Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

5. Dluhová služba

Výdaje na státní dluh (dluhová služba) jsou složeny z výdajů na úhradu úroků státního dluhu a z výdajů na poplatky spojené s jeho obsluhou. Rozpočet respektuje jak růst domácích úrokových sazeb pro jednotlivé komponenty státního dluhu, tak růst státního dluhu v roce 1997. Růst domácích úrokových sazeb je způsoben především restriktivními opatřeními ČNB. K růstu státního dluhu v roce 1997 přispěly zejména mimořádné emise povodňových dluhopisů a schodek běžného rozpočtového hospodaření. Proto dochází k meziročnímu nárůstu dluhové služby o 8,9% ze 17,8 mld. Kč (upravený rozpočet 1997) na 19,4 mld. Kč.

V roce 1998 bude pokračovat politika stabilizace a sekuritizace státního dluhu, který by měl být na úrovni 183,9 mld. Kč na začátku roku 1998 (za předpokladu schodku běžného rozpočtového hospodaření 20 mld. Kč za rok 1997). Úmor dluhu (splátky jistiny) je tedy financován cestou emisí státních dluhopisů na domácím trhu ve výši do 15 mld. Kč. V rámci tohoto limitu pro rok 1998 se předpokládá vydání střednědobých státních dluhopisů v objemu 20 mld. Kč při současném snížení objemu státních pokladničních poukázek na financování dlouhodobého státního dluhu o 5,8 mld. Kč. Úmor dluhu ve výši do 15 mld. Kč financovaný emisí státních dluhopisů bude v roce 1998 znamenat úhrady splatných emisí střednědobých dluhopisů (12. a 14.) v celkové výši 10 mld. Kč a úhrady zahraničních půjček převzatých od ČSOB v konvertibilních měnách ve výši kolem 4,2 mld. Kč. Podíl státního dluhu na HDP bude činit na konci roku 1998 cca 9,7% (v porovnání s 11,1% na konci roku 1997), což řadí Českou republiku mezi nejméně zadlužené země v OECD i ve světě.

Ministerstvo financí bude pokračovat, v souladu s příslušnými úvěrovými smlouvami, ve splátkách zahraničních vládních půjček na podporu platební bilance z účelových korunových prostředků, které byly uloženy v době čerpání těchto půjček na účty státních finančních aktiv v celkové výši 8,5 mld. Kč, Současně se navrhuje přijetí půjčky ve výši 2,8 mld. Kč od vlády USA na částečné financování nákladů na přezbrojení české armády spojené se vstupem České republiky do NATO. V současné době probíhají jednání týkající se smlouvy o půjčce a dalších příslušných dokumentů, které by měly být podepsány v roce 1997.

V důsledku úmoru zahraničního státního dluhu ve výši 8,5 mld. Kč financovaného ze státních finančních aktiv a přijetí nové zahraniční půjčky ve výši 2,8 mld. Kč dojde v roce 1998 k poklesu hrubého státního dluhu o 5,7 mld. Kč v porovnání se začátkem roku 1998 za předpokladu, že běžné rozpočtové hospodaření skončí v roce 1998 alespoň jako vyrovnané. V rámci tohoto poklesu se zvýší vnitřní státní dluh o 4,2 mld. Kč při současném poklesu vnějšího státního dluhu o 9,9 mld. Kč.

V důsledku uvedených skutečností se objem státních dluhopisů v oběhu zvýší ze 144,4 mld. Kč na konci roku 1997 na 148,6 mld. Kč na konci roku 1998. V průběhu roku 1998 se zvýší podíl sekuritizovaného státního dluhu ze 78,5% na 83,4%. K totožnému posunu dojde ve struktuře zadlužení od vnějšího (zahraničního) k vnitřnímu (domácímu), neboť od roku 1997 je vnitřní státní dluh již plně sekuritizován. Oba tyto základní dlouhodobé trendy ve vývoji státního dluhu (sekuritizace a internalizace) mají příznivé měnové důsledky.

6. Transfery do zahraničí

V návrhu rozpočtu na rok 1998 je na transfery do zahraničí vyčleněna částka ve výši 1,4 mld. Kč. Podstatná část těchto prostředků je rozpočtována v kapitole VPS:

- k úhradě závazků ČR k MMF a organizacím Světové banky (253 mil. Kč),

- na transfery do zahraničí na příspěvky České republiky do mezinárodních organizací, jejichž je členem a na příspěvky Organizací spojených národů na mezinárodní humanitární operace (726 mil. Kč),

- na zahraniční pomoc (326 mil. Kč),

- rezerva na humanitární pomoc (30 mil. Kč).

