Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Tvůrčí skupina ing. Ivana Fučíka

Tvůrčí skupina Anny Beckové

Tvůrčí skupina Ing, Josefa Platze

Kromě několika svérázných autorů mladší generace, byla spolupráce dobrá. U studentů FAMU je záležitost dramaturgie poněkud komplikovaná, protože se dramaturgie dvakrát (pedagogové FAMU a České televize, jejich názory na dílo se mnohdy liší).

S nezávislými výrobci, kromě těch, kteří přinesou dílo hotové a nechtějí už nic měnit, jde o případy nákupu vysílacích práv, je spolupráce vždy dobrá. Důležité je,aby přinesli svá díla včas, ještě před tím, než na nich začínají pracovat, aby se zkoordinovaly požadavky (délka, téma, program) a možnost a záměry autorů.

Tvůrčí skupina Karla Hynie

Tvůrčí skupina Petra Lanmanna a Mgr. Zity Drdové

Tvůrčí skupina Petra Obdržálka

PRODUCENTSKÉ CENTRUM UMĚLECKÝCH POŘADŮ

Tvůrčí skupina Kateřiny Krejčí a Ivanky Průchové spolupracovala v roce 1996 se společnostmi - Tři Bratři Production - spolupráce při výrobě filmů "O třech rytířích, krásné panně a lněné kytli" a "Putování za perlovou pannou". S firmou ACRUX s.r.o., která byla výkonným producentem filmu "Do nebíčka" byly problémy v oblasti financování projektu. Na seriálu "Ranč U zelené sedmy" je výkonným producentem FAZ a.s. - spolupráce bezproblémová. Spolupráce s firmou ETAMP film a.s. - bez problémů, stejně tak jako se společnostmi u kterých vyrábíme zakázkově Večerníčky - Krátký film Praha, AIF, ANIMA, ANIfilm, Via Lucis Studio, AAA studio a Studio Paj-Tasch.

Tvůrčí skupina Alice Nemanské spolupracovala s firmou ETAMP film a.s. na filmu "Pasáž" režiséra Juraje Herze - do projektu jsme vstupovali tzv. "interními náklady". I koprodukce se společností J&J Jakubisko film na projektu "Nejasná zpráva o konci světa" probíhá bez komplikací. Bohužel, třetí zkušenost s koprodukčním partnerem Studio FÁMA 92 na filmu "Zapomenuté světlo" režiséra Vladimíra Michálka byla provázena velkými potížemi a film měl premiéru v kinech jen díky České televizi.

Takto bych mohl pokračovat u všech skupin - např. Helena Slavíková má při výrobě seriálu a několika filmů vesměs kladné zkušeností a další skupiny zase občas záporné.

Stručně řečeno - pokud nezávislé producenty osloví Česká televize, je spolupráce většinou dobrá, protože se snaží oslovit solidní firmy. Pokud se k projektu nezávislého producenta připojují, je spolupráce vždy lehce riskantní, z čehož je poučení jediné - mít konkrétně doloženou solventnost partnera. Celkově však spolupráce s nezávislými producenty ať už v rámci koprodukce nebo dodávky na klíč má všechny výhody tržního prostředí. Nabídka eventuelních dodavatelů obvykle přesahuje poptávku po nich. Dodavatelé bojují o zakázku v České televizi, z čehož plyne maximální vstřícnost, snaha a kvalita. A v neposlední řadě i nízká cena, protože vhodným obchodním jednáním lze dodavatele stlačit na opravdu minimální částky.

TELEVIZNÍ STUDIO OSTRAVA

V roce 1996 spolupracovala TS Ostrava s externími producenty nejčastěji v publicistice (Náš venkov - na klíč, Klekánice - cyklus reportáží Povolání reportér), v zábavné publicistice (Mini-Maxi - jednotlivé reportáže, Soumrak vynálezců) a při výrobě znělek, breaků atd., tedy ambaláže, méně často v ostatních žánrech (dokumenty Nespatřené, Ráj na zemi).

Většina objednávek nezněla "na klíč", nýbrž byla v jednotlivých fázích předrealizace a realizace "kontrolována", popř. šlo o zakázku částečnou (např. jen realizace scénáře, který jsme si zadali a připravili sami). V současné době už žádný titul se v TS Ostrava nevyrábí "na klíč".

