A. Východiska
1. Monetární politika
Předpokládáme, že ČNB bude nadále
provádět monetární politiku s cílem
obnovit vnější rovnováhu české
ekonomiky a současně minimalizovat inflaci. Při
provádění této restriktivní
politiky ČNB nestanovila explicitní cíle
v oblasti inflace, úrokových sazeb ani směnného
kurzu, Očekáváme, že priority politiky
ČNB budou brát v úvahu i nově vzniklou
situaci po záplavách na Moravě směrem
k potřebě odstranění následků.
Se snižováním nebezpečí spekulace
proti stabilitě české měny očekáváme
postupné snižování úrovně
úrokových sazeb i při očekávané
vyšší poptávce po úvěrech.
V oblasti kurzové politiky předpokládáme
zachování současného režimu řízeného
floatingu s převahou tržní složky stanovování
kurzu podle úrovně nabídky a poptávky
po české měně. Očekáváme,
že po skokové depreciaci ve 2, čtvrtletí
1997, kdy se nominální efektivní kurz na
vahách bývalého měnového koše
znehodnotil o 7,5% proti předchozímu čtvrtletí,
bude další vývoj již plynulý s
tendencí k mírné depreciaci.
2. Fiskální politika
Předpokládáme, že fiskální
politika bude své stabilizační cíle
stanovené v programech korigovat o důsledky škod
v souvislosti se záplavami. Přitom bude preferovat
použití takových nástrojů, které
budou nejméně narušovat makroekonomickou stabilitu.
V makrorámci se počítá s realizací
restriktivní orientace rozpočtu podle vládních
"balíčků". Pokrytí nově
vzniklých potřeb očekáváme
nikoli zesilováním restrikce stávajících
výdajových programů, ale spíše
využitím rezerv a cílených dluhových
nástrojů v oblasti veřejných rozpočtů,
případně přechodným rozšiřováním
zdrojů rozpočtových příjmů.
Na rok 1997 předpokládáme snahu o minimalizaci
deficitu, pro rok 1998 jsme zvolili pracovní hypotézu
v podstatě vyrovnaného rozpočtu.
Návrhy na úpravy v oblasti daňových
sazeb a administrativních a deregulačních
cenových opatření jsou v materiálu
uvažovány podle návrhu vlády.
3. Ostatní opatření hospodářské
politiky
Předpokládáme, že ve 2. pololetí
roku 1997 a v roce 1998 se začnou postupně prosazovat
stabilizační a prorůstová opatření
z obou "vládních balíčků".
Očekáváme zejména pozitivní
působení:
urychlení privatizačního procesu,
zlepšení podmínek pro podnikání a vývoz,
prosazení zpřísnění legislativního rámce,
zprůhlednění a standardizace finančních trhů,
důsledného postihování hospodářské
a finanční kriminality,
Efekty těchto opatření nebudou tolik zřetelné
vzhledem k nerovnováhám vzniklým v souvislosti
se záplavami. Prodlouží se zejména období
potřebné ke stabilizaci v oblasti vnějších
vztahů.
B. Makroekonomicky vývoj
Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů
české ekonomiky a jejich predikce na roky 1997 a
1998 jsou shrnuty v následující tabulce:
Vliv záplav,*) | ||||||||
Ukazatel | ||||||||
HDP | mld. Kč b.c. | 1143,0 | 1338,9 | 1524,7 | 1657 | 1842 | -7 | +4 |
HDP m.r.=100, s.c. | 102,7 | 102,7 | 105,9 | 104,1 | 101,2 | 102,2 | -0,4 | +0,2 |
Spotřeba domácností | m.r.=100, s.c. | . | 106,2 | 106,3 | 103,6 | 101,3 | -0,3 | -0,5 |
Spotřeba vlády (vč Nl) | m.r.=100, s.c. | . | 101,4 | 103,1 | 100,4 | 99,8 | +2,2 | +0,1 |
Tvorba fixního kapitálu | m.r.=100, s.c. | . | 122,3 | 108,6 | 100,1 | 104,0 | +3,3 | +1,7 |
Index deflátoru HDP | m.r.=100 | 110,6 | 110,6 | 109,4 | 107,4 | 108,8 | 0,0 | +0,5 |
Míra inflace | přírůstek v % | 10,0 | 9,1 | 8,8 | 8,3 | 9,0 | +0,1 | +0,3 |
Míra nezaměstnanosti | průměr v % | 3,29 | 2,98 | 3,05 | 4,2 | 5,4 | 0,0 | -0,1 |
Mzdy a platy | m.r.=100 | . | . | . | 111,5 | 107,6 | 0,0 | -0,4 |
Běžný účet | mld. USD | -0,75 | -1,36 | -4,29 | -3,6 | -3,2 | -0,7 | -1,0 |
Podíl BÚ na HDP | v % | -1,9 | -2,7 | -7,6 | -7,0 | -6,0 | -1,3 | -2,0 |
V tabulce i v dalším textu-jsou odhady za roky
1997 a 1998 uvedeny-jako středy intervalů
*) odhadnuté vlivy záplav zahrnuty v predikcích na léta 1997 a 1998
**) propočet vlivu "skryté ekonomiky"
vychází z podkladu ČSÚ: "Zdůvodnění
změny odhadu hrubého domácího produktu
za rok 1994" z 23. června 1997
1. Odhad vlivu záplav na ekonomiku
Ekonomický výkon bude v roce 1997 přímo
ovlivněn škodami na zásobách ve výrobních
a obchodních jednotkách ve výši cca
10 mld. Kč, nepřímo pak výpadky produkčních
kapacit jak v důsledku jejich vyřazení z
provozu, tak i omezením fungování infrastruktury.
Naproti tomu odstraňování důsledků
záplav, obnovovací investice v oblasti produkčních
kapacit, infrastruktury a škod na majetku občanů
zvýší domácí poptávku
a tím i vytvoří prostor pro růst ekonomického
výkonu, Tyto faktory se projeví ve snížení
dynamiky hrubého domácího produktu v roce
1997 o 0,4 procentního bodu ve stálých cenách,
V roce 1998 by měly převážit prorůstové
efekty, které zvýší dynamiku HDP o 0,2
procentního bodu.
Část zvýšené poptávky
bude orientována na zboží ze zahraničí,
dynamika dovozu v běžných cenách se
tím zvýši v roce 1997 cca o 2,0 procentní
body a v roce 1998 o 1,5 procentního bodu. Výpadky
domácí nabídky zpomalí vývoz
zboží v běžných cenách o
cca 1 procentní bod v obou létech. Dojde tak ke
zpomalení procesu odstraňování vnější
nerovnováhy.
Financování nákladů na odstraňování
škod bude rozloženo mezi všechny ekonomické
sektory. Rozpočtové dopady, které budou znamenat
i vyšší spotřebu vlády, jsou vyčísleny
dále. Škody na pojištěném majetku
sníží zisk pojišťoven i přes
částečné zajištění
v zahraničí. Výrazný dopad škod
se odrazí v nižším zisku (ztrátě)
nefinančních organizací. U domácností
postižených záplavami dojde ke změně
struktury výdajů a k nižší tvorbě
(čerpání) úspor.
