§ 47
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon),
ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 591/1992
Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č.
303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona
č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona
č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,
zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.
94/1996 Sb. zákona č. 95/1996 Sb., zákona
č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona
č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb. a zákona
č. 79/1997 Sb. se mění a doplňuje
takto:
1. § 3 odst. 3 písm. k) zní:
"k) zacházení s návykovými látkami,
přípravky je obsahujícími a s některými
látkami používanými k výrobě
nebo zpracování návykových látek
podle zvláštního zákona22),"
2. Poznámka pod čarou č. 22 zní:
"22) zákon č...../.....Sb., o návykových
látkách a o změně a doplnění
některých dalších zákonů".
§ 48
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve znění zákona České
národní rady č. 210/1990 Sb., zákona
České národní rady č. 425/1990
Sb., zákona České národní rady
č. 548/1991 Sb., zákona České národní
rady č. 550/1991 Sb., zákona České
národní rady č. 590/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 15/1993
Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č.
307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu
Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., zákona
č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb. a zákona
č. 110/1997 Sb. se mění a doplňuje
takto:
§ 82 včetně poznámky pod čarou
č. 1 se vypouští.
§ 49
Zákon České národní rady č.
368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných
správními orgány České republiky,
ve znění zákona č. 72/1994 Sb., zákona
č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994, zákona
č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona
č. 160/1995 Sb., a zákona č. 301/1995 Sb.,
se mění a doplňuje takto:
1. V Sazebníku správních poplatků
se za položku 131 vkládá položka 131a,
která zní:
"Položka 131a
| a) | Povolení k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami, přípravky je obsahujícími a některými látkami používanými při výrobě nebo zpracování omamných nebo psychotropních látek | Kč 3 000 | |
b) | Povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících, některých látek používaných při výrobě nebo zpracování omamných nebo psychotropních látek a k vývozu pomocných látek | Kč 500 | |
c) | Povolení k vývozu nebo dovozu makoviny | Kč 500.". | |
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1999.
Příloha č. 4
k zákonu č..../... Sb.
| |||
| Brolamfetamin | DOB | 2-amino-l-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)propan | |
| DET | N,N-diethyltryptamin | ||
| Dimethoxyamfetamin | DMA | dl-2-amino-l-(2,5-dimethoxyfenyl)propan | |
| DMHP | 3-(l,2-dimethylheptyl)-l-hydroxy-7,8,9,lO-tetra-
hydro-6,6,9-trimethyl-6H-dibenzob,dpyran | ||
| DMT | N,N-dimethyltryptamin | ||
| 2,5-Dimethoxy- -4-ethylamfetamin | DOET | dl-2-amino-l-(2,5-dimethoxy-4-ethylfenyl)propan | |
| Eticyklidin | PCE | N-ethyl-l-fenylcyklohexylamin | |
| Etryptamin | 3-(2-aminobutyl)indol | ||
| Kathinon | ()-2-aminopropiofenon | ||
| (+)Lysergid | LSD, LSD-25 | (+)-N,N-diethyllysergamid (diethylamid kyseliny d-lysergové) | |
| Meskalin | 3,4,5-trimethoxyfenethylamin | ||
| Methkathinon | 2-(methylamino)-l-fenylpropan-l-on | ||
| 5-Methoxy-3,4- -methylendioxy- amfetamin | MMDA | 2-amino-l-(5-methoxy-3,4-methylendioxyfenyl)pro- pan | |
| 4-Methylaminorex | ()-cis-2-amino-5-fenyl-4-methyl-2-oxazolin |
| |||
| 3,4-Methylen-dioxy-
methamfetamin |
MDMA | l-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-methylaminopropan | |
| N-Ethyl MDA | ()-N-ethyl--methyl-3,4-(methylendioxy) fenethylamin | ||
| N-Hydroxy MDA | ()-N-methyl-3,4-(methylendioxy)fenethylhydroxylamin | ||
| Parahexyl | 3-hexyl-l-hydroxy-7,8,9,lO-tetrahydro-6,6,9-tri- methyl-6H-dibenzolb,dpyran | ||
| Para-methoxy- amfetamin | PMA | 2-amino-l-(4-methoxyfenyl)propan | |
| Psilocybin | N,N-dimethyl-0-fosforyl-4-hydroxytryptamin | ||
| Psilotsin Psilocin |
3-(2-dimethylaminoethyl)-4-hydroxyindol | ||
| Rolicyklidin | PHP, PCPY | l-(l-fenylcyklohexyl)pyrrolidin | |
| STP, DOM | 2-amino-l-(2,5-dimethoxy-4-methylfenyl)propan | ||
| Tenamfetamin | MDA | 2-amino-l-(3,4-methylendioxyfenyl)propan | |
| Tenocyklidin | TCP | l-l-(2-thienyl)cyklohexylpiperidin | |
| THC | Tetrahydrokanabinoly, všechny izomery: 6a(lOa), 6a(7), 7, 8, lO, 9(ll) a jejich stereochemické varianty | ||
| Trimethoxy- amfetamin | TMA | dl-2-amino-l-(3,4,5-trimethoxyfenyl)propan |
Včetně solí látek uvedených
v této skupině ve všech případech,
kdy existence takových solí je možná.