TS Ostrava se k zadávání výroby pořadů mimo vlastní kapacity uchyluje z několika důvodů:

- externí výrobce vlastní námět nebo scénář, o který má televize zájem, není jej však ochoten prodat - chce si zajistit zakázku, popř. má-li sám možnost pořad exploatovat např. prodejem na kazetách, stává se koproducentem a scénář se stává jeho vstupem do koprodukce, podobně se děje, dostal-li externí producent na svůj projekt grant

- televize nemá dostatek lidských nebo technických kapacit pro výrobu (v zájmu efektivnosti by měla být personálně i technicky vybavena na jakýsi standard výroby, tedy řekněme pravidelnou předpokládanou výrobu, která zajistí, že kapacity budou využívány v dostatečné míře, co je nad standardem v tomto smyslu - tedy nevejde se do kapacit - mělo by být objednáváno mimo dům počínaje třeba nákupem dílčích kapacit a konče zadáním celého pořadu,

- výroba pořadu je např. časově náročná - typickým příkladem jsou přírodopisné snímky, které předpokládají výjezd štábu na dlouhou dobu, po kterou je blokováno auto, kamera apod. při relativně nízké míře efektivity využití (výsledná stopáž pořadu je vzhledem k době natáčení mnohem nižší, než u jiných programových typů)

- soukromí výrobci mohou pracovat v jiném režimu než zaměstnanci ČT, tzn. mohou být operativnější tam, kde se předpokládá vyšší pracovní intenzita (v ČT by znamenala překračování směn), vyšší nároky kladené na pracovníky (natáčení v úzkých štábech s kumulací profesí),

- soukromý výrobce vlastní speciální technologií (to je častý důvod při výrobě ambaláže pořadů, kde jsou také zkušenosti s externím producentem nejlepší).

Faktem je, že Česká televize nezadává výrobu mimo dům, pokud neplatí některý z výše uvedených bodů, a zakázky mají nejrůznější rozsah, většinou jsou dílčí, abychom mohli využívat ty z našich kapacit, které jsou volné.

Nejdůležitější poznatek je ten, že kvalita objednaného díla závisí u externí zakázky nejvíce na profesionalitě, kvalitě, odpovědností a solidnosti člověka, který externí výrobu řídí, a méně na tom, nakolik je pro něj zakázka lukrativní. Jinými slovy producenti jakožto lidé s konkrétním charakterem a schopnostmi za různých okolností časových, finančních apod. odvedou v podstatě stejně odpovědnou práci. Na tomto trhu je primární lidský faktor a sekundární rozpočet. Jakmile tedy má Česká televize zkušenost s tím nebo oním externím producentem, co se týče jeho solidnosti, můžeme se jí nadále řídit a špatné zkušenosti by nás měly vést k tomu, že danou firmu nadále nebudeme využívat, což prakticky neplatí zásadně v případech, kdy realizačně méně spolehlivé firmy přinášejí velmi atraktivní náměty (typickým představitelem je World Circle Foundation). Tato spolehlivost profilu firem, založená na tom, že je představují konkrétní lidé, v pozitivním i negativním smyslu má velkou výhodu: s externími producenty se lze naučit spolupracovat.

Některé z negativních zkušeností se opakují:

- firma (často tedy konkrétní člověk nebo lidé - majitelé) má tendenci spolknout co největší objem ze zakázky sama, tlačí kvalitu (profesionalitu) i kvantitativní obsazení štábů dolů

- výrobce má naprosto přirozenou tendenci v případě delších řad nebo cyklů v kvalitě klesat, pokud je smluvně zajištěn celek (což je pro objednavatele levnější) a na druhé straně stanoven termín vysílání, je objednavatel tlačen ke zdi

- i když je technologie výroby podchycena smluvně, bývá těžko ověřitelné, zda byla dodržena (v případě snížené kvality některé ze složek, což se pak omlouvá objektivními potížemi)

- smlouva je pochopitelně konkrétnější ve finanční částce a v termínu, kdy ji má výrobce od televize obdržet, hůře už se poměřuje umělecká a myšlenková kvalita, takže výrobce v případě sporu nakonec relativně snadněji vítězí

- externí výrobce informuje o potížích při natáčení tehdy, chce-li zvýšit rozpočet, jinak o nich neinformuje a doufá, že ve finálním výrobku nebudou odhaleny, jinými slovy při in house production máme pochopitelně lepší možnosti kontroly v každé minutě (prakticky ovšem této domácí kontroly je možno využívat jen do určité meze a interní subjekt, např. tvůrčí skupina se z pochopitelně taktických důvodů chová stejně jako externí producent).