2. Hrubý domácí produkt
Současná fáze vývoje ekonomiky je
charakterizována zpomalením růstu hrubého
domácího produktu, které je způsobeno
výraznou nerovnováhou v oblasti vnějších
vztahů a na ni navazující stabilizační
politikou vlády a ČNB, která preferuje cíle
obnovy vnější a udržení vnitřní
makroekonomické rovnováhy před hospodářským
růstem. Počínaje druhou polovinou roku 1997
se připojí i důsledky katastrofálních
záplav, na jedné straně dojde k výpadku
některých výrobních kapacit, na druhé
straně se projeví vyšší poptávka
zejména po investicích.
Orientační propočty vedou k poměrně
razantnímu snížení původně
predikované dynamiky přírůstku HDP
ve stálých cenách na 1,2% v roce 1997 a na
2,2% v roce 1998.
Nižší reálný růst mezd i
celkových příjmů domácností
včetně uvažovaného vlivu zvýšení
regulovaných cen a změny výdajových
preferencí ve směru k investicím se projeví
ve snížení dynamiky růstu spotřeby
domácností na 3,6% v roce 1997 a na 1,3% v roce
1998.
U reálné spotřeby vlády (včetně
neziskových institucí) lze očekávat
v roce 1997 meziroční růst o 0,4%. Na jedné
straně se projeví realizace restriktivní
rozpočtové politiky vedoucí k omezení
vládní spotřeby zboží a služeb,
na druhé straně dojde k určitému zvýšení
spotřeby při likvidaci následků přírodní
pohromy. V roce 1998 předpokládáme mírný
pokles o 0,2%.
Přes vysokou úroveň reálných
úrokových sazeb z nově poskytovaných
úvěrů, snižující se hospodářský
výsledek nefinančních organizací a
omezení rozvojových investic se projeví vyvolaná
potřeba obnovovacích investic v růstu reálné
tvorby fixního kapitálu v roce 1997 o 0,1 % a v
roce 1998 o 4,0% Obnovovací investice budou finančně
kryty zdroji z úspor a omezení spotřeby obyvatelstva,
úvěrových zdrojů, pojistných
náhrad, investičních a transferových
výdajů rozpočtu.
3. Cenový vývoj
Zahraniční zkušenosti ze zemí provádějících
makroekonomickou stabilizační politiku prokazují,
že v případě adekvátní
měnové politiky nemusí dojít v důsledku
znehodnocení směnného kurzu k akceleraci
inflace. Vzhledem k deklarovanému odhodlání
ČNB provádět i nadále monetární
restrikci předpokládáme, že i přes
depreciaci směnného kurzu, jistá omezení
na straně nabídky a poměrně razantní
zvýšení regulovaných cen nedojde k razantnímu
zvýšení míry inflace, Očekáváme,
že vliv omezování domácí poptávky
převáží nad faktory působícími
směrem ke zvyšování cenového
růstu.
Míru inflace ze spotřebitelských cen odhadujeme
na 8,3% v roce 1997 a na 9,0% v roce 1998. V prognóze cenového
vývoje jsou zahrnuta uvažovaná administrativní
a deregulační cenová opatření
podle návrhu MF. Zvýšení míry
inflace v roce 1998 nesouvisí se změnou dezinflačního
trendu. Rozhodující úlohu zde sehrají
již uskutečněná zvýšení
regulovaných cen v červenci 1997 a načasování
a intenzita cenových dopadů předpokládaných
administrativních vlivů v roce 1998.
Odhad růstu deflátoru HDP činí 7,4%
v roce 1997 a 8,8% v roce 1998.
4. Zaměstnanost a nezaměstnanost
(zaměstnanost v metodice Výběrového
šetření pracovních sil)
Přijatá opatření hospodářské
politiky by měla vést k většímu
tlaku na snížení přezaměstnanosti.
Počítáme s tím, že úbytek
pracovních míst v důsledku omezení
výrobních kapacit po záplavách a nově
vzniklé pracovní příležitosti
při likvidaci škod se budou zhruba kompenzovat. Odhadujeme
úbytek počtu zaměstnaných o 0,7% v
roce 1997 i v roce 1998. Ve struktuře zaměstnaných
očekáváme, že dopady stabilizační
politiky se výrazněji projeví u počtu
zaměstnanců (tj. osob pracujících
za mzdu) s poklesem v roce 1997 o 0,9% a v roce 1998 o 0,8%. U
počtu podnikatelů počítáme
s nárůstem o 0,4% v roce 1997 a stagnaci v roce
1998.
Dynamiku makroekonomické produktivity práce odhadujeme
v roce 1997 na 1,5% a v roce 1998 na 2,9%.
Vzhledem k racionalizaci zaměstnanosti, zpomalení
ekonomického růstu a rostoucí nabídce
pracovních sil lze v oblasti. nezaměstnanosti i
přes zpřísněné podmínky
pro poskytování podpory v nezaměstnanosti
očekávat v roce 1997 urychlení procesu zvyšování
míry nezaměstnanosti na roční průměr
na úrovni 4,2% při koncové hodnotě
5,0% a zejména v roce 1998 na roční průměr
5,4% při koncové hodnotě 6,0%.
Důsledkem tohoto vývoje na trhu práce bude
i přes výrazné přetrvávající
regionální rozdíly razantní oslabení
tlaků na růst ceny práce - mezd a platů
v makroekonomickém měřítku, Rovněž
se zde projeví zvýšená poptávka
po méně kvalifikované práci.
5. Vztahy k zahraničí
(v metodice souhrnné platební bilance)
Obnovení vnější rovnováhy bylo
základním cílem přijatých opatření
hospodářské politiky. Plnění
tohoto cíle však bude brzděno omezeními
na straně nabídky po úbytku kapacit vlivem
záplav i zvýšenou poptávkou po dovozech.
Důsledkem restriktivní monetární i
fiskální politiky a znehodnocení kurzu ve
2. čtvrtletí letošního roku bude ztlumení
nominální dynamiky importu na tempo 10,3% v roce
1997 a v roce 1998 na 7,6%.
U vývozu zboží se naopak depreciace české
měny projeví pozitivně. Dalším
faktorem růstu vývozu je obnovení poměrně
dynamického ekonomického růstu v SRN, Očekáváme
dosaženi tempa růstu 14,3% v roce 1997 (kurzový
vliv) a 9,6% v roce 1998.
Uvedený vývoj by měl za následek stabilizaci
záporného salda obchodní bilance na úrovni
cca 155 mld. Kč v obou letech.
Stabilizace záporného salda obchodní bilance
bude doprovázena postupně rostoucím přebytkem
bilance služeb s příznivým vývojem
zejména v oblasti mezinárodní turistiky.
Za rok 1997 očekáváme schodek běžného
účtu v objemu cca 3,6 mld. USD, tj. 7,0% HDP a cca
3,2 mld. USD, tj. 6,0% HDP v roce 1998.
