(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:
a) fakulty,
b) vysokoškolské ústavy,
c) jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb,
d) účelová zařízení
pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování
a stravování zejména členů
akademické obce nebo k zajišťování
provozu školy.
(2) Vnitřní předpisy součástí
musí být v souladu s vnitřními předpisy
veřejné vysoké školy.
(1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden
akreditovaný studijní program a vykonává
vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou,
anebo další tvůrčí činnost.
(2) Na fakultě se ustavuje zastupitelský akademický
orgán. Fakulta má právo používat
vlastní akademické insignie a konat akademické
obřady.
(3) O zřízení, sloučení, splynutí,
rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje
na návrh rektora akademický senát veřejné
vysoké školy. Toto rozhodnutí je podmíněno
souhlasným stanoviskem akreditační komise.
(1) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:
a) tvorba a uskutečňování studijních programů,
b) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti,
c) pracovněprávní vztahy,
d) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
e) zahraniční styky a aktivity,
f) ustavování akademických orgánů fakulty a vnitřní organizace fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak,
g) nakládání s přidělenými finančními prostředky,
h) doplňková činnost a nakládání
s prostředky získanými z této činnosti.
(2) Orgány fakulty rozhodují v dalších
věcech veřejné vysoké školy,
pokud jim rozhodování o nich svěří
statut veřejné vysoké školy.
(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou
a) akademický senát fakulty,
b) děkan,
c) vědecká rada fakulty,
d) disciplinární komise.
(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.
(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí
pracovníci působící na této
fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.
(1) Akademický senát fakulty je jejím zastupitelským
akademickým orgánem. Má nejméně
devět členů, z toho nejméně
jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří
studenti. Členy akademického senátu fakulty
volí ze svých řad členové akademické
obce fakulty. Volby jsou rovné, přímé,
s tajným hlasováním. K platnosti voleb je
třeba účasti nejméně 30% členů
akademické obce veřejné vysoké školy.
V případě, kdy účast akademické
obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li
ani v takovémto případě požadovaná
účast akademické obce splněna, volby
se budou opakovat bez ohledu na účast akademické
obce. Vnitřní předpis fakulty stanoví
zejména počet členů akademického
senátu, způsob jejich volby a způsob volby
předsedy akademického senátu, orgány
akademického senátu a způsob jejich ustavování
a důvody zániku členství v akademickém
senátu a případnou neslučitelnost
členství v akademickém senátu s výkonem
jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu
je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů,
děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů
akademického senátu fakulty je nejvýše
tříleté. Funkční období
všech členů akademického senátu
fakulty skončí, jestliže akademický
senát po dobu šesti měsíců nekoná
podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů
vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu fakulty
jsou veřejně přístupná členům
akademické obce veřejné vysoké školy.
Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má
právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to
požádá. Na žádost děkana
je předseda akademického senátu povinen svolat
mimořádné zasedání akademického
senátu fakulty.
(1) Akademický senát fakulty
a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť,
b) schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty,
c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty předloženou děkanem,
e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě,
f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty a disciplinární komise fakulty,
g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,
h) po projednání ve vědecké radě
schvaluje dlouhodobý záměr fakulty.
(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména
a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,
b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat
proděkany.
(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm.
g) se akademický senát fakulty usnáší
tajným hlasováním. Návrh na jmenování
děkana je přijat, jestliže se pro něj
vyslovila nadpoloviční většina všech
členů akademického senátu fakulty;
návrh na jeho odvolání je přijat,
jestliže se pro něj vyslovily nejméně
tři pětiny všech členů akademického
senátu.
(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje
ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví
jinak.
(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh
akademického senátu fakulty rektor.
(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního
podnětu, a to pouze se souhlasem akademického senátu
fakulty a akademického senátu veřejné
vysoké školy v případě, kdy děkan
závažným způsobem neplní své
povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje
zájem vysoké školy nebo fakulty.
(4) Funkční období děkana je tříleté.
Funkci děkana může tatáž osoba
vykonávat na téže fakultě nejvýše
dvě po sobě bezprostředně jdoucí
funkční období.
(5) Děkana zastupují v jím určeném
rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává
děkan.
(1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a
odvolává děkan.
(2) Členové vědecké rady fakulty jsou
významní představitelé oborů,
v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací
a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou,
anebo další tvůrčí činnost.
Nejméně jedna třetina členů
jsou jiné osoby než členové akademické
obce veřejné vysoké školy, jejíž
je fakulta součástí.