Zadávání výroby pořadů ČT do zakázky má ovšem zásadní význam (a opačně, v každém případě by ho mělo naplňovat): rozšiřuje názorové a tvůrčí, tedy autorské, reprodukční a realizační zázemí ČT znatelně za hranice jejích interních možností. Rozsah výroby mimo dům a jeho percentuální podíl lze stěží vyjádřit právě proto, že jde o objednávky nejrůznějšího druhu a dost často pouze dílčího významu.

1.3. HOSPODAŘENÍ A ORGANIZACE ČT

1.3.1. VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ ČT ZA ROK 1996

Česká televize hospodaří v souladu s ustanoveními zákona č. 483/1991 Sb. v platném znění s vlastním majetkem neopovídá za závazky státu a stát neodpovídá za její závazky. To znamená, že Česká televize není závislá na státním rozpočtu, není státem dotována a je poplatníkem všech příslušných daní.

Zdrojem financování jsou příjmy z televizních poplatků a příjmy z podnikatelské činnosti. Způsob placení a vybírání televizních poplatků i jeho výše jsou upraveny zákonem č. 252/1994 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1.4.1995. Televizní poplatek ve výši 50,- Kč měsíčně se však platí již od 1.4.1991 bez ohledu na výši inflace, ke které od tohoto data došlo.

Rozsah podnikání je zákonem limitován tak, že jeho předmět musí souviset s tvorbou a šířením televizních programů a nesmí ohrozit poslání České televize. Příjmy získané podnikatelskou činností lze přitom použít pouze k financování hlavní činnosti. Vytváření zisku tedy slouží pouze jako zdroj nutný k tomu, aby mohla plnit a zkvalitňovat své poslání - službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky.

Vzhledem ke skutečnosti, že daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob zpracovává pro Českou televizi v souladu s ustanovením §40, odst. 3) zákona č. 337/1992 Sb. v platném znění daňový poradce, prodlužuje se termín pro jeho předložení a předložení účetních výkazů za rok 1996 do 30.6.1997.

Protože výsledky hospodaření České televize vykazované v současné době v účetnictví nejsou definitivní, byly pro účely hodnocení hospodářské činnosti v této zprávě použity číselné údaje očekávaných nákladů a výnosů známé k 20.1.1997.

Očekávané výnosy České televize

Celkový objem výnosů v roce 1996 představuje zlepšení oproti roku 1995 o 626 903 tis. Kč, z toho mimořádné tržby z odprodeje nemovitosti v Jindřišské ul. dosáhly 320 mil. Kč. Po vyloučení tohoto vlivu se očekává zlepšení o 306 903 tis. Kč, tj. o 10,4 %.

Hlavním zdrojem příjmů České televize jsou výnosy z televizních poplatků, které dle předběžných výsledků dosáhnou výše 2 070 000 tis. Kč, tj. zvýšení oproti roku 1995 o 26 895 tis. Kč (1,3 %).

V dosažených výnosech se odráží výsledky akce proti neplatícím divákům, kterou Česká televize ve spolupráci s Českým rozhlasem a Českou poštou uskutečnila v průběhu I. pololetí 1995. Na základě této akce se počet evidovaných televizních přijímačů zvýšil v úhrnu o 330 647. V závěru roku 1995 a v průběhu roku 1996 však došlo k opětovnému poklesu evidovaných televizních přijímačů, z toho za rok 1996 o 30 711. K 31.12.1996 počet evidovaných televizních přijímačů za plný poplatek činil 3 514 tis. kusů.

Po značném poklesu výnosů z podnikatelských aktivit České televize v roce 1995, došlo v roce 1996 k jejich podstatnému zvýšení.

Výnosy za vysílání reklamy a sponzorovaných pořadů jsou předpokládány ve výši 820 680 tis. Kč, což oproti roku 1995 představuje zlepšení o 335 843 tis. Kč (tj. o 69,3 %), avšak nedosáhnou úrovně roku 1994 (- 230 048 tis. Kč) a roku 1993 (- 603 715 tis. Kč).

Zvýšení se projevilo rovněž u výnosů za výrobu pořadů a koprodukcí, oproti skutečnosti roku 1995 o 12 868 tis. Kč (tj. o 15,6 %) a dále u prodeje práv k tv pořadům o 11 775 tis. Kč (tj. o 47,9 %).

