Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Tabulka č. 3

Strana: 2

v mil. Kč

Pozn. V údajích za rok 1996 nejsou zahrnuty dávky státní sociální podpory

. Údaje nejsou k dispozici

Tabulka č. 4

Strana: 1

v mld Kč, v %

*) v lednu 1996 po vyloučení prostředků ve výši 1,5 mld Kč z FNM na financování investic ve školství

Tabulka č. 4

Strana: 2

v mld Kč, v %

*) v lednu 1996 po vyloučení prostředků ve výši 1,5 mld Kč z FNM na financování investic ve školství

TADY

Tabulka č. 5

Strana: 1

v mld Kč, v %

Tabulka č. 5

Strana: 2

v mld Kč, v %

Příloha

Podrobný komentář k daňovým a nedaňovým nedoplatkům poskytla zpráva k státnímu závěrečnému účtu za rok 1996 a zpráva o plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí tohoto roku.

V tabulce č. 1 jsou uvedeny všechny nedoplatky evidované finančními úřady, celními úřady a Českou správou sociálního zabezpečení (na pojistném) na daních nové daňové soustavy i staré daňové soustavy. Přehled daňových nedoplatků se týká i daňových příjmů místních rozpočtů s ohledem na daně z příjmů společně sdílené státním rozpočtem i místními rozpočty (jejich jednotnou správu nelze navzájem oddělit a daňové příjmy obcí a okresních úřadů vybírají výhradně finanční úřady). Daň z přidané hodnoty a daně spotřební jsou spravovány současně finančními úřady a celními úřady, proto jsou v těchto podrobných přehledech uváděny údaje za celní i daňovou správu. U daně z přidané hodnoty však mají vypovídací schopnost pouze celkové údaje za finanční i celní úřady.

Nedoplatky na daních staré daňové soustavy (platné do 31. 12. 1992) jsou z podstatné části tvořeny nedoplatky na důchodové dani a odvodech ze zisku (mj. pohledávky za tzv. zbytkovými státními podniky, jejichž řešení se věnuje návrh zákona o státním podniku). Většinou jsou nedoplatky na daních staré daňové soustavy objektivně a definitivně nedobytné.

Správné hodnocení nedoplatků musí vycházet ze srovnání s kumulovanými výnosy daní (a pojistného) od počátku nové daňové soustavy (základny pro výpočty, viz. tabulka č. 2), a to výhradně u nově zavedených daní. V tabulce č. 3 je provedeno srovnání vývoje kumulativního inkasa daní nové daňové soustavy a pojistného na sociální zabezpečení se stavy jejich daňových nedoplatků na konci jednotlivých let 1993 - 1997 a v pololetích těchto let. U údajů označených v tabulkách č. 2 a 3 jako informativní jsou počítány příjmy od roku 1993 a ne od počátku výběru těchto příjmů do státního rozpočtu. Tato poznámka platí i pro celkové součty všech kumulativních inkas daní, pojistného a cel.

Vznik i splácení nedoplatků jsou funkcí mnoha faktorů jak na straně finančních úřadů, tak na straně daňových subjektů. Na straně finančních úřadů jde o zvýšení účinnosti správy (vyhledávací a kontrolní činnost, schopnost vymáhání nedoplatků). Na straně daňového subjektu jde zejména o vývoj daňové disciplíny a solventnosti.

V prvním pololetí roku 1997 došlo zejména na konci druhého čtvrtletí k výraznému nárůstu stavu nedoplatků u všech přímých daní. Příčinou bylo placení těchto daní ze strany plátců až na samém konci lhůty pro jejich zaplacení. Výnosy do státního rozpočtu tak připlynuly až v červenci, kdy se stav nedoplatků hlavních daní nové daňové soustavy snížil o 5,2 mld Kč. Relativní srovnání s kumulativními příjmy dosáhlo téměř úrovně z konce roku 1996 (+0,2 procentního bodu k celkovým kumulovaným příjmům).

Obecně nižší tempo růstu daňových příjmů nepochybně souvisí s lepší orientací poplatníků a plátců daní v platné právní úpravě a v možnostech vedoucích k optimalizaci daňové povinnosti a také s frekventovanými pokusy o obcházení daní a o daňové úniky, respektive se záměrnými nedoplatky na daních. Celkově na všech daních vykazují územní finanční orgány k datu 31. 7. 1997 nedoplatky ve výši 63,8 mld Kč. Tendence vývoje nedoplatků v letech 1993 - 1997 dokumentují údaje v následující tabulce.

Zatím se nenaplňuje optimistická představa o zbrzdění tempa nárůstu nedoplatků na pojistném, penále a pokutách, která byla součástí rozpočtové úvahy. Lze očekávat, že i bez vlivu povodní by nedoplatky narůstaly v roce 1997 v průměru o více než 0,8 mld Kč měsíčně. Spolu s přechodným vlivem povodní na platební schopnost plátců v postižených oblastech a na intenzivnější uplatňování platby pojistného ve splátkách ve druhé polovině roku 1997 lze očekávat, že stav nedoplatků příjmů ze sociálního pojistného na konci roku 1997 nepřesáhne 32 mld Kč, v tom nárůst za rok 1997 činil okolo 1 mld Kč. Ministerstvo financí počítá s výrazným zpřísněním postupů vůči daňovým dlužníkům.