1. Byt je místnost nebo soubor místností
s úplným nebo částečným
příslušenstvím, které jsou podle
rozhodnutí stavebního úřadu určeny
k bydlení.
2. Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou,
kterou pronajímatel přenechává nájemci
za nájemné byt do užívání
a to na dobu určitou nebo bez určení doby
užívání. Smlouva o nájmu musí
být vyhotovena písemně, jestliže to
vyžaduje jedna ze stran. Pronajímatel může
vypovědět nájem jen z důvodů
stanovených v zákoně.
3. Nájemní smlouvu o nájmu družstevního
bytu lze uzavřít za podmínek upravených
ve stanovách bytového družstva.
1. Služební byty jsou:
a) byty v domech a jiných objektech určené
pro ubytování osob, které mají v těchto
bytech bydlet ze služebních důvodů proto,
že by jinak byl ohrožen provoz objektů, nebo
znemožněn výkon jejich práce,
b) byty ve vlastnictví nebo v nájmu právnických
a fyzických osob, které slouží k ubytování
jejich pracovníků a rovněž byty v domech
ve vlastnictví, nebo v nájmu právnických
, nebo fyzických osob, které slouží
k ubytování jejich pracovníků,
c) byty ozbrojených složek, za něž se
považují byty v domech výhradně určených
pro ubytování vojáků z povolání
a občanských pracovníků vojenské
správy, pracovníků Ministerstva vnitra, zaměstnanců
a příslušníků Policie České
republiky, Bezpečnostní informační
služby, Vězeňské služby České
republiky a Celní správy.
2. Smlouvu o nájmu služebního bytu uvedeného
v odstavci 1 písm.a) a b) lze uzavřít, jestliže
se nájemce zavázal zajišťovat práce
pro pronajímatele.
3. Smlouvu o nájmu bytu ozbrojených složek
lze uzavřít jen na základě písemného
doporučení orgánů ozbrojených
složek a příslušných ministerstev.
4. Byty, které mají přechodně charakter
služebních bytů, jsou byty v domech ve vlastnictví
obce nebo státu, které získaly orgány
a ministerstvo uvedené v odst.1 ze státní
bytové výstavby pro ubytování vojáků
z povolání, občanských zaměstnanců
vojenské správy, zaměstnanců Ministerstva
vnitra, zaměstnanců a příslušníků
Policie České republiky, Bezpečnostní
a informační služby, Vězeňské
služby České republiky a Celní správy,
jestliže jsou uvedenými osobami užívány
ke dni účinnosti tohoto zákona. Tyto byty
pozbudou své povahy, jestliže nájemce není
nebo přestal být osobou zde uvedenou nebo jestliže
se nájemcem stala jiná osoba.
1. Byty v domech zvláštního určení
jsou byty v domech s pečovatelskou službou a v domech
s komplexním zařízením pro zdravotně
postižené občany. Okresní úřad
v jehož územním obvodu je takový dům
prohlásí byt v tomto domě za byt zvláštního
určení na návrh toho, kdo takový byt
svým nákladem zřídil nebo se na jeho
zřízení podílel. Při prohlášení
bytu za byt zvláštního určení
se nepostupuje podle předpisů o správním
řízení.
2. Smlouvu o nájmu bytu v domě zvláštního
určení může pronajímatel uzavřít
jen na základě písemného doporučení
toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil,
nebo jeho právního nástupce. Pokud takový
byt v domě zvláštního určení
byl zřízen ze státních prostředků
nebo stát na jeho zřízení přispěl,
lze tuto smlouvu uzavřít jen na doporučení
okresního úřadu.
1. Pokud je nájemní smlouva uzavírána
písemně, musí obsahovat označení
bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich
užívání a způsob výpočtu
nájemného a úhrady za plnění
poskytovaná s užíváním bytu nebo
jeho výši.
2. Není - li doba nájmu dohodnuta, má se
za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na
dobu neurčitou.
1. Pronajímatel je povinen předat nájemci
byt ve stavu způsobilém k řádnému
užívání, pokud se s nájemcem
nedohodl jinak a bez jakýchkoliv, tedy i právních
závad a nedostatků. Je povinen zajistit nájemci
plný a nerušený výkon práv spojených
s užíváním bytu.
2. Pokud se pronajímatel nedohodl s nájemcem jinak,
drobné opravy v bytě související s
jeho užíváním a náklady spojené
s běžnou údržbou hradí nájemce.
3. Za drobné opravy se považují takové
opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, jakož
i výměny jednotlivých předmětů
, u nichž náklad na jednotlivou opravu nepřesáhne
500,- Kč.
4. Za běžnou údržbu se považují
zejména pravidelné prohlídky a čištění
předmětů tvořících zařízení
bytu, malování nebo tapetování a čištění
podlah včetně podlahových krytin, obkladů
stěn, čištění zanesených
odpadů až ke stoupačce a vnitřní
nátěry.
5. Práva a povinnosti nájemce - člena družstva,
pokud jde o provádění drobných oprav
v bytě a pokud jde o úhradu nákladů
spojených s běžnou údržbou bytu,
upravují stanovy družstva.
1. Pronajímatel je povinen
a) v pronajatém bytě zajistit měření
odběru studené a teplé užitkové
vody,
b) v pronajatém bytě vybavit jednotlivé spotřebiče
určené pro vytápění individuálním
automatickým regulačním zařízením,
které udržuje teplotu ve stanoveném rozmezí,
pokud to dovolí technické podmínky a pokud
jsou spotřebiče v jeho vlastnictví,
c) instalovat měřidla tepla pro vytápění
u jednotlivých nájemců, jestliže to
soustava ústředního vytápění
umožňuje, po vybavení jednotlivých spotřebičů
regulačním zařízením a pokud
jsou spotřebiče v jeho vlastnictví,
d) využívat údaje získané z měření
tepla a teplé užitkové vody zejména
k vyúčtování záloh za dodávku
tepla a teplé užitkové vody placených
nájemcem a ke zlepšení hospodaření
s teplem a teplou užitkovou vodou,
e) zabezpečit, pokud na svůj náklad provádí
výstavbu a rekonstrukci zařízení pro
zásobování teplem, studenou a užitkovou
teplou vodou v domě, aby tato byla vybavena regulačním
a měřícím zařízením
2. Ustanovení odst.1) písm.e) platí obdobně
i pro nájemce, pokud se s pronajímatelem dohodl,
že činnosti tam uvedené bude realizovat na
svůj náklad.
3. Pokud nebude zařízení pro zásobování
teplem a teplou užitkovou vodou vybaveno měřícím
regulačním zařízením, poskytne
pronajímatel nájemci slevu z ceny dodávaného
tepla a teplé užitkové vody v rozsahu a výši,
kterou stanoví zvláštní předpis.