7. Vládní úvěry

Na financování vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí je ve státním rozpočtu na rok 1998 navrženo celkem 5 410 mil. Kč (tj. 147,9% upraveného rozpočtu 1997). Převážná část těchto výdajů, tj. 4 995 mil. Kč, je určena na čerpání státní půjčky na plynárenské VIA, které vychází z očekávaných nákladů na výstavbu objektů v rámci VIA v teritoriu Ruské federace.

Na financování nárůstu pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB se v rozpočtu počítá s částkou 165 mil. Kč určených především na dokončení výstavby elektrárny Iránshahr. Na civilní oblast v Alžírsku je vyčleněno 60 mil. Kč čerpání vládních úvěrů. Výdaje v částce 190 mil. Kč kryjí úhradu nákladů a odměn za správu a vedení účtů vládních úvěrů i úhradu více nákladů souvisejících se splátkami některých vládních pohledávek.

8. Dotace okresním úřadům a obcím

Pro dotace okresním úřadům a obcím (včetně prostředků na vybrané investiční a neinvestiční programy ve výši 7249 mil. Kč zahrnutých v kapitolách) je ve státním rozpočtu na rok 1998 navržena částka 29,6 mld. Kč, z toho 19,8 mld. Kč běžných a 9,8 mld. Kč, kapitálových výdajů.

Z celkového objemu neinvestičních dotací územním orgánům (19,8 mld. Kč) je v rámci souhrnného dotačního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům okresních úřadů a finančního vztahu k rozpočtům obcí zabezpečena částka 17,9 mld. Kč. Ve srovnání s upraveným rozpočtem na rok 1997 se tyto dotace zvyšují absolutně o 0,5 mld. Kč, t.j. o 2,8%. Pro obce je rozpočtováno 9,2 mld. Kč, zbývajících 8,6 mld. Kč je určeno okresním úřadům.

Soubor těchto dotací je poskytován např. na částečnou úhradu neinvestičních výdajů ve školství, zdravotnictví, ústavech sociální péče, domovech důchodců, na dopravní obslužnost území a na výkon státní správy zabezpečované obcemi v každém okrese. Celkové neinvestiční výdaje určené na hasičský záchranný sbor jsou dotacemi profinancovány plně.

9. Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje státního rozpočtu jsou navrženy v celkové výši 46,37 mld. Kč. Ve srovnání s upraveným rozpočtem roku 1997 je objem kapitálových výdajů o 3,5 mld. Kč, tj. o 7,0% nižší.

Struktura kapitálových výdajů státního rozpočtu včetně investičních dotací okresním úřadům a obcím je zřejmá z následujícího přehledu:

Tabulka č. 22

Z věcného hlediska vychází návrh z dlouhodobě sledovaných priorit v resortech dopravy, zemědělství, životního prostředí, obrany, vnitra, spravedlnosti, financí, práce a sociálních věcí, školství, zahraničních věcí a vědeckovýzkumné základny. Při stanovování objemu dotací na vymezené okruhy investičních potřeb definovaných v konkrétních investičních programech byly preferovány rozestavěné stavby tak, aby mohly být dokončeny v termínech předpokládaných ve schváleném rozpočtu 1997. Zahájení nové stavby je výjimečným případem. V kategorii drobných staveb, strojů a v ostatních kapitálových výdajích návrh sleduje udržení úrovně roku 1997.

Návrhy resortů předložené ministerstvu financí představují v souhrnu částku 67 mld. Kč. Pokrytí těchto požadavků je zcela nereálné a vedlo by k výraznému deficitu státního rozpočtu.

Největší rozdíly mezi požadavky resortů a návrhem rozpočtu jsou evidovány v rozpočtových kapitolách Ministerstva vnitra (0,7 mld. Kč), Ministerstva dopravy (1,6 mld. Kč), Ministerstva školství (1,2 mld. Kč), Ministerstva zdravotnictví (1,3 mld. Kč) a Ministerstva zemědělství (1,3 mld. Kč).

Investiční výdaje veřejného sektoru jsou rozpočtovány v objemu 40,4 mld. Kč, tj.ve srovnání s rozpočtem roku 1997 o 4,2 mld. Kč (o 9,4%) nižší a jsou směrovány zejména na:

Tabulka č. 23

Rozhodující podíl na snížení výdajů tohoto sektoru ve srovnání s upraveným rozpočtem roku 1997 má výstavba silnic a dálnic v částce 3,0 mld. Kč s tím, že se současně navrhuje financování úvěrem se státní zárukou v roce 1998 ve výši 4,3 mld. Kč.