Příloha č. 5
k zákonu č..../... Sb.
| |||
| Amfetamin | ()-2-amino-l-fenylpropan | ||
| Dexamfetamin | (+)-2-amino-l-fenylpropan | ||
| Fencyklidin | l-(l-fenylcyklohexyl)piperidin | ||
| Fenetylin | dl-3,7-dihydro-l,3-dimethyl-7-2-(l-methyl-2-
fenylethyl)aminoethyl-lH-purin-2,6-dion | ||
| Fenmetrazin | 2-fenyl-3-methylmorfolin | ||
| Levamfetamin | l-2-amino-l-fenylpropan | ||
| Levometamfetamin | 1-1-fenyl-2-methylaminopropan | ||
| Meklokvalon | 3-(o-chlorfenyl)-2-methyl-4(3H)-chinazolinon | ||
| Methakvalon | 2-methyl-3-o-tolyl-4(3H)-chinazolinon | ||
| Metamfetamin | (+)-l-fenyl-2-methylaminopropan | ||
| Metamfetamin racemát | ()-1-fenyl-2-methylaminopropan | ||
| Methylfenidát | methylester kyseliny 2-fenyl-2-(2-piperidyl)octové | ||
| Sekobarbital | 5-allyl-5-(l-methylbutyl)barbiturová kyselina | ||
| delta-9-THC | 9 tetrahydrokanabinol a jeho steriochemické varianty | ||
| Zipeprol | -(-methoxybenzyl)-4-(-methoxyfenethyl)-l- -piperazinethanol |
Včetně solí látek uvedených
v této skupině ve všech případech,
kdy existence takových solí je možná.
Příloha č. 6
k zákonu č..../... Sb.
| |||
| Amobarbital | 5-ethyl-5-(3-methylbutyl)barbiturová kyselina | ||
| Buprenorfin | 2l-cyklopropyl-7-a-[(S)-l-hydro-l,2,2-trimethyl
propyl]-6,l4-endo-ethano-6,7,8,l4-tetrahydro- oripavin | ||
| Butalbital | 5-allyl-5-isobutylbarbiturová kyselina | ||
| Cyklobarbital | 5-(l-cyklohexen-l-yl)-5-ethylbarbiturová kyselina | ||
| Flunitrazepam | l,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-l-methyl-7-nitro- -2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Glutethimid | 2-ethyl-2-fenylglutarimid | ||
| Kathin | D-threo-2-amino-l-hydroxy-l-fenylpropan | ||
| Pentazocin | 6,ll-dimethyl-l,2,3,4,5,6-hexahydro-3-(3-methyl- -2-butenyl)-2,6-methano-3-benzazocin-8-ol | ||
| Pentobarbital | 5-ethyl-5-(l-methylbutyl)barbiturová kyselina |
Včetně solí látek uvedených
v této skupině ve všech případech,
kdy existence takových solí je možná.
Příloha č. 7
k zákonu č..../... Sb.
|
| |||
| Allobarbital | 5,5-diallylbarbiturová kyselina | ||
| Alprazolam | 6-fenyl-8-chlor-l-methyl-4H-s-triazolo4,3-a-
l,4benzodiazepin | ||
| Amfepramon | 2-(diethylamino)propiofenon | ||
| Aminorex | 2-amino-5-fenyl-2-oxazolin | ||
| Barbital | 5,5-diethylbarbiturová kyselina | ||
| Benzfetamin | N-benzyl-N,-dimethylfenethylamin | ||
| Bromazepam | 7-brom-l,3-dihydro-5-(2-pyridyl)-2H-l,4- benzodiazepin-2-on | ||
| Brotizolam | 2-brom-4-(o-chlorfenyl)-9-methyl-6H- thieno3,2-f-s-triazolo4,3-a[1,4]diazepin | ||
| Butobarbital | 5-butyl-5-ethylbarbiturová kyselina | ||
| Delorazepam | l,3-dihydro-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)-2H-l,4-
-benzodiazepin-2-on | ||
| Diazepam | l,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-l-methyl-2H-l,4- -benzodiazepin-2-on | ||
| Estazolam | 6-fenyl-8-chlor-4H-s-triazolo-4,3-a l,4 benzodiazepin | ||
| Ethinamát | l-ethinylcyklohexanolkarbamát | ||
| Ethchlorvynol | 3-ethyl-l-chlor-l-penten-4-in-3-ol | ||
| Ethylamfetamin | dl-2-ethylamino-l-fenylpropan | ||
| Ethylloflazepát | ethyl 2,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-7-chlor- -2-oxo-lH-l,4-benzodiazepin-3-karboxylát | ||
| Fendimetrazin | (+)-3,4-dimethyl-2-fenylmorfolin |
| |||
| Fenkamfamin | dl-2-ethylamino-3-fenylbicyklo2,2,lheptan | ||
| Fenobarbital | 5-ethyl-5-fenylbarbiturová kyselina | ||
| Fenproporex | dl-2-(2-kyanethylamino)-l-fenylpropan | ||
| Fentermin | l,l-dimethylfenethylamin | ||
| Fludiazepam | l,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-7-chlor-l-methyl-
-2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Flurazepam | l-2-(diethylamino)ethyl-l,3-dihydro-5-(o- -fluorfenyl)-7-chlor-2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Halazepam | l,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-l-(2,2,2-trifluor- ethyl)-2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Haloxazolam | lO-brom-llb-(o-fluorfenyl)-2,3,7,llb-tetrahy- drooxazolo3,2-d l,4benzodiazepin-6(5H)-on | ||
| Chlordiazepoxid | 5-fenyl-7-chlor-2-methylamino-3H-l,4-benzo-diazepin-4-oxid | ||
| Kamazepam | l,3-dihydro-3-hydroxy-5-fenyl-7-chlor-l-methyl- -2H-l,4-benzodiazepin-2-on dimethylkarbamát (ester) | ||
| Ketazolam | 8,l2b-dihydro-2,8-dimethyl-l2b-fenyl-ll-chlor-4H- -l,3oxazino3,2-d l,4benzodiazepin-4,7-(6H)- -dion | ||
| Klobazam | 5-fenyl-7-chlor-l-methyl-lH-l,5-benzodiazepin- -2,4(3H,5H)-dion | ||
