K § 74:
Nově se zavádí povinnost zveřejňovat
údaje o konání habilitačního
řízení a řízení ke jmenování
profesorem. Směřuje se tím ke zvýšení
úrovně těchto řízení.
Zveřejnění údajů na úrovni
vysoké školy zajistí tato škola sama,
ministerstvo se postará o zveřejnění
na celostátní úrovni, např. prostřednictvím
počítačové sítě.
K § 75:
Je uvedena možnost uvolnit akademického pracovníka
na určitou dobu od pedagogických povinností
a umožnit mu více se věnovat tvůrčí
činnosti.
K § 76:
Tak jako dosud je stanovena povinnost obsazovat pracovní
místa učitelů vysokých škol výběrovým
řízením. Umožňuje se upustit
od výběrového řízení
v případě, kdy by se stalo pouze formálním,
tj. když vysoká škola chce i nadále zaměstnávat
učitele, s jehož prací je plně spokojena.
K § 77 a 78:
Trvalé zajišťování kvality vysokoškolského
vzdělávání je klíčovým
problémem vysokého školství zvláště
při jeho extenzívním rozvoji a diverzifikaci.
Je to nejen úkol vysokých škol, ale i bezprostřední
odpovědnost státu.
Navržený systém nově zavádí
institut akreditace, při níž stát dává
vysoké škole oprávnění uskutečňovat
určitý studijní program. Důraz je
kladen na odborné posouzení studijních programů
ještě před jejich zahájením.
Odborné posouzení je svěřeno Akreditační
komisi, jejíž složení a činnost
jsou popsány v § 82 a 83.
Shledá-li Akreditační komise, že studijní
program má všechny požadované vlastnosti
a vysoká škola má předpoklady pro jeho
uskutečňování, doporučí
ministerstvu, aby formou správního rozhodnutí
příslušný studijní program akreditovalo.
V případě odstranitelných nedostatků
v žádosti o akreditaci umožní Akreditační
komise, aby je škola v přiměřené
lhůtě odstranila. Ministerstvo akreditaci neudělí
pouze v případech zákonem taxativně
vymezených.Takto pojatá akreditace znamená,
že stát uznává vysokoškolské
vzdělání získané absolvováním
daného studijního programu a garantuje jeho kvalitu.
Náležitosti žádosti o akreditaci jsou
stanoveny podle dosavadní praxe Akreditační
komise.
K § 79:
Ověřování kvality studijních
programů je nezbytné i během jejich uskutečňování.
Akreditace se proto stanovuje jako časově omezená.
Při stanovení doby platnosti akreditace se přihlédne
k celkové situaci a perspektivám vysoké školy.
V případě, že vysoká škola
zruší studijní program nebo je jí akreditace
studijního programu odňata (viz § 85), je povinna
studentům zajistit dokončení stejného
nebo obdobného studijního programu na téže
nebo jiné vysoké škole.
K § 80:
Návrh zákona umožňuje, aby o akreditaci
studijního programu požádala i jiná
právnická osoba, která se zabývá
vzdělávací, vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou nebo jinou tvůrčí
činností a to buď v dohodě o spolupráci
s vysokou školou nebo samostatně. Je-li vydáno
Akreditační komisí souhlasné stanovisko
a dohoda není ještě uzavřena, vyzve
ministerstvo ke spolupráci vhodně vybranou vysokou
školu. Předpokládá se, že v průběhu
jednání se odstraní překážky
bránící uzavření dohody, které
nelze právně vynutit.
Ustanovením o akreditaci studijních programů
předložených jinými právnickými
osobami se otevírá vysokoškolský systém
a umožňuje se tak využití všech vzdělávacích
a vědeckých kapacit, které se budou chtít
na tvorbě a nabídce studijních programů
podílet.
K § 81:
Obdobný režim jako při akreditaci studijních
programů je zvolen i v případě oborů
pro habilitační a jmenovací řízení,
na které se v dosavadní právní úpravě
povinnost akreditace nevztahovala. Sleduje se tím udržení
vysoké náročnosti uvedených řízení
a brání se zbytečnému tříštění
oborů.
