Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Tento zákon upravuje veřejné zdravotní pojištění (dále jen "zdravotní pojištění"), podmínky účasti na zdravotním pojištění, podmínky úhrady zdravotní péče poskytované ze zdravotního pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, vznik, zánik a činnost zdravotních pojišťoven, působnost orgánů státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob při provádění zdravotního pojištění.

Pro účely zdravotního pojištění se rozumí

a) zaměstnancem fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními
 požitky podle zvláštního zákona,
 § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

b) zaměstnavatelem osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního zákona, [§ 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]

c) zaměstnáním činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které zaměstnanci plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zdaňované podle zvláštního zákona, [§ 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]

d) dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který byl jako den nástupu sjednán v pracovní nebo jiné smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není-li takový den ve smlouvě sjednán, je dnem nástupu do zaměstnání den, k němuž byla smlouva podepsána; v případech, kdy zaměstnání nevzniklo na základě smluvního vztahu, je dnem nástupu do zaměstnání den, ke kterému začalo být zaměstnání vykonáváno na základě jmenování, volby, ustavení do funkce, popřípadě jiného pověření,

e) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona

[§ 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.] a spolupracující osoba [§ 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.],

f) osobou s jinými příjmy fyzická osoba s příjmy z kapitálového majetku a s příjmy z pronájmu podle zvláštního zákona

[§ 8 a 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.],

g) osobou za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění (dále jen "pojistné") stát fyzická osoba za kterou se hradí pojistné ze státního rozpočtu, uvedená v části druhé § 14 ,

h) osobou bez započitatelných příjmů fyzická osoba, která v celém kalendářním měsíci nemá příjmy uvedené pod písmeny a), e) a f) započitatelné do vyměřovacího základu a ani není osobou uvedenou pod písmenem g),

i) sídlem zaměstnavatele u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena v evidenci stanovené právním předpisem u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu bez trvalého pobytu na území České republiky, místo jejího podnikání,

j) poskytovatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba oprávněná poskytovat zdravotní péči podle zvláštního zákona [§ 2 odst. 1 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.],

k) smluvním poskytovatelem poskytovatel, se kterým má zdravotní pojišťovna uzavřenou smlouvu o úhradách zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění,

l) osobou bezúhonnou fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, nebo pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy; bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů ne starším tří měsíců.

(1) Pojištěnci zdravotního pojištění podle tohoto zákona jsou:

a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky,

b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou na základě povolení podle zvláštních zákonů [Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní republiky, ve znění pozdějších předpisů] v pracovním nebo obdobném poměru k zaměstnavateli, který má sídlo na území České republiky, (

dále jen "pojištěnci").

(2) Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty:

a) osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a vykonávají v České republice činnost pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit,

b) osoby, které se odhlásily ze zdravotního pojištění při nepřetržitém pobytu v zahraničí delším šesti měsíců podle § 6 odst. 3.

(1) Zdravotní pojištění vzniká dnem:

a) narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky,

b) nástupu do pracovního nebo obdobného poměru k zaměstnavateli se sídlem na území České republiky, jde-li o osobu bez trvalého pobytu na území České republiky,

c) získání trvalého pobytu na území České republiky.

(2) Zdravotní pojištění zaniká dnem:

a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,

b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky ukončila pracovní nebo obdobný poměr k zaměstnavateli se sídlem na území České republiky,

c) ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

Plátci pojistného jsou:

a) zaměstnavatelé,

b) osoby samostatně výdělečně činné,

c) osoby s jinými příjmy,

d) stát,

e) osoby bez započitatelných příjmů.

(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn v měsíci, za který se platí pojistné nebo záloha na pojistné není-li dále stanoveno jinak. Doplatek pojistného se odvádí zdravotní pojišťovně, u které byl pojištěnec pojištěn v době, ke které se doplatek pojistného vztahuje; pokud pojištěnec v době, ke které se doplatek pojistného vztahuje, změnil zdravotní pojišťovnu, odvede se doplatek pojistného všem těmto zdravotním pojišťovnám poměrně podle doby pojištění u každé z nich.

(2) Povinnost platit pojistné vzniká:

a) zaměstnavateli dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání,

b) osobě samostatně výdělečně činné dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti,

c) osobě s jinými příjmy dnem kdy jí začaly plynout příjmy uvedené v § 2 písm. f),

d) osobě bez započitatelných příjmů dnem, kdy se stala touto osobou,

e) stát dnem, kdy se pojištěnec stal osobou, za kterou platí pojistné stát,

f) pojištěnci, který se u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna") odhlásil ze zdravotního pojištění podle odstavce 3 dnem, kdy se po návratu do České republiky písemně přihlásil u příslušné zdravotní pojišťovny,

g) pojištěnci po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal před 1. lednem 1993, dnem návratu do České republiky, pokud tento den připadne na období po nabytí účinnosti tohoto zákona a tyto skutečnosti pojištěnec příslušné zdravotní pojišťovně doloží,

h) pojištěnci po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, dnem návratu do České republiky, pokud tento den připadne na období po nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže pojištěnec

1. byl v cizině zdravotně pojištěn,

2. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění,

3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o odhlášení ze zdravotního pojištění podle odstavce 3.