Využíváním restriktivních opatření v oblasti nákladů se v roce 1995 podařilo udržet jejich výši na úrovni roku 1994. V roce 1996 však již byly všechny možnosti úsporných opatření vyčerpány, takže utlumit růst nákladů již nebylo možné. Za rok 1 996 očekává Česká televize celkové náklady ve výši 3 489 700 tis. Kč, tj. oproti roku 1995 vyšší o 31 8 757 tis. Kč (o 10,0 %).

Výše nákladů byla ovlivněna obecným tempem inflace, a to zejména růstem cen materiálu, energie a poskytovaných služeb, a dále vyplývala z podmínek stanovených obecně závaznými předpisy (zákonné pojištění ke mzdám, daňové zatížení).

Vzhledem k tomu, že Česká televize uplatňuje nárok na odpočet daně z přidané hodnoty pomocí koeficientu, růst cen se negativně promítá i do nákladové položky DPH bez nároku na odpočet, kde je očekáváno zvýšení oproti roku 1995 o 24 339 tis. Kč, tj. o 22,2 %.

V roce 1996 se konala řada významných sportovních událostí, které značnou měrou ovlivnily náklady České televize. V souvislosti s přenosy z LOH v Atlantě bylo vynaloženo cca 42,4 mil. Kč a z ME v kopané cca 18,8 mil. Kč.

Kromě toho došlo oproti roku 1995 k dalšímu růstu spojových nákladů na šíření signálu, zejména v souvislosti s dobudováním sítě ČT 2 (o 22 479 tis. Kč, tj. o 23,8 %).

Podstatný nárůst se projevil též v oblasti odpisů investičního majetku, a to o 39 798 tis. Kč, tj. o 12,9 %.

Od roku 1996 zahájila Česká televize ve spolupráci s TV Nova a TV Premiéra nový druh výzkumu sledovanosti televizních programů pomocí tzv. peoplemetrů; Česká televize se podílela na nákladech částkou 17 672 tis. Kč.

Náklady spojené s mimořádnými tržbami z odprodeje majetku včetně daně z převodu nemovitostí činily 25 790 tis. Kč.

Celkové náklady na investice České televize v roce 1996 činily 286 253 tis. Kč. Na pořízení hmotných investic bylo vynaloženo 278 861 tis. Kč, z tohoto objemu bylo čerpáno: na investiční akce technologického charakteru včetně modernizací a rekonstrukcí 148 406 tis. Kč, na nákup kusových investic 127 747 tis. Kč a na financování staveb 2 708 tis. Kč. Nákup nehmotných investic byl realizován v celkové hodnotě 6 427 tis. Kč.

Účetní uzávěrka za rok 1 996 bude obdobně jako v minulých letech posuzována nezávislým auditem. Výsledek auditu bude znám v průběhu II. čtvrtletí 1997.

Oproti roku 1995, kdy hospodaření České televize vykázalo účetní ztrátu ve výši 225 146 tis. Kč, lze v roce 1996 očekávat kladný hospodářský výsledek, a to ve výši cca 83,0 mil. Kč. Dosažení tohoto výsledku umožnily jednak mimořádné tržby z odprodeje nemovitosti v Jindřišské ul. a zvýšené výnosy za vysílání reklamy. Při vyloučení mimořádných tržeb z odprodeje majetku by bylo hospodaření České televize v roce 1 996 ztrátové, propad by dosáhl cca 237,0 mil. Kč.

K zachování výroby a vysílání České televize na stávající úrovni je nezbytně nutná úprava výše televizního poplatku, která je předmětem jednání Parlamentu ČR. Znovu je potřeba konstatovat, že od roku 1991 i přes každoroční inflaci zůstává výše televizního poplatku nezměněna.

1.3.2. TECHNICKÁ ZÁKLADNA ČT V ROCE 1996

Technika televizních provozů České televize v Praze

V obrazové technice byla především dokončena digitalizace studií. Od září 1 996 je tedy obrazová část studií č. 1 - 5, která slouží především pro dramatickou tvorbu a výrobu zábavných pořadů, plně digitalizována. Všechny rekonstruované studiové komplexy umožňují snímání scén jak v klasickém formátu obrazu 4:3, tak i v moderním širokoúhlém formátu 16:9.