Počínaje 3. čtvrtletím 1997 předpokládáme,
že přebytek kapitálového účtu
přibližně pokryje deficit běžného
účtu a že tedy nebude docházet k masivním
intervencím ze strany ČNB. Předpokládáme,
že u kurzové hladiny se bude projevovat mírný
sklon k depreciaci.
6. Úspory a investice
Česká ekonomika bude nadále vykazovat v mezinárodním
porovnání stále vysokou míru investiční
aktivity. Očekáváme dosažení
hodnoty podílu tvorby fixního kapitálu na
HDP ve výši 32,3% v roce 1997 a 32,6% v roce 1998.
Investiční aktivita se bude objemově z velké
části projevovat přes obnovovací investice,
z určité části však budou znamenat
technologické inovace a nahrazovat tím investice
rozvojové.
Z revidovaných dat vyplývá, že v roce
1996 došlo k poklesu podílu hrubých národních
úspor na HDP ve výši 2,6 procentních
bodů. Jako výsledek prováděných
opatření hospodářské politiky
a nahrazení spotřeby investicemi je možné
očekávat změnu tohoto nepříznivého
trendu a zvýšení podílu domácích
zdrojů na financování investic při
zachování dosavadního objemu zahraničních
zdrojů.
Podíl hrubých národních úspor
na HDP podle makroekonomických identit odhadujeme na 26,5%
v roce 1997 a 27,6% v roce 1998. Vysoký podíl hrubých
národních úspor na HDP přitom považujeme
za jednu z podmínek pro pozitivní změnu trendu
v oblasti vnější nerovnováhy i při
likvidaci následků přírodní
katastrofy.
7. Demografie a ekonomická aktivita obyvatelstva
V České republice pokračuje období
poklesu počtu obyvatel. Demografický vývoj
postupně začíná působit negativně
na fungování ekonomiky.
V letech 1997 a 1998 se značně zpomalí přírůstek
počtu obyvatel v produktivním věku, bude
se zvyšovat počet seniorů při trvajícím
prudkém poklesu počtu dětí mladších
15 let vlivem nízké porodnosti.
Demografická míra závislosti (podíl
počtu seniorů na počtu osob v produktivním
věku) dosáhla v průběhu dlouhodobého
populačního cyklu minima v roce 1996. V následujících
letech se bude zvyšovat. V roce 1997 její hodnotu
očekáváme na úrovni 33,6% a v roce
1998 na úrovni 33,9%.
V horizontu predikce bude ještě pokračovat
mírné rozšiřování zdrojů
pracovní síly jako důsledek demografického
vývoje a postupného prodlužování
věku odchodu do důchodu.
Při nárůstu produktivity práce a snižování
přezaměstnanosti se bude snižovat poptávka
po pracovní síle. V důsledku těchto
jevů očekáváme v oblasti ekonomické
aktivity obyvatelstva mírný pokles počtu
pracujících (s přírůstkem pracujících
v seniorském věku odcházejících
později do důchodu), nárůst počtu
nezaměstnaných a pokles počtu žen na
mateřské dovolené.
V predikci neuvažujeme s tím, že by saldo mezistátní
migrace pracovní síly mělo významný
dopad na ekonomickou aktivitu obyvatelstva ČR.
8. Účet domácností
Pro odhad budoucího vývoje chování
sektoru domácností máme v současné
době k dispozici velmi málo podkladů o vývoji
v minulosti. Proto jsme se omezili pouze na odhad vývoje
objemu mezd a platů, přičemž konzistenci
tohoto odhadu s ostatními makroekonomickými veličinami
není možné verifikovat.
V souvislosti s explicitně formulovaným záměrem
vládní politiky zaměřeným na
snižování nominální dynamiky
objemu mezd a platů odhadujeme v této oblasti v
roce 1997 tempo růstu na úrovni 11,5% a v roce 1998
jeho další pokles na 7,6%. Předpokládáme,
že soukromý sektor bude jako pozitivní signál
registrovat zmrazení objemu mezd ve vládním
sektoru. Průměrná reálná mzda
za daných podmínek vzroste o 3,9% v roce 1997, a
v roce 1998 poklesne o 0,5%.
Státní rozpočet na rok 1998 byl v porovnání
s předchozími roky připravován ve
velmi nestandardních podmínkách.
Přípravu rozpočtu na rok 1998 ovlivnily zejména:
- výkyv v trendech makroekonomického vývoje
oproti předpokladům uvazovaným při
přípravě státního rozpočtu
na rok 1997,
- nepříznivý vývoj státního
rozpočtu v roce 1997,
- dva balíčky opatření hospodářské
politiky vlády, které, spolu s opatřeními
centrální banky, reagovaly na ohrožení
ekonomické rovnováhy a pozici národní
měny a zahrnovaly zejména restriktivní opatření
ve výdajích státního rozpočtu,
- povodně v červenci 1997, které vedle škod
na životech a zdraví obyvatelstva zapříčinily
rozsáhlé škody na majetku státu, obcí,
organizací a domácností (jejichž celkový
odhad se pohybuje v řádu desítek miliard
korun) a které významně ovlivnily nejen vývoj
státního rozpočtu (resp. veřejných
rozpočtů) v roce 1997, ale znamenají i závažný
zásah do předpokladů vývoje státního
rozpočtu (resp. veřejných rozpočtů)
v roce 1998.
Vláda i přes tyto skutečnosti formuluje
své zásady rozpočtové politiky na
rok 1998 s vědomím nutnosti dostát svému
programu, udržet transformační a protiinflační
kurs a vyrovnat se přitom s nepříznivými
trendy, které se kumulovaly v roce 1997:
1. Vyrovnaný státní rozpočet
I v nastalé složitě situaci považuje vláda
za zásadní úkol dodržení jednoho
ze svých klíčových programových
principů. Opustit cestu vyrovnaného státního
rozpočtu by znamenalo učinit riskantní krok
ohrožující politiku redukce celkové
makroekonomické poptávky, neprohlubování
a postupného narovnávání vnější
platební nerovnováhy, stability národní
měny a snížení míry inflace.
Fiskální politika státu by tak byla v kontradikci
s politikou České národní banky a
ohrozila by i prostor pro potřebnou měnovou politiku
směřující ke znovuoživení
ekonomického růstu a exportu. Alespoň vyrovnané
rozpočtové hospodaření státního
rozpočtu považují za imperativ vládní
politiky i renomované mezinárodní a zahraniční
instituce; cesta deficitního financování
by z tohoto pohledu negativně ovlivnila i zahraniční
kredibilitu České republiky.
2. Zastavení negativního trendu ve vývoji
veřejných rozpočtů
Státní rozpočet je sice největším
a nejsledovanějším veřejným fondem,
ale z hlediska makroekonomické stability má podstatnější
význam vývoj veřejných rozpočtů
jako celku [Podle metodiky Mezinárodního měnového
fondu mezi ně v ČR zahrnujeme státní
rozpočet, státní finanční aktiva,
státní fondy (vyjma Státního fondu
tržní regulace), FNM, Pozemkový fond, rozpočty
obcí a okresních úřadů a rozpočty
zdravotních pojišťoven]. Počínaje
rokem 1996 se souhrn veřejných rozpočtů
v České republice pohybuje v deficitu, který
kulminuje v roce 1997 především vlivem mimořádného
financování povodňových škod
a očekávaného deficitu státu a místních
rozpočtů. V roce 1998 se předpokládá
výrazně lepší výsledek veřejných
rozpočtů než v roce letošním. Vláda
připraví některá dlouhodobá
i krátkodobá opatření k řešení
trvajícího deficitu a především
ke strmě rostoucí zadluženosti místních
rozpočtů.