(3) Pojištěnec se může odhlásit ze zdravotního pojištění při nepřetržitém pobytu v zahraničí pokud

a) je současně v cizině zdravotně pojištěn, nebo

b) je mu v cizině poskytována zdravotní péče bez přímé úhrady na základě mezinárodních smluv a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Vynětí z pojištění nastává dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve, než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět písemně přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této zdravotní pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině nebo pro pobyt v cizině a jeho délce; to neplatí v případech, kdy je poskytována v cizině zdravotní péče bez přímé úhrady na základě mezinárodních smluv. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval, včetně penále.

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je u zaměstnanců a osob bez započitatelných příjmů kalendářní měsíc, u osob samostatně výdělečně činných a u osob s jinými příjmy kalendářní rok. Rozhodným obdobím pro platbu pojistného státem je kalendářní měsíc.

(1) Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období.

(2) Má-li pojištěnec více vyměřovacích základů podle tohoto zákona, stanoví se výše pojistného ze všech vyměřovacích základů.

(3) Má-li pojištěnec jeden nebo více vyměřovacích základů a je zároveň osobou, za kterou platí pojistné stát, stanoví se výše pojistného z vyměřovacího základu nebo z více vyměřovacích základů a z vyměřovacího základu pojistného hrazeného státem.

(1) Sazba pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období.

(2) Pojistné vypočtené plátcem pojistného z vyměřovacího základu se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(1) Vyměřovacím základem pojistného u zaměstnance jsou příjmy ze závislé činností a funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, plynoucí mu od zaměstnavatele, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, nebo jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně [§ 6 odst. 4. zákona č. 586/1992 Sb.].

(2) Pojistné za zaměstnance se odvádí z vyměřovacího základu podle odstavce 1. Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, odvádí se pojistné z každého vyměřovacího základu. Není-li dále stanoveno jinak, odvádí se pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu; má-li zaměstnanec více vyměřovacích základů podle odstavce 1, zjišťuje se dosažení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance z úhrnu všech takových vyměřovacích základů.

(3) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je částka 3.000,- Kč. Minimální vyměřovací základ u zaměstnance se snižuje o poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, v nichž v průběhu rozhodného období:

a) zaměstnání netrvalo,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci [§ 127 zákoníku práce.],

c) zaměstnanec byl osobou uvedenou v odstavci 5.

(4) Zaměstnanec, jehož vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů podle odstavce 1 je nižší, než minimální vyměřovací základ, je povinen, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů; je-li vyměřovací základ pojistného u zaměstnance nižší z důvodů překážek na straně organizace [§ 129 a 130 zákoníku práce.], je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

(5) Vyměřovacím základem pojistného u zaměstnance, který je současně v celém kalendářním měsíci:

a) osobou, za kterou platí pojistné stát, nebo

b) osobou samostatně výdělečně činnou a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo

c) osobou s jinými příjmy a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, jsou příjmy podle odstavce 1, i když jejich výše nedosahuje minimálního vyměřovacího základu podle odstavce 3.

(6) Má-li zaměstnanec, který je povinen doplatit pojistné podle odstavce 4 více zaměstnavatelů, provádí doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého tím pověří, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci.

(1) Vyměřovacím základem pojistného u osoby samostatně výdělečně činné je 35% příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.], po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení

[§ 7 odst. 9 a § 24 zákona č. 586/1992 Sb.], s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, nebo jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně. U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví [Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb.], se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje pro účely tohoto zákona hospodářský výsledek

[§ 23 zákona č. 586/1992 Sb.]. U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje pro účely tohoto zákona část hospodářského výsledku [§ 23 zákona č. 586/1992 Sb.], která se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk těchto společností podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná odvádí pojistné z vyměřovacího základu podle předchozího odstavce, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Minimálním vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je částka 36.000,- Kč. Minimální vyměřovací základ u osoby samostatně výdělečně činné se snižuje o poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, ve kterých v průběhu rozhodného období osoba samostatně výdělečně činná:

a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost ani v jednom kalendářním dni,

b) byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa,

c) byla po celý kalendářní měsíc osobou uvedenou v odstavci 4.

(4) Osoba samostatně výdělečná činná odvádí pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, i když je nižší než minimální vyměřovací základ, je-li v celém rozhodném období současně:

a) osobou, za kterou platí pojistné stát, nebo

b) zaměstnancem a odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo

c) osobou s jinými příjmy a odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

(1) Vyměřovacím základem pojistného u osoby s jinými příjmy je 35% příjmů z kapitálového majetku a příjmů z pronájmu [§ 8 a 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.] po odpočtu výdajů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, nebo které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, pokud se sražená daň nezapočte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání [§ 8 zákona č. 586/1992 Sb.].