Nájemce bytu a osoby, které s ním žijí
ve společné domácnosti, mají vedle
práva užívat byt i právo užívat
společné prostory a zařízení
domu, jakož i požívat plnění, jejichž
poskytování je s užíváním
bytu spojeno.
Nájemce je povinen užívat byt, společné
prostory a zařízení domu řádně
a řádně požívat plnění,
jejichž poskytování je spojeno s užíváním
bytu.
Nájemci jsou povinni při výkonu svých
práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno
prostředí zajišťující ostatním
nájemcům výkon jejich práv.
Nesplní-li pronajímatel svoji povinnost odstranit
závady bránící řádnému
užívání bytu, nebo jimiž je výkon
nájemcova práva ohrožen, má nájemce
právo po předchozím upozornění
pronajímatele závady odstranit v nezbytné
míře a požadovat od něj úhradu
účelně vynaložených nákladů.
Právo na náhradu nákladů musí
být u pronajímatele uplatněno bez zbytečných
odkladů. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno
do šesti měsíců od odstranění
závady.
1. Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného
dokladu pronajímateli potřebu těch oprav
v bytě, které má nést pronajímatel,
a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá
za škodu, která neuplatněním této
povinnosti vznikla.
2. Nepostará-li se nájemce o
včasné a řádné provedení
drobných oprav v bytě a o údržbu bytu,
má pronajímatel právo učinit tak po
předchozím upozornění nájemce
na svůj náklad sám a požadovat od něj
náhradu.
Nájemce je povinen odstranit bez zbytečného
odkladu závady a poškození, které způsobil
v bytě sám nebo osoby, které s ním
bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel
právo, po předchozím upozornění
nájemce, závady a poškození sám
odstranit a požadovat od něj náhradu.
Nájemce nesmí provádět stavební
úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě
bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.
V případě porušení této
povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat,
aby nájemce provedené úpravy a změny
bez odkladu odstranil.
Pronajímatel je oprávněn provádět
stavební úpravy bytu a jiné podstatné
změny v bytě, pouze se souhlasem nájemce.
Provádí-li pronajímatel takové úpravy
na příkaz příslušného
orgánu státní správy, je nájemce
povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá
za škodu, která nesplněním této
povinnosti vznikla.
1. Pronajímatel je oprávněn vstupovat do
bytu nájemce ke kontrole způsobu užívání
a údržby bytu jednou v kalendářním
roce, pokud se s nájemcem nedohodne jinak. Provedení
takové kontroly musí být nájemci písemně
oznámeno nejméně 15 dnů předem.
Odmítnout tuto povinnost v době, kterou určil
pronajímatel, může nájemce jen z důvodů
hodných zvláštního zřetele.
2. Nájemce je povinen po předchozí písemné
výzvě umožnit pronajímateli nebo jím
pověřené osobě, aby provedl instalaci
nebo údržbu zařízení pro měření
a regulaci tepla, teplé a studené vody, nebo odečet
naměřených hodnot. Stejně je povinen
umožnit přístup k dalším technickým
zařízením, pokud jsou součástí
bytu a patří pronajímateli. Odmítnout
tuto povinnost v době, kterou určil pronajímatel,
může nájemce jen z důvodů hodných
zvláštního zřetele.
1. Nájemné a výše úhrady za plnění
poskytovaná s užíváním bytu se
sjednává dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem.
Případy, ve kterých je pronajímatel
oprávněn jednostranně zvýšit
nájemné a úhradu za plnění
poskytovaná s užíváním bytu stanoví
zvláštní zákon.
2. Úhrada za plnění poskytovaná s
užíváním bytu nebo záloha na
ně se platí spolu s nájemným dopředu
pro následující měsíc, nebude-li
účastníky dohodnuto nebo zákonem stanoveno
jinak
Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo
úhradu za plnění poskytovaná s užíváním
bytu do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen
zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení, který
stanoví zvláštní předpis.
1. Nájemce má právo na přiměřenou
slevu z nájemného, pokud pronajímatel přes
jeho upozornění neodstraní v bytě
nebo v domě závadu, která podstatně
nebo po delší dobu zhoršuje jeho užívání.
Právo na přiměřenou slevu z nájemného
má nájemce i tehdy, jestliže nebyla poskytována
plnění spojená s užíváním
bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže
se v důsledku toho užívání bytu
zhoršilo.
2. Stejné právo má nájemce, jestliže
stavebními úpravami v domě se podstatně
nebo po delší dobu zhorší podmínky
užívání bytu nebo domu.
3. Nájemce má právo na přiměřenou
slevu z úhrady za plnění poskytovaná
s užíváním bytu, pokud je pronajímatel
řádně a včas neposkytuje.
Právo na slevu z nájemného nebo úhrady
za plnění poskytovaná s užíváním
bytu je třeba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného
odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti
měsíců od odstranění závad.
1. V nájemní smlouvě lze dohodnout, že
nájemce složí finanční prostředky(kauce)
na úhradu splatných pohledávek, zejména
nedoplatků nájemného nebo náhrady
škody způsobené nájemcem. Může
být dohodnuto doplnění kauce na původní
dohodnutou výši, pokud došlo k jejímu
čerpání v souladu se zákonem.
2. Výše kauce nesmí přesahovat trojnásobek
měsíčního nájemného
včetně zálohy na plnění poskytovaná
s užíváním bytu. Částku
odpovídající složené kauci uloží
pronajímatel na úročený účet
u peněžního ústavu. Pronajímatel
je oprávněn tyto prostředky použít
bez souhlasu nájemce k úhradě splatných
a dlužníkem uznaných nebo přisouzených
pohledávek na nájemném nebo úhrad
za plnění poskytovaná s užíváním
bytu.
3. Pronajímatel je povinen vyplácet nájemci
v dohodnutých termínech úrok z uložené
částky.
4. Po skončení nájmu je pronajímatel
povinen finanční částku odpovídající
složené kauci včetně případných
úroků vrátit, pokud nebyly oprávněně
čerpány a to nejpozději do měsíce
ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.
1. Byt může být ve společném
nájmu více osob. Společní nájemníci
mají stejná práva a stejné povinnosti
.
2. Společný nájem vzniká též
dohodou mezi dosavadním nájemcem, další
osobou a pronajímatelem.
3. U družstevních bytů může společný
nájem vzniknout jen mezi manžely.
1. Běžné věci týkající
se společného nájmu bytu může
vyřizovat každý ze společných
nájemců. V ostatních věcech je třeba
souhlasu všech, jinak je právní úkon
neplatný.
2. Z právních úkonů týkajících
se společného nájmu bytu jsou oprávněni
a povinni všichni společní nájemci společně
a nerozdílně.
1. Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě
o právech a povinnostech vyplývajících
ze společného nájmu bytu, rozhodne na návrh
některého z nich soud.
2. Soud může v případech zvláštního
zřetele hodných na návrh společného
nájemce zrušit právo společného
nájmu bytu, vznikne-li jím nezaviněný
stav, který brání společnému
užívání bytu společnými
nájemci. Zároveň určí, který
ze společných nájemců nebo kteří
z nich budou byt dále užívat.
1. Jestliže se za trvání manželství
manželé, nebo jeden z nich stanou nájemci bytu,
vznikne společný nájem bytu manžely.
2. Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání
manželství právo na uzavření
smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne
se společným nájmem bytu manžely společné
členství manželů v družstvu . Z
tohoto členství jsou oba manželé oprávněni
a povinni společně a nerozdílně.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, pokud
manželé spolu nežijí.
1. Stal-li se některý z manželů nájemcem
bytu před uzavřením manželství,vznikne
oběma manželům společný nájem
bytu uzavřením manželství.
2. Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením
manželství některému z manželů
právo na uzavření smlouvy o nájmu
družstevního bytu.
1. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu
bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se
zrušuje právo společného nájmu
bytu. Současně určí, který
z manželů bude byt nadále užívat
jako nájemce.
2. Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu
družstevního bytu jeden z rozvedených manželů
před uzavřením manželství, zanikne
právo společného nájmu bytu rozvodem.
Právo užívat byt zůstane tomu z manželů,
který nabyl právo na nájem bytu před
uzavřením manželství. V ostatních
případech společného nájmu
družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se
rozvedení manželé, na návrh jednoho
z nich o zrušení tohoto práva, jakož i
o tom, který z nich bude jako člen družstva
dále nájemcem bytu. Tím zanikne i společné
členství rozvedených manželů
v družstvu.
3. Při rozhodování o dalším nájmu
bytu vezme soud zřetel zejména na zájmy nezletilých
dětí, stanovisko pronajímatele a sociální
situaci obou rozvedených manželů.
1. Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt
ve společném nájmu manželů, stávají
se nájemci (společnými nájemci) jeho
děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha,
kteří prokáží, že s ním
žili v den jeho smrti ve společné domácnosti
a nemají vlastní byt. Nájemci (společnými
nájemci) se stávají také ti, kteří
pečovali o společnou domácnost zemřelého
nájemce, nebo byli na něho odkázáni
výživou, jestliže s ním žili ve společné
domácnosti alespoň po dobu tří let
a nemají vlastní byt.
2. Osoby uvedené v tomto ustanovení nepřestávají
být příslušníky společné
domácnosti, pokud jsou z vážných důvodů,
zejména pro výkon branné povinnosti , civilní
služby, studia , z léčebných nebo pracovních
důvodů, delší dobu, avšak dočasně,
mimo byt zemřelého.
3. Jestliže zemře nájemce družstevního
bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu
manželů, přechází smrtí
nájemce jeho členství v družstvu a nájem
bytu na toho dědice, kterému připadl členský
podíl.
1. Zemře-li jeden z manželů, kteří
byli společnými nájemci bytu, stane se jediným
nájemcem pozůstalý manžel.
2. Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho
z manželů společný nájem bytu
manžely. Bylo-li právo na družstevní byt
nabyto za trvání manželství, zůstává
členem družstva pozůstalý manžel
a jemu náleží členský podíl.
K tomu přihlédne notář v řízení
o dědictví. Jestliže zemřel manžel,
který nabyl práva na družstevní byt
před uzavřením manželství, přechází
jeho smrtí členství v družstvu a nájem
družstevního bytu na toho dědice, kterému
připadl členský podíl. Jde-li o více
předmětů nájmu, může členství
zůstavitele přejít na více dědiců.
3. Zemře-li jeden ze společných nájemců,
přechází jeho právo na ostatní
nájemce.
Ustanovení § 27 odst.1 a § 28 odst.1 platí
i v případě, jestliže nájemce
opustí společnou domácnost.
Ustanovení § 24 a § 29 neplatí pro byty
služební, pro byty zvláštního určení
a pro byty v domech zvláštního určení.
1. Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem
a nájemcem nebo písemnou výpovědí.
2. V případě, že nájem bytu byl
sjednán na dobu určitou, skončí také
uplynutím této doby. Jestliže však po
uplynutí této doby nájemce byt dále
užívá a pronajímatel nepodal ve lhůtě
třiceti dnů u soudu žalobu na vyklizení
bytu, obnoví se nájem bytu za týchž
podmínek.
3. V písemné výpovědi musí
být uvedeny důvody výpovědi a lhůta,
kdy má nájem skončit, a to nejméně
tři měsíce tak, aby skončil ke konci
kalendářního měsíce.
1. Pronajímatel může vypovědět
nájem bytu jen s přivolením soudu z těchto
důvodů:
a) prokáže-li, že potřebuje byt pro sebe,
manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo
snachu, své rodiče, nebo sourozence,
b) jestliže nájemce přestal vykonávat
práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje
služební byt pro jiného nájemce, který
pro něho bude pracovat,
c) jestliže nájemce nebo ti, kteří s
ním bydlí, přes písemnou výstrahu
hrubě porušují dobré mravy v domě,
d) jestliže nájemce hrubě porušuje své
povinnosti vyplývající z nájmu bytu
zejména tím, že nezaplatil splatné nájemné,
nebo úhradu za plnění poskytovaná
s užíváním bytu za dobu delší
než tři měsíce, pokud se s pronajímatelem
nedohodl na splácení dlužné částky,
e) jestliže je potřebné z důvodu veřejného
zájmu s bytem nebo s domovem naložit tak, že
byt nelze dále užívat nebo vyžaduje-li
byt nebo dům opravy při jejichž provádění
nelze byt nebo dům po delší dobu dále
užívat a nájemce bytu neuzavřel s pronajímatelem
dohodu o uvolnění bytu po dobu nezbytně nutnou
k provedení oprav,
f) má-li nájemce dva nebo více bytů,
vyjma případů, že na něm nelze
spravedlivě požadovat, aby užíval pouze
jeden byt,
g) neužívá-li nájemce byt bez vážných
důvodů, nebo ho bez vážných důvodů
užívá jen občas,
h) jde-li o byt zvláštního určení
nebo o byt v domě zvláštního určení
a nájemce není zdravotně postižená
osoba.
2. Jestliže soud přivolí k výpovědi
z nájmu bytu, určí současně,
ke kterému datu nájemní poměr skončí.
Přitom přihlédne k výpovědní
lhůtě. Výpovědní lhůta
počne běžet až prvním dnem kalendářního
měsíce následujícího po právní
moci rozsudku, kterým soud k výpovědi přivolil.
