Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Ministerstvo Komise odejme povolení, na základě něhož investiční společnost nebo investiční fond vznikly,

a) v případě, že na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu byl prohlášen konkurs nabylo právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo bylo zahájeno vyrovnávací řízení^6c),

b) na žádost investiční společnosti nebo investičního fondu,

c) pokud investiční společnost nebo investiční fond nezahájily do 6 měsíců ode dne udělení povolení ke vzniku činnost nebo po dobu 6 měsíců nevykonávaly činnost,

c) d) v jiných případech stanovených tímto zákonem (§ 37j).

(2) Účastníkem řízení je investiční společnost nebo investiční fond, k jejichž vzniku bylo povolení vydáno.

(3) V rozhodnutí, jímž je odebráno povolení, na základě něhož vznikla investiční společnost, musí ministerstvo, v případě, že investiční společnost obhospodařuje podílový fond, rozhodnout i o převodu obhospodařování tohoto podílového fondu na jinou investiční společnost (§ 37c).

(3) V rozhodnutí, jímž je odebráno povolení, na základě něhož vznikla investiční společnost, stanoví Komise, zda podílový fond touto investiční společností obhospodařovaný zanikne, či zda jeho obhospodařování bude převedeno na jinou investiční společnost.

___________________

^6c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Ke zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu bez likvidace je zapotřebí povolení ministerstva Komise.

(2) Žádost o vydání povolení podle odstavce 1 podává investiční společnost, k jejichž zrušení má dojít. K žádosti je zapotřebí přiložit stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se obchodní společnost zrušuje bez likvidace.

(3) Pokud má být zrušena investiční společnost sloučením s jinou investiční společností, je nutno přiložit zápis z usnesení valné hromady přejímající společnosti, v němž bude uveden souhlas se sloučením, a návrh dohody o sloučení.

(4) Pokud má zaniknout investiční společnost splynutím, je nutno přiložit návrh stanov, kterými se bude řídit nově vzniklá investiční společnost, a návrh dohody o splynutí schválené valnými hromadami.

(5) Pokud má zaniknout investiční společnost rozdělením, je nutno přiložit návrhy stanov, jimiž se budou řídit nově vzniklé investiční společnosti. V žádosti o povolení k rozdělení investiční společnosti je nutné uvést návrh rozdělení práv a závazků, které z nově vzniklých investičních společností budou obhospodařovat podílové fondy nebo majetek investičních fondů anebo majetek penzijních fondů, který obhospodařovala investiční společnost, jež rozdělením zaniká.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí přiměřeně i na investiční fond. K žádosti je nutno připojit i návrh změn statutu přejímajícího investičního fondu nebo nové návrhy statutů nově vznikajících investičních fondů.

(1) Při rozdělení nebo splynutí investičních společností mohou vzniknout pouze investiční společnosti podle tohoto zákona. Při rozdělení nebo splynutí investičních fondů mohou vzniknout pouze investiční fondy podle tohoto zákona.

(2) Sloučit lze pouze investiční společnost s jinou investiční společností a investiční fond s jiným investičním fondem.

(3) Na řízení o udělení povolení ke zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu se přiměřeně použijí ustanovení § 8.

(1) Ke zrušení podílového fondu dojde

a) uzavřením hospodaření podílového fondu a výplatou podílů na podílovém fondu podílníkům v případech stanovených tímto zákonem,

b) splynutím podílových fondů,

c) přeměnou uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond,

(2)) Investiční společnost je povinna uzavřít hospodaření podílový fond a vyplatit podílníkům jejich podíly, jestliže jí ministerstvo odňalo povolení, na jehož základě byl podílový fond vytvořen.

(3) Na základě rozhodnutí ministerstva je investiční společnost povinna uzavřít hospodaření otevřený podílový fond a vyplatit podílníkům jejich podíly, jestliže počet podílových listů se snížil o více než 50% v porovnání se stavem před šesti měsíci.

(4) Byl-li na majetek investiční společnosti prohlášen konkurs, zajistí uzavření hospodaření podílového fondu a výplatu podílů podílníkům správce konkurzní podstaty. Pokud bylo soudem povoleno vyrovnání,zajistí uzavření hospodaření podílového fondu a výplatu podílu podílníkům vyrovnací správce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Součástí konkurzní podstaty investiční společnosti není majetek v podílovém fondu. Podílový fond nelze ani použít k vyrovnání s věřiteli podle zvláštního zákona^6c).

(6) Dojde-li ke zrušení investiční společnosti s likvidací, zajistí uzavření hospodaření podílových fondů obhospodařovaných zrušenou investiční společností a výplatu podílů podílníkům depozitář, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(7) Je-li to v zájmu podílníků a umožňují-li to výsledky hospodaření podílových fondů, může ministerstvo v případech uvedených v odstavcích 4 a 6 rozhodnout, že se hospodaření podílových fondů neuzavírá a že se převádějí do obhospodařování jiné investiční společnosti (§ 37c).

(1) Ke zrušení podílového fondu dojde

a) na základě rozhodnutí Komise o odejmutí povolení ke vzniku podílového fondu,

b) splynutím nebo sloučením podílových fondů,

c) uplynutím doby, pokud byl podílový fond podle uděleného povolení a statutu zřízen na dobu určitou.

(2) Komise odejme investiční společnosti povolení podle § 9

a) po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto povolení, pokud investiční společnost nezačala vydávat podílové listy,

b) na žádost investiční společnosti, pokud tím nedojde k poškození zájmů podílníků.

(3) Do šesti měsíců ode dne zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna prodat majetek v podílovém fondu a vypořádat jeho pohledávky a závazky. Do jednoho měsíce od vypořádání pohledávek a závazků je investiční společnost povinna vyplatit podílníkům jejich podíly. Toto ustanovení se nevztahuje na zrušení podílového fondu sloučením nebo splynutím.

(4) Investiční společnost je povinna pod dohledem depozitáře zrušit podílový fond a vyplatit podílníkům jejich podíly, jestliže jí Komise odňala povolení, na jehož základě byl podílový fond vytvořen.