K § 82:
Na základě zahraničních zkušeností
i dosavadních zkušeností s Akreditační
komisí u nás se Akreditační komisi
připisuje v systému vysokého školství
velmi významná a nezastupitelná role. Vydává
stanoviska ke všem klíčovým záležitostem
v oblasti vysokého školství, na jejichž
základě pak ministerstvo činí příslušná
rozhodnutí.
S ohledem na možné změny v organizaci vysokých
škol je omezení členství v Akreditační
komisi vázáno pouze na rektory a děkany.
Funkční období pro členy Akreditační
komise se stanovuje na dobu pěti let.
Je zakotvena nezávislost činnosti Akreditační
komise, která je podložena i tím, že jsou
taxativně uvedeny důvody zániku členství
v Akreditační komisi.
Protože náročnou práci spojenou s funkcí
člena Akreditační komise nebo pracovní
skupiny nelze vykonávat pouze mimo pracovní dobu,
je třeba, aby příslušný zaměstnavatel
poskytoval těmto členům potřebné
pracovní volno. Označení této činnosti
za úkon v obecném zájmu umožní
poskytování tohoto volna v souladu se Zákoníkem
práce.
K § 83 až 85:
Akreditační komise průběžně
posuzuje kvalitu akreditovaných činností
a v případě závažných
nedostatků, pokud nejsou v přiměřené
lhůtě odstraněny, navrhne restriktivní
opatření. Stanovuje se možnost zrušit
akreditaci, jestliže se podmínky ve vzdělávací
instituci změní natolik, že je zásadně
ohrožena kvalita vzdělávání.
Hodnotící činnost Akreditační
komise představuje důležitou složku v
systému hodnocení vysokého školství,
je proto žádoucí, aby výsledky svého
hodnocení zveřejňovala.
K § 86:
Ministerstvu se kromě působnosti vyplývající
z kompetenčního zákona č.2/1969 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů,
zejména § 22 až § 25, výslovně
ukládají některé povinnosti, které
vyplývají z předchozích ustanovení
tohoto návrhu. Je vymezen zákonný rozsah
a obsah kontrolní činnosti, která je ministerstvu
uložena jako ústřednímu orgánu
státní správy.
Zrušením monopolu státních vysokých
škol při poskytování vysokoškolského
vzdělání se nově stanoví oprávnění
ministerstva udělovat státní souhlas právnickým
osobám, které chtějí působit
jako soukromá vysoká škola.
Nově se stanoví povinnost schvalování
některých majetkoprávních úkonů
veřejných vysokých škol a povinnost
metodické pomoci vysokým školám při
přípravě statutárních předpisů
a dalších činnostech.
Nově se dále stanoví povinnost ministerstva
vypracovat a zveřejnit dlouhodobý záměr
rozvoje vysokého školství.
Na rozhodnutí ministerstva se vztahuje správní
řád (viz § 103).
K § 87:
Jako prostředek pro přesnou evidenci studentů
se zavádí Matrika studentů a její
vedení se ukládá všem vysokým
školám. Nevylučuje se, aby vysoká škola
zaznamenávala v Matrice studentů i další
údaje potřebné pro sledování
průběhu studia jednotlivých studentů,
než stanoví zákon. Aby bylo možno údaje
z Matriky studentů využívat pro statistické
a rozpočtové účely, zajistí
ministerstvo jednotnou strukturu předávaných
dat. Pro nakládání s těmto daty platí
zákon o ochraně osobních údajů
v informačních systémech (viz též
§ 86).