Soud současně určí lhůtu, ve
které je nájemce povinen byt vyklidit po uplynutí
výpovědní lhůty. Tato lhůta
nesmí být kratší než 15 dnů.
Má-li nájemce právo na náhradní
byt nebo náhradní ubytování, rozhodne
soud, že je nájemce povinen se z bytu vystěhovat
až po zajištění náhradního
bytu nebo náhradního ubytování a to
ve lhůtě, kterou určí. Tato lhůta
však nesmí být kratší než
15 dnů.
3. Dojde-li k přivolení k výpovědi
z důvodů uvedených pod písmeny a),
b) a e) může soud v odůvodněných
případech uložit pronajímateli povinnost
nahradit nájemci stěhovací náklady,
jež určí.
4. Jde-li o byt zvláštního určení
nebo o byt v domě zvláštního určení,
lze vypovědět nájem podle odst.1 jen po předchozím
souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt
zřídil, nebo jeho právního nástupce,
nebo souhlasu orgánu republiky, který podle zákona
uzavření smlouvy o nájmu bytu doporučil.
5. Jestliže pronajímatel bez vážných
důvodů nevyužil ve lhůtě třiceti
dnů vyklizený byt k účelu, pro který
soud k výpovědi přivolil, může
soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel
je povinen uzavřít s nájemcem nájemní
smlouvu k témuž bytu za týchž podmínek,
za jakých nájemce užíval byt před
výpovědí, nebo hradil nájemci nájemné
v náhradním bytě do kterého se nájemce
přestěhoval po dobu, ne kratší jednoho
roku. Toto právo nájemce se v období pěti
let nepromlčí. Jiné nároky nájemce
tím nejsou dotčeny.
Soud nepřivolí k výpovědi podle §
32 odst.l písm.a) pokud by vyklizení bytu představovalo
z důvodu sociální situace, zdravotního
stavu nebo vysokého věku pro nájemce takový
zásah do způsobu života, který není
možné od něj spravedlivě požadovat.
1. Bytovými náhradami jsou náhradní
byt a náhradní ubytování.
2. Skončí-li nájem bytu
výpovědí pronajímatele z důvodů
uvedených v §32 odst.1 písm. a), b) a e), má
nájemce právo na náhradní byt, který
je rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený
náhradní byt). Soud může z důvodů
zvláštního zřetele hodných, které
jsou na straně nájemce, rozhodnout, že nájemce
má právo na náhradní byt o menší
podlahové ploše než je vyklizovaný byt.
Skončil-li nájemní poměr výpovědí
pronajímatele z důvodů podle § 32 odst.1
písm.b) a nájemce přestal vykonávat
práci pro pronajímatele bez vážných
důvodů, stačí při vyklizení
poskytnout přístřeší. Soud může
rozhodnout, že z důvodů, zvláštního
zřetele hodných, má nájemce právo
na náhradní byt o menší podlahové
ploše, nižší kvalitě a méně
vybavený, popřípadě mimo obec, než
je vyklizovaný byt, nebo má právo na náhradní
ubytování.
3. V případech podle § 26 odst.2 věty
třetí postačí rozvedenému manželovi,
který je povinen byt vyklidit, poskytnout náhradní
ubytování. Soud může z důvodů
zvláštního zřetele hodných rozhodnout,
že rozvedený manžel má právo na
náhradní byt. V případech podle §
26 odst.2 věta druhá má rozvedený
manžel právo na náhradní byt. Soud může,
jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele
hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel
má právo jen na náhradní ubytování.
4. Náhradním ubytováním se rozumí
byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně
nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené
části bytu jiného nájemce.
5. Skončil-li nájem výpovědí
pronajímatele podle § 32 odst.1 písm.c), d),
f) a g), stačí poskytnout přístřeší.
Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li
nájemní poměr výpovědí
pronajímatele podle § 32 odst.1 písm.c) a d),
může soud, jsou-li důvody zvláštního
zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce
má právo na náhradní ubytování,
popřípadě na náhradní byt.
Přístřeším se rozumí provizorium
do doby, než si nájemce opatří řádné
ubytování a prostor k uskladnění jeho
bytového zařízení a ostatních
věcí domácí a osobní potřeby.
6. Společní nájemci mají nárok
jen na jednu bytovou jednotku.
V době mezi skončením nájemního
poměru a posledním dnem výpovědní
lhůty k vyklizení, mají pronajímatel
a osoba, jejíž nájemní poměr
skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím
ustanovení § 5 až 19 a přiměřeně
§ 21 až 23 odst.1.
Jestliže služební byt po smrti nájemce
nebo po rozvodu jeho manželství užívají
manžel, popřípadě další
osoby, se kterými žil nájemce ve společné
domácnosti, nejsou povinny se z bytu vystěhovat,
pokud jim není zajištěn přiměřený
náhradní byt. To platí i v případech,
kdy nájemce služebního bytu trvale opustí
společnou domácnost. V odůvodněných
případech může soud rozhodnout, že
stačí náhradní byt o menší
podlahové ploše, nižší kvalitě
a méně vybavený, popřípadě
i byt mimo obec než je vyklizovaný byt, nebo náhradní
ubytování.
Zánikem členství osoby v bytovém družstvu
zanikne její nájem bytu. Nájemce družstevního
bytu není povinen se z bytu vystěhovat, pokud mu
není zajištěna náhrada za podmínek
stanovených v § 34. Vrácení členského
podílu se může člen domáhat až
po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě
dané stanovami družstva.
Jestliže pronajímatel nájemci, který
se má z bytu vystěhovat na základě
výpovědi podle § 32 odst.1 písm.a),
neopatřil náhradní byt nejpozději
ve lhůtě tří let od ukončení
nájmu, obnovuje se nájem k bytu za týchž
podmínek, za kterých nájemce užíval
byt před zánikem nájmu.
Zanikne-li nájem bytu sjednaný na dobu určitou
výpovědí před uplynutím sjednané
doby z jiných důvodů než z důvodů
uvedených v §32 odst.1 písm. c) a d), má
nájemce právo na zajištění rovnocenného
náhradního bytu po dobu, na kterou byl nájem
původně sjednán. Zanikne-li nájem
bytu sjednaný na dobu určitou delší
deseti let uplynutím této doby, má nájemce
právo na bytovou náhradu, pokud po uzavření
nájemní smlouvy nastanou na jeho straně takové
závažné okolnosti, že na něm není
možné spravedlivě požadovat vyklizení
bytu bez náhrady.