| Klonazepam | l,3-dihydro-5-(o-chlorfenyl)-7-nitro-2H-l,4-benzo- diazepin-2-on | ||
| Klorazepát | 2,3-dihydro-2,2-dihydroxy-5-fenyl-7-chlor-lH- -l,4-benzodiazepin-3-karboxylová kyselina | ||
| Klotiazepam | l,3-dihydro-7-ethyl-5-(o-chlorfenyl)-l-methyl-2H- -thieno2,3-e l,4diazepin-2-on |
| |||
| Kloxazolam | lO-chlor-llb-(o-chlorfenyl)-2,3,7,llb-tetra-
hydrooxazolo3,2-d l,4benzodiazepin-6(5H)-on | ||
| Lefetamin | SPA | ()-l,2-difenyl-l-dimethylaminoethan | |
| Loprazolam | 2,4-dihydro-6-(o-chlorfenyl)-2-(4-methyl-l- -piperazinyl)methylen-8-nitro-lH-imidazo- l,2-a l,4benzodiazepin-l-on | ||
| Lorazepam | l,3-dihydro-3-hydroxy-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)- -2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Lormetazepam | l,3-dihydro-3-hydroxy-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)- -l-methyl-2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Mazindol | 2,5-dihydro-5-(p-chlorfenyl)-3H-imidazo2,l-- isoindol-5-ol) | ||
| Medazepam | 2,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-l-methyl-lH-l,4- -benzodiazepin | ||
| Mefenorex | dl-2-(3-chlorpropylamino)-l-fenylpropan | ||
| Meprobamát | 2-methyl-2-(l-propyl)-l,3-propandiol dikarbamát | ||
| Mesokarb | 3-(-methylfenethyl)-N- (fenylkarbamoyl)sydnonimin | ||
| Methylfenobarbital | 5-ethyl-5-fenyl-l-methylbarbiturová kyselina | ||
| Methyprylon | 3,3-diethyl-5-methylpiperidin-2,4-dion | ||
| Midazolam | 8-chlor-6-(o-fluorfenyl)-l-methyl-4H-imidazo- l,5-a l,4benzodiazepin | ||
| Nimetazepam | l,3-dihydro-5-fenyl-l-methyl-7-nitro-2H-l,4- -benzodiazepin-2-on | ||
| Nitrazepam | l,3-dihydro-5-fenyl-7-nitro-2H-l,4-benzodiazepin- -2-on | ||
| Nordazepam | l,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-2H-l,4-benzodiazepin- -2-on |
| |||
| Oxazepam | l,3-dihydro-5-fenyl-3-hydroxy-7-chlor-2H-l,4-
-benzodiazepin-2-on | ||
| Oxazolam | llb-fenyl-lO-chlor-2-methyl-2,3,7,llb-tetrahydro- oxazolo3,2-d l,4benzodiazepin-6(5H)-on | ||
| Pemolin | 5-fenyl-2-imino-4-oxazolidinon | ||
| Pinazepam | l,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-l-(2-propinyl)-2H- -l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Pipradrol | difenyl(2-piperidyl)methanol | ||
| Prazepam | l-cyklopropylmethyl-l,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor- -2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Pyrovaleron | dl-l-(4-methylfenyl)-2-(l-pyrrolidinyl)-l-pentanon | ||
| Sekbutabarbital | 5-ethyl-5-(l-methylpropyl)barbiturová kyselina | ||
| Temazepam | l,3-dihydro-5-fenyl-3-hydroxy-7-chlor-l-methyl- -2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Tetrazepam | 5-(l-cyklohexenyl)-l,3-dihydro-7-chlor-l-methyl- -2H-l,4-benzodiazepin-2-on | ||
| Triazolam | 8-chlor-6-(o-chlorfenyl)-l-methyl-4H-s-triazolo- 4,3-a l,4benzodiazepin | ||
| Vinylbital | 5-(l-methylbutyl)-5-vinylbarbiturová kyselina |
Včetně solí látek uvedených
v této skupině ve všech případech,
kdy existence takových solí je možná.
Příloha č.8
k zákonu č..../... Sb.
| a/ Difenoxin b/ Síran atropinia | Množství difenoxinu nesmí přesáhnout v jedné tabletě, kapsli, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě 0,5 mg. Množství síranu atropinia musí být nejméně 5 % na jednu tabletu, kapsli, ampuli, čípek, popř. jinou lékovou formu. |
| a/ Difenoxylát b/ Síran atropinia | Množství difenoxylátu nesmí přesáhnout v jedné tabletě, kapsli, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě 2,5 mg. Množství síranu atropinia musí být nejméně 1 % v jedné tabletě, kapsli, ampuli, čípku, popř. v jiné lékové formě. |
| jednu z omamných látek Acetyldihydrokodein Dihydrokodein Ethylmorfin Folkodin Kodein Nikodikodin Nikokodin Norkodein | Množství omamné látky 1. v jedné tabletě, kapsli, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě nesmí přesáhnout 100 mg, 2. v roztoku nesmí být vyšší než 2,5 %. |
| Dextropropoxyfen | a/ Množství 1. dextropropoxyfenu nesmí přesáhnout 135 mg v jedné tabletě, kapsli, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě, 2. v roztoku nesmí být vyšší než 2,5 %, b/ nesmí obsahovat žádnou psychotropní látku. |
| a/ Propiram b/ Methylceluloza |
Množství propiramu nesmí přesáhnout 100 mg v jedné tabletě, kapsli, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě. Množství methylcelulozy v přípravku musí být nejméně stejné nebo vyšší než propiramu. |
| Jinou látku s výjimkou omamné látky. |
Včetně homeopaticky vyrobených přípravků,
jejichž stupeň ředění je vyšší
než D6 nebo CH5.