K § 88 a 89:
Cílem uznávání dokladů o studiu
získaných na zahraniční vzdělávací
instituci je poskytnout studentům nebo pracovníkům,
kteří získali vysokoškolské vzdělání
v zahraničí, stejné postavení, jako
mají studenti nebo pracovníci, kteří
toto vzdělání získali v České
republice. Uznání dokladů může
vyplývat přímo z mezinárodních
smluv nebo musí být rozsah a úroveň
studia v zahraničí posouzen na základě
předložených dokladů. Kompetentními
institucemi pro toto posouzení jsou veřejné
vysoké školy, které uskutečňují
stejné nebo obdobné studijní programy. Ve
výjimečných případech, kdy
se jedná o studium, které nemá v České
republice obdobu, provede posouzení studia veřejná
vysoká škola určená ministerstvem nebo
ministerstvo samo.
Uvedený postup odpovídá Úmluvě
o uznávání kvalifikací ve vysokém
školství v Evropském regionu (viz též
§ 57).
K § 90:
Z článku 33 odstavce 4 ústavní Listiny
základních práv a svobod vyplývá,
že základní podmínky pro poskytování
pomoci státu při studiu musí být stanoveny
zákonem. Finanční pomoc se poskytuje též
formou stipendia. Jsou proto rámcově vymezeny důvody
jeho poskytování, jsou-li pro ně použity
prostředky ze státního rozpočtu. Účelem
stipendií je především podpořit
nadané studenty, studenty ze sociálně slabších
rodin a povzbuzovat studenty k dosahování co nejlepších
výsledků při studiu a s ním spojené
tvůrčí činnosti. Stipendia mohou být
poskytována i studentům doktorských studijních
programů, cizincům a občanům studujícím
v zahraničí.
Právo ministerstva poskytovat stipendia umožní
např. podněcovat zájem o některé
studijní obory, odměňovat touto formou vynikající
studenty, vítěze soutěží apod.
a hradit občanům, na jejichž studiu v zahraničí
má stát zájem, zvýšené
náklady spojené s tímto studiem. Aby bylo
možno pružně reagovat na vzniklé potřeby
a zároveň se zajistilo, že veřejnost
bude informována o možnosti získat stipendium,
bude se při vypisování a přiznávání
stipendií postupovat podobně, jako u programů
v oblasti výzkumu a vývoje.
K § 91:
Studium v oblasti lékařství a farmacie probíhá
tradičně z velké části ve fakultních
nemocnicích. Je proto uveden základní rámec
pro uskutečňování vzdělávací,
vědecké a výzkumné činnosti
v těchto nemocnicích. Předpokládá
se, že nemocnice bude působit jako fakultní
na základě pověření, které
jí udělí Ministerstvo zdravotnictví
po dohodě s ministerstvem. Podrobnosti spolupráce
mezi fakultní nemocnicí a vysokou školou nebo
fakultou se stanoví smluvně.
K § 92 a 93:
Charakter vojenských a policejních vysokých
škol vyžaduje v některých případech
zvláštní právní úpravu
např. nemohou být soukromými vysokými
školami. S jejich specifickým postavením souvisí
i nutnost delegovat část působnosti ministra
a ministerstva na ministra obrany a Ministerstvo obrany nebo ministra
vnitra a Ministerstvo vnitra. Pravomoci těchto ministerstev
a ministrů mají umožnit jejich nositelům
ovlivňovat zaměření vědecké
práce a výzkumu i profil absolventů vojenských
a policejních vysokých škol a vytvářet
podmínky pro jejich činnost.
Rovněž postavení studentů vojenských
a policejních vysokých škol, kteří
jsou vojáky v činné službě či
příslušníky policie, musí být
v souladu s obecně závaznými právními
předpisy, které se týkají služebního
poměru vojáků a policistů.
Vojenské a policejní vysoké školy si
vzhledem ke svému specifickému poslání
zachovají i nadále charakter rozpočtových
organizací; nepočítá se s převodem
státního majetku do jejich vlastnictví. Jelikož
vojenské a policejní vysoké školy zůstanou
i nadále v rozpočtové sféře,
není třeba na ně vztahovat uvedenou novelu.