1. Nemůže-li pronajímatel, který vypověděl
nájem bytu s přivolením soudu, nebo ten v
jehož prospěch byla rozhodnutím soudu stanovena
jiným osobám povinnost vyklidit byt, zajistit bytovou
náhradu podle § 34, může požádat
o zajištění této náhrady obec,
na jejímž území je byt, který
má být vyklizen. Stejně postupuje pronajímatel,
jestliže stavební úřad povolil odstranění
stavby.
2. O zajištění bytové náhrady
pro toho z rozvedených manželů, který
podle rozhodnutí soudu nebo podle dohody rozvedených
manželů má povinnost po zrušení
společného nájmu se z bytu vystěhovat,
může požádat kterýkoliv z rozvedených
manželů.
3. Zajištění bytové náhrady patří
do samostatné působnosti obcí.
4. Obec určí pořadí žádosti
o bytovou náhradu podle naléhavosti s přihlédnutím
k sociální situaci žadatele i toho, pro nějž
má být bytová náhrada opatřena.
Obec může stanovit pro určení pořadí
podrobnější kriteria obecně závaznou
vyhláškou.
5. O tom, že je zajištěna bytová náhrada,
která je způsobilá k nastěhování
a k řádnému užívání,
vydá obec tomu, kdo o bytovou náhradu požádal,
potvrzení.
6. Obec může zajistit bytovou náhradu v jiné
obci na základě dohody s touto obcí, je-li
podle tohoto zákona možné zajistit náhradní
byt i v jiné obci, než je byt vyklizovaný.
Se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci
dohodnout o výměně bytů. Souhlas i
dohoda musí mít písemnou formu. Pokud pronajímatel
nepodá u soudu žalobu ve lhůtě 15 dnů
ode dne, kdy mu byla dohoda předložena, a nesdělí
v téže lhůtě tuto skutečnost
nájemci, má se za to, že souhlas je dán
posledním dnem této lhůty. Podání
žaloby u soudu má odkladný účinek.
1. Právo na splnění dohody o výměně
bytu musí být uplatněno u soudu do tří
měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven
souhlas, jinak právo zanikne.
2. Nastanou-li dodatečně u některého
z účastníků takové závažné
okolnosti, že není možné splnění
dohody na něm spravedlivě požadovat, může
od dohody odstoupit. Musí však tak učinit bez
zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě
škody tím není dotčena.
1. V zařízeních určených k
trvalému bydlení vzniká nájem obytné
místnosti nájemní smlouvou uzavřenou
mezi pronajímatelem a nájemcem.
2. Jsou-li na užívání téže
místnosti uzavřeny nájemní smlouvy
s více nájemci, je každý z nich samostatným
nájemcem a to v rozsahu, který mu byl v dohodě
vymezen.
Je-li nájemce povinen se z místnosti vystěhovat,
stačí poskytnout náhradní ubytování,
pokud nájemní smlouvou nebylo mezi účastníky
dohodnuto něco jiného.
1. Pronajatý byt nebo jeho část lze přenechat
do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o
podnájmu, nebo bez časového určení.
Smlouva o podnájmu upravuje podmínky podnájmu,
zejména možnost dát výpověď
ze strany nájemce bytu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí,
že podnájem lze vypovědět bez uvedení
důvodů ve lhůtě podle § 32.
2. Nájemce je oprávněn přenechat do
podnájmu nejvýše polovinu obytné plochy
bytu. Celý byt může přenechat do podnájmu,
jen když jeho nepřítomnost v bytě je
dočasná a je zaviněna nemocí, studijním
nebo pracovním pobytem mimo obec, ve které se nachází
byt přenechaný do podnájmu, nebo z jiných
důvodů hodných zvláštního
zřetele.
3. Nájemce je povinen ohlásit pronajímateli
podnájem bytu, osobu podnájemce a okolnosti, za
kterých byl byt nebo jeho část přenechána
k podnájmu, zejména výši platby za podnájem.
Porušení této povinnosti, nebo přenechání
do podnájmu za jiných podmínek, než
které nájemce sdělil pronajímateli,
je hrubým porušením povinnosti nájemce
podle § 32 odst.1 písm.d).
4. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu,
skončí také uplynutím této
doby.
5. Po skončení podnájmu nemá podnájemce
právo na náhradní podnájem.
6. Nájem z bytu, nebo z části bytu, ve které
je zřízen podnájem, se stanoví dohodou
mezi nájemcem a pronajímatelem. Zvláštní
zákon stanoví výši nájmu, kterou
je pronajímatel oprávněn požadovat,
pokud nedojde k dohodě.
1. Nájemce je oprávněn provádět
v části bytu, který užívá
k bydlení podnikatelskou nebo jinou výdělečnou
činnost, pokud tím nezasahuje do práv ostatních
nájemců na plný a nerušený výkon
práv spojených s užíváním
bytu.
2. Nájemce je povinen oznámit pronajímateli
podnikání v bytě nebo jinou výdělečnou
činnost, kterou v bytě provádí. Nesplnění
této povinnosti je hrubým porušením
povinnosti nájemce podle § 32 odst.1 písm.d).
3. Nájem z části bytu, ve kterém nájemce
provozuje podnikatelskou činnost se stanoví dohodou
mezi nájemcem a pronajímatelem. Zvláštní
zákon stanoví výši nájmu v bytě
nebo části bytu, ve které se provádí
podnikatelská nebo jiná výdělečná
činnost, kterou je pronajímatel oprávněn
požadovat pokud nedojde k dohodě.
1. Soud může rozhodnout, že vlastníku
nemovitosti s nejméně dvěma byty určenými
k pronájmu, bude odňato právo spravovat nemovitost,
nebo rozhodovat o tom, kdo bude jeho nemovitost spravovat. Soud
může rozhodnout, že toto rozhodnutí je
omezeno na určitou dobu nebo do splnění určitých
podmínek.
2. Odnětí práva podle odst.1 může
nastat, pokud byl vlastník odsouzen pro úmyslný
trestný čin spáchaný proti nájemcům
v domě nebo pokud hrubě a po delší dobu
porušuje povinnosti pronajímatele podle tohoto zákona,
nebo povinnosti majitele nemovitosti podle jiných zákonných
předpisů.
3. Zvláštní zákon určí,
kdo bude spravovat nemovitost po dobu, po kterou je vlastníku
nemovitosti odňato právo nemovitost spravovat.
1. Zrušuje se ustanovení §§ 685 až
719 občanského zákoníku, ustanovení
§§ 1 až 10 zákona č.102/92 Sb. a
ustanovení § 5 a 6 nařízení vlády
č.258/95 Sb.
Obecná část:
Dosavadní úprava občansko-právních
vztahů zahrnujících i nájem bytu je
dosud obsažena v zákoně č.40/94 Sb.
občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů, jako část
nazvaná "Zvláštní ustanovení
o nájmu bytu", a to v ustanoveních § 685
- § 719.