Návrh investiční dotace a návratné finanční výpomoci poskytované podnikatelským subjektům v celkové výši 6,0 mld. Kč je o 0,7 mld. Kč, resp, o 13,2% vyšší ve srovnání s upraveným rozpočtem roku 1997 a prostředky jsou směrovány především na

Při sestavování návrhu rozpočtu byla věnována zvláštní pozornost investičním programům v gesci ministerstva dopravy a zemědělství. které mají rozhodující význam pro obnovu a rozvoj infrastruktury. Do této oblasti jsou taktéž směrovány úvěry se státní zárukou, kterými se navrhuje řešit omezené možnosti státního rozpočtu při financování nezbytného rozvoje tohoto sektoru. Struktura zdrojů, které zabezpečuje stát pro rozvoj infrastruktury, je zřejmá z následující tabulky.

Stav státních záruk za bankovní úvěry poskytnuté státním rozpočtem podle zákona č. 576/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů k 30. 6. 1997 činil 134,3 mld. Kč, z toho 8,2 mld. Kč se vztahuje na solidární záruky vůči Slovenské republice.

V průběhu roku 1997 Ministerstvo financí nově poskytlo státní záruky v celkové výši 48,5 mld. Kč. Jedná se o záruku za úvěr v oblasti infrastruktury na projekt modernizace II. tranzitního železničního koridoru Břeclav - Přerov - Petrovice. Úvěr Českým drahám již poskytla Evropská investiční banka ve výši 200 mil. ECU a banka Kreditanstalt fuer Wiederaufbau ve výši 200 mil. DEM. Na této investiční akci se státní rozpočet podílí zároveň investiční dotací. Další úvěrové prostředky byly poskytnuty bez garance státu. Nově byla státní záruka ve výši 22,5 mld. Kč vydána ve prospěch České národní banky. Je určena na pohledávky, vystavené záruky a převzatá aktiva, které vznikly v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru.

Podle usnesení vlády č. 238/1997 ze dne 23. dubna 1997 k řešení finanční situace ve zdravotnictví, bylo Ministerstvem financí podle § 32 zákona o rozpočtových pravidlech garantováno Konsolidační bance poskytnutí úvěru Všeobecné fakultní nemocnici Praha a Fakultní nemocnici Motol, který je určen na úhradu závazků nemocnic vůči dodavatelům. Úvěr včetně příslušenství činí cca 2,5 mld. Kč.

V současné době se připravuje k podpisu úvěrová smlouva a záruční smlouva na 2. úvěr od Evropské investiční banky určený na modernizaci I. železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav ve výši 75 mil. ECU. Po podpisu Dodatku č. 2 k Programové dohodě mezi vládou ČR a vládou Spojených států amerických k financování municipální infrastruktury bude uzavřena úvěrová i garanční smlouva na již 3. tranši úvěru ve výši 10 mil. USD.

Pro České dráhy je určen i další státem zaručený úvěr ve výši 500 mil. Kč. Poskytne ho banka Credit Lyonnais a je určen jako 2. úvěr na modernizaci železničních kolejových vozidel. Dalším projektem, na který vláda odsouhlasila poskytnutí státní záruky, je sériová výroba letadel L 159 pro Armádu ČR ve výši cca 32 mld. Kč. Na část tohoto projektu poskytne úvěr kanadská banka CIBS Wood Gundy a část potřebných finančních zdrojů bude úvěrovat Konsolidační banka.

V souvislosti s pořádáním zasedání Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu a zástupců Světové banky v roce 2000 v Praze vláda schválila poskytnutí státní záruky za úvěr na dostavbu a rekonstrukci Kongresového centra Praha ve výši 2 mld. Kč.

Celkový objem záruk, o kterých bylo rozhodnuto a jsou připravovány k uzavření podle § 36 výše uvedeného zákona, představuje v září 1997 zhruba částku 39,6 mld. Kč.

Státní rozpočet na rok 1997 stanovil rezervu na realizaci záruk ve výši 500 mil. Kč. Tato částka se ukázala jako nedostatečná, a proto byl rozpočet upraven na částku 1 500 mil. Kč. Důvodem byla splátka úvěru, který poskytla banka Credit Lyonnais Cheposu Engineering Brno na výstavbu hliníkárny v Iránu. Nedostatek finančních prostředků Cheposu byl způsoben více náklady, které vyplynuly z přerušení výstavby této investice vzhledem k problémům se sjednáváním podmínek účasti České republiky na investičních akcích v Iránské islámské republice. Od počátku roku 1997 bylo již ze státního rozpočtu na realizaci záruk vynaloženo 1049 mil. Kč. Úhrada se týkala splátek, které byly v rezervě na záruky zařazeny jako rizikové a dále pak uvedené mimořádné splátky za Chepos Engineering Brno.