Digitalizace pokračovala i v záznamové technice, kde bylo uvedeno do provozu čtrnáct záznamových strojů Digital Betacam. Tento formát byl Českou televizí zvolen jako základní výrobní formát na základě rozsáhlých zkoušek a vyhodnocení zahraničních zkušeností již na podzim roku 1995. K postprodukčnímu zpracování tohoto nového formátu bylo zakoupeno kompletní zařízení digitální střižny s digitálním trikovým zařízením a moderním titulkovačem Aston. Pro posílení tzv. off-line přípravy byla v instalována i dvě nová střihová pracoviště Lihgtworks.

Vzhledem k existujícímu počtu archivních titulů na filmovém nosiči a velkému nárůstu koprodukční i vlastní filmové výroby zvláště u velkých dramatických děl bylo nutné zmodernizovat a vytvořit novou kapacitu pro přepis filmů na magnetický záznam. Filmový snímač Quadra ve spojení s digitálním korekčním zařízením Da Vinci splňuje nejvyšší požadavky kladené na zařízení tohoto typu.

V březnu 1996 byla 3. etapou zakončena modernizace objektu vysílání. Proběhla přestavba a redislokace Hlavního studiového rozvodu na Centrální rozvod s pracovištěm ovládání satelitních vysílačů a kontroly vysílání obou programů České televize. Podstatná přitom byla zcela zásadní změna způsobu práce tohoto pracoviště, kde jednotliví pracovníci nyní nejenom plní mnohem komplexnější úkoly, než jak tomu bylo dříve, ale využívají k tomu i rozsáhlou podporu výpočetní techniky. To si vyžádalo nejen podrobná zaškolení pracovníků na novou techniku, ale umožnilo i snížit počty pracovníků při současném dalším rozšíření pracovní doby.

Počátkem roku byl uveden do provozu první přenosový vůz SNG, který umožňuje přenos televizního signálu prostřednictvím satelitu. Rozšiřují se tak možnosti aktuálního zpravodajství přímo z místa důležitých událostí a podstatné zefektivnění výroby pořadů, které nevyžaduje budování pozemních tras.

Televizní středisko na Kavčích horách se začalo budovat před 25 lety. Je tedy pochopitelné, že přišel čas na rekonstrukce a modernizace televizního zázemí. V oblasti energetiky se v roce 1996 pokračovalo v postupné rekonstrukci rozvoden vysokého a nízkého napětí, probíhaly i rekonstrukci vzduchotechniky a vytápění.

Značné finanční prostředky byly vynaloženy také ve scénické technice, kde byla dokončena centralizace skladů kostýmů a nábytku, rekonstrukce maskéren a modernizace osvětlovacího parku studií i mobilních agregátů.

Technika objektu zpravodajství České televize v Praze

Po vcelku dobrých zkušenostech s vlastní přenosovou trasou z Parlamentu ČR se Česká televize rozhodla pro zajištění přímých reportážních vstupů do vysílání vybudovat i mikrovlnné spojení z Úřadu Vlády ČR. Zařízení Alcoma včetně koncového terminálu v Úřadu Vládu ČR bylo instalováno vlastními silami pracovníků České televize. Pro potřeby reportážní skupiny byly zakoupeny i tři reportážní soupravy kamkordérů DXC 637P.

Možnosti postprodukce na pracovištích TMZ2 a TMZ7 a zejména možnosti grafické prezentace sportovních výsledků na obrazovce byly rozšířeny nákupem dvou titulkovačů Aston Motif XL. Ve studiové technice pak byly v květnu 1 996 poslední kamery se snímacími elektronkami, které se používaly ve studiích 7 a 8, nahrazeny moderními kamerovými řetězy BVP - 500/550P firmy Sony. I ony samozřejmě umožňují přepínání formátu obrazu mezi klasickým 4:3 a širokoúhlým 16:9. Ve studiu 7 byla dále provedena rekonstrukce scénického osvětlení, spočívající ve výměně stmívacího zařízení včetně silových rozvodů a částečně osazení studia novými zářivkovými svítidly. Tyto akce pak v příštím roce budou završeny výměnou režijního zařízení, takže všechna studia České televize (včetně Brna a Ostravy) by měla být vybavena digitálním složkovým zařízením a kamerami se snímacími čipy CCD.