Toto systematické zařazení právní
úpravy nájmu bytu do občanského zákoníku
je nepraktické a nevyhovující především
proto, že ustanovení o nájmu bytu je a bude
třeba, s vývojem bytové situace u nás,
stále častěji upravovat tak, aby zákonná
úprava vyhovovala současné situaci, potřebám
a možnostem účastníků nájemních
vztahů. Z řady vážných důvodů
není vhodné, aby byl stále měněn
občanský zákoník, jako předpis,
který by měl upravovat dlouhodobě neměnné
základní zásady vztahů mezi občany.
Neustálé měnění jedné
části takového základního právního
předpisu neprospívá právní
jistotě občanů ani obecné úrovni
znalosti práva. V občanském zákoníku
by měly být, tak jako dosud, zakotveny základní
ustanovení o nájmu s tím, že tak zvláštní
a specifická část nájmu, jakým
je nájem bytů, by měla být upravena
zvláštním zákonem již také
proto, že i nájem nebytových prostor je zvláštním
zákonem již dnes upravován
Druhým závažným důvodem pro úpravu
nájemního práva zvláštním
zákonem je skutečnost, že vztahy mezi účastníky
nájemních vztahů nemohou být, s ohledem
na zvláštní povahu nájemních
vztahů vyplývající z nesporné
nezbytnosti účasti státu na zajištění
přiměřené možnosti občanů
zajistit si odpovídající bydlení,
pouze a beze zbytku upravovány ustanoveními soukromého
práva. V této právní oblasti je i
nezbytný podíl veřejnoprávní
úpravy, především pro nerovné
ekonomické postavení účastníků
nájemních vztahů. Proto naprostá většina
evropských zemí upravuje nájemní vztahy
zvláštním zákonem, mimo obecnou a výlučnou
úpravu občanského práva jako součásti
práva soukromého.
Navrhovaný zákon přebírá ustanovení
platného občanského zákoníku,
která se osvědčila, a nově upravuje
vztahy mezi účastníky nájemních
vztahů, kde to je nezbytné pro účinný
postih negativních jevů, který dosavadní
právní úprava dostatečně neumožňovala.
Nově zařazená ustanovení se týkají
uzavírání nájemní smlouvy (i
konkludentním jednáním), povinnosti pronajímatele
zajistit měření tepla a teplé užitkové
vody, práva pronajímatele na vstup do bytů,
kauce, sankcí za zneužití výpovědního
důvodu, obnovy nájmu bytu pokud není ve stanovené
lhůtě obstarána bytová náhrada,
výměn bytů, přijímání
podnájemníka do bytu, podnikání v
bytě a odnětí práva spravovat nemovitost
vlastníkem, který své právo nevykonává
nebo je vykonává v rozporu se zákonem.
Nově byla zařazena ustanovení, která
nebyla dosud součástí občanského
zákoníku, ale jejichž zařazení
je nezbytné pro omezení zneužívání
práv jak na straně nájemců, tak na
straně pronajímatelů. Všechna nově
zařazená ustanovení zcela beze zbytku odpovídají
legislativním úpravám obvyklým ve
srovnatelných evropských státech a jsou s
nimi, na rozdíl od některých ustanovení
dosud platného občanského zákoníku,
zcela v souladu.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním
pořádkem a právním řádem
České republiky a neodporuje úmluvám,
jimiž je Česká republika vázána.
Zákon nebude mít žádný dopad
a nevyvolá žádné požadavky na státní
rozpočet.
Zvláštní část:
K § 1:
Jde o základní definici bytu a vymezení nájemního
práva k bytu a podmínek k uzavření
nájemní smlouvy. K jeho základním
znakům patří, že jde o užívání
úplatné a že nájem bytu může
být vypovězen jen ze zákonných důvodů.
Oproti dosavadní právní úpravě
v § 685 obč. zák. je znovu umožněno
uzavření nájemní smlouvy i konkludentním
jednáním, neboť dosavadní právní
úprava, platná po novele od 1. 1. 1995, umožňující
uzavření nájemní smlouvy jen písemně,
praxi nevyhovuje. Obligatorní forma písemné
nájemní smlouvy je zachována jen pokud si
to některý z účastníků
přeje.
K §§ 2 - 4:
Definice služebních bytů, bytů zvláštního
určení a bytů v domech zvláštního
určení byla dosud obsažena v ustanoveních
zákona č.l02/92 Sb. Je zachováno dosavadní
rozdělení služebních bytů podle
jejich určení, včetně bytů
ozbrojených složek. Rovněž je zachována
dosavadní právní úprava bytů
zvláštního určení a bytů
v domech zvláštního určení včetně
podmínek uzavření nájemní smlouvy
k takovému bytu. Pojem služebních bytů
je rozšířen i o byty zaměstnanců
Celní správy.
K § 5:
Pronajímatel je povinen předat nájemci byt
i bez právních závad, tedy nejen ve stavu
způsobilém k řádnému užívání
jako v dosavadní právní úpravě.
Odpovídá tedy i za právní stav bytu
např. splnění stavebně právních
předpisů. Je však současně umožněno,
aby se pronajímatel dohodl s nájemcem na předání
bytu, který dosud není ve stavu způsobilém
k řádnému užívání
za vzájemně dohodnutých podmínek.
Jednodušeji je definován pojem drobných oprav
hrazených nájemcem, který byl dosud součástí
jiného právního předpisu. Pojem "drobné
opravy" je určen pouze výší nákladů
na provedení takové opravy.
K § 6:
Tímto ustanovením je řešena dosavadní
neutěšená situace v měření
tepla, teplé a studené vody v nájemních
bytech, která vznikla po té, co byla zrušena
vyhl. č. 186/91 Sb. o hospodaření s teplem
a nebyla nahrazena jiným odpovídajícím
právním ustanovením. Měření
tepla, teplé a studené užitkové vody
je základním předpokladem pro hospodárné
nakládání s těmito energiemi i ze
strany nájemců bytů. Zvláštním
předpisem je zákon o nájemném.
K § 7:
Tato práva nájemce vyplývají z podstaty
nájemního práva. Právo na užívání
bytu a společných prostor mají pouze nájemci
a ti, kteří s nimi žijí ve společné
domácnosti, nikoliv jiné osoby.
K §§ 8 a 9:
Povinnostem pronajímatele uvedeným v § 6 odpovídá
požadavek, aby bytu, společných prostor v domě
i služeb bylo používáno v souladu s účelem
k němuž slouží a aby nájemce respektoval
stejná oprávnění ostatních
uživatelů.
