Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Pavla Dostála na ministra pro místní rozvoj Tomáše Kvapila a odpověď ministra pro místní rozvoj Tomáše Kvapila na tuto interpelaci. Pan poslanec Pavel Dostál požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 419

Pavel Dostál
Poslanecká sněmovna
Parlament ČR

Interpelace poslance Pavla Dostála (ČSSD) na ministra pro místní rozvoj Tomáše Kvapila ve-věci privatizace ORBISu

Vážený pane ministře,

v posledních týdnech jsem zaznamenal skutečnost, že příspěvková organizace ORBIS, která byla schválena us. vl. ČR č. 385/95 na seznamu podniků určených k privatizaci, nevyvíjí téměř žádné nakladatelské a vydavatelské činnosti. Ověřil jsem si, že Ministerstvo pro místní rozvoj, které k organizaci ORBIS vykonává funkci zřizovatele, předložilo Ministerstvu financí ČR dodatek k zakladatelskému privatizačnímu projektu, ve kterém požádalo o vyjmutí některých objektů ORBISu (Skokanská 3 a Vinohradská 46) z privatizace a jejich ponechání v majetku státu s tím, že činnost p. o. ORBIS bude zachována, včetně činnosti nakladatelsko vydavatelské a že bude pouze nově orientována na podporu a propagaci cestovního ruchu ČR a to jak v centru, tak i v regionech a že navíc prohloubí spolupráci se širokým spektrem ostatních státních, vládních i regionálních institucí při propagaci ČR. Je mi známo, že do objektu ORBISu měly být sestěhovány další organizace Ministerstva pro místní rozvoj s cílem úspory rozpočtových prostředků.

Je mi známá i skutečnost, že v tomto duchu byla věc privatizace ORBISu (se kterou jsem nikdy nesouhlasil) projednána ve Vládní dislokační komisi dne 10. 6. 1997, kde se v zápise hovoří o tom, že příští zasedání Vládní dislokační komise žádá o podání informací, jak je v této problematice postupováno dále. To se ovšem, jak je mi známo, dosud nestalo.

Naopak, dle mých informací se Vaše ministerstvo od srpna t. r. rozhodlo sloučit organizaci ORBIS s organizací Česká centrály cestovního ruchu a to tak, že má být ORBIS včleněn do stávající organizace České centrály cestovního ruchu. To v praxi znamená zlikvidovat stávající činnosti ORBISu, zejména pak vydavatelsko nakladatelské, které tak zviditelňujete v dodatku k základnímu privatizačnímu projektu. Je mi proto podezřelé, proč bylo ORBISu v této souvislosti uloženo:

- urychleně zahájit inventarizaci veškerého majetku

- snížit stav zaměstnanců o 100 osob a to k 30. 9. 1997

- urychleně umrtvovat a zároveň nevyvíjet žádné aktivity ve smyslu statutu ORBISu

a to i přesto, že Vaše Ministerstvo pro místní rozvoj neobdrželo od Ministerstva financí rozhodnutí, že část ORBISu je vyjmuta z privatizace.

Je Vám známo, pane ministře, že postup Vašeho ministerstva je proto v tomto případě velmi podivný, neboť je v rozporu s důvody uvedenými v žádosti o vyjmutí ORBISu z privatizace?

Je Vám známo, že se prakticky jedná o likvidaci organizace, která pracuje v oblasti propagace státu od 20. let tohoto století?

Je Vám, vážený pane ministře, známá skutečnost, že úplné zastavení nakladatelské a vydavatelské činnosti i likvidace dalšího současného majetku ORBISu, včetně propuštění cca dvou třetin zaměstnanců vážně ohrožuje Vámi deklarované záměry, kterými jsou výroba propagačních materiálů (zejména tiskovin) i propagace ČR v oblasti cestovního ruchu?

Je Vám známá skutečnost, že ORBIS v měsíci září zvítězil v soutěži na vydávání časopisu Senát pro horní komoru našeho českého Parlamentu? Neumím si představit, jak jej bude zlikvidovaný ORBIS zabezpečovat.

Je Vám, vážený pane ministře, známá skutečnost, že tato organizace v současné době zabezpečuje a dodává informační monitoring pro řadu jiných ministerstev? A to již nemluvím o tom, že ORBIS v posledních letech je oficielním státním představitelem české kultury v zahraničí i doma (světový knižní veletrh ve Frankfurtu, prezentační předvádění České republiky prostřednictvím českých velvyslanectví, kulturní prezentační akce, prezentující české autory na domácí půdě - osobně jsem se zúčastnil vynikající prezentace knížky Františka Kožíka Nedokončená).