Zásadní rekonstrukce započala i v nejzastaralejší části objektu zpravodajství, kterou představuje studiový rozvod s dorozumívací ústřednou. První stanice dorozumívacího systému firmy Clearcom byly nainstalovány jako součást modernizace objektu vysílání, protože celý přepojovací a dorozumívací systém bude v budoucnosti tvořit nedílný celek. Zatěžkávací zkouškou pro všechna nová zařízení pak byly bezesporu přenosy z Olympijských her v Atlantě. To, že se i přes počáteční problémy dorozumívací ústředna osvědčila, umožnilo připravit v závěru roku 1996 projekt dokončení instalace dorozumívacího systému České televize s plánem uzavřít celou akci v roce příštím. Podobně je připravováno i dokončení letos započaté modernizace studiového rozvodu. Při této akci se počítá i s instalací přepojovacího digitálního systému SDI pro studia 7 a 8.

Útvar inženýringu televizní technologie

V průběhu roku došlo k organizačním změnám, které přispěly ke zprůhlednění činnost a lepšímu rozdělení úkolů mezi zainteresovanými útvary České televize. Podle organizační struktury, platné na začátku roku, zajišťoval inženýrsko-investiční útvar do poloviny roku převážnou část investičních akcí a to v technologické i stavební části, včetně stavební údržby pro všechna studia. Kromě akcí, které již byly zmíněny v předchozích odstavcích, se jednalo zejména o dokončení výstavby nové budovy na Kavčích horách, oprava nádvoří v objektu na Kavčích horách, dokončení redislokace pracovišť pro útvar koordinace vysílání v 5. podlaží výškové budovy (včetně rozsáhlé likvidace starého zařízení) a dokončení centralizace grafických pracovišť do objektu zpravodajství. Kromě těchto rozsahem velkých akcí se inženýrsko-investiční útvar podílel na řadě technických úprav a změn na provozních pracovištích například při přípravě na vysílání voleb do Parlamentu ČR, vysílání přenosů z OH v Atlantě a dalších.

V průběhu první poloviny roku se současně připravovala organizační změna jejíž podstatou bylo rozdělení inženýrsko-technických činností mezi tři útvary a to útvar informatiky, správní útvar a nově vznikající útvar inženýringu TVT. Organizační změna proběhla k 1.7.1996 zároveň s přerozdělením již rozpracovaných úkolů. Rozdělení je patrné již z názvu jednotlivých útvarů. Správní útvar převzal všechny stavební činnosti a netelevizní technologie, útvar informatiky pokračoval v úkolech v oblasti výpočetní techniky a informatiky a nově vzniklý útvar inženýringu TVT převzal na sebe inženýrskou činnost a centrální údržbu televizní technologie ve studiu České televize Praha. Personálně byl útvar inženýringu TVT vybaven vybranými pracovníky bývalého inženýrsko-investičního útvaru a provozu.

Organizační změna přinesla zkvalitnění práce zejména v části televizní technologie, kde spojením provozních zkušeností pracovníků provozu a projektantů nových technologií dochází k minimálním problémům nejen při servisu, ale i při uvádění nových zařízení do provozu.

Informatika a výpočetní technika

Po přípravných koncepčních pracích z roku 1995 pokračovala inovace automatizovaného informačního systému České televize. Především byly vytvořeny systémové a technické předpoklady pro zavedení nového operačního systému Windows 95 a bylo umožněno současné provozování stávajících a nových aplikací. Až na část objektů byla vybudována nová počítačová síť a nově připojeny centrální síťové prvky pomocí rychlých protokolů ATM a Ethernet.

Značný důraz byl kladen na vytvoření nového kancelářského systému, kde vedle základních produktů MS Office byla zavedena komunikace pomocí elektronické pošty mezi jednotlivými pracovišti a pracovníky. Základem této komunikace je trvalé propojení studií Praha, Brno a Ostrava. Po dalším rozšíření počtu účastníků, kteří mohou komunikovat prostřednictvím sítě Internet, byl zřízen a je provozován vlastní WEB server České televize.

Byla také zahájena inovace základních televizních subsystémů Vysílání a Zpravodajství. Zatímco práce na inovací Vysílání intenzivně probíhají, pro Zpravodajství se nepodařilo zajistit vhodný redakční systém pro naprosté selhání zahraničního dodavatele.

Archivy a programové fondy

I v této oblasti, na první pohled trochu skryté, došlo v minulém roce k podstatným změnám. Povinnosti útvaru APF se totiž rozrostly o dvě oblasti: 1.1.1996 byly k APF organizačně přičleněny archiv zpravodajství a studijní knihovna České televize.