(5) Ke dni zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna vypracovat mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu^6a).

(6) Jestliže počet podílových listů otevřeného podílového fondu se snížil o více než 50% v porovnání s průměrným stavem za poslední 3 měsíce, je investiční společnost povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Komisi a zrušit otevřený podílový fond, pokud Komise nerozhodne jinak.

(7) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu na majetek investiční společnosti, zajistí uzavření hospodaření a zrušení podílového fondu a výplatu podílů podílníkům správce konkurzní podstaty. Pokud bylo soudem povoleno vyrovnání, zajistí zrušení podílového fondu a výplatu podílu podílníkům vyrovnací správce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8) Součástí konkurzní podstaty investiční společnosti není majetek v podílovém fondu. Majetek v podílovém fondu nelze ani použít k vyrovnání s věřiteli investiční společnosti podle zvláštního zákona^6c).

(9) Dojde-li ke zrušení investiční společnosti s likvidací, zajistí zrušení podílových fondů obhospodařovaných zrušenou investiční společností a výplatu podílů podílníkům depozitář, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě odejmutí povolení ke vzniku investiční společnosti podle § 30 odst. 6, zajistí zrušení podílového fondu obhospodařovaného investiční společností v likvidaci a výplatu podílů podílníkům likvidátor.

___________________

^6a) § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.

(1) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí dvou nebo více podílových fondů, které obhospodařuje, v jeden podílový

fond.

(2) Má-li dojít ke splynutí podílových fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi, vyžaduje se i písemná dohoda těchto investičních společností o zrušení jimi obhospodařovaných podílových fondů splynutím a o návrhu statutu podílového fondu, který má být splynutím podílových fondů vytvořen, a o tom, která z investičních společností bude vytvořený podílový fond obhospodařovat.

(3) Ke vzniku podílového fondu splynutím je zapotřebí povolení ministerstva Komise. Žádost podává ta investiční společnost, která má obhospodařovat podílový fond, jež bude vytvořen plynutím. žádosti je nutno připojit doklady prokazující splnění požadavků uvedených v odstavci 2 a návrh statutu podílového fondu zniklého splynutím.

(4) Účastníky řízení jsou investiční společnosti, které obhospodařují podílové fondy, jež mají splynutím zaniknout, a jejich depozitáři. Před vydáním rozhodnutí si ministerstvo Komise vyžádá písemné stanovisko těchto depozitářů.

(5) Komise žádost podle odstavce 3 zamítne, pokud nebyly splněny požadavky stanovené tímto zákonem nebo pokud by splynutím podílových fondů byly ohroženy zájmy podílníků.

(6) Rozhodnutí, jímž se povoluje vytvoření podílového fondu splynutím, musí obsahovat výrok, jímž se schvaluje

a) vytvoření podílového fondu, obchodní jméno a sídlo investiční

společnosti, která bude podílový fond obhospodařovat,

b) statut tohoto podílového fondu.

(7) Investiční společnost, která obhospodařuje podílový fond, jenž má být zrušen splynutím, je povinna uveřejnit rozhodnutí Komise vydané podle odstavce 3 a statut podílového fondu, který má vzniknout splynutím, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. K uveřejnění musí dojít způsobem stanoveným statutem podílového fondu, jenž má být zrušen. Současně musí být uveřejněno i oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu podle odstavce 8.

(8) Podílníkům podílového fondu, který má být zrušen splynutím, pokud se splynutím nesouhlasí, vzniká uveřejněním oznámení podle odstavce 7 právo na odkoupení podílového listu investiční společností, pokud jim nevzniklo již před tímto dnem, a to k tíži podílového fondu, který má být zrušen. Ustanovení § 13 se použijí obdobně i na odkoupení podílového listu podle tohoto odstavce.

(9) Právo na odkoupení podílových listů podle odstavce 8 zaniká, pokud nebylo uplatněno u investiční společnosti do 2 měsíců ode dne, kdy bylo uveřejněno rozhodnutí Komise podle odstavce 3, pokud splynutím nevznikl otevřený podílový fond.

(10) Podílové fondy zanikají a nový podílový fond vzniká po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise, jímž se povoluje vznik podílového fondu splynutím. K témuž datu se stávají podílníci zrušovaných podílových fondů podílníky podílového fondu, který splynutím vznikl.

(11) Investiční společnost, která obhospodařuje podílový fond vytvořený splynutím, je povinna do 3 měsíců ode dne splynutí vyměnit podílníkům podílové listy zrušených podílových fondů za podílové listy nově vzniklého podílového fondu, v poměru určeném podle výše vlastního jmění v podílovém fondu, připadajícího na podílový list každého ze zrušených podílových fondů.

(1) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení dvou nebo více podílových fondů, které obhospodařuje, s jedním podílovým fondem (dále jen "přejímající podílový fond").

(2) Má-li dojít ke sloučení podílových fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi, vyžaduje se i písemná dohoda těchto investičních společností o zrušení jimi obhospodařovaných slučovaných podílových fondů a o případných změnách statutu přejímajícího podílového fondu.

(3) Ke sloučení podílových fondů je třeba povolení Komise. Žádost podává investiční společnost, která bude obhospodařovat přejímající podílový fond. K žádosti je nutno připojit doklady prokazující splnění požadavků uvedených v odstavci 2 a návrh změn statutu přejímajícího podílového fondu, pokud se tento statut mění.

(4) Účastníky řízení jsou investiční společnosti, které obhospodařují podílové fondy, jež se mají sloučit, a jejich depozitáři. Před vydáním rozhodnutí si Komise vyžádá písemné stanovisko těchto depozitářů.

(5) Komise žádost podle odstavce 3 zamítne, pokud nebyly splněny požadavky stanovené tímto zákonem nebo pokud by sloučením podílových fondů byly ohroženy zájmy podílníků.