A v neposlední řadě, vážený pane ministře, je Vám známo, že zastavení činnosti ORBISu a zrušení této organizace bude v současné době znamenat i významný negativní dopad na státní rozpočet? Podle informací, které se mi podařilo získat, dojde při likvidaci ORBISu, či jeho slučování s jinou organizací ke ztrátám, které se v současné době dají vyjádřit řádově v několika desítkách mil. Kč.

Tyto otázky, které jsem na Vás vyslovil, u mne vyvolávají značný neklid a pochybnosti, zda dosud realizovaná rozhodnutí Vašeho ministerstva ve věci dalšího osudu ORBISu jsou správná, neboť zásadně nekorespondují se základní myšlenkou, kterou jste vyslovili v žádosti při dodání dodatku privatizačního projektu. Silně mě zejména znepokojuje skutečnost, že Vámi navrhované kroky jsou výrazně v rozporu se stávající ekonomikou, neboť budou mít značný negativní dopad na státní rozpočet, což je v rozporu z vládním konceptem balíčku úsporných opatření.

Žádám Vás proto, pane ministře, aby věc ohledně dalšího nakládání s majetkem, se značkou a činností ORBISu byla v nejbližších dnech znovu projednána a důsledně zvážena a aby byl výsledek těchto jednání předložen k projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

V případě, že nebudou dosavadní kroky Ministerstva pro místní rozvoj týkající další existence ORBISu respektive dalšího nakládání s majetkem ORBISu dostatečně osvětleny budu iniciovat NKÚ k prozkoumání postupu Ministerstva pro místní rozvoj při včleňování ORBISu do České centrály cestovního ruchu a to zejména z hlediska efektivnosti dalšího využití tohoto státního majetku a celkového ekonomického dopadu.

Nemohu, vážený pane ministře, osobně souhlasit se stávajícím způsobem likvidace známé značky a organizace, která sehrávala v dějinách tohoto státu vždy svoji významnou roli. Očekávám, vážený pane ministře, Vaše vyjádření a důkladná a kompetentní vysvětlení záměru a zejména spěchu, se kterým počala likvidace ORBISu a jeho činností. Děje se tak v době, kdy nám všem není ještě známo konečné rozhodnutí o způsobu privatizace a naložení se státním majetkem, spravovaným doposud organizací ORBIS.

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Vážený pane poslanče,

Vaši interpelaci ze dne 22. 9. 1997 týkající se privatizace ORBISu jsem obdržel 25. 9. 1997. Ve stanoveném termínu Vám na ni odpovídám.

Tisková agentura ORBIS, která navázala v roce 1990 na nakladatelství a vydavatelství téhož jména založené v první čtvrtině tohoto století Dr. Edvardem Benešem, existovala s plnou právní subjektivitou do roku 1990. Její činnost byla plně kryta příspěvkem ze státního rozpočtu, v posledních letech ve výši 300 mil. Kčs ročně.

Usnesením vlády ČSFR č. 314/1990 byla agentura ORBIS začleněna do organizační struktury Československého rozhlasu a tak pozbyla právní subjektivitu. Vláda zároveň vzala na vědomí, že agentura s nově vymezeným předmětem činnosti bude pracovat na principu samofinancování a své úkoly v oblasti státní propagace bude zajišťovat na komerčním základě. Původní počet pracovníků byl v této souvislosti snížen ze 450 na 150 osob a roční rozpočet na 70 mil. Kčs. Agentura ORBIS jakožto organizační složka Československého rozhlasu byla ke dni 31. 12. 1992 společně s ním zrušena zákonem č. 597/1992 Sb. Protože agentura ORBIS nebyla převedena zákonem ČNR č. 36/1993 Sb. ani na Český rozhlas ani na Českou televizi, přešla spolu s ostatním zbývajícím majetkem po federálních mediích na český stát. Jednalo se především o budovu OIRT v Praze 6, Skokanská 3, budovu Výzkumného ústavu rozhlasu a televize v Praze 6, Evropská 11 5 a budovu v Praze 2, Vinohradská 46.

Tento zbylý majetek včetně movitého majetku byl usnesením vlády č. 32/1993 převeden do prozatímní správy Ministerstva financí. Zároveň bylo uloženo místopředsedovi vlády a ministru financí předložit vládě návrh na další využití převzatého majetku.

Nejjednodušší se z počátku zdála cesta navrhnout tento majetek k okamžité privatizaci některou ze standardních privatizačních metod.

Ministerstvo financí rozhodlo navrhnout a předložit vládě variantu využití majetku, kterou považovalo za optimální s tím, že na přechodnou dobu bude zřízena příspěvková organizace, která bude moci reálně a hlavně podstatně levněji předmětný majetek zabezpečit, ochránit před ztrátou a udržet jej v provozuschopném stavu.