Příloha č. 9
k zákonu č..../... Sb.
| Efedrin | a/ (1R,2S)-2-methylamino-1-fenyl-1-propanol,
b/ (1S,2R)-2-methylamino-1-fenyl-1-propanol, c/ racemická směs látek uvedených pod písmenem a/, b/ |
| Ergometrin | N-[1-(hydroxymethyl)ethyl]amid D-lysergové kyseliny |
| Ergotamin | 5´a-benzyl-12´-hydroxy-2´-methyl-3´,6´,18-ergotamantrion |
| Kyselina lysergová | kyselina (8b)-9,1O-didehydro-6-methylergolin-8-karboxylová |
| Pseudoefedrin | a/ (1R,2R)-2-methylamino-1-fenyl-1-propanol,
b/ (1S,2S)-2-methylamino-1-fenyl-1-propanol, c/ racemická směs látek uvedených pod písmenem a/, b/ |
| Fenylaceton | 1-fenyl-2-propanon |
| Isosafrol (cis+trans forma) | 1,2-(methylendioxy)-4-propenylbenzen (směs cis+trans forma) |
| N-acetylantranilová kyselina | kyselina 2-acetamidobenzoová |
| 3,4-methylendioxyfenyl-2- -propanon |
3,4-methylendioxyfenyl-2-propanon |
| Piperonal | 1,3-benzodioxol-5-karbaldehyd |
| Safrol | 4-allyl-1,2-methylendioxybenzen |
Včetně solí ve všech případech,
kdy existence takových solí je možná.
Příloha č. 10
k zákonu č..../... Sb.
| |
| Kyselina antranilová | kyselina 2-aminobenzoová |
| Kyselina fenyloctová | kyselina fenyloctová |
| Piperidin | hexahydropyridin |
| Aceton | 2-propanon |
| Anhydrid kyseliny octové | acetanhydrid |
| Ether | diethylether |
| Kyselina chlorovodíková | kyselina chlorovodíková |
| Kyselina sírová | kyselina sírová |
| Manganistan draselný | manganistan draselný |
| Methylethylketon | 2-butanon |
| Toluen | methylbenzen |
Včetně solí uvedených látek
ve všech případech, kdy existence takových
solí je možná, s výjimkou solí
kyseliny chlorovodíkové a kyseliny sírové.
Zacházení o omamnými a psychotropními
látkami upravuje nařízení vlády
ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých
jiných látkách škodlivých zdraví,
ve znění pozdějších předpisů.
Tímto způsobem byly v našem právním
řádu promítnuty závazky vyplývající
z Jednotné úmluvy o omamných látkách
z roku 1961 ve znění Protokolu o změnách
Jednotné úmluvy o omamných látkách
(vyhláška Ministerstva zahraničních
věcí č. 47/1965 Sb. a sdělení
Federálního ministerstva zahraničních
věcí č. 458/1991 Sb.), Úmluvy o psychotropních
látkách (vyhláška Federálního
ministerstva zahraničních věcí č.
62/1989 Sb.) a Úmluvy Organizace spojených národů
proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními
látkami (sdělení Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 462/1991
Sb.
Platná právní úprava je zastaralá
a nevyhovující z hlediska platného ústavního
řádu, mezinárodních závazků
České republiky a svobody podnikání
v naší zemi.
Kompetence příslušných úřadů
k povolování zacházení s návykovými
látkami a k jejich vývozu a dovozu je založena
toliko podzákonným předpisem, takže
neodpovídá čl. 26 odst. 2 Listiny základních
práv a svobod, podle níž lze podmínky
a omezení pro výkon určitých činností
stanovit zákonem.
Platná právní úprava neupravuje na
úrovni zákona problematiku zacházení
s látkami, z nichž jsou nedovoleně vyráběny
návykové látky (prekursory), a s látkami,
které jsou používány při nedovolené
výrobě návykových látek (pomocné
látky). Dovoz a vývoz těchto látek
je upraven pouze ve vyhlášce bývalého
Federálního ministerstva zahraničního
obchodu (dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu) č.
560/1991 Sb., o podmínkách vydávání
úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších
předpisů. V právním řádu
nejsou až na uvedenou vyhlášku č. 560/1991
Sb. a příslušná ustanovení trestního
a přestupkového zákona promítnuty
závazky vyplývající z Úmluvy
OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními
látkami. Za tento legislativní stav je Česká
republika opakovaně a tvrdě kritizována v
orgánech OSN a Evropské unie.
Nařízení vlády ČSR č.
192/1988 Sb., je plně poplatné době svého
vzniku a odráží vztahy ve státem vlastněné
a státem detailně dirigované ekonomice. Postrádá
proto administrativní nástroje ke splnění
závazků vyplývajících z uvedených
mezistátních smluv, neboť plnění
těchto závazků bylo v komunistické
ekonomice zajišťováno interní cestou přímého
řízení podniků a nikoli cestou regulace
právními normami. V podmínkách svobodného
podnikání však nejsou nástroje přímého
řízení ekonomických subjektů
státem použitelné.
Současná právní úprava je překonána
i z hlediska struktury právního řádu,
neboť ani předpisy Evropské unie, ani modelová
legislativa Organizace spojených národů neupravují
společně problematiku návykových látek
a jedů, jak je tomu v nařízení vlády
ČSR č. 192/1988 Sb.
Nutnost přijetí nové komplexní právní
úpravy zacházení a obchodování
s návykovými látkami a prekursory vyplývá
i z nutnosti vytvoření účinných
právních nástrojů proti akcelerujícímu
nezákonnému obchodu s návykovými látkami,
který má závažné zdravotní
a sociální důsledky především
v důsledku šíření narkomanie
mezi mládeží.
Předložený návrh zákona představuje
důsledné zapracování mezinárodních
závazků České republiky do našeho
právního řádu. To se týká
nejen navrhovaných povolovacích a registračních
procedur, ale i navrhovaných ohlašovacích povinností,
které všechny slouží ke shromažďování
údajů, jež je Česká republika
povinna sdělovat mezinárodním institucím.
K přípravě návrhu zákona bylo
použito modelové legislativy Organizace spojených
národů (Model Legislation z června 1992 vypracované
Světovou zdravotnickou organizací - Program OSN
pro kontrolu drog). Dále bylo využito směrnic
Evropské unie - nařízení Rady Evropských
společenství č. 3677/90 z 13. prosince 1990,
nařízení Rady Evropských společenství
č. 900/92 z 31. března 1992, nařízení
Komise Evropských společenství č.
3769/92 z 21. prosince 1992, směrnice Rady Evropských
společenství č. 109/92 z 14. prosince 1992
a nařízení Komise Evropských společenství
č. 2959/93 z 27.října 1993.