(6) Rozhodnutí, jímž se povoluje sloučení podílových fondů musí obsahovat:

a) názvy slučovaných podílových fondů a název přejímajícího podílového fondu,

b) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo obhospodařující investiční společnosti,

c) změny statutu přejímajícího podílového fondu, pokud se tento statut mění."

(7) Investiční společnost obhospodařující podílový fond, který má být zrušen sloučením, je povinna uveřejnit rozhodnutí podle odstavce 3 a statut přejímajícího podílového fondu, a to do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. K uveřejnění musí dojít způsobem uvedeným ve statutu slučovaného podílového fondu. Současně musí být uveřejněno i oznámení o vzniku práva na vrácení podílového listu podle odstavce 8.

(8) Podílníkům podílového fondu, který má být zrušen sloučením, pokud se sloučením nesouhlasí, vzniká uveřejněním oznámení podle odstavce 7 právo na odkoupení podílového listu investiční společností, pokud jim nevzniklo již před tímto dnem, a to k tíži podílového fondu, který má být zrušen. Ustanovení § 13 se použijí obdobně i na odkoupení podílového listu podle tohoto odstavce.

(9) Právo na vrácení podílových listů podle odstavce 8 zaniká, pokud nebylo uplatněno u investiční společnosti do 2 měsíců ode dne, kdy bylo uveřejněno rozhodnutí Komise podle odstavce 7, pokud sloučením nevznikl otevřený podílový fond.

(10) Slučovaný podílový fond zaniká po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise, jímž se povoluje sloučení podílových fondů. K témuž datu se stávají podílníci slučovaného podílového fondu podílníky přejímajícího podílového fondu.

(11) Investiční společnost, která obhospodařuje přejímající podílový fond, je povinna do 3 měsíců ode dne sloučení vyměnit podílníkům podílové listy zrušených podílových fondů za podílové listy přejímajícího podílového fondu, podle výše vlastního jmění v podílovém fondu připadajícího na podílový list podílového fondu, který se zrušuje sloučením.

(1) Ke zrušení podílových fondů a vytvoření nového podílového fondu splynutím dochází dnem, kdy uplynou 3 měsíce od právní moci rozhodnutí ministerstva, jímž se povoluje vznik podílového fondu splynutím. K tomuto dnu se stávají podílníci zrušovaných podílových fondů podílníky podílového fondu, který se splynutím vytváří.

(2) Investiční společnost, která obhospodařuje podílový fond vytvořený splynutím, je povinna vyměnit podílníkům podílové listy zrušených podílových fondů za podílové listy vytvořeného podílového fondu podle výše majetku připadajícího na podílový list každého ze zrušených podílových fondů.

(3) Jmenovitá hodnota podílového listu podílového fondu, který byl vytvořen splynutím, se musí rovnat hodnotě podílového listu zrušeného podílového fondu ke dni jeho zrušení splynutím stanovené podle § 17 odst. 5. Jmenovitou hodnotu lze zaokrouhlovat na celé 100 Kč směrem dolů.

(4) Pohledávky a závazky investičních společností vztahující se k zanikajícím podílovým fondům přecházejí dnem splynutí těchto podílových fondů na investiční společnost, která obhospodařuje podílový fond, který byl splynutím vytvořen.

(5) Zpráva auditora, který bude ověřovat první účetní závěrku podílového fondu vytvořeného splynutím podle předchozích odstavců, musí obsahovat i výrok o tom, zda při vytváření tohoto podílového fondu byl dodržen tento zákon.

(1) Investiční společnost může rozhodnout o přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond (dále jen "přeměna uzavřeného podílového fondu").

(2) K přeměně uzavřeného podílového fondu se vyžaduje povolení ministerstva Komise. Žádost o povolení přeměny uzavřeného podílového fondu podává investiční společnost, která uzavřený podílový fond obhospodařuje. V žádosti je nutno uvést důvody navrhované přeměny a musí k ní být připojen návrh statutu otevřeného podílového fondu.

(3) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 si ministerstvo Komise vyžádá písemné vyjádření depozitáře.

(4) Účastníkem správního řízení podle odstavce 1 je pouze investiční společnost, která žádá o povolení přeměny uzavřeného podílového fondu. Na řízení o udělení povolení k přeměně uzavřeného podílového fondu se přiměřeně použijí ustanovení § 9.

(5) Investiční společnost, která obhospodařuje uzavřený podílový fond, jenž má být přeměněn, je povinna uveřejnit rozhodnutí ministerstva Komise vydané podle odstavce 2 a statut otevřeného podílového fondu, který má vzniknout přeměnou, do deseti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. K uveřejnění musí dojít způsobem, který obsahuje statut uzavřeného podílového fondu, jenž má být přeměněn, i statut otevřeného podílového fondu, jenž má přeměnou vzniknout. Současně musí být uveřejněno i oznámení o vzniku práva na vrácení podílového listu.

(6) K přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond dochází dnem právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo Komise přeměnu uzavřeného podílového fondu povolilo.

(7) Statut otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou z uzavřeného podílového fondu, může obsahovat ustanovení, kterým se znevýhodní odkup podílových listů stanovením vyšší srážky po určitou dobu zpětného odkupu.

(8) Srážka může být stanovena nejvýše na dobu 2 let a v prvním roce následujícím po dni přeměny podílového fondu nesmí překročit 20% a ve druhém roce 10% hodnoty podílového listu (§ 11 odst. 1).

(1) Ministerstvo odejme investičnímu fondu povolení udělené podle § 8, pokud investiční fond o odnětí tohoto povolení požádal na základě rozhodnutí valné hromady investičního fondu o změně předmětu podnikání. K rozhodnutí valné hromady o změně předmětu podnikání se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů všech akcionářů investičního fondu.

(2) Akcionář investičního fondu, který s rozhodnutím valné hromady o přeměně na jiný podnikatelský subjekt nesouhlasí, má právo, aby od něho dosavadní investiční fond odkoupil jeho akcie za částku odpovídající výši čistého obchodního jmění^6d) investičního fondu připadajícího na odkoupené akcie. Toto právo musí akcionář uplatnit do šesti měsíců ode dne konání valné hromady.