Zřízením nové příspěvkové organizace ORBIS se měl vytvořit i prostor pro kvalitní přípravu k postupné privatizaci jednotlivých činností a částí majetku, ke kterému bude organizace vykonávat právo hospodaření. Měl tak být vytvořen dostatečný prostor na to, aby mohly přejít na privátní sektor vč. mezinárodně chráněné značky ORBIS.

Vláda svým usnesením č. 153/1993 souhlasila aby uvedený majetek byl převeden z prozatímní správy Ministerstva financí do práva hospodaření Ministerstva hospodářství a uložila místopředsedovi vlády a ministru financí ve spolupráci s ministrem hospodářství vypracovat a předložit vládě ke schválení návrh na zřízení příspěvkové organizace, do jejíhož práva hospodaření by byl převeden zmíněný majetek, a návrh zásad její činnosti.

Vláda svým usnesením č. 335/1993 souhlasila se zřízením příspěvkové organizace ORBIS a schválila zásady její činnosti. Zároveň uložila ministru hospodářství zpracovat harmonogram postupné privatizace činností a majetku organizace ORBIS při současném zajištění inventarizace jejího majetku. Všechny navržené činnosti ORBISu byly určeny a podřízeny jedinému cíli - ochránit co nejlépe svěřený státní majetek po bývalých federálních médiích a zároveň být do 1. 1. 1994 organizací pokud možno zcela nezávislou na státním příspěvku.

Vláda svým usnesením č. 385/1995 schválila seznam subjektů určených k privatizaci, mezi kterými byla i příspěvková organizace ORBIS a uložila Ministerstvu hospodářství zajistit vypracování privatizačního projektu.

Vzhledem k tomu, že do doby zrušení Ministerstva hospodářství k 31. 10. 1996 nebyla privatizace realizována, přešla příspěvková organizace ORBIS do působnosti nově zřízeného Ministerstva pro místní rozvoj. Z tohoto pohledu by mělo Ministerstvo pro místní rozvoj dokončit privatizaci ORBISu.

Vzhledem k tomu, že Česká centrála cestovního ruchu, k níž vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj funkci zřizovatele, je umístěna v pronajatých prostorech za nájem 2,7 mil. Kč ročně a vzhledem k podstatnému rozšíření její činnosti požádalo ministerstvo dne 3. 7. 1997, aby dosavadní konkurenční privatizační projekty na budovu v Praze 2, Vinohradská 46 a v Praze 6, Skokanská 3 byly zamítnuty a tyto budovy byly ponechány ve správě Ministerstva pro místní rozvoj. Budova v Praze 2, Vinohradská 46 je zároveň sídlem Centra pro regionální rozvoj. Tento postup je v souladu se závěrem vládní dislokační komise, kterým žádá Ministerstvo financí, aby při přípravě privatizace ORBISu byly jeho objekty přednostně využity k účelům státní propagace a prezentace spojenými silami zainteresovaných státních organizací.

Dne 3. 4. 1997 byla ve schvalovací komisi projednána privatizace příspěvkové organizace ORBIS. V této komisi bylo rozhodnuto o privatizaci budovy v Praze 6, Evropská 115. Rozhodnutí o privatizaci zbývajícího majetku bylo odloženo.

Dopisem ze dne 19. 9. 1997 sdělilo Ministerstvo financí Ministerstvu pro místní rozvoj, že všechny privatizační projekty vedené v evidenci Ministerstva financí zpracované na privatizaci části majetku ORBIS (budova Vinohradská 46 a areál Skokanská Praha 6 včetně pozemků) nebyly vybrány k realizaci. Předmětný majetek zůstává nadále v majetku státu.

Pokud jde o činnosti vykonávané ORBISem musím konstatovat, že většina z nich nesouvisí ani s výkonem státní správy, ani není efektivně využitelná pro zajišťování dalších působností Ministerstva pro místní rozvoj. Pouze některé činnosti ORBISu lze takto využít. K tomu však není nezbytné, především z hlediska efektivnosti, zachovávat samostatnou státní organizaci. Proto jsem dal pokyn připravit delimitaci těchto činností, příslušných zaměstnancům a majetku z ORBISu do České centrály cestovního ruchu a ORBIS zrušit likvidací.

Pevně věřím, vážený pane poslanče, že moje odpověď Vás uspokojí, i když jsem se ve svém vysvětlení věnoval pouze základním, ale určujícím faktům.

S pozdravem

Vážený pan

Pavel Dostál

Poslanecká sněmovna

Parlament ČR

Praha