K § 94:
Přeměna vysoké školy z příspěvkové
organizace na zvláštní typ právnické
osoby vyvolává nezbytnost novelizace zákona
o daních z příjmů, aby se touto transformací
nezhoršilo postavení studentů jako daňových
poplatníků. Podle současné právní
úpravy jsou stipendia ze státního rozpočtu
od daně z příjmů fyzických
osob osvobozena. Vznikem hospodářsko-právní
formy veřejné vysoké školy se mění
i její napojení na státní rozpočet,
přičemž zdroj stipendií, jímž
je především dotace ze státního
rozpočtu, zůstává stejný. Proto
se navrhuje od daně z příjmů osvobodit
i stipendia z prostředků veřejné vysoké
školy.
Současně se navrhuje zúžit okruh příjmů
veřejné vysoké školy, které nejsou
předmětem daně z příjmů.
Předmětem daně se pro veřejnou vysokou
školu nově stanou příjmy z její
hlavní činnosti a neinvestiční dotace.
Tato změna by se v současné ekonomické
situaci, kdy státní dotace nepokrývají
veškeré náklady hlavní činnosti
vysokých škol, měla v jejich hospodaření
příznivě projevit zvýšením
daňově uznatelných výdajů.
Dojde též k významnému omezení
administrativní náročnosti při výpočtu
daní, neboť vysoké školy již nebudou
povinny pro daňové účely vykazovat
náklady a výnosy podle svých jednotlivých
činností, jichž jsou řádově
tisíce. Předmětem daně z příjmů
veřejných vysokých škol se pro časový
nesoulad výdajů a příslušných
odpisů do nákladů nestanou investiční
dotace (podle nové rozpočtové skladby nyní
nazývané investičními transfery).
Vyjmutí úroků z vkladů na běžném
účtu z předmětu daně z příjmů
odpovídá situaci platné pro celý neziskový
sektor.
K § 95:
Řeší se přechod mezi současnou
a novou právní úpravou. Aby byla zajištěna
plynulost výuky, je nutno ponechat v platnosti dosavadní
oprávnění uskutečňovat vzdělávání
ve všech současných studijních oborech
na dostatečně dlouhé období, během
kterého může Akreditační komise
s využitím dosavadních poznatků posoudit
úroveň uskutečňování
studijních programů. V tomto období mohou
vysoké školy v případě potřeby
provést transformaci stávajících studijních
oborů do formy studijních programů.
S ohledem na vyšší náročnost habilitačního
řízení a řízení ke jmenování
profesorů je nezbytné, aby Akreditační
komise prověřila podmínky pro tato řízení
na jednotlivých vysokých školách a na
tomto základě udělilo ministerstvo příslušná
oprávnění.
K § 96:
Řeší se přechod mezi udělováním
akademických titulů podle současné
právní úpravy a úpravou novou.
Z práva užívat akademické tituly podle
§ 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých
školách, ve znění pozdějšího
předpisu, byli dosud vyloučeni absolventi všech
vojenských vysokých škol, kteří
ukončili studium před 1. 7. 1990. Nepočetná
skupina absolventů s pedagogickým vzděláním
působí nyní jako učitelé na
středních a základních školách.
Skutečnost, že nemohou užívat akademického
titulu "magistr", pociťují jako diskriminaci.
K § 97:
Systém vědeckých hodností "kandidát
věd" a "doktor věd" byl zaveden v
padesátých letech podle sovětského
vzoru a dosud existuje souběžně se systémem
akademických titulů a překrývá
se s ním. Představuje nesourodý prvek v rámci
evropských tradic, neboť je spojen s dvojkolejností
vědeckého života na vysokých školách
a v Akademii věd a dalších vědeckých
institucích. Do budoucna se jeví účelné
ponechat pouze systém akademických titulů
a hodností docent a profesor, udělování
vědeckých hodností ukončit a vědeckou
výchovu nahradit studiem v doktorských studijních
programech.