Zákonem stanovených 8% rozpočtových příjmů vytváří pro rok 1998 prostor pro 42,9 mld. Kč splátek zaručených úvěrů. Splátky úvěrů, k jejichž zajištění Ministerstvo financí poskytuje státní záruku, budou v roce 1998 představovat zhruba 11,1 mld. Kč, a to bez splátek úvěrů schválených vládou, u nichž teprve dojde k podpisu záručních smluv a nejsou dosud k dispozici splátkové kalendáře. Kromě v textu uvedených rozpracovaných projektů, které již vláda schválila, má Ministerstvo financí v současné době signalizovány další požadavky na státní záruky za úvěrové projekty. Nejnáročnějším z nich je pořízení nadzvukových letadel pro Armádu ČR,

K případné realizaci státních záruk k zajištění splátek úvěrů a úroků se ve státním rozpočtu vytváří na rok 1998 rezerva ve výši 800 mil. Kč. Tuto částku je třeba považovat za minimální, vzhledem k rizikovosti zaručených úvěrů. Vysoká pravděpodobnost realizace záruky hrozí u zdravotnických zařízení - Fakultní nemocnice Motol a Všeobecné fakultní nemocnice Praha ve výši 167 mil. Kč. Zbytek z celkové výše rezervy kryje malou část rizika, jejímž nositelem je Chepos Engineering Brno v souvislosti s financováním obchodního případu výstavby hliníkárny v Iránu, pokud nedojde k dojednání úhrady více nákladů tohoto projektu íránskou stranou. Celkové riziko je však daleko vyšší a v krajním případě, pokud íránská strana neuzná a neuhradí ani část více nákladů výstavby, bude nutné uhradit bance Credit Lyonnais částku 1,4 mld. Kč.

Na rok 1998 je Českými drahami avizována neschopnost splácet úvěry, kterými jsou financovány oba železniční koridory a úvěr na modernizaci kolejových vozidel. Splátky úvěrů a příp. úroků z nich v roce 1998 činí dalších 1 039 mil. Kč, Souhrn obou uvedených rizik představuje sumu 2,3 mld. Kč, která by dále mohla být na státním rozpočtu v roce 1998 požadována v souvislosti s možnou realizací státních záruk.

1. Státní fond tržní regulace

Rozpočet fondu je stanoven ve výši 3 395,3 mil. Kč a je vyrovnaný.

Objem dotace ze státního rozpočtu pro rok 1998 ve výši 1 138 mil. Kč odpovídá upravenému rozpočtu roku 1997 a představuje přes 33% celkových příjmů tohoto fondu. Mezi další příjmy patří především tržby za potravinářskou pšenici ze sklizně roku 1997 a úvěrové prostředky. Převážná část uvažované dotace je plánována na podporu vývozu mléka a mléčných výrobků.

2. Státní fond pro zúrodnění půdy

Objem příjmů a výdajů je rozpočtován ve výši 3,0 mil. Kč.

Návrh rozpočtu je sestaven jako vyrovnaný, bez dotace ze státního rozpočtu. Příjmy tvoří splátky půjček poskytnutých v dřívějších letech na akce související se zúrodněním půdy. Výdaje budou zaměřeny na provoz a údržbu zemědělských vodních toků.

3. Státní fond životního prostředí

Návrh rozpočtu je sestaven jako vyrovnaný ve výši 3 530 mil. Kč, bez dotací ze státního rozpočtu.

Příjmy roku 1998 jsou ve srovnání s letošním rokem nižší o 1 551 mil. Kč, vzhledem k tomu, že se neuvažuje s převodem finančních prostředků z účtu "malé privatizace" Fondu národního majetku (v roce 1997 činil 1 500 mil. Kč). Splátky půjček budou představovat 1 078 mil. Kč, tj. 30,5% celkových příjmů; zbývající část příjmů je tvořena úplatami za vypouštění odpadních vod, za odběry podzemní vody, poplatky za znečišťování ovzduší ap.

Výdaje tohoto fondu jsou určeny na podporu zlepšení stavu životního prostředí především na akce v oblasti ochrany ovzduší a vod.

4. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

Příjmy bez dotace ze státního rozpočtu jsou navrhovány ve výši 41 mil. Kč, celkové výdaje ve výši 40,2 mil. Kč.

Zdroji jsou příjmy z využití filmových děl, převedených na fond (32 mil. Kč), korunový příplatek ke vstupnému do kin (8,1 mil. Kč), sjednané podíly na příjmech z kinematografických děl, na která byly poskytnuty prostředky fondu (0,02 mil. Kč), poplatky za posouzení žádostí (0,85 mil. Kč) a úroky z uložených prostředků (0,08 mil. Kč).

