Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Pavla Maixnera na ministra financí Ivana Pilipa a odpověď ministra financí Ivana Pilipa na tuto interpelaci. Pan poslanec Pavel Maixner požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

v Praze dne 10.9.1997

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás ve věci hrubých nedostatků jak ve Výroční zprávě ČNB tak i k nedostatkům, které jsou spojeny s činností ČNB. Jako poslance Parlamentu ČR mě některé nesrovnalosti přímo zarážejí a velmi se divím, že naše ministerstvo financí je ke všem těmto problémům benevolentní. Nebudu zde citovat stav našich financí a celého našeho bankovního systému, protože Vy sám jistě dobře víte jaký je postoj naší strany k této problematice. Po Vás, pane ministře, chci jen odpověď na pár otázek.

1. Proč Výroční zpráva ČNB neobsahuje údaje, které stanoví zákon o účetnictví o zveřejnění minimálních údajů z účetní uzávěrky?

2. Proč Národní informační středisko nevyžádalo nápravu podle zákona?

3. Položky, které zasluhují podrobnější vysvětlení.

4. Jak je možné, že ČNB vykazuje tak obrovské provozní náklady,dosahující výše cca 2 mld Kč?

5. Jaké jsou to finanční operace, ze kterých zaznamenala ČNB takovou ztrátu?

6. Jak je možné, že ČNB může vůbec hospodařit se ztrátou?

7. Z čeho bude tato ztráta hrazena v příštích letech?

8. Jsou rezervy ČNB ze zákona povinně vytvořené na pokrytí finančních ztrát dostatečné?

Vážený pane ministře,

dalším z okruhu témat, které bych rád věděl jsou podivné podnikatelské aktivity ČNB, která má postavení podnikatele pouze při nakládání s vlastním majetkem, jde o zákon ČNR č.6/92 Sb. o České národní bance. Dále rozsah a způsob obchodů ČNB s bankami (specifikuje zákon 6/92 Sb. v části šesté, v § 27 až 34). Dne 5. 5. 1997 vstoupila ČNB do obchodní společnosti Česká finanční s.r.o., vkladem 540 000,--Kč, upsaným v plné výši. Dne 1. 9. 1996 převzala ČNB na základě smlouvy o postoupení pohledávek od bankovního domu Skála pohledávky vzniklé z neuhrazených úvěrů, poskytnutých touto bankou. Přitom nebudu nijak rozepisovat pochybnou společnost Českou finanční s.r.o., která vznikla právě jen na pokrytí všech nevhodných úvěrů na naší bankovní scéně především v době krachu našich bank v loňském roce.

9. Jaké finanční prostředky byly pro tento kapitálový vstup ČNB použity? Vlastní nebo daňových poplatníků?

10. Jaké další kapitálové účasti, financované z vlastních prostředků ČNB eviduje?

11. Umožňuje platný zákon ČNB takový obchod jako je "postoupení pohledávek" vůbec provádět?

12. Došlo k úplatnému převodu nebo bezúplatnému? V jakém objemu?

13. Nedopustili se zástupci ČNB v těchto případech trestného činu? Podle zákona o ČNR č. 6/92 Sb. "o České národní bance" smí vést tato banka účty a poskytovat bankovní služby pouze právnickým osobám a vlastním zaměstnancům tedy nikoliv podnikatelům fyzickým osobám ! Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 1996 však ČNB převzala také pohledávky za podnikatele tedy fyzické osoby.

14. Jak chce ČNB zajišťovat bankovní služby podnikajícím fyzickým osobám, když k tomu není ze zákona oprávněna? Poté co ČNB očistila bankovní dům Skala a.s. od části klasifikovaných úvěrů a to zřejmě z prostředků daňových poplatníků, došlo dne 30. 11. 1996 k následnému prodeji banky Skála Union bance a.s..

15. Je uvedený postup v souladu se zákonem?

16. Proč použila ČNB tento velmi netradiční postup právě v případě bankovního domu Skala, když v jiných bankách použila tradiční nástroje typu "nucená správy" a "odnětí bankovní licence".