(3) Do jednoho měsíce po uplynutí lhůty podle odstavce 2 musí investiční fond prodat akcie odkoupené podle odstavce 2 nebo snížit své základní jmění o částku odpovídající jmenovité hodnotě těchto akcií a neprodleně podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.

(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 2 se ustanovení tohoto zákona na další činnost dosavadního investičního fondu nevztahují a nově vzniklý podnikatelský subjekt nesmí používat označení investiční fond a nesmí být obhospodařován investiční společnost.

___________________

^6d) § 6 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb.

(1) O změně předmětu podnikání investičního fondu rozhoduje valná hromada třemi čtvrtinami hlasů všech akcionářů. V notářském zápisu o průběhu valné hromady musí být jmenovitě uvedeni akcionáři, kteří hlasovali pro změnu předmětu podnikání, s uvedením počtu akcií, kterými hlasovali.

(2) Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit rozhodnutí valné hromady o změně předmětu podnikání Komisi. Přílohu oznámení tvoří notářský zápis z konání valné hromady.

(3) Investiční fond je povinen do 30 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady

a) uveřejnit návrh smlouvy o koupi akcií, pokud mají zaknihovanou podobu, nebo akcie v listinné podobě znějící na jméno, způsobem stanoveným stanovami investičního fondu pro svolání valné hromady, a zaslat návrh smlouvy o koupi akcií, těm akcionářům, kteří

1. byli ke dni konání valné hromady akcionáři investičního fondu a

2. mají dosud akcie investičního fondu ve svém majetku a

3. pro změnu předmětu podnikání na valné hromadě nehlasovali nebo se jí nezúčastnili,

b) uveřejnit návrh smlouvy o koupi akcií, pokud mají podobu listinných akcií znějících na doručitele,a to způsobem stanoveným stanovami investičního fondu pro svolávání valné hromady a zveřejnit návrh této smlouvy v Obchodním věstníku.

(4) Investiční fond je povinen akcie koupit nejpozději do jednoho měsíce ode dne následujícího po dni uplynutí závaznosti návrhu smlouvy o koupi akcií za cenu, která se rovná hodnotě vlastního jmění investičního fondu, připadajícího na jednu akcii. Cena musí být stanovena na základě účetní závěrky sestavené nebo schválené ke dni konání valné hromady, která rozhodla o změně předmětu podnikání. Závaznost návrhu smlouvy o koupi akcií nemůže být kratší než 1 měsíc a delší než 2 měsíce ode dne, kdy byl tento návrh smlouvy učiněn.

(5) Po splnění povinností stanovených v odstavci 3 a 4 požádá investiční fond Komisi o odejmutí povolení podle § 8.

(6) Po nabytí právní moci rozhodnutí Komise o odejmutí povolení ke vzniku investičního fondu je investiční fond povinen bez zbytečného odkladu podat soudu návrh na zápis změny v předmětu činnosti a změny obchodního jména v obchodním rejstříku.

(7) Změna předmětu podnikání nabývá účinnosti zápisem nového předmětu podnikání do obchodního rejstříku.

(1) Valná hromada investičního fondu může dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů rozhodnout o jeho přeměně na otevřený podílový fond.

(2) Valná hromada současně rozhodne, která investiční společnost bude otevřený podílový fond obhospodařovat, a uloží představenstvu:

a) odprodat movité a nemovité věci, pokud jsou v majetku investičního fondu,

b) splnit závazky investičního fondu,

c) ukončit smlouvy o tichém společenství, pokud byly jménem investičního fondu uzavřeny a trvají,

d) ukončit obhospodařovatelskou smlouvu, pokud byla uzavřena a

e) vypovědět nebo změnit depozitářskou smlouvu.

(3) K přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond je třeba povolení Komise. Rozhodnutí musí obsahovat výrok o odnětí povolení uděleného podle § 8 a výrok o udělení povolení podle § 9.

(4) K žádosti o povolení podle odstavce 3 investiční fond předloží:

a) notářský zápis z konání valné hromady,

b) písemný souhlas investiční společnosti, která bude otevřený podílový fond obhospodařovat,

c) projekt přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond, který musí obsahovat alespoň:

1. posouzení struktury cenných papírů, které jsou majetkem dosavadního investičního fondu, likvidity těchto cenných papírů a objem pohledávek investičního fondu, jejich návratnosti,

2. údaj, v jakém poměru budou vyměněny akcie investičního fondu za podílové listy otevřeného podílového fondu,

3. způsob výměny akcií za podílové listy a případné časové omezení jejich zpětného odkupu,

d) doklady

1. o odprodeji movitého a nemovitého majetku, který nemůže být v portfoliu podílového fondu,

2. o ukončení smluv o tichém společenství,

3. o ukončení obhospodařovatelské smlouvy, pokud byla uzavřena,

4. o ukončení nebo změně depozitářské smlouvy,

5. prohlášení představenstva, že byly splněny závazky investičního fondu,

6. účetní závěrka s vyjádřením auditora ke dni konání valné hromady.

(5) Přílohu k žádosti o povolení podle odstavce 3 tvoří dále statut nově vznikajícího podílového fondu, který může obsahovat ustanovení, kterým se znevýhodní odkupování podílových listů stanovením vyšší srážky po určitou dobu zpětného odkupu.

(6) Srážka podle odstavce 5 může být stanovena nejvýše na dobu 2 let a v prvním roce následujícím po dni přeměny investičního fondu nesmí překročit 20% a ve druhém roce 10% hodnoty podílového listu (§ 11 odst. 1).

(7) Výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku může být proveden pouze na základě pravomocného rozhodnutí Komise, kterým se podle odstavce 3 odnímá povolení ke vzniku investičního fondu.

(8) Dnem výmazu z obchodního rejstříku se akcionáři zaniklého investičního fondu stávají podílníky otevřeného podílového fondu a majetek investičního fondu přechází na podílníky otevřeného podílového fondu a stává se jejich společným majetkem.

(9) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek otevřeného podílového fondu, je povinna vyměnit akcie za podílové listy v souladu s projektem přeměny a předat podílníkům statut otevřeného podílového fondu, pokud jsou jí podílníci známi, nebo statut zveřejnit.

(1) V případě, že průměr posledních 12 diskontů vypočtených podle § 26 odstavce 2 přesáhl během prvních šesti měsíců od nabytí účinnosti zákona 40%, v období mezi sedmým a dvanáctým měsícem po nabytí účinnosti tohoto zákona 30% a kdykoliv po uplynutí roku od nabytí účinnosti tohoto zákona 25%, je investiční společnost nebo investiční fond povinen bez zbytečného odkladu informovat o této skutečnosti Komisi a bez zbytečného odkladu provést přeměnu uzavřeného podílového fondu nebo investičního fondu na otevřený podílový fond, pokud Komise nerozhodne jinak.

(2) Pokud Komise usoudí, že přeměna podle odstavce 1 je neúčelná z hlediska ochrany zájmů podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu, odejme investičnímu fondu povolení, které udělilo podle § 8 odst. 1 nebo povolení, které udělilo investiční společnosti podle § 9 odst. 1. Tato povolení odejme též, jestliže investiční společnost nebo investiční fond nesplní povinnosti uložené v odstavci 1.

(3) Pokud dojde k přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond podle odstavce 1, je investiční společnost, která tento fond obhospodařuje povinna učinit bez zbytečného prodlení opatření podle § 35h odst. 5,7,8 a projednat je s Komisí, která s nimi musí vyslovit souhlas.

(4) Pokud dojde k přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, je představenstvo investičního fondu povinno bez zbytečného prodlení učinit opatření podle § 35j odst. 2, odst. 4 písm. c) a d) bod 6 a odstavců 5 až 9 a projednat je s Komisí, která s nimi musí vyslovit souhlas.

(5) K přeměně uzavřeného podílového fondu nebo investičního fondu na otevřený podílový fond dochází dnem rozhodnutí, který byl jako den přeměny stanoven investiční společností nebo investičním fondem a odsouhlasen Komisí.

(1) Státnímu dozoru, který vykonává ministerstvo Komise, podléhá činnost vykonávaná podle tohoto zákona

a) investičními společnostmi,

b) investičními fondy,

c) zakladateli investičních společností a investičních fondů do vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,

d) členy představenstev a dozorčích rad investičních společností a investičních fondů,

e) prokuristy,

f) zaměstnanci investičních společností a investičních fondů,

g) osobami, které obstarávají vydávání akcií investičních fondů nebo vydávání podílových listů podílových fondů anebo vracení podílových listů,

h) depozitářem,

i) likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu,

j) nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního fondu,

k) akciové společnosti přeměněné podle § 35i tohoto zákona, a to za dobu, po kterou byly investičním fondem; státnímu dozoru podléhají tyto společnosti po dobu 10 let ode dne zápisu změny předmětu podnikání do obchodního rejstříku,

l) investiční společnosti a investiční fondy, kterým bylo odejmuto povolení udělené podle § 8 a vstoupily do likvidace, po dobu likvidace až do zániku společnosti.

(2) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno Komise povinna

a) dohlížet na dodržování právních předpisů v oblasti kolektivního investování a statutů fondů,

b) vydávat rozhodnutí podle tohoto zákona,

c) dbát na zajištění ochrany zájmů podílníků a akcionářů investičního fondu.

(3) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno Komise oprávněna požadovat od osob uvedených v odstavci 1 informace o jejich činnosti a listiny, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru.

(4) Ve věcech výkonu státního dozoru neupravených tímto zákonem se postupuje podle zákona o státní kontrole^6e).

(5) Ministerstvo je oprávněno Komise je oprávněna ukládat sankce stanovené tímto zákonem i osobám, jejichž činnost nepodléhá státnímu dozoru podle odstavce 1, pokud porušují povinnosti stanovené v § 4 odst. 3, § 7 odst. 5 a § 9 odst. 1, 4 a 5.

___________________

^6e) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Ministerstvo Komise vede seznam

a) investičních společností, podílových a investičních fondů,

b) nucených správců a likvidátorů.

(2) Seznamy vedené podle odstavce 1 uveřejňuje ministerstvo Komise nejméně jednou v průběhu každého kalendářního pololetí ve Finančním zpravodaji v Obchodním věstníku.

(1) Jestliže ministerstvo Komise při výkonu státního dozoru zjistí nedostatky v činnosti osob uvedených v § 36 odst. 1 spočívající zejména v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti, je oprávněno

a) uložit, aby investiční společnost, investiční fond nebo depozitář ve stanovené lhůtě zjednaly nápravu a současně aby informovaly ministerstvo ve stanovené lhůtě o přijatých opatřeních, která povedou ke zjednání nápravy, zejména může uložit, aby

1. byly vyměněny osoby v orgánech investiční společnosti a investičního fondu,

2. byla ukončena nepovolená činnost a byl obnoven právní stav,

3. bylo sníženo základní jmění investičního fondu z důvodu úhrady ztráty, pokud ztráta v rozporu se zákonem zůstala neuhrazena,

b) nařídit změnu obhospodařující investiční společnosti, změnu depozitáře nebo rozhodnout o nuceném převodu obhospodařování podílového fondu,

c) zavést nucenou správu,

d) rozhodnout o snížení základního jmění investičního fondu,

e) odejmout povolení, na základě něhož vznikla investiční společnost nebo vznikl investiční fond anebo byl vytvořen podílový fond.

(2) Vedle nebo místo opatření podle odstavce 1 může ministerstvo Komise uložit investiční společnosti nebo investičnímu fondu anebo depozitáři pokutu až do výše 10 milionů Kč.

(3) Jestliže ministerstvo Komise zjistí, že osoba, jejíž činnost nepodléhá státnímu dozoru, porušila povinnosti stanovené v § 4 odst. 3, § 7 odst. 5 a § 9 odst. 1, 4 a 5, uloží této osobě pokutu až do výše 10 milionů Kč.

(4) Jestliže ministerstvo zjistí, že investiční společnost nebo investiční fond neudržuje dostatečnou výši likvidních prostředků ve vztahu k příslibům učiněným akcionářům a podílníkům, uloží investiční společnosti nebo investičnímu fondu pokutu nebo této investiční společnosti nebo investičnímu fondu odejme povolení, na jehož základě vznikla investiční společnost nebo vznikl investiční fond anebo byl vytvořen podílový fond.

(4) Pokud Komise při výkonu státního dozoru zjistí, že osoby nepodléhající státnímu dozoru podle tohoto zákona porušily povinnosti uložené jim v § 24b, může jim uložit pokutu až do výše 10 mil. Kč. Kopii pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty zašle Komise emitentovi daného cenného papíru.

(5) Při ukládání opatření a sankcí podle odstavců 1, 2 a 3 ministerstvo Komise vychází zejména z povahy závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.

(6) Správní řízení, v němž se ukládají opatření a sankce podle odstavců 1, 2, 3 a 4, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodujících pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.

(1) Ministerstvo Komise může nařídit investičnímu fondu změnu obhospodařující investiční společnosti, jestliže zjistí, že obhospodařující investiční společnost neplní nebo neplnila své povinnosti v souladu s tímto zákonem a obhospodařovatelskou smlouvou. V rozhodnutí, jímž se změna obhospodařující investiční společnosti ukládá, musí být uvedeno, jaké povinnosti obhospodařující investiční společnost porušuje nebo porušila.

(2) Povinnou náležitostí obhospodařovatelské smlouvy je ujednání o tom, že smlouva zaniká jeden měsíc po právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.

(3) Ve lhůtě podle odstavce 2 musí investiční fond uzavřít s jinou investiční společností obhospodařovatelskou smlouvu o rozsahu poskytovaných služeb, pokud se nerozhodne, že bude nakládat se svým majetkem sám.

(1) Ministerstvo Komise může nařídit investiční společnosti nebo investičnímu fondu změnu depozitáře, jestliže zjistí, že depozitář neplní nebo neplnil své povinnosti v souladu s tímto zákonem. V rozhodnutí, jímž se změna depozitáře ukládá, musí být uvedeno, jaké povinnosti depozitář porušuje nebo porušil.

(2) Povinnou náležitostí depozitářské smlouvy je ujednání o tom, že smlouva zaniká jeden měsíc po právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.

(3) Investiční společnost nebo investiční fond musí ve lhůtě uvedené v odstavci 2 uzavřít s jinou bankou smlouvu o výkonu funkce depozitáře.

(1) Ministerstvo Komise může rozhodnout, že obhospodařování podílového fondu se převádí na jinou investiční společnost, jestliže

a) zjistí, že investiční společnost neplní nebo neplnila své povinnosti v souladu s tímto zákonem a statutem podílového fondu a jiná opatření uložená jí podle tohoto zákona nevedla k nápravě, nebo

b) jsou dány důvody podle § 35 odst. 3, nebo

c) odnímá investiční společnosti povolení, na jehož základě vznikla, nebo povolení, na jehož základě byl vytvořen podílový fond.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být uvedeno obchodní jméno a sídlo investiční společnosti, na niž má obhospodařování podílového fondu přejít. Tato investiční společnost musí dát k převzetí obhospodařování podílového fondu svůj písemný souhlas a prohlásit, že zachovává dosavadní statut podílového fondu s výjimkou změn týkajících se investiční společnosti.

(3) Do 30 dnů po právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 je investiční společnost, na niž přešlo obhospodařování podílového fondu, povinna uveřejnit změnu statutu vyplývající z převodu obhospodařování podílového fondu i se zdůvodněním nuceného převodu obhospodařování podílového fondu, a to způsobem, který určuje statut podílového fondu pro podávání zpráv podílníkům.

(1) Ministerstvo Komise může rozhodnout o zavedení nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu, jestliže jsou nebo byly v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu opakovaně nebo závažně porušovány právní povinnosti, zejména pokud

a) investiční společnost nebo investiční fond vykonává nebo vykonával činnost, kterou jim tento zákon nedovoluje, nebo

b) investiční společnost nebo investiční fond porušuje nebo porušoval ustanovení o omezení a rozložení rizika.

(2) Nucenou správu podle odstavce 1 lze zavést, jen pokud opatření a sankce uložené podle § 37 odst. 1 písm. a) a b) nevedly k nápravě, nebo i bez uložení těchto opatření a sankcí, jestliže jsou ohroženy byly poškozeny zájmy investorů a podílníků nebo akcionářů a hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) Ministerstvo Komise rozhodne o zavedení nucené správy, nesplní-li investiční fond povinnost uvedenou v § 37a odst. 3 a § 37b odst. 3.

(4) Nuceným správcem může být pouze makléř nebo auditor zapsaný do seznamu vedeného podle § 37m.

(1) V rozhodnutí o zavedení nucené správy musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště nuceného správce, výše odměny nuceného správce a její splatnost, důvody jejího zavedení a případné omezení činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2) K zavedení nucené správy dochází okamžikem, kdy je investiční společnosti nebo investičnímu fondu doručeno písemné rozhodnutí ministerstva Komise o zavedení nucené správy. Tímto dnem je zavedení nucené správy účinné vůči všem osobám. Opravný prostředek proti rozhodnutí, jímž se zavádí nucená správa, nemá odkladný účinek.

(3) Zavedením nucené správy přechází působnost představenstva a valné hromady s výjimkou uvedenou v odstavci 4 na nuceného správce. Nucený správce je povinen přijmout bezodkladně opatření ke zjednání nápravy a zajištění ochrany práv investorů.

(4) Nucený správce je vázán omezeními uvedenými v rozhodnutí o zavedení nucené správy. Nucený správce nesmí rozhodnout o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu a bez souhlasu valné hromady nemůže

a) dát návrh na prohlášení konkursu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu,

b) dát návrh na zahájení vyrovnávacího řízení.

(5) Nucený správce je povinen svolat valnou hromadu investiční společnosti nebo investičního fondu do dvou tří měsíců od zavedení nucené správy a předložit jí návrh na volbu osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu., které jsou zapotřebí ještě uskutečnit.

(1) Ministerstvo Komise jmenuje bez zbytečného odkladu nového nuceného správce, pokud

a) nucený správce zemře, nebo

b) nucený správce se vzdá své funkce písemným oznámením adresovaným ministerstvu, nebo

c) ministerstvo Komise nuceného správce odvolá.

(2) Nucený správce, který se vzdal funkce nebo byl odvolán ministerstvem, je povinen plnit povinnosti nuceného správce až do doby, kdy ministerstvo Komise jmenuje nového nuceného správce.

(3) Ministerstvo Komise odvolá nuceného správce, pokud porušuje své povinnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Odměna nuceného správce je placena z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu, v nichž byla nucená správa zavedena, a je nákladem investiční společnosti nebo investičního fondu na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob.

Nucená správa končí dnem, kdy nabude účinnosti volba nových osob do orgánů investiční společnosti nebo investičního fondu valnou hromadou, jež byla svolána nuceným správcem.

(1) Zavedení nucené správy, její ukončení a změny v osobě nuceného správce se zapisují do obchodního rejstříku.

(2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu poté, co rozhodnutí o zavedení nucené správy nabude právní moci, a návrh na povolení zápisu ukončení nucené správy podává nucený správce, jehož funkce zanikla podle § 37g, bez zbytečného odkladu po ukončení nucené správy.

(3) Návrh na výmaz osoby dosavadního nuceného správce a zápis nového nuceného správce podává nově jmenovaný nucený správce.

(4) Do obchodního rejstříku se zapisuje

a) den zavedení nucené správy,

b) jméno, příjmení a bydliště nuceného správce,

c) případná omezení činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu po dobu trvání nucené správy.

(1) Ministerstvo Komise může rozhodnout o snížení základního jmění investičního fondu, pokud nebyla uhrazena ztráta postupem stanoveným tímto zákonem a opatření podle § 37 odst. 1 písm. a) bodu 3 nevedlo k nápravě.

(2) Rozhodnutí ministerstva Komise podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí valné hromady a ministerstvo vykonává v tomto případě působnost, kterou svěřuje zákon valné hromadě.

(3) Základní jmění investičního fondu může ministerstvo Komise snížit nejvýše o částku ve výši neuhrazené ztráty investičního fondu podle odstavce 1.

(4) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 lze základní jmění snížit jen snížením jmenovité hodnoty akcií.

(5) V rozhodnutí o snížení základního jmění musí být uvedeno, o kolik se základní jmění investičního fondu snižuje, a lhůty, v nichž musí představenstvo splnit povinnosti směřující ke snížení jmenovité hodnoty akcií.

(6) Pokud ministerstvo rozhodlo Komise rozhodla o snížení základního jmění, zapisuje se do obchodního rejstříku pouze snížení základního jmění. Návrh na povolení zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku podává představenstvo do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí ministerstva Komise nabyde právní moci, a kopii návrhu na povolení zápisu odešle ve stejné lhůtě ministerstvu Komisi. Pokud představenstvo návrh na povolení zápisu snížení základního jmění ve stanovené lhůtě nepodá, podá jej ministerstvo Komisi.

(1) Ministerstvo Komise odejme povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu anebo povolení k vytvoření podílového fondu, pokud opatření podle § 37 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nevedla k nápravě, nebo i bez uložení těchto opatření, je-li to nezbytné v zájmu ochrany investorů a hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(2) Ministerstvo Komise může odejmout povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu anebo povolení k vytvoření podílového fondu, pokud

a) toto povolení bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných informací, nebo

b) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení.

Pokud ministerstvo Komise zjistí při výkonu státního dozoru, že členové představenstva, dozorčí rady, prokuristé nebo zaměstnanci anebo nucení správci či likvidátoři investiční společnosti nebo investičního fondu zaviněně, závažně nebo opětovně porušují anebo porušovali své povinnosti, uloží jim pokutu podle stupně závažnosti porušení právní povinnosti a formy zavinění až do výše 100 000 Kč.

(1) Správní řízení, v němž ministerstvo ukládá opatření a sankce podle tohoto zákona nebo jmenuje a odvolává nuceného správce anebo likvidátora, lze zahájit i doručením rozhodnutí ministerstva Komise, jímž se ukládá opatření nebo sankce dotčené osobě anebo jmenuje likvidátor nebo nucený správce.

(2) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Správu pokut vykonává finanční úřad místně příslušný podle zvláštního předpisu^6f).

___________________

^6f) § 4 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Nuceným správcem nebo likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu může být jmenován pouze makléř nebo auditor, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů a je uveden v seznamu nucených správců a likvidátorů vedeném ministerstvem Komisí.

(2) Do seznamu podle odstavce 1 zapíše ministerstvo Komise makléře a auditory doporučené příslušnými samosprávnými organizacemi, kteří jsou bezúhonní, plně způsobilí k právním úkonům, se zápisem do seznamu souhlasí a nebyli v posledních pěti letech z tohoto seznamu vyškrtnuti.

(3) Ministerstvo Komise vyškrtne ze seznamu vedeného podle odstavce 2

a) osobu, jejíž oprávnění k výkonu činnosti makléře nebo auditora zaniklo,

b) makléře nebo auditora, který se bez závažných důvodů vzdal funkce nuceného správce nebo likvidátora, do níž byl jmenován,

c) makléře nebo auditora, který v této funkci neplnil řádně své povinnosti,

d) makléře nebo auditora, který o to požádá.

(4) Zapsáním do seznamu podle odstavce 2 dává makléř a auditor souhlas s tím, aby byl jmenován nuceným správcem nebo likvidátorem jakékoliv investiční společnosti nebo jakéhokoliv investičního fondu.

(1) Investiční společnosti, podílové fondy jimi zřízené a investiční privatizační fondy zřízené podle zvláštních předpisů,7) investiční společnosti a podílové fondy vykonávající činnost na základě povolení podle zvláštních předpisů⁸⁾ se považují za investiční společnosti a investiční fondy podle tohoto zákona, jestliže uvedou své postavení a svou činnost do souladu s ním do šesti měsíců od nabytí jeho účinnosti, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Dosavadní zakladatel investičního privatizačního fondu může pro tento fond vykonávat činnost podle § 7 odst. 3 po dobu šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se zakladatel v této lhůtě nepřemění na investiční společnost podle § 4 až 7, musí činnost pro investiční privatizační fond ukončit.

(3) Smlouvu s depozitářem podle § 30 musí investiční privatizační fond a investiční společnost uzavřít nejpozději do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Statut fondu podle § 15 musí investiční privatizační fond nebo investiční společnost předložit příslušnému státnímu orgánu nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona bylo omezení a rozložení rizika jiné, než stanoví § 24, jsou investiční společnosti a investiční privatizační fondy povinny uvést nejpozději do 31. prosince 1993 omezení a rozložení rizika do souladu s ustanovením § 24.

(6) Jestliže investiční společnost nebo investiční privatizační fond nesplní ve stanovených lhůtách povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 5, příslušný státní orgán jim odejme vydaná povolení a podá soudu návrh na jejich zrušení.

(7) Ustanovení § 17 odst. 1 a 2 musí být splněno do 31. prosince 1993 nebo podle rozhodnutí příslušného státního orgánu.

(8) Investiční společnosti a investiční privatizační fondy vzniklé ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému státnímu orgánu, který vydal povolení k jejich činnosti, celkový počet smluv s obsahem příslibu na vyplacení určité částky po určité době, celkovou výši takto uplatnitelných investičních bodů²⁾ v příslušné privatizační vlně a celkovou peněžní výši takto uzavřených smluv. Pokud zákon České národní rady nebo zákon Slovenské národní rady do té doby určí příslušný státní orgán, učiní tyto investiční společnosti, investiční privatizační fondy a investiční fondy sdělení podle tohoto odstavce tomuto orgánu.

(9) Ustanovením § 27 tohoto zákona nejsou dotčeny již uzavřené smluvní vztahy mezi zakladateli nebo správci investičních privatizačních fondů a těmito fondy zřízenými podle zvláštních předpisů s tím, že tyto vztahy se musí uvést do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1993.

___________________

2) § 5 nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 69/1992 Sb.

7) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb. Nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., ve znění nařízení vlády ČSFR č. 69/1992 Sb.

8) § 14 odst. 2 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

(1) Ministerstvo upraví vyhláškou podrobná pravidla pro stanovení a placení odměny za výkon funkce nuceného správce a likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona.

(2) Ministerstvo může vyhláškou

a) stanovit podrobnější náležitosti povinného obsahu

1. obhospodařovatelské smlouvy,

2. depozitářské smlouvy,

b) stanovit, jaké údaje ze zpráv a informací podle § 26a odst. 4 Středisko cenných papírů uveřejňuje,

c) stanovit závazný obsah zpráv auditora o ověření účetní závěrky investiční společnosti, podílového fondu a investičního fondu,

d) určit, jaká další práva^8a) tvoří součást majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu včetně stanovení limitů pro tato práva podle § 24,

e) stanovit podrobnější pravidla kolektivního investování do devizových hodnot,

f) stanovit podrobněji, náhrada jakých výdajů je zahrnuta v úplatě obhospodařující investiční společnosti a depozitáře,

g) stanovit závaznou osnovu zprávy o hospodaření a informací podávaných podle § 25 a 26,

h) stanovit způsob a rozsah uveřejňování informací důležitých pro posouzení činnosti investiční společnosti a investičního fondu,

i) určit způsob plnění a prokázání povinnosti podle § 17 odst. 4.

(3) Investiční společnost a investiční fond jsou povinny uvést statuty fondů do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců ode dne jeho účinnosti.

(4) Investiční společnost, která má ke dni účinnosti tohoto zákona formu společnosti s ručením omezeným, je povinna přeměnit se na akciovou společnost do dvou let od účinnosti tohoto zákona.

(5) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona ve věcech ukládání opatření a sankcí se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(6) Správní řízení ve věcech vydání povolení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Ministerstvo poskytne účastníkům řízení přiměřenou lhůtu k doplnění nebo změně žádosti. Z těchto důvodů může také správní řízení na přiměřenou dobu přerušit.

(7) Osobám, které podléhají státnímu dozoru podle tohoto zákona, může ministerstvo uložit opatření a sankce stanovené tímto zákonem, pokud nebylo správní řízení ke dni účinnosti tohoto zákona zahájeno a osoby vykonávající státní dozor nevěděly o porušení povinnosti osobami, na něž se dozor vztahuje.

(8) Ustanovení § 35i, s výjimkou druhé věty odstavce 1, se vztahují i na investiční fondy, které na základě rozhodnutí valné hromady změnily předmět své činnosti, ale ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla tato změna zapsána do obchodního rejstříku. V těchto případech je prvním dnem lhůty uvedené v § 35i odst. 2 den nabytí účinnosti tohoto zákona.

(1) Investiční společnosti a investiční fondy vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona jsou povinny

a) uvést své statuty do souladu se zákonem o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění tohoto zákona, a to do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) zvýšit a plně splatit své základní jmění podle § 4 odst. 4 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

c) splnit podmínky stanovené v § 24 a § 24a zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění tohoto zákona, a to do 30. 6. 1999.

(2) Smlouvy o tichém společenství uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona zanikají k 31.12.1998, pokud nezanikly dříve.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.