Tyto prostředky budou využity na tvorbu, výrobu, distribuci, propagaci českého kinematografického díla, na modernizaci a technický rozvoj české kinematografie a na podporu projektů národnostních menšin v této oblasti ve výši 38 mil. Kč. Částka 2,23 mil. Kč je rozpočtována na úhradu provozních nákladů fondu, posuzování žádostí a vyhotovení auditu a na platbu Unii filmových distributorů za smluvní vyúčtování korunového příplatku ke vstupnému do kin.

5. Státní fond kultury České republiky

V roce 1998 bude činnost fondu zaměřena na likvidaci zbývajícího neprodejného majetku, úhradu pohledávek a vymáhání závazků vzniklých při provozování České Lotynky a na správu svěřeného majetku.

Vlastní příjmy jsou předpokládány pouze ve výši 11,57 mil. Kč z pronájmu svěřeného státního majetku (dům u Hybernů, dům u Černé Matky Boží), které se však po odpočtu nezbytných souvisejících nákladů (0,5 mil. Kč) odvedou ve smyslu rozpočtových pravidel do státního rozpočtu. Zákonný zdroj, tj. 50% podíl z výnosů nájemného kulturních památek, ke kterým vykonává právo hospodařením správce fondu Ministerstvo kultury tj. Nosticova paláce, není rozpočtován vzhledem k tomu, že celková rekonstrukce této památky neumožní objekt pronajímat. Nepatrným příjmem jsou úroky z finančních prostředků na běžném účtu.

V souvislosti s vypořádáním kauzy Česká Lotynka, ve smyslu usnesení vlády č. 334/1996, bude Fondu poskytnuta dotace ve výši 222,6 mil. Kč na úhradu zbývající části závazku vůči Komerční bance a zrušení zástavního práva KB k domům U Hybernům a U Černé Matky Boží.

Vlastní výdaje fondu jsou navrhovány ve výši nákladů 0,8 mil. Kč na zabezpečení provozu fondu a pojištění nemovitostí.

Návrh místních rozpočtů na rok 1998 je zpracován v metodice platné pro rok 1998, vychází z predikce makroekonomických indikátorů a respektuje stanovený objem dotaci ze státního rozpočtu na rok 1998.

Predikce roku 1997

Ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 1997 se očekává výrazný pokles zdrojové základny rozpočtů okresních úřadů a obcí, který je jedním z důvodů očekávaného deficitního hospodaření. Předpokládá se schodek hospodaření ve výši 6,0 mld. Kč. V roce 1997 by měly příjmy dosáhnout částky 130,8 mld. Kč a výdaje 136,8 mld. Kč.

Objemově významný dopad na zdroje okresních úřadů a obcí vychází z očekávaného nenaplnění daňových příjmů. Předpokládá se snížení inkasa daňových příjmů určených obcím a okresním úřadům ve výši 12,5 mld. Kč (dopad povodní na daňové příjmy je vyčíslen částkou 3,2 mld. Kč). Z celkové sumy připadá na obce podstatná část 11,6 mld. Kč (t.j. 92,8%). Okresní úřady a zejména obce budou proto nuceny provést přehodnocení výdajové části rozpočtu, upravit nově priority výdajů a jejich objem přizpůsobit očekávanému objemu příjmů.

Dalším dopadem na snížení zdrojů byla restriktivní opatření vlády (balíček 1, balíček 2), jejichž cílem je zabezpečit minimálně vyrovnané hospodaření veřejných rozpočtů. V rámci těchto "balíčků" byla okresním úřadům a obcím krácena dotace ze státního rozpočtu celkem o 2,1 mld. Kč (okresním úřadům o 0,8 mld. Kč, obcím o 1,3 mld. Kč), z toho u individuálně dotovaných staveb o 1,4 mld. Kč a v neinvestičních výdajích byly kráceny dávky sociálního zabezpečení o 0,4 mld. Kč a výdaje na provoz hasičských záchranných sborů o 0,1 mld. Kč.

Očekávané příjmy obcí a okresních úřadů se tak ve srovnání s rozpočtem sníží o 14,6 mld. Kč.

K dalšímu krácení v rámci restriktivních opatření vlády dochází i u dotací poskytovaných zejména do obcí z ústředních kapitol státního rozpočtu (bytová výstavba, ekologie, vodovody, atd.).

Obcím jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu na různé investiční programy, kde se předpokládá určitá participace vlastními zdroji obce. To sice vede obce na jedné straně k efektivnímu vynakládání prostředků, avšak na druhé straně se vytváří tlak na zapojení mimorozpočtových zdrojů (zapojování prostředků fondů rezerv a rozvoje, příjímání úvěrů apod.).

Vliv katastrofálních povodní si vyžádá další zvyšováni výdajů a to jak u okresních úřadů, tak u obcí. Odhad škody na majetku obci a okresních úřadů činí 5,2 mld. Kč.