Při přípravě návrhu zákona
byla sledována zásada minimalizovat normativní
obsah projekce mezinárodněprávních
závazků do vnitrostátního právního
řádu. Ačkoli návrh zákona představuje
složitý normativní systém, který
je k důslednému splnění mezinárodních
závazků nezbytný, legislativní vyjádření
v podobě zákonných norem nebylo zpracováno
u těch povinností, které lze plnit exekutivní
činností výkonné moci na základě
stávajícího právního řádu.
Návrh zákona tvoří organický
celek s návrhy prováděcích předpisů.
Počet a rozsah prováděcích předpisů
byl omezen na nezbytné minimum. Předpokládá
se vydání dvou prováděcích
předpisů. Prvním je nařízení
vlády, které provádí nutné
změny prováděcích předpisů
vyvolané tímto zákonem. Druhým je
vlastní prováděcí vyhláška
Ministerstva zdravotnictví k tomuto zákonu. Prováděcí
vyhláška obsahuje úpravy některých
záležitostí, u kterých se očekávají
častější změny, vyvolané
především změnou obsahu závazků
ČR z mezistátních smluv. Prováděcí
předpisy ovšem přísně dodržují
zásadu, že povinnosti lze ukládat jedině
zákonem.
Návrh zákona je koncipován s ohledem na dosažení
určité stability zákonné úpravy
a proto se jeho legislativní koncepce snaží
vyvarovat situací, které by vedly k častým
změnám zákona. Určité záležitosti
jsou takto řešeny přesunutím do prováděcích
předpisů, ale toto řešení nebylo
možno použít u seznamů obsahujících
výčty návykových látek, přípravků,
prekursorů a pomocných látek. Vymezení
těchto látek představuje vymezení
"podmínek a omezení" pro podnikání
a proto musí být v souladu s Ústavní
listinou provedeno zákonem.
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy
je dodržování povinností zajištěno
administrativními sankcemi. Administrativní sankce
podle dosavadní právní úpravy nebylo
možno ukládat, přičemž trestně
právní postih byl za situace, kdy povinnosti byly
porušovány právnickými osobami, obtížně
uplatnitelný především z důvodů
problémů při dokazování zavinění
jednotlivých fyzických osob.
Předložený návrh zákona je v
souladu s mezinárodními závazky České
republiky a je kompatibilní s právem států
Evropské unie. Předložený návrh
zákona neřeší otázku trestnosti
užívání omamných látek,
v níž se právní úpravy států
Evropské unie značně odlišují,
ale otázky oprávnění k výrobě
návykových látek a podmínek obchodování
s nimi, kde je právní úprava států
Evropské unie zásadně jednotná s ohledem
na Jednotnou úmluvu o omamných látkách,
Úmluvu o psychotropních látkách a
Úmluvu Organizace spojených národů
proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními
látkami.
Vydání nové právní úpravy
v oblasti omamných jedů je významným
zahraničně politickým zájmem České
republiky, neboť nejvýznamnější
zahraničně političtí partneři
České republiky považují dodržování
mezinárodních závazků v těchto
záležitostech za důležitou součást
hodnocení serióznosti České republiky
a jejího mezinárodního kreditu. To platí
především o vládě Spojených
států amerických a o členských
zemích Evropské unie.
Předložený návrh nevyvolává
nároky na státní rozpočet ani na zvýšení
počtu pracovníků orgánů státní
správy a městských a obecních úřadů.
Mírné zvýšení administrativní
pracnosti přinese regulace zacházení a obchodování
s prekursory, která dnes vyjma dovozních a vývozních
licencí Ministerstva průmyslu a obchodu není
upravena. Návrh naopak přináší
snížení administrativní zátěže
a tím i režijních nákladů u výrobců
a distributorů návykových látek (což
jsou s ohledem na možnosti užití návykových
látek především výrobci a distributoři
léčiv). Podstatně se zjednodušují
požadavky na prokazování způsobilosti
k zacházení s návykovými látkami
a nechává se na uvážení provozovatele,
aby sám podle svých poměrů rozhodoval,
jak zajistí splnění svých zákonných
povinností ohledně způsobilosti svých
zaměstnanců k zacházení s návykovými
látkami. To ve svých důsledcích může
zvýšit konkurenceschopnost českých výrobců
a distributorů.
k § 1
Právní obsah pojmu "zacházení"
vyplývá z § 3 návrhu zákona.
Vyčlenění některých prekursorů
z právního režimu zákona vychází
ze skutečnosti, že některé prekursory
jsou často používanými chemikáliemi
při nejrůznějších výrobách,
kdy z technologických důvodů nepřichází
jejich zneužití v úvahu, a proto není
rozumné ani spravedlivé tyto činnosti svazovat
přísnými pravidly tohoto zákona. Uvedená
úvaha je promítnuta rovněž v čl.
12 odst. 14 Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu
s omamnými a psychotropními látkami, který
vyvazuje některé prekursory z právního
režimu této úmluvy. Samostatná úprava
pěstování máku, konopí a koky
vychází ze skutečnosti, že samotné
tyto rostliny sice nejsou návykovými látkami,
jak jsou vymezeny v mezinárodních smlouvách
i v návrhu tohoto zákona, ale z mezinárodních
smluv vyplývá řada povinností ke kontrole
a omezování jejich pěstování
jakožto nejběžnějších surovin
pro výrobu omamných látek.
k § 2
Použité definice pojmů vycházejí
z Jednotné úmluvy o omamných látkách
a z Úmluvy o psychotropních látkách.
k § 3
Definice zacházení s návykovými látkami,
jakož i obecný právní režim zacházení
s návykovými látkami vychází
z činností, u kterých se vyžaduje státní
regulace podle Jednotné úmluvy o omamných
látkách a Úmluvy o psychotropních
látkách. Pojem zacházení je koncipován
tak, aby zahrnoval nejen vlastní fyzické zacházení
s návykovými látkami, přípravky
a prekursory, ale aby zahrnoval rovněž právní
vztahy při tom vznikající. Tím se
sleduje minimalizace právního prostoru pro obchodování
s předmětnými látkami bez úředního
povolení a pro obcházení zákona.