3. Realistický odhad příjmů státního
rozpočtu
Úpravy provedené ve státním rozpočtu
v letech 1996 a 1997, byť byly v každém roce
v jiném rozsahu, ukazují na nutnost vycházet
z realistického odhadu příjmů státu.
Jakékoliv přehnaně optimistické nadhodnocování
odhadů a jakékoliv zvyšování
příjmů nerealistickým přeceňováním
efektů navrhovaných opatření ve správě
daní a poplatků by nutně vedlo (při
zachování vyrovnaného státního
rozpočtu) k restrikcím ve výdajích
v průběhu rozpočtového roku 1998.
4. Opatření ke zlepšení správy
daní
Ministerstvo financí uskuteční opatření
ke zlepšení správy daní, především
ve směru promptního vymáhání
daňových nedoplatků.
5. Vysoká úspornost ve výdajích
státního rozpočtu
Dosažení principu Vyrovnaného státního
rozpočtu bude V roce 1998 podmíněno i vysokou
mírou úspornosti v jednotlivých kapitolách.
Celkové výdaje státního rozpočtu
rostou oproti upravenému rozpočtu roku 1997 (tj.
sníženému ve dvou kolech restrikcí)
o 4,9%, tedy v reálném vyjádření
klesají o cca 3,8 procentního bodu. Navíc
po odpočtu tzv. mandatorních (povinných)
výdajů, především na dávky
sociálního zabezpečení, rostou výdaje
jednotlivých kapitol v průměru jen o 2,4%.
Velmi omezený objem rozpočtových zdrojů,
spolu s možností ponechat si plně uspořené
prostředky z neobsazených pracovních míst,
by měl stimulovat resorty k hledání úspor
ve své činnosti a měl by působit ve
prospěch snižování objemu veřejného
sektoru, zejména pak státní správy.
Takto úsporně sestavený rozpočet je
zárukou meziročního poklesu podílu
výdajů státního rozpočtu na
hrubém domácím produktu o 1,8 procentního
bodu (výdaje veřejných rozpočtů
se snižují o 2,5 bodu) a v souladu s vládním
programovým prohlášením tak zajišťuje
významný pokles míry přerozdělování
vytvořeného produktu vládním sektorem.
6. Podpora vybraného okruhu výdajových
priorit
I přes restriktivní pojetí výdajů
na rok 1998 zajišťuje návrh státního
rozpočtu podporu vládních priorit, především
pak vojenskou obranu, dopravní obslužnost, výzkum
a vývoj, a výrazně saturuje resort zemědělství.
II.A. Očekávané výsledky veřejných
rozpočtů v roce 1997
Hospodaření veřejných rozpočtů
se pohybuje v roce 1997 ve schodku. Celoročně je
odhadován deficit hospodaření v objemu cca
27,7 mld. Kč, což představuje asi 1,7% předpokládaného
HDP v roce 1997.
Tento výsledek je ovlivněn především
očekávaným deficitem státního
rozpočtu ve výši 14,9 mld. Kč (zdůvodnění
viz část II.B.). Kalkuluje dále s očekávaným
deficitem místních rozpočtů ve
výši 6 mld. Kč; tato úvaha předpokládá
určitý pozitivní efekt usnesení vlády
č. 229/1997, kterým vláda vyzvala obce a
okresní úřady k vyrovnanému rozpočtovému
hospodaření v roce 1997, zároveň počítá
s vlivem povodní a případně dalších
vlivů na místní rozpočty. Čerpání
prostředků na odstraňování
povodňových škod státem se projeví
ve schodku operací státních finančních
aktiv ve výši cca 9,9 mld. Kč. Deficit
ve výši 1,0 mld. Kč je očekáván
v hospodaření Pozemkového fondu z
důvodu angažovanosti zdrojů fondu na řešení
povodňových škod a vyplácení
náhrad oprávněným osobám podle
zákona a deficitem ve výši 1,3 mld. Kč
skončí letošní hospodaření
zdravotních pojišťoven. Naopak se počítá
s přebytkem operací Fondu národního
majetku v letošním roce ve výši 5,4 mld.
Kč.
II.B. Očekávané výsledky státního
rozpočtu v roce 1997
Vývoj letošního státního rozpočtu
směřuje k celoročnímu deficitu. Jeho
výše je odhadována okolo 15 mld. Kč.
Podmínky realizace státního rozpočtu
se v průběhu roku 1997 výrazně odchýlily
od původních předpokladů a záměrů
rozpočtové politiky, přičemž
diskrepance se projevily především na straně
příjmů. Příčiny
nepříznivého vývoje rozpočtového
hospodaření spočívají v tom,
že vývoj národního hospodářství
v roce 1996 a v roce letošním je jiný, než
původně předpokládaný. Oproti
původním předpokladům je nižší
zejména dynamika hrubého domácího
produktu.
Již koncem března tohoto roku analýzy provedené
Ministerstvem financí ukázaly, že nižší
výkony ekonomiky jsou příčinou nižších
daňových odvodů a v důsledku toho
že dochází k poklesu daňových
příjmů oproti schválenému rozpočtu
na rok 1997; obdobná situace nastala i u příjmů
z pojistného na sociální zabezpečení.
Bylo zřejmé, že neplnění
těchto rozhodujících příjmových
položek reálně ohrožuje vyrovnanost státního
rozpočtu, proto vláda učinila razantní
kroky k řešení nedostatků zdrojů
ve státním rozpočtu, orientující
se na
- zvýšení příjmů státního
rozpočtu v důsledku racionalizačních
opatření učiněných ve státních
hmotných rezervách a mobilizačních
rezervách,
- vázání některých výdajů
ve státním rozpočtu (v jednotlivých
rozpočtových kapitolách) v průběhu
roku 1997.
Konkrétní fiskální opatření
k udržení vyrovnaného rozpočtového
hospodaření v letošním roce byla definována
v souvislosti s korekcí hospodářské
politiky a dalšími transformačními opatřeními,
které vláda odsouhlasila dne 16. dubna 1997 (tzv.
první "vázání"), a následně
i v rámci realizace stabilizačního rozpočtového
programu, který vláda projednala na svém
mimořádném jednání dne 18.
června 1997 (tzv. druhé "vázání").
Příslušná usnesení vlády
pak konkretizovala celkový rozsah vázaných
rozpočtových prostředků, který
činil 42,4 mld. Kč; v kombinaci s dalšími
rozpočtovými opatřeními na straně
výdajů představovala celková změna
v objemu rozpočtu oproti schválené verzi
38,7 mld. Kč. Původní rozpočet, schválený
ve výši 549,1 mld. Kč byl snížen
na úroveň 510,4 mld. Kč. Přitom dosažení
vyrovnanosti na této snížené úrovni
bylo podmíněno přijetím novely zákona
o spotřebních daních a některých
sociálních úprav s účinností
od 1. října 1997.