(2) Osoba s jinými příjmy odvádí pojistné z vyměřovacího základu podle předchozího odstavce pojistné, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Minimálním vyměřovacím základem u osoby s jinými příjmy je částka 36.000,- Kč. Minimální vyměřovací základ u osoby s jinými příjmy se snižuje o poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, ve kterých v průběhu rozhodného období:

a) nebyla takovou osobou ani pro část kalendářního měsíce,

b) byla po celý kalendářní měsíc osobou uvedenou v odstavci 4.

(4) Osoba s jinými příjmy odvádí pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, i když je nižší než minimální vyměřovací základ, je-li v celém rozhodném období současně :

a) osobou, za kterou platí pojistné stát, nebo

b) zaměstnancem a odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo

c) osobou samostatně výdělečně činnou a odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem pojistného u osoby bez započitatelných příjmů je částka 3000,- Kč.

(1) Vyměřovacím základem pojistného hrazeného státem za osoby uvedené v odstavci 2 je částka 2.200,- Kč. V kalendářním roce následujícím po roce nabytí účinnosti tohoto zákona a poté v dalších kalendářních letech se stanoví vyměřovací základ pro výpočet pojistného hrazeného státem podle nařízení vlády. Vyměřovací základ podle předchozí věty se pro následující kalendářní rok stanoví tak, že se vyměřovací základ platný v kalendářním roce zvýší o tolik procent, o kolik procent se zvýšila průměrná měsíční mzda zjištěná Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, v němž se nařízením vlády stanoví vyměřovací základ, oproti průměrné měsíční mzdě zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, v němž se nařízením vlády stanoví vyměřovací základ. Nařízení vlády podle věty druhé vláda vydá vždy do 30. června kalendářního roku; takto stanovená výše vyměřovacího základu se použije vždy pro následující kalendářní rok. Výše vyměřovacího základu stanovená nařízením vlády pro následující kalendářní rok nesmí být nikdy nižší, než výše vyměřovacího základu platná v kalendářním roce.

(2) Stát hradí ze státního rozpočtu pojistné za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře [§ 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.],

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky nebo po 31. prosince 1992 podle předpisů Slovenské republiky, pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. lednem 1993 u zaměstnavatele se sídlem na území Československé socialistické republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží,

c) příjemce rodičovského příspěvku [§ 30 a 31 zákona č. 117/1995 Sb.]

d) ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění [§ 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.],

e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání, zařazené do evidence uchazečů o zaměstnání [§ 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 371/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.],

f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti [Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.],

g) osoby převážně nebo úplně bezmocné [§ 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995, kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.],

h) osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči [§ 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb.], osoby pečující o částečně bezmocné osoby starší 80 let a osoby pečující o osoby starší 80 let, které podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebují péči jiné osoby [§ 80 a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb. a zákona č. 133/1997 Sb.],

i) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu

[§ 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění zákona č. 227/1991 Sb. a zákona č. 164/1992 Sb.] nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení,

j) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,

k) osoby, které po ukončení zaměstnání, v němž byli účastni nemocenského pojištění, jsou příjemci dávek nemocenského pojištění [§ 11 písm. a) bod 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.],

l) osoby, kterým bylo nařízeno ochranné léčení,

m) osoby, u kterých nelze s ohledem na zdravotní stav zjistit totožnost,

n) osoby, jimž je poskytována lůžková zdravotní péče v psychiatrických léčebnách, trvá-li jejich pobyt v takové léčebně déle než 3 kalendářní měsíce,

o) osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, [§ 31 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 28/1993 Sb., vyhlášky č. 72/1995 Sb. a vyhlášky č. 206/1995 Sb.]

p) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, pokud nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši 3000,- Kč. Podmínka nepožívání důchodu nebo jeho požívání ve stanovené výši nemusí být splněna v případech stanovených mezinárodní smlouvou,

r) osoby, které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka osobní celodenní péče o dítě se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení pro děti předškolního věku, na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu trvání vyučování, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte nebo osoba, která na základě rozhodnutí příslušného orgánu převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

(3) Mají-li osoby uvedené v předchozím odstavci příjmy podle § 10, § 11 nebo § 12, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

(1) Dvě třetiny pojistného hradí zaměstnavatel, jednu třetinu hradí zaměstnanec. Pojistné za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, který je za tím účelem oprávněn srazit z příjmů zúčtovaných zaměstnanci část pojistného hrazeného zaměstnancem podle věty prvé, a to i bez jeho souhlasu.

(2) Pojistné za zaměstnance se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, za který se pojistné platí. U zaměstnavatele, kde se výplata mezd nebo platů neprovádí v jednotlivých kalendářních měsících, ale za více kalendářních měsíců najednou, je pojistné splatné v den, který je zaměstnavatelem pro takovou výplatu určen. Změní-li zaměstnavatel den, který je určen pro výplatu mezd a platů tak, že určí den pozdější, je dnem splatnosti takto určený den pouze v případě, že zaměstnavatel písemně oznámí tuto změnu příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději jeden den před původním dnem výplaty mezd a platů. Pokud zaměstnavatel změnu uvedenou v předchozí větě neoznámí, má se za to, že ke změně dne splatnosti nedošlo.