k § 4
Povolení k zacházení je základním
právním nástrojem administrativní
regulace zacházení s návykovými látkami,
přípravky a prekursory.
k § 5, 6
V praxi existuje řada případů, kdy
není rozumné ani spravedlivé vyžadovat
k zacházení s návykovými látkami,
přípravky a prekursory úřední
povolení vydávané za přísných
podmínek. Opačný přístup by
znamenal velkou administrativní zátěž
pro státní orgány a uvedené případy
zacházení bez povolení jsou tolerovány
i dosavadní praxí (byť oprávnění
k zacházení bez povolení není v některých
případech podle dosavadní právní
úpravy jednoznačné nebo se musí složitě
vyvozovat např. z okolností vylučujících
protiprávnost. V navrhovaných případech
zacházení bez povolení je odpovědný
a kvalifikovaný přístup k návykovým
látkám zabezpečován buďto osobním
statusem oprávněných osob, které musí
svoji kvalifikaci a způsobilost dostatečně
prokazovat podle jiných právních předpisů
(např. lékaři, lékárníci,
veterináři), nebo systémem vnitřním
organizačních předpisů a kvalifikačních
požadavků (ve veřejné správě
a v justici, v armádě a v bezpečnostních
složkách). Všechny uvedené případy
zacházení bez povolení jsou v souladu s obsahem
příslušných mezinárodních
smluv.
k § 7
Vymezení případů zacházení
bez povolení je taxativní. Nelze vyloučit,
že v budoucnu se objeví nové případy,
kdy vyžadovat povolení k zacházení by
nebylo rozumné ani spravedlivé, např. v důsledku
vývoje nových výrobků a technologií,
změny mezinárodních smluv apod. Aby v těchto
případech nebylo třeba měnit zákon,
umožňuje se Ministerstvu zdravotnictví stanovit
vyhláškou, že povolení k zacházení
se nevyžaduje.
k § 8
Z příslušných mezinárodních
smluv vyplývá, že mezinárodní
organizace mohou stanovit pro ČR limity výroby a
spotřeby návykových látek. Právní
konstrukce povolení k zacházení musí
rovněž znemožnit zneužití institutu
povolení k zacházení k obcházení
tohoto zákona. Proto se navrhuje velmi přísný
právní režim s vysokou mírou správního
uvážení rozhodovacího orgánu,
t.j. Ministerstva zdravotnictví. Atributem tohoto přísného
právního režimu je především
omezená doba platnosti povolení, absence právního
nároku na vydání povolení, nepřevoditelnost
povolení a možnost stanovit limit výroby (tato
možnost je výslovně zakotvena např.
v čl. 29 odst. 2 písm. c) Jednotné úmluvy
o omamných látkách, je doporučována
v modelové legislativě OSN a je např. zakotvena
i v obdobném zákonu Spolkové republiky Německo).
S ohledem na charakter podnikání v oblasti návykových
látek se stanoví i určité osobní
předpoklady pro osobu podnikatele nebo fyzických
osob jednajících za podnikatele-právnickou
osobu. Cílem je především zamezit pronikání
struktur organizovaného zločinu do legálního
podnikání s omamnými jedy.
K zabezpečení legislativního rámce
pro účinné vymáhání
povinností stanovených tímto zákonem
se přiznává Ministerstvu zdravotnictví
právo odejmout vydané povolení k zacházení.
k § 9
Institut odpovědné osoby má zajistit individuální
odpovědnost fyzických osob za činnost podnikatelů
(podnikatelem je podle obchodního zákoníku
i právnická osoba, např. obchodní
společnost). Materie upravovaná tímto zákonem
je dostatečně konkrétní na to, aby
bylo možno stanovit konkrétní práva
a povinnosti odpovědné osoby a podnikatele ve vztahu
k odpovědné osobě (na rozdíl např.
od živnostenského zákona).
k § 10-13
V podstatě se přebírá dosavadní
právní úprava, která plní mezinárodní
závazky České republiky. Na rozdíl
od mezinárodních smluv se ponechává
u označení receptů podle § 13 tradiční
modrý pruh, přičemž tuto odchylku příslušné
mezinárodní smlouvy umožňují.
k § 14
Ke zneškodnění návykových látek
u osob zabývajících se likvidací odpadů
nebude vyžadováno povolení k zacházení
podle tohoto zákona a bude postačovat povolení
podle předpisů o odpadech, pokud nebude odpad obsahující
návykové látky, přípravky nebo
prekursory před zneškodněním skladován
u osoby, která likvidaci odpadů provádí.
Při skladování by již povolení
k zacházení bylo nutné. Úřední
asistence u likvidace vychází z potřeby důsledného
monitorování pohybu návykových látek,
přípravků a prekursorů, které
je i povinností vyplývající z příslušných
mezinárodních smluv. Při likvidaci léčiv
obsahujících návykové látky
je dostatečnou reglementací platná úprava
ve věcech zacházení s léčivy,
takže není třeba upravovat tuto otázku
samostatně tímto zákonem.
k § 15
Jedná se o zákazy převzaté z Jednotné
úmluvy o omamných látkách a z Úmluvy
o psychotropních látkách. Zákaz předávání
lysohlávky vychází z domácích
poměrů, v nichž je tato houba obsahující
návykovou látku často zneužívána
k poškozování vlastního zdraví.
k § 16
Pomocné látky jsou v mnoha případech
běžné produkty těžkotonážní
chemie, které mají velmi rozsáhlé
použití v nejrůznějších
výrobách, ale i v domácnostech (např.
kyselinu sírovou, kyselinu chlorovodíkovou, aceton
nebo toluen lze běžně koupit v každé
drogerii). Proto je reglementace omezena pouze na monitorování
výroby a na zahraniční obchod (k tomu viz
čl. 12 Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu
s omamnými a psychotropními látkami). K důslednému
uplatňování ohlašovacích povinností
je nutno zabezpečit, aby kompetentní orgán
měl informace o výrobcích pomocných
látek. Tuto informaci nelze získat cestou živnostenských
úřadů, neboť příslušná
živnost je příliš široká a
nelze z ní postihnout, jaké chemikálie se
v rámci této živnosti vyrábějí.