Zcela mimořádnou situaci vyvolaly povodňové
záplavy, které v červenci letošního
roku svými ničivými důsledky postihly
téměř třetinu území
České republiky. Kromě škod způsobených
na životech a zdraví obyvatel, bytovém a domovním
fondu, infrastruktuře a životním prostředí
v zasažených oblastech mají (a budou ještě
mít) tyto povodně výrazné dopady na
výsledky rozpočtového hospodaření
v roce 1997 a negativně ovlivní rozpočtové
záměry vlády. Rozhodující
příčinou předpokládané
nevyrovnanosti státního rozpočtu zřejmě
nebudou zvýšené výdaje, protože
prostředky na odstraňování povodňových
škod byly vyčleněny převážně
z mimorozpočtových zdrojů, ale další
neplnění očekávaných příjmů
z daní a pojistného. Podle odhadů Ministerstva
financí ovlivní povodně příjmovou
stranu státního rozpočtu v roce 1997 negativně
až o 13,5 mld. Kč. Záporné důsledky
povodní se ovšem nutně promítnou i do
rozpočtu v roce 1998.
Vývoj příjmů v roce 1997.
Určující vliv na výsledky hospodaření
státního rozpočtu v letošním
roce má naprosto jednoznačně výpadek
příjmů, především příjmů
daňových, jak o tom svědčí
následující údaje:
Tabulka č. 1
v mld. Kč |
daň z příjmů fyz. osob. ze záv. čin. | 19,4 | 22,3 | 22,1 | -0,2 | -0,1 | 113,9 |
daň z příjmů fyz. osob. zvl. sazba | 10,3 | 10,2 | 9,5 | -0,7 | 0,5 | 92,2 |
daň z příjmů právnických osob | 48,6 | 40,6 | 39,4 | -1,2 | -1,8 | 81,1 |
daň z přidané hodnoty | 109,3 | 117,2 | 114,0 | -3,2 | -3,0 | 104,3 |
spotřební daň | 61,2 | 66,0 | 64,7 | -1,3 | -0,2 | 105,7 |
silniční daň | 4,3 | 4,5 | 4,3 | -0,2 | -0,2 | 100,0 |
poplatek za užívání dálnic a silnic | 0,9 | 0,9 | 0,9 | 0,0 | 100,0 | |
clo | 19,7 | 16,0 | 16,0 | 0,0 | 81,2 | |
majetkové daně | 3,9 | 4,2 | 4,1 | -0,1 | -0,1 | 105,1 |
ostatní daně a poplatky | 5,5 | 5,3 | 5,2 | -0,1 | 0,1 | 94,5 |
celkem daňové příjmy SR | 283,1 | 287,2 | 280,2 | -7,0 | -6,0 | 99,0 |
Očekávaný výnos daní je ovlivněn
jak škodami způsobenými červencovou
povodní, tak odchýlením makroekonomických
i dalších parametrů určujících
výběr daní od předpokladů použitých
při sestavování rozpočtu na rok 1997.
Ostatní faktory ovlivňující
očekávanou skutečnost daňového
inkasa a daňových příjmů státního
rozpočtu v letošním roce jsou specifické
pro každou jednotlivou položku; rozhodující
faktory však je možné identifikovat zcela jednoznačně.
Důvody nižšího výnosu hlavních
daňových příjmů v roce 1997:
DPH
Letošní očekávaný výnos
je ovlivněn zejména tím, že
- se posouvá struktura spotřeby k plněním
zatíženým nižší sazbou,
- neutralitu výběru daně v dodavatelsko-odběratelském
řetězci narušuje záměrná
i neúmyslná insolventnost plátců daně
(daň na vstupu je uplatněna, zdaněné
výstupy jsou však omezeny) a v důsledku růstu
nedoplatků se snižuje výnos daně,
- roste meziprodukt objektivně snižující
průběžný výnos daně.
Spotřební daně
Spotřební daně, s výjimkou daně
z uhlovodíkových paliv a maziv, těsněji
nekorelují ani s hospodářským růstem,
ani s reálnými příjmy domácností;
z minimálního meziročního růstu
makroekonomických indikátorů a z předpokládaného
zvyšování cen pohonných hmot nelze proto
dovodit výraznější růst uvedené
složky. Dovozní limity na komodity podrobené
dani, nově uplatňované v sousedních
zemích, přibrzdí dosavadní tendenci
růstu nákupní turistiky v tuzemsku.
Clo
K rozhodujícím faktorům, které zapříčinily
nižší inkaso cla v roce 1997 patří:
- relativně rychlý pokles průměrné
celní incidence daný mezinárodními
závazky ČR a teritoriální strukturou
importu,
- vývoj určujícího makroekonomického
indikátoru (nižšího tempa dovozu),
Interpretaci uvedených faktorů však nelze omezit
výhradně na negativní rozpočtový
dopad. Kladem je souběžný vývoj salda
obchodní bilance, i zahraničně politický
efekt pokračující liberalizace zahraničního
obchodu.
Daň z příjmů právnických
osob
Vývoj výnosu této daně od roku 1993
ukazuje, že při projekci nelze udržovat těsnou
vazbu na růst HDP. Zisky, z nichž vychází
základ daně, meziročně klesají
o 15% (proti řádově 10% růstu nominálního
HDP), účetní zisk je přitom pro potřebu
zjištění základu daně většinou
dále snižován různými odčitatelnými
položkami. Tyto rozevírající se nůžky
jsou dány zejména tím, že
- výrazně rostou ztráty; ty jsou v případě
pozdějšího kladného výsledku
hospodaření umořovány až po dobu
7 let (dle agregace daňových přiznání
jen za zdaňovací období 1995 v řádu
240 mld. Kč);
- základ daně snižují staré nedobytné
pohledávky (splatné před 1. 1. 1995) v řádu
200 mld. Kč i nově vznikající nedobytné
pohledávky;
- daňové odpisy jsou vyšší než
účetně vykazované odpisy (poslední
dostupný údaj 22 miliardového rozdílu
se týká zdaňovacího období
1995 a představuje plných 12% z celkového
objemu uplatňovaných odpisů),
- zvláštní odpočet z nově pořízeného
investičního majetku (více než 7,5 mld.
Kč jen za zdaňovací období 1995) fakticky
dále zvyšuje "daňové" odpisy,
- růst mezd soustavně předbíhá
ostatní komponenty HDP a logicky zvyšuje úplné
náklady práce, a pokud není provázen
odpovídajícím růstem produktivity,
snižuje ziskovost zaměstnavatelů.
Srážkové daně z příjmů
Výchozí základna je zejména v případě
daně z příjmů fyzických osob
negativně ovlivněna inflačními očekáváními,
vedoucími k přesunům úložek z
dlouhodobých vkladů ke krátkodobějším
a ke konverzi z korunových na devizové vklady, tj.
obecně na méně úročené
vklady, a to přes výjimečný červnový
a červencový (1997) úrokový boom.