Souhrn všech těchto nepříznivých faktorů ovlivňujících vývoj hospodaření a neexistence právní normy prevence nadměrného zadlužování obcí, nevytváří žádoucí klima pro zabezpečení vyrovnanosti místních rozpočtů v roce 1997.

Při stanovení předpokládaného deficitu hospodaření místních rozpočtů v roce 1997 v objemu 6,0 mld. Kč byla vzata v úvahu i výzva vlády (usn. vlády č. 229/1997) k samosprávným orgánům obcí k zajištění minimálně vyrovnaného hospodaření v roce 1997. Očekáváme, že samosprávné orgány alespoň částečně budou tlumit zapojování mimorozpočtových zdrojů (přijetí úvěru, fondy rezerv a rozvoje) do svých rozpočtů.

Ministerstvo financí připravilo návrh právní úpravy prevence nadměrného zadlužení obcí, který by měl být zapracován do připravované novely zákona o obcích (předpoklad účinnosti zákona - konec roku 1998).

Návrh rozpočtu na rok 1998

Základnou pro sestavení návrhu místních rozpočtů na rok 1998 je upravený rozpočet, který vychází z predikce vývoje daňových příjmů a zahrnuje restriktivní opatření vlády k zabezpečení vyrovnaného hospodaření veřejných rozpočtů v roce 1997 (balíček 1 a balíček 2).

V návaznosti na vývoj hospodaření v roce 1997 je i návrh rozpočtu okresních úřadů a obcí na rok 1998 koncipován se schodkem v celkovém objemu 9,0 mld. Kč. Deficitní hospodaření se koncentruje do rozpočtů obcí, kde se očekává schodek ve výši 8,7 mld. Kč.

Celkový objem příjmů navržený pro rok 1998 ve výši 132,0 mld. Kč se meziročně zvyšuje o 0,9% t.j. absolutně o 1,2 mld. Kč. Navrhovaný objem výdajů ve výši 141,0 mld. Kč meziročně roste o 3,1%, t.j. absolutně o 4,2 mld. Kč.

Základním zdrojem pro financování veřejných statků na místní úrovni jsou daňové příjmy. V rámci vlastních příjmů představují daňové příjmy výraznou veličinu - podíl těchto příjmů činí 72,8% na celkových vlastních příjmech. Navrhovaná nízká dynamika daňových příjmů souvisí s obecným poklesem váhy přímých daní na celkových příjmech. Daňové příjmy jsou významným příjmem každé obce a jejich objem vytváří tlak na výdajovou stránku rozpočtu (objem příjmů předurčuje objem výdajů i jejich obsah).

Vývoj daňových příjmů obcí a okresních úřadů v jednotlivých letech je následující:

Vlastními příjmy místních rozpočtů budou tak, jako v předchozím roce, kromě příjmů daňových, příjmy nedaňové a kapitálové.

Nedaňově příjmy zahrnují příjmy z rozpočtových organizací a odvody příspěvkových organizací zřizovaných okresními úřady a obcemi, příjmy z pronájmu majetku a ostatní nedaňové příjmy. Navrhovaný objem ve výši 21,5 mld. se proti roku 1997 zvyšuje o 1,9%. Podíl nedaňových příjmů na vlastních příjmech činí 21,3%.

Kapitálově příjmy navrhované ve výši 6,0 mld. Kč zůstávají na úrovni roku 1997. Zvýšený růst příjmů z pronájmu nemovitého majetku obcí signalizuje ten fakt, že obce na místo prodeje začínají komerčně využívat svého majetku. Podíl kapitálových příjmů na vlastních příjmech činí 5,9%.

Návrh dotací ze státního rozpočtu pro okresní úřady a obce

Součástí příjmové základny obcí a okresních úřadů jsou dotace ze státního rozpočtu navrhované ve výši 22,4 mld. Kč. Z celkové sumy připadá na obce 11,5 mld. Kč (51,3%) a na okresní úřady 10,9 mld. Kč (48,7%).

Návrh dotací respektuje rozpočtové priority stanovené v programovém prohlášení vlády (dopravní obslužnost území).

Kromě těchto dotací jsou na vybrané investiční a neinvestiční programy v kapitolách ústředních orgánů zahrnuty další dotace obcím a to v objemu 7,3 mld. Kč.

Ze státního fondu životního prostředí se uvažuje s dotací pro obce ve výši 1,1 mld. Kč.

Z celkového objemu navrhovaných dotací na rok 1998 (finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům okresních úřadů a rozpočtům obcí, kapitola VPS státního rozpočtu, dotace ústředních orgánů, dotace ze Státního fondu životního prostředí) v objemu 30,8 mld. Kč připadá obcím 19,9 mld. Kč. a okresním úřadům 10,9 mld. Kč. Podrobnější členění uvedeno v tabulce č. 1.