Byla zvažována varianta vytvoření zvláštní
živnosti pro výrobu pomocných látek,
ale navržená varianta jednorázové registrace
je administrativně mnohem jednodušší jak
pro výrobce, tak i pro úřady.
k § 17
V zásadě se přebírá dosavadní
právní úprava s tím, že podmínky
bezúhonnosti se stanoví obdobně jako v novém
zákonu o léčivech (č.79/1997 Sb.).
Přísná hranice trestní bezúhonnosti
je motivována snahou ztížit zapojení
struktur organizovaného zločinu do legálního
podnikání v oblasti návykových látek.
k § 18
Ke splnění této povinnosti se nestanoví
žádná úřední ani jiná
závazná procedura, protože návykových
látek jsou řádově stovky a u mnoha
z nich nebyla dosud vyvinuta spolehlivá a dostupná
metoda ke zjišťování jejich přítomnosti
v lidském organismu. Jedná se tedy v podstatě
o ustanovení preventivního charakteru, jehož
dodržování nebude ze strany úřadů
průběžně kontrolováno. Bude věcí
podnikatele, aby si sám vhodnými prostředky
zajistil splnění této povinnosti, přičemž
její nedodržení bude následně
stíháno tvrdými sankcemi (pokuty, odejmutí
povolení apod.).
k § 19
Kromě výslovných požadavků na
kvalifikaci odpovědné osoby se vytváří
obdobná konstrukce jako u zdravotní způsobilosti.
Ponechává se na vůli podnikatele, jak splní
obecné požadavky zákona, protože se předpokládá,
že podnikatel tak učiní nejefektivnějším
způsobem. Splnění těchto povinností
je zajištěno tvrdými sankcemi pro případ
porušování tohoto zákona, které
může být kromě úmyslných
trestných činů způsobeno i nedbalostí
způsobenou neznalostí právních povinností.
k § 20-23
Právní úprava vývozu a dovozu vyplývá
z mezinárodních smluv, které stanoví
rovněž navrhované výjimky z povolovacího
režimu. Protože z mezinárodních smluv
vyplývá možnost, že mezinárodní
instituce omezí zahraniční obchod České
republiky v těchto komoditách, je třeba obdobně
jako u povolení k zacházení vyloučit
právní nárok na vydání dovozního
a vývozního povolení. Pro zúžení
možností obcházet zákon se navrhuje
nepřevoditelnost dovozního a vývozního
povolení a jeho časová omezenost. Administrativně-evidenční
povinnosti spojené s dovozem a vývozem jsou potřebné
k získání informací, které
Česká republika musí předávat
mezinárodním institucím podle mezinárodních
smluv. K zabezpečení plnění mezinárodních
závazků slouží rovněž institut
odnětí dovozního nebo vývozního
povolení.
Vývoz pomocných látek je vedle jejich výroby
jedinou aktivitou regulovanou tímto zákonem. Současné
mezinárodní závazky však vyžadují
vývozní povolení a monitoring vývozu
pouze u několika pomocných látek při
vývozu do několika málo zemí, přičemž
sledované země i sledované látky se
často mění opatřeními mezinárodních
instuticí na základě příslušných
úmluv. Povinnost získat vývozní povolení
může být podle platného ústavního
řádu uložena toliko zákonem. Protože
se však jedná o bagatelní případy,
předpokládá se, že prováděcím
předpisem by se vymezily tyto případy, kdy
k vývozu pomocné látky je zapotřebí
vývozního povolení, a v ostatních
případech by vývoz pomocných látek
byl od vývozního povolení osvobozen. Toto
řešení zamezí častým změnám
zákona v bagatelních záležitostech a
to je smyslem navrhovaného zmocnění v §
20 odst. 3 návrhu zákona.
Zajištění věci celníkem nebo
odnětí věci policistou směřuje
ke splnění závazku vyplývajícího
z čl. 5 Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu
s omamnými a psychotropními látkami.
k § 24-25
Zvláštní úprava pěstování
konopí a koky vyplývá ze skutečnosti,
že u konopí a koky jsou omamnou látkou pouze
některé části rostliny, nikoli celá
rostlina. Proto Jednotná úmluva o omamných
látkách obsahuje zvláštní pasáže
o pěstování těchto rostlin a tyto
pasáže musí být promítnuty i
do našeho právního řádu. Protože
mák jako takový se nepovažuje za omamnou látku,
musí být samostatně upraven zahraniční
obchod s makovou slámou (makovinou), jak to požaduje
i Jednotná úmluva o omamných látkách.
U konopí a koky není zvláštní
regulace zahraničního obchodu zapotřebí,
protože na obchod s částmi těchto rostlin,
které jsou definovány jako omamná látka
(např. vrcholík konopí a listy koky) se vztahují
obecná pravidla o zacházení s omamnými
látkami a o jejich vývozu a dovozu.
k § 26-31
Všechny ohlašovací povinnosti se vztahují
ke zjišťování údajů, které
je Česká republika povinna hlásit mezinárodním
institucím na základě příslušných
úmluv. Široké využívání
formulářů umožňuje upustit od
podrobné úpravy ohlašovací povinnosti
v prováděcích předpisech, využívat
pro vytváření a zpracování
hlášení výpočetní techniky
a pružně měnit obsah hlášení
podle změn v mezinárodních smlouvách
a v požadavcích mezinárodních institucí.
k § 32-33
Rovněž povinná speciální evidence
a dokumentace vyplývá z mezinárodních
závazků České republiky v oblasti
omamných jedů. S ohledem na zvláštnosti
sledovaných údajů nelze vystačit s
evidencí a dokumentací vedenou na základě
předpisů o účetnictví. Protože
i na úseku evidence a dokumentace se mohou požadavky
na jejich vedení často měnit, ponechává
se úprava vlastního obsahu evidence a dokumentace
na prováděcím předpisu.
k § 34-35
V podstatě se přebírá věcný
záměr dosavadní právní úpravy,
který je ovšem legislativně přepracován
do podmínek svobodného tržního hospodářství.