K § 10:
Jde o neplnění povinností pronajímatele
podle § 6 odst.1. Nájemce může volit mezi
uplatněním těchto povinností proti
pronajímateli soudně, nebo zda závady odstraní
sám za podmínek v zákoně stanovených.
K § 11:
U oprav, které má povinnost zajistit pronajímatel
je stanovena informační povinnost nájemce.
Tato povinnost se týká jen oprav v bytě a
jeho příslušenství, nikoliv oprav v
domě a jeho společných prostorách.
K § 12:
Jde o tzv. restituční povinnost. Vztahuje se na
závady nejen v bytě, ale i v celém domě.
Nájemce neodpovídá za škody způsobené
návštěvami nebo hosty.
K § 13:
Zda jde o stavební úpravu je třeba posoudit
podle zákona č. 50/76 Sb. v platném znění
a podle prováděcích předpisů
k němu. Pojem podstatných změn je možné
upravit i v domovních řádech. Souhlas pronajímatele
je jistým doplňkem nájemní smlouvy
a musí být proto platným právním
úkonem podle § 34 a násl. obč. zák.
K § 14:
Jde o opravy a úpravy, které jsou nad rámec
nájemní smlouvy a proto je o nich nezbytná
dohoda s nájemcem bytu. Souhlas nájemce musí
být platným právním úkonem.
V tomto ustanovení jde o úpravy, které se
provádějí v průběhu užívání
bytu, pokud by byt nebylo možné při jejich
provádění užívat, je to jeden
z výpovědních důvodů. Nájemce
má právo na slevu z nájemného i nárok
na náhradu škody.
K § 15:
Je nezbytné upravit právo pronajímatele na
vstup do pronajatého bytu za účelem kontroly
majetku. Toto právo pronajímatele dosud v našem
právním řádu chybí. Odmítnutí
nájemce se vztahuje pouze k době, kdy má
být kontrola vykonána, nikoliv k samotnému
provedení kontroly, které nemůže být
nájemcem odmítnuto. Zůstává
zachovaná dosavadní úprava vstupu do bytu
za účelem instalace a kontroly technických
zařízení.
K § 16:
Povinnost platit nájemné a úhradu za plnění
poskytovaná s užíváním bytu patří
k základním povinnostem nájemce. Nedojde-li
k dohodě o nájmu, právo pronajímatele
stanovit nájemné jednostranným úkonem
může upravit pouze zákon, nikoliv podzákonný
právní předpis.
K § 17:
Stanovenou sankcí za prodlení není úrok,
ale poplatek z prodlení. Jeho výše je stanovena
zákonem.
K § 18:
Sleva podle odst.l má sankční povahu. Tutéž
povahu má i sleva podle odst.3, která současně
může způsobit i nutnost slevy podle odst.1.
V obou případech jde o porušení povinnosti
podle § 15.
K § 19:
Jde o uplatnění práv uvedených v §
19. Lhůta "bez zbytečného odkladu"
je lhůta pořádková, šestiměsíční
lhůta je lhůtou prekluzívní.
K § 20:
Upravuje se dosud právním předpisem neupravená
možnost účastníků nájemní
smlouvy dohodnout si složení určité
finanční částky jako jistiny (kauce)
na budoucí vydání spojená s užíváním
bytu nájemcem, pokud by je nájemce nezaplatil. Účastníci
nájemní smlouvy se mohou dohodnout na složení
jistiny (kauce) ve výši maximálně trojnásobku
průměrných měsíčních
nákladů na bydlení v pronajímaném
bytě.
K §§ 21 - 23:
Společným nájmem bytu je stav, kdy právo
užívání téhož bytu má
více osob, takže právo každé z
nich je omezeno stejným právem ostatních.
Řešení neshod mezi společnými
nájemci je obdobné jako řešení
neshod mezi spoluvlastníky.
K §§ 24 - 26:
Společný nájem bytu manželi představuje
zvláštnost v rámci institutu společného
nájmu bytu. Tyto zvláštnosti se týkají
zejména vzniku a zániku tohoto práva, jakož
i omezení pouze na určité subjekty, totiž
na manžele. Z hlediska obsahu však nejde o samostatný
institut a proto i pro užívání bytu
manželi je možné použít ustanovení
§§ 22 - 24. Nově se stanoví, že při
rozhodování o tom, kterému z rozvedených
manželů bude náležet právo nájmu
ke společnému bytu, přihlédne soud
též k sociální situaci obou bývalých
manželů.
K §§ 27 - 30:
Přechod nájmu v případě smrti
nájemce nebo v případě, že opustí
společnou domácnost je a vždy byl běžnou
součástí našeho nájemního
práva. Přechod nájmu v případě
smrti nájemce je tzv.speciální sukcesí,
liší se od dědictví a také okruh
dědiců a osob na které přechází
nájemní právo je jiný. Ustanovení
nelze použít na byty služební a byty zvláštního
určení. Dosavadní právní úprava
obsažená v ustanovení § 706 a násl.
obč. zák. vyhovuje a byla ponechána beze
změny.
K § 31:
Podmínky zániku nájmu jsou upraveny shodně
jako v dosavadní právní úpravě
§ 710 obč. zákoníku. Nově je
do tohoto zákona zařazeno ustanovení dosud
obsažené v § 676 obč. zák., které
stanoví, že pokud nájem skončil uplynutím
sjednané doby a nájemce dále byt užívá
aniž by pronajímatel podal ve lhůtě
30 dnů žalobu u soudu, nájem se obnovuje za
týchž podmínek.
K § 32:
Ponechány v podstatě výpovědní
důvody obsažené dosud v § 711 odst.1 občanského
zákoníku s tou výjimkou, že u výpovědního
důvodu podle písmene a) se vyžaduje, aby pronajímatel
prokázal bytovou potřebu, kterou ve výpovědi
deklaruje. To je nezbytné pro nejasnost dosud platného
zákonného ustanovení, kdy zákon sice
vyžadoval, aby bytová potřeba pronajímatele
existovala, ale neukládal povinnost ji prokazovat.
U výpovědního důvodu spočívajícího
v hrubém porušování povinnosti nájemce
je stanovena jako podmínka výpovědi skutečnost,
že nájemce neuzavřel dohodu s pronajímatelem
o splácení dlužné částky
a neprojevil tak snahu svůj dluh vyrovnat a alespoň
dodatečně tak splnit svoji povinnost. Dosavadní
právní úprava umožňující
výpovědi z nájmu v případě
dlužné částky přesahující
trojnásobek nájemného bez ohledu na sociální
situaci nájemce je sociálně necitlivá
a neodpovídá poměrům ve srovnatelných
evropských zemích.