Daň z příjmů ze závislé
činnosti
Novelizovaná hodnota odčitatelných položek
a šířka sazebních pásem při
předpokládaném vývoji mezd podstatně
limitují růst výnosu daně. Dynamizujícím
prvkem je naopak snížení hranice rozhodné
pro uplatnění srážkové daně
z "vedlejšího" zaměstnání.
Nelze vyloučit, že podniky v zaplavených oblastech
přinejmenším dočasně zredukují
počty svých pracovníků, ani to, že
bude nutno čelit určitému zeslabení
odvodové kázně plátců daně
z postižených oblastí.
Obecně nižší tempo růstu daňových
příjmů nepochybně souvisí s
lepší orientací poplatníků a
plátců daní v platné právní
úpravě a v možnostech vedoucích k optimalizaci
daňové povinnosti a také s frekventovanými
pokusy o obcházení daní a o daňové
úniky. respektive se záměrnými nedoplatky
na daních. Celkově na všech daních vykazují
územní finanční orgány k datu
31. 7. 1997 nedoplatky ve výši 63,8 mld. Kč.
Tendence vývoje nedoplatků u hlavních daní
v letech 1993-1997 dokumentují údaje v následující
tabulce:
Tabulka č. 2 | v mil. Kč |
daň z příjmů fyz. osob - závislá činnost | 47 | 401 | 784 | 1 441 | 2 138 |
daň z příjmů právnických osob | 2 477 | 2 941 | 3 761 | 6 187 | 7 505 |
daň z příjmů fyz. osob - podnikatelů | 1 447 | 1 837 | 2 099 | 3 578 | 4 717 |
daň z přidané hodnoty | 3 917 | 7 529 | 12 790 | 18 969 | 22 689 |
spotřební daně | 491 | 1 018 | 3 829 | 5 647 | 7 156 |
celkem nedoplatky u hlavních daní | 8 379 | 13 726 | 23 263 | 35 822 | 44 205 |
Pramen: Interní databáze Ministerstva financí
Příjmy ze sociálního pojistného
budou letos nižší oproti rozpočtovanému
výnosu o 16 mld. Kč a dosáhnou očekávaných
189,5 mld. Kč. Tato skutečnost je způsobena
několika nepříznivými faktory, především
nižším tempem růstu objemu mezd a jiných
příjmů, které jsou vyměřovacím
základem pro platbu pojistného, než bylo při
konstrukci státního rozpočtu na rok 1997
uvažováno. Z toho krácení mezd ve sféře
rozpočtových a příspěvkových
organizací způsobilo snížení
výnosu pojistného o cca 1,7 mld. Kč. Méně
významný vliv měl i pokles zaměstnanosti
(očekávaná průměrná
míra nezaměstnanosti za rok 1997 je téměř
o 1 procentní bod vyšší než ta, na
které byl státní rozpočet postaven).
Nenaplnila se rovněž optimistická představa
o zbrzdění tempa růstu nedoplatků
na pojistném, penále a pokutách, která
byla součástí rozpočtové úvahy.
Lze očekávat, že i bez vlivu povodní
by nedoplatky narůstaly v roce 1997 v průměru
o více než 0,8 mld. Kč měsíčně.
Spolu s přechodným vlivem povodní na platební
schopnost plátců v postižených oblastech
a na intenzivnější uplatňování
platby pojistného ve splátkách ve druhé
polovině roku 1997 lze očekávat, že
stav nedoplatků příjmů ze sociálního
pojistného na konci roku 1997 přesáhne 32,0
mld. Kč, v tom nárůst za rok 1997 činí
okolo 11,0 mld. Kč.
Nedaňové příjmy (zahrnující
i kapitálové příjmy a přijaté
dotace) představují v určitém smyslu
inertní položku příjmové stránky
státního rozpočtu; jejich relativní
stabilita nebyla ohrožena žádným z faktorů,
které se letos negativně promítly do vývoje
daňových příjmů a příjmů
z pojistného. Očekávaný objem nedaňových
příjmů by měl v letošním
roce dosáhnout 26,5 mld. Kč, což je o 1,5 mld.
Kč více, než předpokládal schválený
rozpočet na rok 1997. Uvedený rozdíl je důsledkem
opatření, které vláda přijala
v rámci tzv. prvního balíčku s cílem
posílit zdroje státního rozpočtu;
jednalo se o racionalizační opatření
v hmotných rezervách a mobilizačních
rezervách.
Vývoj výdajů v roce 1997
Jak již bylo řečeno, riziko nepřípustného
propadu rozpočtu původně schváleného
na rok 1997 podnítilo vládu již v první
polovině roku k razantním restriktivním opatřením,
která měla formu vázání konkrétních
rozpočtových výdajů: tato opatření
se uskutečnila ve dvou krocích. realizovaných
formou vázání rozpočtových
výdajů.
První vázání (zakotvené
ve vládním usnesení č. 229/97) znamenalo
celkové zmrazení výdajů oproti schválenému
rozpočtu ve výši 25,5 mld. Kč. Kombinace
plošného a selektivního přístupu
k výdajovým restrikcím umožnila provést
potřebné strukturní zásahy v celém
výdajovém spektru, tj. v oblasti neinvestičních
dotací, neinvestičních výdajů
(věcných i mzdových) rozpočtové
sféry, v investičních výdajích
a ve výdajích kapitoly všeobecná pokladní
správa.
Druhé vázání (podle usnesení
vlády č. 356/97) představovalo celkový
restriktivní zásah do výdajové stránky
rozpočtu ve výši 16,9 mld. Kč. Souhrnnou
rekapitulaci výdajových restrikcí nabízí
následující tabulka:
Tabulka č. 3
1. vázání | 2. vázání | |
vládní rozpočtová rezerva | 0,6 | 0,2 |
veřejná spotřeba kapitoly VPS | 1,1 | - |
neinvestiční dotace podnikatelským subjektům | 1,5 | 2,0 |
investiční výdaje | 9,4 | 7,2 |
mzdové výdaje a pojistné | 4,2 | 2,7 |
transfery obyvatelstvu | 3,6 | 2,7 |
vládní úvěry | 0,1 | - |
ostatní neinvestiční výdaje | 5,0 | 2,1 |
vázání výdajů celkem | 25,5 | 16,9 |
Vládní restrikce v součtu za oba kroky schválené
v letošním roce činila celkem 42,4 mld. Kč.
Současně s úspornými opatřeními
však bylo v druhém kroku nutno zajistit na straně
výdajů posílení některých
mandatorních položek:
Tabulka č. 4
výdajová položka | v mld. Kč |
dluhová služba | 3,0 |
státní záruky | 1,0 |
majetková újma | 0,3 |
důchody a ostatní sociální dávky v kapitole MV | 0,5 |
zvýšení výdajů celkem | 4,8 |
Po všech restriktivních opatřeních
a úpravách původně schváleného
státního rozpočtu, zahrnujících
i dopady povodňových škod, činí
očekávaná skutečnost letošního
roku u příjmů 496,8 mld. Kč a u výdajů
511,7 mld. Kč. Rozdíl mezi příjmy
a výdaji vyúsťuje v deficit státního
rozpočtu v očekávané výši
14,9 mld. Kč.