Navrhované kontrolní postupy jsou integrální
součástí plnění povinností
při sledování a kontrole návykových
látek. Nepředpokládá se zvýšení
počtu pracovníků úřadů
v souvislosti se zavedením instituce inspektorů.
Cílem zavedení instituce inspektorů je pouze
vybavit většími pravomocemi ty úředníky,
kteří se omamnými a psychotropními
látkami zabývají již v současné
době a nikoli vytvářet pro tuto agendu nová
funkční místa.
k § 36-39
Na rozdíl od dosavadní úpravy se nově
navrhuje zavedení tzv. jiných správních
deliktů, které jsou při porušení
administrativních povinností podnikatelů
při zacházení s návykovými
látkami, přípravky a prekursory typické.
Výše pokut je odstupňována podle závažnosti
porušení povinností, přičemž
výše pokuty za zacházení s návykovými
látkami, přípravky a prekursory bez povolení
je navržena tak, aby mohla znamenat skutečně
citelnou ekonomickou újmu.
Z mezistátních smluv vyplývá povinnost
konfiskovat návykové látky, přípravky
a prekursory použité k nezákonným účelům.
Proto se jako doprovodná sankce k pokutě navrhuje
propadnutí věci, neboť v některých
případech může dojít k tomu,
že povinnost konfiskovat omamné jedy nelze realizovat
v trestním nebo přestupkovém řízení.
Za účelem právní jistoty se navrhuje
prekluzivní lhůta zahájení řízení
o uložení sankcí. Pětiletá lhůta
byla stanovena na základě doporučení
Mezinárodního úřadu pro kontrolu drog.
Ustanovení o konkurenci sankcí je koncipováno
s ohledem na přísné mezinárodní
závazky České republiky trestat nezákonné
nakládání s omamnými jedy, přičemž
konkurenční použití sankcí podle
jiných zákonů by nemuselo ve všech případech
znamenat splnění těchto povinností
(zejména co se týče konfiskace).
k § 40
Institut zabrání věci sleduje naplnění
veřejného zájmu sledovaného propadnutím
věci v případech, kdy propadnutí věci
nelze vyslovit. Právní konstrukce vychází
z platné právní úpravy přestupkového
zákona.
k § 41
Vyjadřuje skutečnost, že nakládání
s návykovými látkami je upraveno v dalších
právních předpisech, které nejsou
tímto zákonem ani nepřímo novelizovány,
a nejdůležitější z těchto
zákonů vyjmenovává v odkazu pod čarou.
k § 42
Zavedením této povinnosti se sleduje zabránit
pokusům využít mnohotvárnosti odborné
chemické terminologie k porušování a
obcházení tohoto zákona. Tutéž
látku lze označit několika odborně
správnými výrazy, přičemž
z povahy věci vyplývá, že příslušné
úřady např. v celním řízení
nemohou znát všechny varianty označení
návykových látek a dalších chemikálií.
k § 43
Zakotvuje se součinnost dotčených státních
orgánů s Ministerstvem zdravotnictví, která
je potřebná k přípravě podkladů
a informací, které Ministerstvo zdravotnictví
připravuje za Českou republiku pro mezivládní
instituce v rámci nadnárodního boje proti
zneužívání návykových
látek a nelegálního obchodu s nimi.
k § 44
Vyloučení registrace výrobců pomocných
látek z působnosti správního řádu
sleduje maximální zjednodušení této
procedury.
Vyloučení odkladného účinku
o rozhodnutí o odnětí povolení je
nezbytnou podmínkou k dosažení cíle
sledovaného odnětím povolení.
k § 45
Přechodná ustanovení umožňují
hladký přechod na novou právní úpravu.
k § 46
Navrhovaná novela trestního zákona především
zakotvuje trestní postih za nedovolené nakládání
s prekursory. Jinak se dikce přizpůsobuje terminologii
tohoto zákona a skutečnosti, že tento zákon
nahrazuje ve věcech omamných a psychotropních
látek vyhlášku č. 244/1988 Sb., kterou
se určuje, co se považuje za omamné prostředky
a jedy ve smyslu § 187 a 188 trestního zákona.
Změna dikce § 187 dále odráží
skutečnost, že návrh tohoto zákona počítá
s řadou možností legálního zacházení
s návykovými látkami, přípravky
a prekursory bez povolení k zacházení, a
proto se dikce "bez povolení" nahrazuje slovem
"neoprávněně."
k § 47
Změna živnostenského zákona pouze reaguje
na terminologii tohoto zákona a nadále zůstává
zachován princip, že podnikání v oblasti
omamných jedů není živností.
Na základě zásadní připomínky
Ministerstva průmyslu a obchodu však zůstává
v režimu živnostenského zákona doprava
návykových látek, přípravků
a prekursorů (k tomu viz rovněž § 4 a
§ 5 odst. 3 návrhu).
k § 48
Změna zákona o péči o zdraví
lidu reflektuje skutečnost, že sledovaná materie
je samostatně upravena navrhovaným zákonem
a proto není třeba, aby byla duplicitně upravena
zákonem o péči o zdraví lidu.
k § 49
Vydání nejdůležitějších
povolení sloužících ke komerční
činnosti se zpoplatňuje správními
poplatky. Navrhované sazby vycházejí ze sazeb
srovnatelných správních činností.
k § 50
Navrhované datum účinnosti vychází
z předpokladu vytvoření dostatečně
dlouhé doby na projednání návrhu zákona
v obou komorách parlamentu a cca půlroční
legisvakance.