U výpovědního důvodu podle písmene
e) je stanovena jako podmínka výpovědi skutečnost,
že nájemce nechtěl nebo nemohl uzavřít
s pronajímatelem dohodu o dočasném uvolnění
bytu k provedení nezbytných oprav. Praxe ukazuje,
že není nutné vždy ukončovat nájem
k bytu, ve kterém je nezbytné provedení oprav,
když nájemce má možnost byt na nezbytnou
dobu vyklidit.
Je vypuštěn dosavadní výpovědní
důvod podle § 711 odst.1 písm.f), totiž
možnost výpovědi nájemci tehdy, pokud
byt souvisel s prostory pro podnikání. Toto ustanovení
bylo praktické v době počátků
privatizace, kdy bylo žádoucí, aby s podnikatelsky
využívanými prostorami byly uživatelsky
spojeny i stavebně související byty, když
v minulosti bylo jejich společné využívání
přerušeno. Dnes již tohoto výpovědního
důvodu není zapotřebí.
Nově jsou upraveny lhůty pro vyklizení bytu.
Dosavadní právní úprava stanovila
lhůtu 15 dnů, což v mnoha případech
nebylo, s ohledem na konkrétní okolnosti případu,
přijatelné. Navržená úprava umožňuje
soudům stanovit vyklízecí lhůtu podle
konkrétního případu, ne však
kratší než 15 dnů.
Nově je koncipován odstavec 4 obsahující
sankce za zneužití výpovědního
důvodu pronajímatelem, totiž stav, kdy pronajímatel
bez vážného důvodu nevyužije výpovědní
důvod, který ve výpovědi deklaroval.
Dosavadní sankce obsažené v občanském
zákoníku byly zcela neúčinné
a nepoužívané.
K § 33:
Jde o zcela nové ustanovení, které umožní
soudům nepřivolit k výpovědi, pokud
jsou proto vážné důvody. Dosavadní
praxe soudů, kdy v odůvodněných případech,
soud k výpovědi nepřivolil i při existenci
výpovědních důvodů, s ohledem
na § 3 občanského zákoníku, totiž
s ohledem na dobré mravy, nevyhovuje pro svoji obecnost
a neurčitost.
K §§ 34 - 37:
Ustanovení obsahuje základní principy poskytování
bytových náhrad v případě zániku
nájmu bytu. Je ponechána dosavadní právní
úprava §§ 712 - 714 občanského
zákoníku.
K § 38:
Nově je v tomto ustanovení zaveden institut obnovení
nájmu v případě neopatření
náhradního bytu nájemci. Pokud je přivoleno
k výpovědi z nájmu s ohledem na potřebu
pronajímatele nebo jeho rodiny (podle §33 odst.1 písm.a))
není možné, aby nájem bytu zanikl jednou
provždy, když pronajímatel tento výpovědní
důvod v rozumné době nevyužije a nájemci
neopatří náhradní byt. Situace, kdy
by nájemce bytu mnoho let čekal na opatření
náhradního bytu nepřispívá
k právní jistotě účastníků
nájemního vztahu. Nedojde-li k opatření
náhradního bytu ve lhůtě, která
je přiměřená pro tvrzený výpovědní
důvod, nájem se obnoví.
K § 39:
Do tohoto zákona je zařazeno ustanovení §
6 zák.č.102/92 Sb. Toto ustanovení stanoví
délku nájmu náhradního bytu pokud
byl nájem vyklízeného bytu sjednán
na dobu určitou a zmírňuje případnou
tvrdost při uplynutí doby nájmu sjednaného
dlouhodobě avšak na dobu určitou.
K § 40:
Součinnost obcí při zajišťování
bytové náhrady je dosud obsažena v ustanoveních
zákona č.102/92 Sb. Je proto nezbytné zařadit
tuto zákonnou úpravu i do tohoto zákona.
Při součinnosti při zajišťování
bytové náhrady přihlížejí
obce k sociální situaci nejen vyklizovaných
nájemců, ale i k sociální situaci
těch, v jejichž prospěch je byt vyklízen.
K §§ 41 a 42:
Současná bytová situace vyžaduje, aby
nájemcům bytů bylo umožněno v
širší míře vyměňovat
si byty podle své sociální situace ve větší
míře, než to umožňuje dosavadní
právní úprava § 715 občanského
zákoníku. Pokud je stanoveno, že nájemce
musí žádat pronajímatele o souhlas a
soud může nahradit souhlas pronajímatele svým
rozhodnutím, vzniká prakticky nepřekonatelná
překážka, pokud pronajímatel není
na území ČR, nebo není k dosažení.
Tento nedostatek je odstraněn přenesením
práva obrátit se na soud, v případě
vážného nesouhlasu se směnou, na pronajímatele.
K § 43 a 44:
Pojem obytné místnosti není v občanském
zákoníku ani v tomto ani v jiném zákoně
definován. Rozhodujícím bude určení
těchto místností a to určení
k ubytování svobodných nebo osaměle
žijících. Tomu vyhovují tzv.svobodárny,
podnikové ubytovny a pod. Je třeba odlišit
ubytování v těchto místnostech od
nájmu služebního bytu.
K § 45:
Vzrůst nákladů na bydlení a nedostatek
bytů vyžaduje, aby nájemcům bylo umožněno
řešit svoji finanční situaci přibráním
podnájemníka. Je stanovena povinnost nájemce
oznámit pronajímateli osobu podnájemce a
podmínky za kterých je byt podnajímán
s vážnými důsledky pro nájemce,
pokud by podnájem byl umožněn za jiných
podmínek, než bylo oznámeno pronajímateli.
Právo pronajímatele obrátit se na soud v
případě nesouhlasu s podmínkami podnájmu
nebo s osobou podnajímatele zůstává
zachováno.
K § 46:
Toto ustanovení umožňuje nájemci bytu
použít jeho část k podnikání
nebo k jiné výdělečné činnosti
za předpokladu, že ostatní nájemci bytů
v domě nejsou tímto dotčeni ve svých
právech a jen tehdy, pokud je byt současně
užíván k bydlení. Je stanovena povinnost
oznámit pronajímateli podmínky podnikání,
způsob stanovení výše nájmu z
části bytu, která je k podnikání
využívána. Právo pronajímatele
obrátit se na soud v případě nesouhlasu
s podnikáním v bytě nebo v případě,
že způsob nebo charakter podnikání nájemce
zasahuje do práv ostatních nájemců,
zůstává zachováno.
K § 47:
Je nezbytné umožnit soudům zbavit pronajímatele
práva spravovat nemovitost nebo rozhodovat o správě
nemovitosti určené k pronájmu bytů,
pokud pronajímatel porušuje hrubě své
povinnosti, nebo se dopouští trestného jednání
vůči nájemcům bytů v domě,
a to na dobu určitou nebo do doby splnění
stanovených podmínek.