Určitá míra dotací v celkových příjmech okresních úřadů a obci musí být zachována, neboť slouží jako důležitý nástroj v prosazení záměrů vlády do politiky místních orgánů (školství, zdravotnictví, sociální péče, bytová politika atd.).

Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům okresních úřadů a finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých okresech

(viz příloha č. 6 a 7 k zákonu):

V rámci tohoto vztahu jsou zapracovány pouze neinvestiční dotace, které jsou na rok 1998 navrhovány ve výši 17,9 mld. Kč; proti roku 1997 se zvyšují absolutně o 0,5 mld. Kč, t.j. o 2,8%. Obce obdrží na dotacích 9,3 mld. Kč a zbývajících 8,6 mld. Kč je určeno okresním úřadům.

Soubor těchto dotací je určen na částečnou úhradu neinvestičních výdajů ve školství, zdravotnictví, ústavech sociální péče, domovech důchodců a na dopravní obslužnost území a na výkon státní správy spojený výkonem státní správy prováděných obcemi v každém okrese. Pouze celkové neinvestiční výdaje určené na hasičský záchranný sbor jsou plně profinancovány dotacemi.

Jedná se o následující dotační tituly na:

- sociální dávky - návrh 4 940 mil. Kč, meziroční zvýšení 0,8%.

Dotace jsou určeny na dávky pro občany tělesně a zdravotně postižené a občany sociálně potřebné. Jsou vypláceny podle příslušných zákonných norem;

- výkon státní správy - návrh 2 255,5 mil. Kč, meziroční snížení o 0,1%.

Jedná se o částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy obcemi v každém okrese. Dalším zdrojem úhrady jsou správní poplatky získané obcemi za provedení správních úkonů;

- školství - návrh 1 558,2 mil Kč, meziroční snížení o 3,2%.

Jedná se o částečný příspěvek na úhradu výdajů na jednoho žáka v mateřské či základní škole zřizované obcemi. Výdaje na žáka za ČR představují částku cca 4 400,- Kč; Příspěvek na žáka zůstává na úrovni roku 1997 t.j. 1 110,- Kč. Absolutní meziroční pokles vyplývá z nižšího počtu žáků;

- ústavy sociální péče - návrh 1 027,3 mil. Kč, meziroční snížení o 3,1%.

U ústavů sociální péče byla provedena další hlubší diferenciace, která přesněji odráží rozdílnou úroveň výdajů na jejich provoz. Od roku 1998 se navrhuje příspěvek členit podle charakteru pobytu. Na pobyty celoroční a týdenní zůstává příspěvek na úrovni roku 1997 t.j. ve výši 63 000,- Kč na jedno místo, a na pobyty denní, které jsou výdajově výrazně nižší, se navrhuje příspěvek 33 900,- Kč na jedno místo;

- domovy důchodců - návrh 1 727,4 mil. Kč., meziroční zvýšení o 0,6%.

Příspěvek na jedno místo v domově důchodců ve výši 50 500,- Kč zůstává na úrovni roku 1997. Meziroční zvýšení je ovlivněno vyšší kapacitou;

- vybraná zdravotnická zařízení - návrh 130,5 mil. Kč, meziroční zvýšení o 23,5%.

Dotace je určena pouze na vybraná dětská zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy a dětské domovy), jejichž zřizovatelem je obec nebo okresní úřad, a která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven. Příspěvek na 1 místo činí 63 000,- Kč. Zvýšení příspěvku zohledňuje skutečnost, že se jedná o zdravotnická zařízení s nadregionální, někdy i celorepublikovou působností;

- hasičské záchranné sbory - návrh 2 818,0 mil. Kč, jsou na úrovni roku 1997.

Dotace je určena na úhradu neinvestičních výdajů hasičských záchranných sborů a na pokrytí nákladů sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí spojených se zásahy mimo jejich územní obvod;

- dopravní obslužnost - návrh 1 000,8 mil. Kč, meziroční zvýšení o 43,0%.

Dotace je zahrnuta do okruhu priorit stanovených programovým prohlášením vlády. Jedná se o částečnou úhradu prokazatelné ztráty pravidelné autobusové dopravy. Ve srovnání s rokem 1997 dochází k absolutnímu zvýšení o 300,8 mil. Kč. Zvýšení by v podstatě mělo kompenzovat dopady zvýšení cen motorové nafty u dopravců. Kritérium pro rozdělení dotace na dopravní obslužnost stanovilo ministerstvo dopravy a spojů. Jedná se o vícekriteriální ukazatel zohledňující geografické postavení okresu, ujeté kilometry a provozní ztrátu dopravců. Oproti roku 1997 je výsledná dotace stanovena na základě diferencovaného procentního podílu (váhy) uvedených propočtových ukazatelů;

- územní vyrovnávací dotace - návrh 2 444,3 mil. Kč, meziroční zvýšení o 6,3%.