Tabulka č. 5
příjmy | 549,1 | 523,6 | 510,4 | 496,8 |
výdaje | 549,1 | 523,6 | 510,4 | 511,7 |
saldo | 0,0 | 0,0 | 0,0 | -14,9 |
*upraveným rozpočtem se rozumí nová
predikce příjmů, včetně vlivu
povodňových škod, rozepsaný výdajový
rozpočet po 1. a 2. vázání, vč.
přesunů mezi kapitolami srovnatelně s návrhem
na r. 1998, ale bez předpokládaných legislativních
změn. Termín "upravený rozpočet"
je používán i v dalším textu a
v tabulkách státního rozpočtu ve stejném
významu.
Veřejné rozpočty v nejširším
pojetí by měly v roce 1998 dosáhnout deficitu
17,2 mld. Kč. Celkové příjmy veřejných
rozpočtů jsou odhadovány na 674,5 mld. Kč,
celkové výdaje na 691,7 mld. Kč. Podíl
výdajů veřejných rozpočtů
na HDP by měl poklesnout z 40,0% na 37,5%, tj. o 2,5% bodu.
Pokles podílu veřejných rozpočtů
na hrubém domácím produktu je v souladu s
principy a záměry vládní fiskální
politiky. Snižování angažovanosti státu
v ekonomice, které se prosazuje jako trvalý trend
z předchozích let, je markantním rysem očekávaného
vývoje veřejných rozpočtů v
roce 1998. Předpokládaný podíl výdajů
Veřejných rozpočtů na HDP v ČR
ve výši 37,5% v příštím
roce je plně srovnatelný s ostatními zeměmi
OECD.
Tabulka č. 6
HDP v mld. Kč | 1 143,0 | 1 338,9 | 1 524,7 | 1 657,0 | 1 842,0 |
výdaje VR v mld. Kč | 492,5 | 569,0 | 636,7 | 663,5 | 691,7 |
podíl výdajů VR na HDP v % | 43,1 | 42,5 | 41,8 | 40,0 | 37,5 |
pokles podílu výdajů SR na HDP v % bodech | x | 0,6 | 0,7 | 1,8 | 2,5 |
Pozn: Částka výdajů veřejných
rozpočtů je vypočtena podle metodiky MMF,
údaje za zdravotní pojišťovny jsou na
peněžní bázi jako ostatní veřejné
rozpočty
Celkový schodek veřejných rozpočtů
se pohybuje na úrovni cca 0,9% z HDP. Oproti očekávané
skutečnosti roku 1997 by měl celkový schodek
veřejných rozpočtů v roce 1998 poklesnout
o 10,5 mld. Kč, tj. prakticky o 38%.
Struktura odhadovaného deficitu veřejných
rozpočtů je patrná z následující
tabulky:
Tabulka č. 7
Státní rozpočet | 0,0 |
Místní rozpočty | -9,0 |
Státní finanční aktiva | -5,4 |
Státní fondy | 0,0 |
Fond národního majetku | 0,0 |
Pozemkový fond | -1,6 |
Zdravotní pojišťovny | -1,2 |
Veřejné rozpočty celkem | -17,2 |
Úvaha o schodkovosti místních rozpočtů
v roce 1998 vychází z předpokladu zvýšených
výdajů souvisejících s likvidací
povodňových škod, ale i obecných deficitních
tendencí ve výdajích územních
rozpočtů.
Předpokládaný deficit ve státních
finančních aktivech ve výši 5,4
mld. Kč vyplývá z použití zbylé
části zvláštních prostředků
na odstraňování povodňových
škod (kalkulován je objem 3 mld. Kč), prostředků
z účtů malé privatizace na náhrady
restituovaných objektů ve výši 1,1 mld.
Kč. Ze zdrojů aktiv se počítá
také s úhradou nákladů a škod
souvisejících s konsolidací a stabilizací
bankovního sektoru, a to v rozsahu 2,4 mld. Kč.
Tato výdajová operace se týká odškodnění
ČSOB za převzetí vybraných položek
pasív banky Bohemia, a.s., v likvidaci, a je v souladu
s vládním usnesením č. 51/1997 o poskytnuté
záruce ve prospěch České národní
banky.
Celkové deficitní tendence ve veřejných
rozpočtech pokračují od roku 1996, kdy poprvé
skončil souhrn všech rozpočtů v mírném
schodku 3,3 mld. Kč [Výsledek hospodaření
zdravotních pojišťoven je vyrovnaný a
je postaven na peněžním principu]. Tento
schodek se prudce zvýší v roce 1997, kdy je
odhadován okolo 27,7 mld. Kč (viz část
II.A.). Předpokládaný výsledek veřejných
rozpočtů v roce 1998 ve výši mínus
17,2 mld. Kč sice představuje výrazné
zlepšení a zvrat trendu proti roku předchozímu;
přesto však platí, že jakkoliv mírný
deficit veřejných rozpočtů nepůsobí
pozitivně na vývoj celkové makroekonomické
rovnováhy.
Ke snížení očekávaného
schodku veřejných rozpočtů se navrhují
následující kroky:
- využít krátkodobě dotační
politiky ve vztahu k obcím a okresním úřadům
k tlaku na snižování schodkovosti a omezení
růstu zadluženosti místních rozpočtů.
Jako krátkodobé řešení tohoto
problému pro rok 1998 se navrhuje připravit obdobu
usnesení vlády č. 229/1997, kterým
vláda vyzvala obce a okresní úřady
k vyrovnanému rozpočtovému hospodaření
v roce 1997 (s tímto usnesením souhlasila i Poslanecká
sněmovna Parlamentu) s tím, že ke splnění
této výzvy se bude přihlížet
při poskytování některých dotací
v roce 1998. Nové opatření by mohlo být
zaměřeno spíše na neúměrně
vysoké zadlužování některých
obcí, než na obecně vymezené deficitní
hospodaření municipalit. Toto opatření
by navíc vešlo ve známost před začátkem
roku 1998, aby na něj mohly obce reagovat již při
sestavování svých rozpočtů.
V usnesení vlády ke státnímu rozpočtu
je uložen ministru financí úkol předložit
vládě ke schválení text příslušného
opatření k posuzování deficitu obcí
a okresních úřadů v letech 1997 a
1998 při poskytování některých
dotací;
- připravit novelu zákona o obcích, která
výrazně zpřísní podmínky
přijímání úvěrů
obcemi v zájmu jejich dlouhodobé finanční
stability a rovnovážného finančního
hospodaření. Návrh zásad této
novely je v současné době dokončen
a připraven k předložení. Účinnost
novely zákona o obcích se však nepředpokládá
dříve než od roku 1999;
- při úvahách o urychlení privatizace
strategických podílů státu brát
v úvahu i pozitivní fiskální efekt
na celkovou bilanci veřejných rozpočtů
republiky;
- případné mimořádné
příjmy státního rozpočtu,
se kterými nebylo počítáno při
sestavování rozpočtu (například
vyšší výnos z deblokací zahraničních
pohledávek) nepoužít na výdaje
a usilovat tak o dosažení rozpočtového
přebytku;
- státní rozpočet na rok 1999 koncipovat
jako přebytkový. Tento princip byl vládou
schválen v rámci programu stabilizačních
opatření již pro rok 1998 (uvažovalo se
s výší přebytku 10 mld. Kč),
ale vzhledem k nepříznivým důsledkům
povodní je jeho splnění nereálné.