V archivu zpravodajství je uloženo přibližně 14000 kazet formátů Betacam SP a U-matic a dále 1900 jednopalcových pásků zastaralého formátu BCN. To představuje zhruba 22500 pořadů z let 1980-1 996, přitom takřka vše je popsáno v příslušné databázi. Z technického hlediska byly nejdůležitějšími projekty zahájení přepisů archivních materiálů na modernější a dokonalejší nosiče. Jedná se jednak o přepisy pohotovostního fondu zvukových záznamů pro potřeby hudebních režisérů RZ na formát CD-R, ale hlavně o přepisy vybraných pořadů z formátu BCN na kazety Betacam. Přitom již dříve byl v hlavní videotéce zahájen a úspěšně pokračuje přepis zlatého fondu obrazových záznamů z dvoupalcových nosičů na nové typy.

Ve studijní knihovně byly rozšířeny návštěvní hodiny zhruba o 30% a pečlivější organizací se podařilo dosáhnout redukce nákladů na periodický domácí i zahraniční tisk přibližně o 10%. Přitom byl k datu 1.1.1997 připraven přechod na decentralizaci plateb za tisk pro jednotlivá střediska v zájmu větší ekonomičnosti a snížení nákladů ČT. Bylo však zachováno centrální objednávání, abychom eliminovali vícenásobné požadavky.

Rozsáhlým a velmi důležitým projektem nejen ve videotéce pražského studia, ale i v archivech v Brně a v Ostravě, je příprava identifikace nosičů záznamů pomocí čárového kódu. To umožní po dokončení celého projektu velice operativní sledování pohybu všech nosičů včetně snížení nároků na personální zajištění provozu archivů.

A závěrem této kapitoly se zmiňme ještě o tom, že díky dostavbě nové budovy na Kavčích horách a tím i vzniku nových skladovacích prostor bylo v říjnu 1996 dokončeno stěhování všech filmových fondů na Kavčí hory a Česká televize tedy nemá již žádný mimopražský depozitář, což výrazně snižuje nejen režijní náklady na dopravu a nájem, ale zároveň zvyšuje operativnost a zlepšuje práci s archivními pořady i péči o ně.

Televizní studio Brno

Mezi největší změny v televizním studiu Brno, které ovlivnily i rozvoj technické základny v minulém roce, patří bezesporu na jedné straně zrušení výroby dabingu v univerzálním zvukovém studiu Sibiř a na druhé straně naopak nárůst v oblasti primární výroby. Byla proto provedena rekonstrukce pětikamerového přenosového vozu BO-8 včetně výměny zvukového mixážního stolu a došlo k navýšení počtu reportážních souprav. Možností postprodukčního zpracování pořadů byly zlepšeny doplněním střižen TMZ-5 a TMZ-8 trikovým zařízením Pinnacle Alladin. Vybavení skupiny TV grafiky bylo doplněno o dvě stanice na bází Amiga 4000, které jsou využívány k odbavení grafických souborů při výrobě v režiích nebo přenosových vozech. Příprava grafických souborů probíhá na přípravném grafickém pracovišti vybaveném stanicemi na bázi PC.

V průběhu roku 1996 se začala připravovat a v závěru roku byla i započata jedna z největších a vpravdě historicky zlomových modernizačních akcí, která reprezentuje zásadní obměnu technického vybavení studiových kombinátů A a B. Ze studie kapacitního využití a následné diskuse vyplynulo optimální řešení spočívající v modernizaci obrazové části technických prostor studiového komplexu A takovým způsobem, aby umožňovala kyvadlový provoz jediného režijního komplexu podle požadavků buď se studiem A nebo B. Celé řešení zahrnuje obrazové zařízení s digitálním zpracováním signálu a sériovým přenosem, sedm moderních kamer, které umožní i snímání v širokoúhlém formátu obrazu 16:9, trikové zařízení a odpovídajícím způsobem bude modernizována i zvuková část studia.

Zajímavým experimentem v oblasti reportážních kamer bylo doplnění tohoto souboru lehkou kamerou formátu DV Sony VX1000E. Původní záměr byl využít tuto kameru pouze v extremních podmínkách vzhledem k její nízké hmotnosti a malým rozměrům. Kamera je však často využívána při běžném natáčení. Posouzení, zda se jedna o provozně výhodné řešení nebo módní trend bude provedeno v delším časovém odstupu.