Je určena na dokrytí nerovnoměrného rozložení inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v okresech. Je navrhována těm okresům, v nichž výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nedosáhne republikového průměru na jednoho obyvatele, t.j. 2 678,8 Kč (pro propočet republikového průměru jsou vyloučena magistrátní města). Základnou pro výpočet územní vyrovnávací dotace je ta část výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti, která poplyne do rozpočtů územních orgánů.

Alokace uvedených dotací pro jednotlivé okresní Úřady a obce v okresech vychází z kritérií stanovených pro jednotlivé druhy dotací (viz tabulka č. 2 a 3).

Dotace z kapitoly Všeobecně pokladní správy státního rozpočtu:

Územním orgánům budou v roce 1998 poskytovány rovněž dotace, které jsou zahrnuty ve státním rozpočtu v kapitole všeobecná pokladní správa; celkový objem těchto dotací je navržen ve výši 4,5 mld. Kč, z toho 2,2 mld. Kč připadá obcím a 2,3 mld. Kč okresním úřadům.

Jedná se o dotace na:

- pozemkové úpravy - návrh 847,0 mil. Kč, meziroční zvýšení o 10%.

Je určena na úhradu nezbytných nákladů souvisejících s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, které podléhají restitucím;

- dotace zoologickým zahradám - návrh 45,0 mil. Kč - na úrovni roku 1997.

Jde o státní příspěvek na řešení problematiky českých zoologických zahrad v souladu s usnesením vlády České republiky č. 3 ze dne 4. ledna 1995;

- dotace na ekologické investice - návrh 150,0 mil. Kč, meziroční snížení o 43,4%.

Jedná se o dotace na vodohospodářské akce pro obce;

- individuální investiční dotace - návrh 2 289,0 mil. Kč. Dotace se meziročně snižují o 9,8% (viz tabulka č. 4). Proti schválenému rozpočtu na rok 1997 dochází k výraznému meziročnímu poklesu, a to o 41,3%.

Návrh neuvažuje se zařazením žádné nové stavby. Vzhledem k tomu, že v minulosti došlo k vysoké rozestavěnosti těchto staveb, je nyní zájem především na jejich dokončení.

V návrhu rozpočtu na rok 1998 je zařazeno celkem 63 staveb, v tom nemocnice představují 17 staveb, základní školy 43, kolektory 3 stavby.

V roce 1997 nemohlo být z důvodu restrikce výdajů státního rozpočtu dokončeno 14 staveb ve výši 136,9 mil. Kč (12 základních škol, 2 stavby kolektorů). Tyto stavby budou v roce 1998 dokončeny. U dalších 51 rozestavěných akcí z minulých let dochází k výraznému zpomalení realizace a to včetně staveb, které měly být v roce 1998 ukončeny. Dokončení některých těchto staveb bude nutné odsunout do roku 1999. Z celkového objemu prostředků na rok 1998 ve výši 2 289,0 mil. Kč je uvažováno pro okresní Úřady 1 128,5 mil. Kč a pro obce 1 160,5 mil. Kč;

- protiradonová opatření - návrh 82,0 mil. Kč, meziroční snížení o 0,1%.

Je vyčleněna na odstranění radonu v bytových objektech a objektech školských a předškolských zařízení a veřejných vodovodů (usnesení vlády č. 709/93);

- rozvoj povrchově městské hromadné dopravy - návrh 550,0 mil. Kč.

Usnesením vlády č. 499 ze dne 20. srpna 1997 byl schválen tříletý program systémové státní podpory rozvoje povrchové městské dopravy. Na jeho finanční zabezpečení schválila vláda poskytování dotace v objemu 550 mil. Kč. ročně;

- linková autobusová doprava - návrh 150,0 mil. Kč, na úrovni roku 1997.

Vláda rovněž usnesením vlády 499/97 schválila systémovou podporu linkové autobusové dopravy. Jedná se o tříletý program s roční finanční spoluúčastí státního rozpočtu v objemu 150 mil. Kč;

- správní výdaje na systém dávek státní sociální podpory - ve výši 290 mil. Kč, na úrovni roku 1997.

Dotace je určena na financování systému vyplácení dávek státní sociální podpory pověřenými územními orgány, především na úhradu některých věcných výdajů spojených s touto agendou (poštovné a poukazečné);

- dotace na komplexní součinnostní program prevence kriminality a prevence drogových závislostí na místní úrovni - návrh 110,0 mil. Kč, meziroční snížení 26,7%.

Dotace je určena na realizaci projektů prevence kriminality a prevence drogových závislostí.