V roce 1999 by měly důsledky povodní na státní
rozpočet (především na příjmovou
stranu) být výrazně nižší,
proto je splnění cíle přebytkového
rozpočtu v tomto roce reálné.
Návrh státního rozpočtu na rok
1998 je předkládán jako vyrovnaný
se shodným objemem příjmů a výdajů
536,6 mld. Kč.
Základní ukazatele státního rozpočtu
jsou patrné z tabulky:
Tabulka č. 8
příjmy celkem | 482,8 | 496,8 | 536,6 | 108,0 |
výdaje celkem | 484,4 | 511,7 | 536,6 | 104,9 |
saldo příjmů a výdajů | -1,6 | -14,9 | 0,0 | x |
Hlavním záměrem přípravy
státního rozpočtu na rok 1998 bylo hledání
cest k zajištění jeho vyrovnanosti ve složitých
ekonomických podmínkách ovlivněných
zejména snížením výkonu hospodářství
a katastrofálními povodněmi.
Na variantách dosažení shody příjmů
a výdajů a řešení pokrytí
priorit se pracovalo s tím, že přednostně
byly hledány zdroje v úsporách a dalších
systémových řešeních stávajícího
rozpočtu výdajů, případně
v mobilizaci dalších zdrojů na straně
příjmů. Výsledkem diskusí,
odborných i politických, je navrhované zvýšení
spotřebních daní, správních
poplatků a poplatků za užívání
dálnic a silnic dálničního typu.
K vlivu povodní na státní rozpočet
v roce 1998:
Podle analýz Ministerstva financí se červencové
povodně z roku 1997 odrazí jak na příjmové,
tak na výdajové straně státního
rozpočtu na rok 1998.
Výpadek v oblasti daní je pro rok 1998 předběžně
kvantifikován na 9,0 mld. Kč a koncentruje se
především do výnosů daně
z příjmů právnických osob (s
ohledem na ztráty postižených podniků,
uplatněné při daňovém přiznání
za rok 1997). U příjmů z pojistného
a u nedaňových příjmů v roce
1998 s žádnými negativními vlivy povodní
Ministerstvo financí nepočítá.
Pokud jde o "povodňové" výdaje
realizované v rámci státního rozpočtu
na rok 1998 (tj. nehrazené ze zvláštních
prostředků deponovaných ve státních
finančních aktivech), uvažuje se s těmito
tituly:
- úroky z povodňových dluhopisů | 0,6 mld. Kč |
- sociální dávky | 0,3 mld. Kč |
- bytová výstavba | 1,0 mld. Kč |
- ostatní investiční výdaje | 0,5 - 1,0 mld. Kč |
- programy útlumu | 0,2 mld. Kč |
- PGRLF | 0,2 mld. Kč |
- rozšíření zemědělských programů (vč. zalesňování) | 0,04 mld. Kč |
- místní infrastruktura | 148 mil. Kč |
- obecní (městská) infrastruktura | 898 mil. Kč |
- podpora malého a středního podnikání | 374 mil. Kč |
- další výdaje (kryté zdroji PHARE) | 400 mil. Kč. |
Čtyři poslední položky, uvedené
ve výčtu mimořádných povodňových
výdajů, by měly být (podle předběžného
souhlasu Evropské komise) financovány z restrukturalizovaných
prostředků PHARE, v úhrnné výši
1,82 mld. Kč, přičemž budou představovat
nové zdroje na krytí vybraných projektů
určených nejen k odstranění přímých
povodňových škod, ale i k podpoře střednědobého
a dlouhodobého rozvoje území. Konečná
struktura použití zdrojů PHARE na řešení
povodňových následků se nyní
finalizuje.
Výše uvedené odhady jsou zatím hrubé,
rozsah výdajů přímo nebo nepřímo
spojených s povodněmi z dalších kapitol
státního rozpočtu může sumu "povodňových
výdajů" zvýšit.
K metodickým změnám zpracování
návrhu státního rozpočtu:
Ve struktuře návrhu státního rozpočtu
na rok 1998 jsou promítnuty metodické změny,
především přechod na novou rozpočtovou
skladbu realizovaný k 1. 1. 1997. V pokynu správcům
rozpočtových kapitol je v zájmu transparentnosti
uloženo v tzv. kapitolních sešitech, které
předloží do 15. října 1997 parlamentním
výborům, provést rozdělení
návrhu státního rozpočtu jejich kapitoly
minimálně do úrovně podseskupení
položek a pododdílů rozpočtové
skladby.
V nové struktuře jsou dále předloženy
tzv. závazné ukazatele zákona o státním
rozpočtu. Nová struktura preferuje funkční
(programový) pohled na řízení výdajů
státního rozpočtu před dosavadním
organizačním pohledem (rozpočtové
organizace, příspěvkové organizace,
podnikatelské subjekty, ostatní subjekty, atd.)
Celkový objem příjmů státního
rozpočtu je rozpočtován ve výši
536,6 mld. Kč. V porovnání s upraveným
rozpočtem na rok 1997 se celkové příjmy
zvýší o 8,0%, což v absolutním
vyjádření představuje 39,8 mld. Kč.
Souhrnný pohled na odhadovaný Vývoj příjmových
veličin státního rozpočtu nabízí
následující tabulka:
Tabulka č. 9
daňové příjmy celkem* | 469,7 | 511,6 | 95,3 | 108,9 |
z toho: pojistné SZ | 189,5 | 209,5 | 39,0 | 110,5 |
nedaňové příjmy | 25,1 | 21,5 | 4,0 | 85,6 |
kapitálové příjmy | 0,5 | 0,6 | 0,1 | 134,9 |
přijaté dotace | 1,5 | 2,9 | 0,6 | 190,3 |
příjmy celkem | 496,8 | 536,6 | 100,0 | 108,0 |
*včetně pojistného SZ
Východiskem nezbytným pro konstrukci návrhu
státního rozpočtu na rok 1998 je zdůvodněná,
střízlivá a korektní predikce příjmové
stránky rozpočtu: na přesnosti odhadu příjmů
závisí jeho reálnost a funkčnost.
Restriktivní zásahy do letošního rozpočtu,
které byly vyvolány nepříznivým
vývojem příjmů a v důsledku
toho i rostoucí bilanční nerovnováhou
a sílící tendencí ke schodkovosti
rozpočtu, výrazně ovlivnily výchozí
základnu, o kterou se opírají odhady rozpočtových
příjmů pro rok 1998. Míra nejistoty
při oceňování základních
veličin na straně příjmů státního
rozpočtu byla letos větší, než
kdykoliv v předchozích letech, a bylo možné
ji překlenout jedině opakovanou verifikací
všech podstatných proměnných.