Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/ 1995
Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Miroslava Grégra na ministra financí
Ivana Pilipa a odpověď ministra financí Ivana
Pilipa na tuto interpelaci. Pan poslanec Miroslav Grégr
požádal o zařazení uvedené odpovědi
na pořad schůze Poslanecké sněmovny.
Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 9. července 1997
Vážený páni ministři!
Společnost ECK Generating s.r.o. před časem veřejně ohlásila projekt výstavby nového kogeneračního energetického zdroje o celkovém výkonu 350 MW v areálu Energetického centra Kladno, což by byl jeden z nejvýznamnějších projektů ve střední a východní Evropě s hodnotou převyšující 11 mld. Kč.
Rada rysů projektu vyvolává v odborné veřejnosti pozornost. Např. nositel projektu a investor je ECK Generating, s.r.o. s jměním pouze asi 400 000 Kč. Majoritní vlastník ECKG (89%) je tvořen nepřehlednou sítí firem se sídlem v Holandsku se zanedbatelnou finanční silou a prakticky bez zaměstnanců. Z neznámých důvodů se 11% na ECKG podílí Středo česká energetika), v níž vykonává vlastnická práva MPO. Otázka pro MPO - proč? Aby posílila důvěryhodnost ECKG?
Nebo unikátní způsob financování, kdy úvěry na investice jsou ručeny pouze vlastním projektem a smlouvami o odběru energií a dodávkách materiálů, přičemž se na úvěru 115 miliony USD podílí ČSOB a Česká spořitelna. Z české strany jsou na financování zúčastněny polostátní banky a energetické organizace. Za dané situace jsou v případě ekonomického neúspěchu investice záruky nepatrné a riziko ponesou české subjekty. ČSOB a Česká spořitelna poskytly miliardové úvěry bez jakýchkoliv záruk na projekt, jehož garantem má být společnost s ručením omezeným s kapitálem 400 000 Kč. Otázka pro ministry MF a MPO: Kdo odpovídá za nedostatek elementární obezřetnosti podnikání zmíněných polostátních podniků a bank?
Jiný problém - u projektu používajícího fluidní spalování paliva, kondensační odběrové turbiny a spalovací plynovou turbinu pro krytí špiček, společnost ECK proklamuje dobu výstavby 30 měsíců, což experti považují za nesplnitelné a hovoří o nejméně 4 letech. Proč české subjekty bez námitek akceptují nesplnitelné termíny?
Plánovaný výkon zdroje 350 MW řádově přesahuje potřeby závodní či městské teplárny. Jde tedy nepochybně o výrobu elektřiny pro veřejnou celostátní síť. Tento typ zdroje podléhá podle energetického zákona č. 222/1994 Sb. regulaci a vypsání veřejného tendru ministerstvem průmyslu a obchodu. Odpovědnost má MPO, tendr vypsán nebyl - proč?
STE uzavřela smlouvu s ECKG na odběr elektrické energie přesto, že výrobní náklady nového zdroje v ECKG vzhledem k vysokým měrným investičním nákladům budou nutně vyšší, než cena za kterou kupuje elektrickou energii STE od ČZ. Proč souhlasili zástupci státu v STE s uzavřením takto nevýhodné smlouvy a kdo je za to zodpovědný?
Vážení páni ministři, kladu Vám tyto otázky proto, že uvedené problémy mohou vést k budoucímu, pro českou stranu velmi nepříznivému vývoji.
Např. v jedné variantě může dojit k tomu, že české úvěry dostane dodavatel (ABB Energetické systémy s.r.o. - stoprocentní dceřinná společnost švýcarského koncernu ABB), bude se stavět, ale termín se nesplní. Pokud se projekt zastaví, dojde k "vytunelování" českých bank a STE.
Pokud se v jiné variantě vývoje projekt dokončí, pak rozhodně nebude cena elektrické energie na českém trhu konkurenceschopná. Pak buď bude STE platit za elektrickou energii mnohem více, než od ČEZ (a město Kladno za teplo též) s příslušnými sociálně politickými dopady, nebo nebude řádně splácen českým bankám úvěr pro nedostatek "cash-flow" na straně ECKG.
Nebo bude ČR muset souhlasit s vývozem vyrobené elektřiny z ECKG do SRN, kde by snad svou cenou konkurenceschopná být mohla. To ovšem znamená nevýhodný vývoz českého uhlí, přeměněného na elektřinu ("export coal by wire"). ČR bude spotřebovávat své přírodní zdroje (uhlí, vápenec), zisk bude vytvořen a zůstane mimo republiku, výroba energie zatíží region Kladna a Prahu. Toto je řešení na úrovni rozvojových zemí.
Obracím se na Vás proto, vážení páni ministři, abyste mi sdělili, kdo je ve zmíněném případu zodpovědný za:
porušení energetického zákona č. 222/1994 Sb. a porušení zásad státní energetické politiky
absenci elementární obezřetnosti zástupců státu v polostátních podnicích a bankách ve vztahu k neprůhledné struktuře a malé finanční síle zahraničních subjektů v ECKG
a jaké závěry jste z tohoto případu
vyvodili.