(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.
(1) Vědecká rada fakulty
a) projednává dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy,
b) schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na fakultě,
c) vykonává působnost v habilitačním
řízení a v řízení ke
jmenování profesorem v rozsahu stanoveném
tímto zákonem.
(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám,
které jí předloží děkan.
(1) Tajemník řídí hospodaření
a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném
opatřením děkana.
(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.
(1) Členy disciplinární komise fakulty a
jejího předsedu jmenuje děkan z řad
členů akademické obce. Polovinu členů
disciplinární komise fakulty tvoří
studenti.
(2) Funkční období členů disciplinární
komise fakulty je nejvýše dvouleté.
(3) Disciplinární komise fakulty projednává
disciplinární přestupky studentů zapsaných
na fakultě a předkládá návrh
na rozhodnutí děkanovi.
(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují
záležitosti fakulty spadající do její
samosprávné působnosti a její vztah
k veřejné vysoké škole, pokud nejsou
upraveny zákonem.
(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou
a) statut fakulty,
b) studijní a zkušební řád fakulty, pokud se fakulta neřídí studijním a zkušebním řádem veřejné vysoké školy,
c) stipendijní řád fakulty, pokud se fakulta neřídí stipendijním řádem veřejné vysoké školy,
d) volební a jednací řád akademického senátu fakulty,
e) jednací řád vědecké rady fakulty,
f) disciplinární řád
g) další předpisy, pokud tak stanoví
statut fakulty.
(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně
§ 17 odst. 2.
(4) Vnitřní předpisy teologických
fakult se předkládají ke schválení
akademickému senátu vysoké školy po
jejich schválení příslušnou církví
nebo náboženskou společností, pokud
je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních
předpisech této církve nebo náboženské
společnosti.
(1) Vysokoškolský ústav vykonává
vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou,
anebo další tvůrčí činnost
a může se podílet na uskutečňování
akreditované studijní programy nebo jejich části.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí,
rozdělení nebo zrušení vysokoškolského
ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický
senát veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského ústavu je
ředitel, kterého jmenuje a odvolává
rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je
oprávněn jednat jménem veřejné
vysoké školy pouze ve věcech, o nichž
to stanoví vnitřní předpis této
školy.
(5) Pokud vysokoškolský ústav uskutečňuje
studijní program, přísluší jeho
řediteli ve studijních záležitostech
působnost děkana.
(6) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje
se souhlasem akademického senátu veřejné
vysoké školy vědeckou radu vysokoškolského
ústavu, pro kterou platí § 29 a 30 obdobně.
(1) Vysokoškolský zemědělský
nebo lesní statek je pracoviště veřejné
vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe
studentů studijních programů v oblasti zemědělství,
veterinárního lékařství a hygieny
nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní
programy se vykonává výzkumná nebo
vývojová činnost.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí,
rozdělení nebo zrušení vysokoškolského
zemědělského nebo lesního statku rozhoduje
na návrh rektora akademický senát veřejné
vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského zemědělského
nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje
a odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského
nebo lesního statku je oprávněn jednat jménem
veřejné vysoké školy pouze ve věcech,
o nichž to stanoví vnitřní předpis
této školy.
(1) Vnitřní předpisy veřejné
vysoké školy podléhají registraci ministerstvem.
Žádost o registraci podává ministerstvu
rektor.
(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů
ode dne jejího předložení. Je-li žádosti
vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo
na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu.
Rozhodnutí o registraci se nevydává.
(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné
vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu
předpisu, ministerstvo žádost o registraci
rozhodnutím zamítne.
(4) Vnitřní předpis nabývá
platnosti registrací.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí
i pro změny vnitřních předpisů.
Je-li některé opatření veřejné
vysoké školy nebo její součásti
v rozporu se zákonem nebo jiným právním
předpisem a nestanoví-li zákon jiný
způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo
vysokou školu, aby v přiměřené
lhůtě zjednala nápravu.
(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást
a) neustanovila některý ze svých orgánů,
b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout,
c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programů,
d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, anebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
může ministerstvo omezit výkon působnosti
orgánů veřejné vysoké školy
nebo její součásti, popřípadě
může veřejné vysoké škole
nebo její součásti výkon této
působnosti odejmout.
(2) Při rozhodování o obsahu omezení
nebo o odnětí výkonu působnosti se
vychází ze závažnosti nedostatků
a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící
újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném
ke zjednání nápravy.
(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká
orgánů veřejné vysoké školy,
přechází působnost těchto orgánů
na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou
ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné
dohodě pověří. Týká-li
se opatření podle odstavce 1 orgánů
součásti veřejné vysoké školy,
přechází působnost těchto orgánů
na rektora.
(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností
ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu
na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji,
aby v přiměřené lhůtě
zjednala nápravu.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto
o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijatá
opatření zruší.
(1) Právnická osoba se sídlem v České
republice je oprávněna působit jako soukromá
vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo
státní souhlas.
(2) Oprávnění soukromé vysoké
školy je nepřevoditelné a nepřechází
na právní nástupce.
(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů
může ministerstvo vydat státní souhlas
i před zápisem právnické osoby, která
má působit jako soukromá vysoká škola,
do obchodního nebo jiného rejstříku
(dále jen rejstřík), jestliže
je prokázáno, že tato právnická
osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická
osoba je povinna předložit ministerstvu výpis
z rejstříku ve lhůtě do patnácti
dnů od doručení příslušného
dokladu o zápisu do rejstříku. Státní
souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické
osoby.
(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,
c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy),
d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy,
e) návrhy studijních programů,
f) návrh vnitřních předpisů,
upravujících organizaci a činnost soukromé
vysoké školy a postavení členů
akademické obce.
(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti
doložit.
(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti
podle odstavce 4 odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele,
aby je v přiměřené lhůtě
odstranil a řízení přeruší.
V případě, že žadatel vady ve stanovené
lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve
věci na základě původních podkladů.
(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů
ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím
si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační
komise k návrhům studijních programů.
(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže
a) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu předloženému studijnímu programu,
b) zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti, anebo
c) návrh vnitřních předpisů
je v rozporu se zákony nebo jinými právními
předpisy.
(9) Pokud ministerstvo udělí státní
souhlas, rozhodne také o akreditaci příslušných
studijních programů a o registraci vnitřních
předpisů.
(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže
soukromá vysoká škola nezahájí
vzdělávací činnost do dvou let od
nabytí jeho právní moci.
(1) Právnická osoba, která získala
oprávnění působit jako soukromá
vysoká škola, je povinna zajistit finanční
prostředky pro vzdělávací a vědeckou
nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další
tvůrčí činnost.
(2) Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké
škole působící jako obecně prospěšná
společnost [10) zákon č. 248/1995
Sb., o veřejně prospěšných společnostech.]
dotaci na uskutečňování akreditovaných
studijních programů a programů celoživotního
vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou,
výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další
tvůrčí činnost. Podmínky dotací,
jejich užití a zúčtování
se řídí obecnými předpisy pro
nakládání s prostředky státního
rozpočtu.
(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje
na základě dlouhodobého záměru
soukromé vysoké školy a jeho každoroční
aktualizace, dlouhodobého záměru ministerstva,
typu a finanční náročnosti akreditovaných
studijních programů, počtu studentů
a dosažených výsledků ve vzdělávací
a vědecké, výzkumné, vývojové,
umělecké, anebo další tvůrčí
činnosti a její náročnosti.
(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké
školy stanoví, které orgány vykonávají
působnost podle části čtvrté
až deváté tohoto zákona.
(2) Pro registraci vnitřních předpisů
soukromé vysoké školy a jejich změn
platí § 36 obdobně.
(1) Soukromá vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,
d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky,
e) vést seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na soukromé vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je soukromá vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl vyhlášen nebo ukončen konkurz podle obecných předpisů o konkurzu a vyrovnání, [11) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.]
g) oznámit ministerstvu zánik právnické
osoby, která získala oprávnění
působit jako soukromá vysoká škola.
(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti
soukromé vysoké školy se vztahuje § 21
odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis
nestanoví jinak. [12) Např.
zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných
společnostech a o změně a doplnění
některých zákonů, zákon č.
513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.]
(3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření
soukromé vysoké školy se vztahuje § 21
odstavec 3 obdobně, pokud zvláštní předpis
nestanoví jinak.
(4) Výroční zpráva o činnosti
a hospodaření, dlouhodobý záměr
soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení
činnosti soukromé vysoké školy musí
být veřejně přístupné.
(1) Jestliže je některé opatření
soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem
nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li
zákon jiný způsob jeho přezkoumání,
vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené
lhůtě zjednala nápravu.
