou mimo působnost VZP (viz str. 119 zprávy).

I při poklesů nákladů na 1 pojištěnce dosáhl meziroční růst nákladů (65,3 mld. Kč) 33%, tzn. o 1 % více než výnosů.

DR doporučuje oddělovat ve výroční zprávě údaje o cestovním připojištění od smluvního zdravotního pojištění.

Provozní náklady VZP nejsou pro systém určující. I tak DR sleduje soustavně jejich vývoj a podíl na celkových nákladech VZP - dosažený limit 3,1 % je mírně nižší než schválený rozpočet. Čerpání ve výši 2,036 mld. znamená 11 % růstu, což DR hodnotí příznivě. I tak personální náklady mohly vzrůst o 24 %, což vytvořilo slušný prostor i pro rok 1997, průměrným platem 12 000,- Kč.

Kontrola účelového fondu vedla k novým pravidlům v jeho využívání. Schvalují se jednotlivé položky komisí i SR. Aktivity Mořského koníka podléhají výběrovému řízení.

K bilanci VZP DR považuje za účelné staré pohledávky vést mimo stranu aktiv a předejít složitému procesu následných odpisů.

DR připomíná, že dosud není dořešen systém účetnictví zdravotních pojišťoven.

Závěr

DR souhlasí s výroční zprávou VZP za rok 1996 a s jejím hospodařením.

Činnosti VZP probíhaly v souladu se zákony a dalšími předpisy.

DR doporučuje výroční zprávu za rok 1996 schválit.

V Praze 21. dubna 1997

Výňatek z usnesení Sboru zástupců VZP ČR, který zasedal dne 30. dubna 1997:

Sbor zástupců schvaluje Výroční zprávu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a její finanční bilanci za rok 1996 v předloženém znění.

V Praze dne 30. dubna 1997