Protože na řadě pracovišť ještě
probíhá vědecká výchova a existují
disertační práce v různém stupni
rozpracovanosti, je nezbytné provést změnu
systému vědecké výchovy a udělování
vědeckých hodností tak, aby zůstala
zachována práva účastníků
vědecké výchovy, dosáhlo se maximální
návaznosti a nedošlo ke ztrátě již
dosažených vědeckých výsledků.
Obhajoby kandidátských a doktorských prací
proto proběhnou podle dosavadních předpisů
v přiměřených termínech.
K § 98:
Přechodná ustanovení uvedená v odstavcích
1 až 4 mají vyloučit zpětnou účinnost
zákona a zajistit, aby přechod ze staré právní
úpravy na novou byl plynulý a nevyvolával
rozpory a pochybnosti.
Důležitý problém přechodu státního
majetku řeší odstavec 5 a 6. Navrhuje se postupovat
výčtovou metodou takto:
1. Ministerstvo požádá v dostatečném
předstihu před nabytím účinnosti
zákona (nejpozději po jeho přijetí)
jednotlivé vysoké školy o předložení
soupisu veškerého majetku, ke kterému má
vysoká škola právo hospodaření.
Vysoká škola zároveň předloží
doklady, které tyto skutečnosti právně
potvrdí. V případě movitého
majetku půjde o inventární seznamy, u nemovitého
majetku o výpisy z katastrů nemovitostí a
pokud možno i nabývací tituly. Vysoká
škola rovněž specifikuje majetek, o jehož
nabytí nemá zájem - očekává
se, že půjde o zcela ojedinělé případy.
2. Dnem nabytí účinnosti nového zákona
o vysokých školách zanikne právo hospodaření
těchto vysokých škol k veškerému
movitému i nemovitému majetku a majetek přejde
do práva hospodaření ministerstva. Ministerstvo
však k tomuto dni bude mít připravenu dokumentaci
potřebnou k převodu převážné
většiny majetku.
3. Movitý i nemovitý majetek, u kterého bude
jednoznačně prokázáno na základě
předložených dokladů, že přešel
do práva hospodaření ministerstva, ministerstvo
bezúplatně převede do vlastnictví
příslušné veřejné vysoké
školy a to na základě rozhodnutí. Rozhodnutí
bude obsahovat nejenom přesný název a sídlo
školy, ale zejména přesné vymezení
převáděného majetku a práv
a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a
práva a závazky k tomuto majetku přejdou
na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí
se nevztahuje správní řád.
4. Majetek, který bude pro vysokou školu přebytečný,
ministerstvo (v dostatečném předstihu) nabídne
jiné škole nebo organizaci v resortu. V případě,
že žádný z uvedených subjektů
neprojeví zájem, může ministerstvo majetek
prodat za podmínek stanovených platnými předpisy.
5. Majetek, u kterého budou vlastnické vztahy sporné,
bude vysokým školám smluvně svěřen
do užívání a to do doby vyjasnění
vlastnických vztahů. Dosavadní znalosti z
oblasti majetkoprávních vztahů opravňují
k předpokladu, že těchto případů
bude relativně velmi málo.
Navržený postup, pro který jsou vytvořeny
v návrhu zákona nezbytné předpoklady,
je sice administrativně náročný, ale
umožní zabránit do budoucnosti vleklým
soudním sporům o majetek.
Odstavec 7 zajišťuje přechod závazků
včetně pracovněprávních z fakulty
na vysokou školu, neboť s nabytím účinnosti
zákona ztratí fakulty právní subjektivitu.
K § 99:
Zajišťuje se plynulý přechod na novou
právní úpravu i v oblasti akademických
titulů.
K § 100:
V procesu zřizování nových vysokých
škol a jejich součástí je nutné
překlenout počáteční období,
kdy orgány podle tohoto zákona ještě
nemohly být ustaveny. Stanoví se rovněž
časové limity pro toto přechodné období.
K § 101:
Ustanovení má zajistit plynulé pokračování
činnosti Akreditační komise.
K § 102:
Bere se v úvahu skutečnost, že studenti, kteří
zahájili studium před nabytím účinnosti
tohoto zákona, byli přijati k bezúplatnému
studiu.
K § 103:
Toto ustanovení zařazuje většinu rozhodnutí
ministra, ministerstva a orgánů vysokých
škol mezi správní úkony. Tím
jsou obecně určeny i opravné prostředky
proti těmto rozhodnutím. To se týká
zejména udělování akreditace a oprávnění
působit jako soukromá vysoká škola.
K § 104:
Zrušuje se stávající zákon č.
172/1990 Sb., o vysokých školách, jeho novela
č. 216/1993 Sb., a související vyhlášky
o habilitacích, nostrifikaci a stipendiích, neboť
ustanovení těchto prováděcích
předpisů jsou přenesena do zákona.
Zrušuje se rovněž zákon č. 232/1992
Sb., o policejních vysokých školách
a o zřízení Policejní akademie, neboť
jeho ustanovení jsou obsažena v předkládaném
zákoně nebo v jiných právních
normách.
Zrušují se právní předpisy, související
s udělováním vědeckých hodností
CSc. a DrSc. a vyhlášky, pro něž návrh
tohoto zákona neposkytuje zmocnění. Termíny
pro zrušení jsou navrhovány tak, aby zůstala
zachována práva účastníků
již započaté vědecké výchovy
a bylo umožněno dokončit řízení
při udělování vědeckých
hodností. Ruší se rovněž právní
předpisy, týkající se dalšího
zvyšování kvalifikace vědeckých
pracovníků, které již pozbyly opodstatnění.
Příloha
Zákon České národní rady č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění zákona České národní
rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb.,
zákona č.157/1993 Sb., zákona č. 196/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.
42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona
č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb.,
zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995
Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.
149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona
č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona
č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb.,
zákona č. 210/1997 Sb., zákona č.
227/1997 Sb. a zákona č......../1997 Sb.
(1) Od daně jsou osvobozeny
k) stipendia2a) ze státního rozpočtu
a z prostředků veřejné vysoké
školy a obdobná plnění poskytovaná
ze zahraničí, podpory a příspěvky
z prostředků nadací a občanských
sdružení48) včetně nepeněžního
plnění, sociální výpomoci poskytované
zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních
potřeb 2b) nejbližším pozůstalým
a sociální výpomoci nejbližším
pozůstalým ze sociálního fondu (zisku
po zdanění) za obdobných podmínek
u zaměstnavatelů, na které se tento předpis
nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou
za ztrátu příjmu a plateb majících
charakter příjmů podle § 6 až 9,
(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam,z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).
(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3,
kteří nejsou veřejnou vysokou školou
s výjimkou vojenských a policejních vysokých
škol, nejsou předmětem daně příjmy
a) z činností vyplývajících
z jejich poslání za podmínky, že náklady
(výdaje) vynaložené podle tohoto zákona
v souvislosti s prováděním těchto
činností jsou vyšší; činnosti,
které jsou posláním těchto poplatníků,
jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a)
statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými
listinami,
b) z dotací a jiných forem státní
podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li
poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b)
c) z úroků z vkladů na běžném
účtu,
d) z pronájmů státního majetku, které
jsou podle zvláštního předpisu17b)
příjmem státního rozpočtu.
(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou
vysokou školou s výjimkou vojenských a policejních
vysokých škol, nejsou předmětem daně
příjmy
a) z investičních transferů,
b) z úroků z vkladů na běžném
účtu.
(6) U poplatníků uvedených v odstavci
3 se splnění podmínky uvedené v odstavci
4 písm.a) posuzuje za celé zdaňovací
období podle jednotlivých druhů činností.
Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož
druhu činností je prováděna jak za
ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší
nebo rovny než související náklady(výdaje)
vynaložené na jejich dosažení, zajištění
a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy
jsou vyšší než související
náklady(výdaje) vynaložené na jejich
dosažení, zajištění a udržení,
jsou předmětem daně pouze příjmy
z těch jednotlivých činností, které
jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy
převyšují související výdaje.