(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže a)nemá akreditovaný žádný studijní program,
b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou studijních programů,
c) jí byla pozastavena akreditace všech studijních programů,
d) se v její činnosti projevují závažné nedostatky znemožňující plnění jejich úkolů podle tohoto zákona,
e) závažným způsobem porušuje povinnosti
stanovené tímto zákonem nebo jejím
vnitřním předpisem.
(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě,
že v žádosti byly uvedeny nesprávné
údaje rozhodné pro udělení státního
souhlasu nebo že došlo k takovým změnám,
za kterých by souhlas nemohl být vydán.
(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá
právnická osoba oprávnění působit
jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň
rozhodne o odnětí akreditace studijních programů.
(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností
ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na
skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby
v přiměřené lhůtě zjednala
nápravu.
(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala
uskutečňovat vzdělávací činnost
z jiného důvodu než z důvodu odnětí
státního souhlasu, je povinna to bezodkladně
oznámit ministerstvu.
(1) Vysokoškolské vzdělání se
získává studiem v rámci akreditovaného
studijního programu podle studijního plánu
stanovenou formou studia.
(2) Součástmi studijního programu jsou
a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia,
b) členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristika a jejich kombinace, jakož i stanovení profilu absolventa příslušných studijních oborů,
c) charakteristika studijních předmětů,
d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe,
e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích,
f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,
g) udělovaný akademický titul,
h) návaznost na další typy studijních
programů v téže nebo příbuzné
oblasti studia.
(3) Studijní plán stanoví časovou
a obsahovou posloupnost studijních předmětů,
formu jejich studia a způsob ověření
studijních výsledků.
(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční,
distanční nebo o jejich kombinaci.
(1) Bakalářský studijní program je
zaměřen zejména na přípravu
k výkonu povolání, při nichž
se bezprostředně využívají soudobé
poznatky a metody; obsahuje též vybrané teoretické
poznatky.
(2) Standardní doba studia včetně praxe je
nejméně tři a nejvýše čtyři
roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní
závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je zpravidla obhajoba bakalářské
práce.
(4) Absolventům studia v bakalářských
studijních programech se uděluje akademický
titul bakalář (ve zkratce Bc.
uváděné před jménem), v oblasti
umění akademický titul bakalář
umění (ve zkratce BcA. uváděné
před jménem); absolventům v oblasti umění
přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje
akademický titul až po dosažení úplného
středního nebo úplného středního
odborného vzdělání nebo vyššího
odborného vzdělání poskytovaného
v konzervatořích.
(1) Magisterský studijní program je zaměřen
na získání teoretických poznatků
založených na soudobém stavu vědeckého
poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí
jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí
činnosti; v oblasti umění je zaměřen
na náročnou uměleckou přípravu
a rozvíjení talentu.
(2) Standardní doba studia je nejméně čtyři
a nejvýše šest roků. Magisterský
studijní program může navazovat na bakalářský
studijní program; v tomto případě
je standardní doba studia nejméně dva a nejvýše
tři roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní
závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je obhajoba diplomové práce.
V oblasti lékařství a veterinárního
lékařství a hygieny se studium řádně
ukončuje státní rigorózní zkouškou.
(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství inženýr (ve zkratce Ing. uváděné před jménem),
b) v oblasti architektury inženýr architekt (ve zkratce Ing. arch. uváděné před jménem),
c) v oblasti lékařství doktor medicíny (ve zkratce MUDr. uváděné před jménem),
d) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny doktor veterinární medicíny (ve zkratce MVDr. uváděné před jménem),
e) v oblasti umění magistr umění (ve zkratce MgA. uváděné před jménem),
f) v ostatních oblastech magistr (ve zkratce Mgr. uváděné před jménem).
Absolventům studia v magisterských studijních
programech v oblasti umění přijatým
ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický
titul až po dosažení úplného středního
nebo úplného středního odborného
vzdělání nebo vyššího odborného
vzdělání poskytovaného v konzervatořích.
(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul magistr, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Tito absolventi mají právo používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti práva doktor práv (ve zkratce JUDr. uváděné před jménem),
b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd doktor filozofie (ve zkratce PhDr. uváděné před jménem),
c) v oblasti přírodních věd doktor přírodních věd (ve zkratce RNDr. uváděné před jménem),
d) v oblasti farmacie doktor farmacie (ve zkratce PharmDr. uváděné před jménem),
e) v oblasti teologie licenciát teologie (ve
zkratce ThLic. uváděné před
jménem) pro oblast katolické teologie nebo doktor
teologie (ve zkratce ThDr. uváděné
před jménem).