Ministr financí České republiky
Minister of Finance of the Czech Republic
V Praze dne 1. srpna 1997
č.j. 193/59 477 - II./97
Vážený pane předsedo Poslanecké
sněmovny,
v příloze Vám zasílám, dle Vaší žádosti, kopii odpovědi na interpelaci p. poslance Miroslava Grégra ve věci výstavby nového energetického zdroje v areálu Energetického centra Kladna, kterou jste mi zaslal pod čj. 3681/97, ev. č. 362.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR
Praha
Ministr financí České republiky
Minister of Finance of the Czech Republic
V Praze dne 1. srpna 1997
č.j. 193/59 477 - II./97
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci na ministra průmyslu a obchodu a ministra financí ve věci výstavby nového energetického zdroje v areálu Energetického centra Kladna (pod č.j, 3681/97, ev. číslo interpelace 362), podávám následující informaci k části odpovědnosti za obezřetné podnikání bank poskytujících úvěr na výstavbu předmětného energetického zdroje. Z Vaší interpelace vyplývá, že další otázky jsou určeny ministru průmyslu a obchodu, v jehož gesci je tato problematika, na něž odpoví.
Zvolený způsob financování, tj. tzv. projektové financování, je naprosto standardní formou financování podobných projektů v zahraničí. Princip projektového financování spočívá na akceptaci rizika vlastního podnikatelského záměru, tj. na projektu samém spolu s uzavřenými dlouhodobými smlouvami o odběru energií a dodávkách surovin, s dostatečnou výší vkládaného kapitálu a pochopitelně s doprovodnými zárukami investorů i dodavatelů a zástavou financovaných aktiv. Zajištění půjček poskytovaných českými bankami je zcela totožné se zajištěním úvěrů ostatních věřitelů.
Investory a sponzory projektu jsou - energetická společnost NRG Energy, Inc., 100% dceřiná společnost přední světové energetické firmy Northern States Power Company (s ratingem "AA" od ratingové agentury Standard & Poor's) s ročním obratem 2,7 mld. USD, aktivy 6,6 mld. USD), plynárenská společnost El Paso Energy International Co., 100% dceřiná společnost El Paso Energy Corporation (s ratingem "A+" od Standard & Poor's), což je nejvýznamnější firma pro přepravu a distribuci zemního plynu ve Spojených státech (denní přeprava a zpracování 22 mld. m3 zemního plynu, roční obrat 3 mld. USD, aktiva 8,7 mld. USD) a energetická společnost Středočeská energetická, a.s. s obratem 8,5 mld. Kč a aktivy 9,3 mld. Kč.
Výše uvedení zahraniční investoři se podílejí na vlastnictví ECK Generating, s.r.o. (dále ECKG) prostřednictvím nizozemské společnosti Matra Powerplant Holding B.V. Vlastníci společnosti ECKG, založené s počátečním základním jměním ve výši 400 tis. Kč, jsou smluvně zavázáni vložit do financování projektu prostředky v objemu 108,6 mil. USD. Tento kapitálový vklad je garantován zárukami subjektů s minimálním ratingem "AA-" od Standard & Poor's. K dnešnímu dni byl ze strany investorů již do projektu vložen kapitál ve výši 479 mil. Kč.
Financování projektu ECKG je zajišťováno řadou renomovaných finančních institucí v čele s investiční společností Světové banky, organizací International Finance Corporation (v objemu cca 85 mil. USD). Kvalitu projektu potvrzuje účast prvotřídních zahraničních bank s dlouholetou zkušeností v oblasti energetiky a projektového financování - kanadská banka CIBC Wood Gundy plc, nizozemská ABN AMRO Bank N.V., německé banky Bayerische Vereisbank AG a Bayerische Hypobank AG. Úvěry jsou dále poskytnuty japonskou tradingovou společností Nissho Iwai a firmou ABB Structured Finance. V části korunového financování kromě ČSOB a České spořitelny participují banky CIBC Wood Gundy plc a Vereisbank (CZ) a.s., čímž došlo k podstatnému snížení angažovanosti českých bank.
Náklady projektu ve výši 401,1 mil. USD jsou financovány z 27% kapitálem investorů, z 57% hlavními (tzv. senior) úvěry a z 16% podřízenými a konvertibilními úvěry. Nepřekročení nákladů projektu ECKG je chráněno uzavřením kontraktu na "klíč" s pevně stanovenou smluvní cenou a penalizací za nedodržení smlouvy. Kvalita a včasnost dodávky jsou kryty systémem rozličných pojistných instrumentů (záruky za jakost provedení, záruky za dodržení výkonu, včetně penalizací) garantovaných opět subjekty s minimálním ratingem "A+" od Standard & Poor's.
Kromě toho, skupina věřitelů spolupracuje se špičkovou švýcarskou firmou Electrowat Engineering (jejímž vlastníkem je Credit Swiss Bank), která plní roli nezávislého inženýra projektu s řadou kontrolních funkcí pro posouzení technické i nákladové stránky projektu a sledování plnění harmonogramu výstavby, kvality prováděných prací a vlastního provozu. Na analýzách projektu se též podílela elektrotechnická fakulta ČVUT a irská poradenská firma FTI.
Ministerstvu financí nepřísluší posuzovat jednotlivé úvěrové případy, i když v uvedených finančních subjektech má stát určitý podíl. Odpovědnost za obezřetné podnikání plně nesou představenstva ČSOB a České spořitelny, které, předpokládám, věnovaly projektu odpovídající pozornost, což mě bylo i vedením těchto bank potvrzeno.
S pozdravem
Vážený pan
Doc. Ing. Miroslav Grégr
místopředseda Hospodářského výboru
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR