(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci
vysoké školy, kteří vykonávají
jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
uměleckou, anebo další tvůrčí
činnost. Akademičtí pracovníci jsou
povinni dbát dobrého jména vysoké
školy.
(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři,
docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a
vědečtí, výzkumní a vývojoví
pracovníci podílející se na pedagogické
činnosti.
(3) Na vysoké škole plní funkci učitelů
akademičtí pracovníci.
(4) Na výuce se mohou podílet i další
odborníci na základě dohod konaných
mimo pracovní poměr.
(5) Vnitřní předpis vysoké školy
stanoví postavení hostujících profesorů.
Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě
habilitačního řízení.
(1) V habilitačním řízení se
ověřuje vědecká nebo umělecká
kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě
habilitační práce a její obhajoby
a dalších vědeckých, odborných
nebo uměleckých prací a jeho pedagogická
způsobilost na základě hodnocení habilitační
přednášky a předcházející
pedagogické praxe.
(2) Habilitační řízení se zahajuje
na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit
životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském
vzdělání a získaných příslušných
titulech, doklady osvědčující pedagogickou
praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých
prací, přehled absolvovavých vědeckých,
odborných nebo uměleckých stáží,
jak tuzemských, tak i zahraničních popřípadě
další doklady osvědčující
vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu
uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá
o habilitaci. Předloží rovněž habilitační
práci.
(3) Habilitační prací se rozumí:
a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo
c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
d) umělecké dílo nebo umělecký
výkon nebo jejich soubor, kterým je například
vynikající veřejná umělecká
činnost.
(4) Návrh se podává děkanovi fakulty,
která má akreditaci pro uvedený obor habilitace
nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor
vysoká škola. Nemá-li návrh všechny
potřebné náležitosti a uchazeč
jeho vady na výzvu v přiměřené
lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor
habilitační řízení zastaví.
(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního
řízení podle odstavce 4, předloží
děkan nebo rektor věc vědecké radě
fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na
složení pětičlenné habilitační
komise. Habilitační komise se skládá
z profesorů, docentů a dalších významných
představitelů daného nebo příbuzného
oboru. Předsedou komise musí být profesor
a nejméně tři členové musí
být z jiné vysoké školy, než z
té, na které se habilitační řízení
koná.
(6) V uměleckých oborech může příslušná
vědecká rada prominout uchazeči o habilitaci
požadavek vysokoškolského vzdělání.
(7) Habilitační komise ve složení schváleném
vědeckou radou jmenuje tři oponenty habilitační
práce. Z vysoké školy, na které se habilitační
řízení koná, může být
jmenován pouze jeden oponent.
(8) Habilitační komise posoudí vědeckou
nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný
obor a jeho předcházející pedagogickou
praxi. Na základě posudků oponentů
zhodnotí úroveň habilitační
práce. Habilitační komise se tajným
hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč
má být jmenován docentem. Nezíská-li
návrh na jmenování většinu hlasů
všech členů habilitační komise,
platí, že habilitační komise doporučuje
habilitační řízení zastavit.
Po rozhodnutí ve věci se habilitační
komise usnáší většinou hlasů
všech členů na odůvodnění
návrhu. Návrh s odůvodněním
přednese předseda nebo jím pověřený
člen habilitační komise vědecké
radě.
(9) Habilitační přednáška a obhajoba
habilitační práce se koná na veřejném
zasedání vědecké rady. Po rozpravě,
ve které musí být uchazeči dána
možnost vyjádřit se k posudkům oponentů,
obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit
se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké
a pedagogické činnosti, se vědecká
rada tajným hlasováním usnáší
na návrhu, zda uchazeč má být jmenován
docentem.
(10) Nezíská-li návrh na jmenování
většinu hlasů všech členů
vědecké rady, platí, že vědecká
rada habilitační řízení zastavuje.
Pokud vědecká rada rozhodne v souladu s návrhem
habilitační komise, je odůvodněním
rozhodnutí vědecké rady odůvodnění,
které přednesla habilitační komise.
V opačném případě se vědecká
rada po rozhodnutí ve věci usnáší
většinou hlasů všech členů
na jeho odůvodnění.
(11) Návrh na jmenování docentem postoupí
vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor
s návrhem, předloží jej se svým
odůvodněním vědecké radě
vysoké školy, která jej projedná a tajným
hlasováním se usnáší, zda uchazeč
má být jmenován docentem. Nezíská-li
návrh na jmenování většinu hlasů
všech členů vědecké rady, platí,
že se řízení zastavuje. V tomto případě
se vědecká rada po rozhodnutí ve věci
usnáší většinou hlasů všech
členů na jeho odůvodnění. V
opačném případě rektor docenta
jmenuje.
(12) V případě zastavení habilitačního
řízení se habilitační práce
s připojenými doklady vrátí spolu
s jeho odůvodněním uchazeči.
(13) Na habilitační řízení
se nevztahují obecné předpisy o správním
řízení.
(14) Proti postupu při habilitačním řízení
může uchazeč podat námitky. Nevyhoví-li
námitkám děkan, předá je k
rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné.
(15) Stanoví-li tak vnitřní předpis
vysoké školy, může habilitační
řízení probíhat před vědeckou
radou vysokoškolského ústavu. Úkoly
děkana pak plní jeho ředitel.
Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky
na návrh vědecké rady vysoké školy
podaný prostřednictvím ministra.
(1) V řízení ke jmenování profesorem
se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká
kvalifikace uchazeče, který je význačnou
a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností
ve svém oboru. Předpokladem k zahájení
řízení je předchozí jmenování
docentem na základě habilitačního
řízení, pokud jeho součástí
bylo předložení habilitační práce.
Ve výjimečných případech, kdy
je na profesora navrhován někdo, kdo již je
profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí,
může rektor na návrh vědecké
rady vysoké školy předchozí jmenování
docentem jako předpoklad k zahájení řízení
jmenování profesorem zrušit.
(2) Řízení ke jmenování profesorem
se zahajuje na návrh uchazeče, podpořený
alespoň dvěma písemnými stanovisky
profesorů téhož nebo příbuzného
oboru, nebo na návrh děkana nebo rektora podaný
vědecké radě fakulty, která má
akreditaci pro uvedený obor jmenování nebo
vědecké radě vysoké školy, má-li
akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola.
Řízení může zahájit z
vlastního podnětu i vědecká rada fakulty
nebo vysoké školy. Součástí návrhu
jsou náležitosti uvedené v § 72 v odst.
2 větě druhé; v návrhu se též
uvede obor, ve kterém se řízení ke
jmenování profesorem zahajuje.
(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh
děkana nebo rektora příslušná
vědecká rada pětičlennou hodnotící
komisi složenou z profesorů, docentů a dalších
významných představitelů daného
nebo příbuzného oboru. Předsedou komise
musí být profesor a nejméně tři
členové musí být z jiné vysoké
školy než z té, na které se jmenovací
řízení koná.
(4) V uměleckých oborech může příslušná
vědecká rada prominout uchazeči požadavek
vysokoškolského vzdělání.
(5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci
uchazeče a tajným hlasováním se usnese
na návrhu, zda uchazeč má být jmenován
profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování
většinu hlasů všech členů
hodnotící komise, platí, že hodnotící
komise doporučuje řízení ke jmenování
profesorem zastavit. Po rozhodnutí ve věci se hodnotící
komise usnáší většinou hlasů
všech členů na odůvodnění
návrhu. Návrh s odůvodněním
přednese předseda nebo jím pověřený
člen hodnotící komise té vědecké
radě, která komisi schválila. Tato vědecká
rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném
zasedání přednesl přednášku,
ve které předloží koncepci vědecké
nebo umělecké práce a výuky v daném
oboru.
(6) Po přednášce se vědecká rada
tajným hlasováním usnáší
na návrhu, zda uchazeč má být jmenován
profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu vysoké
školy, předkládá po schválení
návrh na jmenování profesorem ministrovi.
V případě, že jde o vědeckou
radu fakulty, předkládá návrh vědecké
radě vysoké školy, která tajně
hlasuje o předložení návrhu ministrovi.
Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech
obdobně.
(7) Na řízení ke jmenování
profesorem se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.
(8) Proti postupu při řízení ke jmenování
profesorem na fakultě nebo vysoké škole může
uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor;
rozhodnutí rektora je konečné.
(9) Podrobnější kritéria pro posuzování
vědecké nebo umělecké a pedagogické
kvalifikace uchazečů pro jmenování
profesorem stanoví vnitřní předpis
vysoké školy.
(10) Stanoví-li tak vnitřní předpis
vysoké školy, může být řízení
ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké
radě vysokoškolského ústavu, která
plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly
děkana pak plní ředitel vysokoškolského
ústavu.
(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní na úřední desce neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.
(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu
a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt, u cizinců též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství a údaje o pracovním poměru uchazeče,
b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení řízení,
c) při ukončení habilitačního
řízení a řízení ke jmenování
profesorem datum a výsledek řízení.
(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění
informací o zahájení habilitačního
řízení a řízení ke jmenování
profesorem a o výsledcích těchto řízení
vhodným způsobem.
(1) Akademickému pracovníku vysoké školy
se na jeho žádost poskytne tvůrčí
volno v délce šesti měsíců jedenkrát
za sedm let, nebrání-li tomu závažné
okolnosti týkající se plnění
vzdělávacích úkolů vysoké
školy.
(2) Po dobu tvůrčího volna náleží
akademickému pracovníku mzda.
(1) Místa akademických pracovníků
na veřejné vysoké škole se obsazují
na základě výběrového řízení.
Od výběrového řízení
lze upustit při opakovaném sjednávání
pracovního poměru s akademickým pracovníkem,
jde-li o obsazení jím zastávaného
místa.
(2) Vypsání výběrového řízení
musí být zveřejněno na úřední
desce vysoké školy nebo její součásti
a v hromadném sdělovacím prostředku
s celostátní působností nejméně
30 dnů před koncem lhůty pro podání
přihlášky.
(3) Podrobnosti o výběrovém řízení
stanoví vnitřní předpis veřejné
vysoké školy.
(1) Studijní program podléhá akreditaci,
kterou uděluje ministerstvo.
(2) Není-li studijní program akreditován,
nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat
výuku, zkoušky, ani přiznávat akademické
tituly.
(3) V rámci akreditace magisterského studijního
programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat
akademické tituly podle § 46 odst. 5.
(1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje
a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat,
b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2,
c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia,
d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium,
e) v případě studijního programu zdravotnického
zaměření též stanovisko Ministerstva
zdravotnictví, zda absolventi budou oprávněni
vykonávat zdravotnické povolání.
[17) § 53 zákona č. 20/1966
Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
zákona ČNR č. 548/1991 Sb.]
(2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost
Akreditační komisi, která ji posoudí
do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena.
(3) Jsou-li případné nedostatky žádosti
odstranitelné, vyzve Akreditační komise vysokou
školu, aby je v přiměřené lhůtě
odstranila a posuzování přeruší.
V případě, že vysoká škola
vady ve stanovené lhůtě neodstraní,
vydá Akreditační komise stanovisko na základě
původních podkladů.
(4) Po obdržení stanoviska Akreditační
komise ministerstvo do 30 dnů rozhodne o udělení
akreditace. Přitom přihlíží ke
koncepci vzdělávací a vědecké,
výzkumné, vývojové, umělecké,
anebo další tvůrčí činnosti
vysoké školy a k hodnocení její činnosti.
(5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona,
b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce personální, přístrojové a informační,
c) uskutečňování studijního programu není finančně nebo materiálně a technicky zabezpečeno,
d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky,
e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,
f) Akreditační komise nevydala souhlasné
stanovisko.
(6) Akreditační komise nevydá k žádosti
o akreditaci studijního programu souhlasné stanovisko
z důvodů uvedených v odstavci 5 písm.
a) a b).
(7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační
komisí stanoví vyhláškou podrobnější
obsah písemné žádosti o akreditaci studijního
programu.
(1) Akreditace studijního programu se uděluje na
dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku
standardní doby studia, u doktorských studijních
programů po dobu nejvýše deseti let, počítanou
ode dne právní moci rozhodnutí.
(2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit.
Na řízení o prodloužení platnosti
akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení
§ 79.
(3) Během uskutečňování akreditovaného
studijního programu může vysoká škola
požádat o akreditaci jeho rozšíření.
(4) Akreditace studijního programu zaniká oznámením
vysoké školy o zrušení studijního
programu. Akreditovaný studijní program lze zrušit,
jestliže vysoká škola zajistí studentům
možnost pokračovat ve studiu stejného nebo
obdobného studijního programu na téže
nebo jiné vysoké škole.
(1) O akreditaci studijního programu může spolu
s vysokou školou požádat též právnická
osoba se sídlem v České republice zabývající
se vzdělávací a vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí
činností.
(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží
dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci
při uskutečňování studijního
programu. Tato vysoká škola přijímá
uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje
absolventům tohoto studijního programu příslušný
akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu
je též uvedeno, kde byl studijní program uskutečňován.
(3) O akreditaci studijního programu může právnická
osoba podle odstavce 1 požádat též samostatně.
Vydá-li Akreditační komise souhlasné
stanovisko, ministerstvo vyzve příslušnou vysokou
školu k uzavření dohody podle odstavce 2 a
akreditaci udělí po uzavření této
dohody. Odmítne-li vysoká škola dohodu uzavřít,
sdělí toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění
do 30 dnů ministerstvu a Akreditační komisi.
(4) Na žádost o akreditaci studijního programu
podle odstavce 1 a 3 se vztahuje § 79 přiměřeně.
(5) Při společném uskutečňování
doktorského studijního programu dohoda též
stanoví zastoupení právnické osoby
a vysoké školy v oborové radě.
(1) Oprávnění vysoké školy nebo
její součásti konat habilitační
řízení anebo řízení
ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá
akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.
(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:
a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat,
b) obor habilitace nebo jmenování,
c) údaje o vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti vysoké školy nebo její součásti v daném oboru,
d) údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících vyučujících a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké škole nebo její součásti,
e) seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její součásti,
f) text nebo návrh ustanovení vnitřního
předpisu vysoké školy stanovujících
podrobnější kritéria pro posuzování
vědecké nebo umělecké kvalifikace
a pedagogické způsobilosti uchazečů
o jmenování docentem nebo profesorem.
(3) Ustanovení § 79 odst. 2 a 3 platí pro akreditaci
habilitačního řízení a řízení
ke jmenování profesorem obdobně.
(4) Akreditační komise posoudí, zda skutečnosti
doložené podle odstavce 2 písm. c) až
f) vytvářejí předpoklady pro objektivní
posouzení pedagogické a vědecké nebo
umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování
docentem nebo profesorem, a vydá stanovisko k žádosti.
(5) Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace do
30 dnů po obdržení stanoviska Akreditační
komise. Přitom přihlíží k dlouhodobému
záměru veřejné vysoké školy
nebo dlouhodobému záměru soukromé
vysoké školy a k hodnocení činnosti
vysoké školy.
(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
b) není akreditován doktorský studijní program, v jehož rámci se na vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo jmenování anebo alespoň jeho podstatná část,
c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,
d) Akreditační komise nevydala souhlasné
stanovisko.
(7) Výjimku z ustanovení odstavce 6 písm.
b) může ministerstvo připustit v případě
nově vznikajícího oboru.
(8) Platnost akreditace habilitačního řízení
nebo řízení ke jmenování profesorem
lze časově omezit.
(1) Akreditační komise má dvacet jednoho
člena. Předsedu, místopředsedu a členy
Akreditační komise jmenuje na návrh ministra
vláda. Ministr si před předložením
návrhu vyžádá doporučení
reprezentace vysokých škol, Rady vlády České
republiky pro výzkum a vývoj a Akademie věd
České republiky a návrh s nimi projedná.
(2) Členové Akreditační komise jsou
jmenováni na dobu šesti let; jmenováni mohou
být nejvýše na dvě funkční
období. Při prvním jmenování
členů Akreditační komise určí
vláda jména jedné třetiny členů,
jejichž funkční období skončí
po dvou letech, a jedné třetiny členů,
jejichž funkční období skončí
po čtyřech letech.
(3) Členem Akreditační komise může
být jmenována pouze bezúhonná osoba,
která je všeobecně uznávanou odbornou
autoritou.
(4) Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná
s funkcí rektora, prorektora, nebo děkana.
(5) Před uplynutím funkčního období může být člen Akreditační komise odvolán
z funkce jen pro ztrátu bezúhonnosti, pro dlouhodobou
neúčast na práci Akreditační
komise nebo na vlastní žádost.
(6) Členové Akreditační komise jsou
při výkonu své funkce nezávislí.
(7) Akreditační komise pro odbornou přípravu
svých jednání může zřizovat
pracovní skupiny, jejichž složení musí
odpovídat typu studijního programu, jeho formě
a cíli studia.
(8) Způsob jednání Akreditační
komise a jejích pracovních skupin upraví
statut Akreditační komise, který schvaluje
vláda. Ministerstvo zveřejní vládou
schválený statut vhodnou formou.
(9) Činnost Akreditační komise materiálně
a finančně zabezpečuje ministerstvo.
(10) Podání k Akreditační komisi se
činí prostřednictvím ministerstva.
(11) Činnost členů Akreditační
komise a jejích pracovních komisí je úkonem
v obecném zájmu.4) Těmto osobám
může být poskytnuta odměna a přísluší
jim cestovní náhrady podle zvláštního
předpisu.5)
(1) Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto cíli zejména
a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a zveřejňuje výsledky hodnocení,
b) posuzuje další záležitosti týkající
se vysokého školství, které jí
předloží ministr a vydává k nim
stanovisko.
(2) Akreditační komise vydává stanovisko
a) k žádostem o akreditaci studijních programů,
b) k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
c) ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy,
d) k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit jako soukromá vysoká škola.
e) k určení typu vysoké školy.)
(1) Zjistí-li Akreditační komise nedostatky
při uskutečňování akreditovaných
činností, doporučí vysoké škole
nebo spolupracující právnické osobě,
aby v přiměřené lhůtě
zjednala nápravu.
(2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního programu navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci
a) omezení akreditace, spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, nebo
b) pozastavení akreditace, spočívající v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly, nebo
c) odnětí akreditace.
(3) V případě závažných
nedostatků v habilitačním řízení
nebo řízení ke jmenování profesorem
navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy
věci akreditaci pozastavit nebo odejmout.
(4) Akreditační komise navrhne ministerstvu akreditaci
odejmout i v případě, že na straně
vysoké školy, její součásti nebo
spolupracující právnické osoby nastaly
takové okolnosti, které by odůvodňovaly
zamítnutí žádosti o akreditaci.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo učiněno
opatření podle odstavce 2 písm. a) nebo b)
nebo odstavce 3, Akreditační komise navrhne ministerstvu
přijaté opatření zrušit.
(6) Ministerstvo rozhodne do 120 dnů po obdržení
návrhu Akreditační komise podle odstavce
2 až 5.
(1) V případě, že akreditace studijního
programu byla pozastavena nebo odňata, je povinností
vysoké školy zajistit studentům možnost
pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného
studijního programu na téže nebo jiné
vysoké škole.
(2) Pro splnění povinnosti podle odstavce 1 stanoví
ministerstvo přiměřenou lhůtu.
Ministerstvo
a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol,
b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a dlouhodobý záměr ministerstva (§ 18 odst. 4),
c) projednává a vyhodnocuje dlouhodobé záměry veřejných vysokých škol a dlouhodobé záměry soukromých vysokých škol a jejich každoroční aktualizaci,
d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,
e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle zvláštního předpisu, [18) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.]
f) uděluje státní souhlas podle § 39,
g) rozhoduje o udělení akreditace studijních programů a o udělení akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v daném oboru,
h) může jmenovat jedoho člena zkušební komise podle § 53,
i) sdružuje a využívá informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy,
j) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní správy,
k) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,
l) přijímá opatření podle § 37, 38, 43 a 85,
m) vydává stanovisko ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy podle § 23 odst. 3,
n) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 a 90,
o) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91,
p) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditační komise,
q) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95,
r) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám
ve věcech přípravy statutů a dalších
předpisů vysokých škol a fakult, vedení
evidence studentů, statistického výkaznictví,
knihovnictví, informačních systémů
a zahraničních styků.
(1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika
studentů slouží k evidenci o studentech a k
rozpočtovým a statistickým účelům.
(2) Do matriky studentů se zaznamenává jméno,
příjmení, rodné číslo,
stav a trvalý pobyt studenta, u cizinců též
datum narození, pohlaví, bydliště v
České republice a státní občanství.
(3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o
a) zápisu do studia,
b) předchozím vzdělání,
c) studijním programu, studijním oboru, formě studia,
d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,
e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu,
f) přerušení studia,
g) ukončení studia.
Strukturu informační věty provozované
databáze a její technické podmínky
stanoví ministerstvo po projednání s vysokou
školou.
(4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět
pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť
k tomu pověření; záznamy podle odstavce
3 písm. a) a c) až g) se provedou neprodleně
po rozhodné události. Matrika studentů a
doklady o rozhodných událostech jsou archiválie;
při jejich archivování a vystavování
výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních
předpisů. [19) Zákon
ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění
zákona ČNR č. 343/1992 Sb. Směrnice
Ministerstva vnitra ČSR č. 7/1975 Ú.v., o
využívání archiválií,
reg. č. 24/1975 Sb., ve znění zákona
ČNR č. 343/1992 Sb.]
(5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil
právní zájem, příslušný
údaj z matriky studentů.
Uznání zahraničního vysokoškolského
vzdělání a kvalifikace
(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice:
a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno,
b) v ostatních případech veřejná
vysoká škola, která uskutečňuje
obsahově obdobný studijní program.
(2) V pochybnostech určí příslušnost
veřejné vysoké školy ministerstvo nebo
rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání
nebo jeho části samo.
(3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí
obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké
škole v zahraničí, nejde-li o společný
studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona.
(1) Ve věcech uznání zahraničního
vysokoškolského vzdělání a kvalifikace
veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.
(2) Podkladem pro uznání je originál nebo
úředně ověřená kopie
diplomu, vysvědčení nebo obdobného
dokladu vydaného zahraniční vysokou školou,
případně originál nebo úředně
ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující
informace o tom, že studijní program uskutečňovala
instituce oprávněná poskytovat vzdělání
srovnatelné s vysokoškolským vzděláním
podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského
studia v zahraničí. V případě
potřeby se připojí úředně
ověřený překlad těchto dokladů.
(3) Pravost podpisů a otisků razítek na originálech
dokladů musí být ověřena ministerstvem
zahraničních věcí státu, v
němž má sídlo vysoká škola,
která doklad vydala, nebo příslušným
cizozemským orgánem a příslušným
zastupitelským úřadem České
republiky, pokud mezinárodní smlouva nestanoví
jinak.
(4) Zjistí-li veřejná vysoká škola
nebo podle § 89 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní
programy po jejich srovnání v podstatných
rysech odlišné, žádost o uznání
zamítne.
(1) Studentům vysoké školy mohou být
přiznána stipendia.
(2) Stipendia hrazená z dotace mohou být studentům přiznána
a) za vynikající studijní výsledky,
b) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,
c) v případě tíživé sociální situace studenta,
d) v případech zvláštního zřetele
hodných.
(3) Stipendia hrazená z dotace mohou být přiznána též
a) na podporu studia občanů České republiky v zahraničí,
b) na podporu studia cizinců v České republice,
c) studentům doktorských studijních programů.
(4) Stipendia přiznává studentům vysoká
škola nebo fakulta podle stipendijního řádu.
(5) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek
stanovených v odstavci 2 a 3 podle programů vyhlašovaných
ministrem, s přihlédnutím k závazkům
z mezinárodních smluv, kterými je Česká
republika vázána.