S pozdravem poslanec PSP ČR Pavel Maixner

Ministr financí České republiky

Minister of Finance of the Czech Republic

V Praze dne 20 -10- 1997

čj. 352/76635/97 - I.

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci České národní banky /evidenční č. 424/, sděluji, že žádný zákon České republiky neumožňuje Ministerstvu financí vykonávat kontrolu nad hospodařením ČNB. Ve smyslu zákona č. 6/1993 sb., o České národní bance, působí ČNB jako správní úřad v rozsahu stanoveném citovaným zákonem a některými zvláštními zákony, např. zákonem o bankách a devizovým zákonem. V majetkoprávních vztazích, při nakládání s vlastním majetkem, má ČNB postavení podnikatele. ČNB působí jako samostatný podnikatelsky subjekt se zvláštním systémem hospodaření. Vyprodukovaný zisk po zdanění je rozdělen do potřebných rezerv a zůstatek je odveden formou samostatné položky do státního rozpočtu jako odvod volného zůstatku zisku.. Při zabezpečování svých činností, vyplývajících pro ni z postavení ústřední banky státu, je ČNB naprosto nezávislá na pokynech vlády. Ze své činnosti se Česká národní banka nezodpovídá ani Ministerstvu financí, ani vládě České republiky. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že Ministerstvo financí nemá přístup k dokladům, potřebným pro vypracování odpovědi na interpelaci. Z tohoto důvodu jsem požádal p. guvernéra ČNB o vypracování podkladů k odpovědi na Vaši interpelaci. Materiál, který mi p. guvernér zaslal, je uveden v příloze.

S pozdravem

Příloha: dle textu /odpovědi na 16 otázek/

Vážený pan

Pavel Maixner

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Dotaz č. 1 - Proč Výroční zpráva ČNB neobsahuje údaje, které stanoví zákon o účetnictví o zveřejnění minimálních údajů z účetní závěrky?

Obsah výroční zprávy ČNB je specifikován v § 48 odst. 3, zákona č. 6/1993 Sb. Výroční zpráva ČNB dává příjemci základní údaje o hospodářském a měnovém vývoji v České republice, není jen zprávou o činnosti ČNB. Ve výroční zprávě byly proto navíc zveřejněny jen údaje z rozvahy ČNB k 31. 12. 1996.

Příloha k roční závěrce nebyla s ohledem na její rozsah zveřejněna, ale je zájemcům k dispozici v ČNB obdobně jako výkaz zisků a ztrát.

V souladu s ustanovením § 20 odst. 3, zákona č. 563/1991 Sb. a § 769 obchodního zákoníku jsou v Obchodním věstníku částka 15/1997 na str. 23 zveřejněny rozvaha, výkaz zisků a ztrát i výrok auditora k účetní závěrce ČNB za rok 1996.

ČNB v souladu s ustanovením § 48 odst. 4, zákona č. 6/1993 Sb. zpracovává a poskytuje dekádně ke zveřejnění výkaz o své finanční pozici.

Dotaz č. 2 - Proč Národní informační středisko nevyžádalo nápravu podle zákona?

Národní informační středisko pravděpodobně považovalo obsah výroční zprávy ČNB za adekvátní činnosti ČNB a v souladu s obsahem vymezeným § 48 odst. 3, zákona č. 6/1993 Sb.

Dotaz č. 3 - Položky, které zasluhují podrobnější vysvětlení.

K vybraným položkám výkazu zisku a ztrát uvádíme následující doplňující údaje:

údaje uvedeny v tis. Kč

Náklady na zaměstnance představují mzdové náklady ČNB. V roce 1996 vzrostly v důsledku nárůstu počtu zaměstnanců ČNB meziročně o 4,5 %.

Sociální náklady představují především zákonné zdravotní a sociální pojištění a ostatní zákonné sociální náklady.

V položce daně a poplatky jsou evidovány náklady na pojistné, správní poplatky a placené daně (vyjma DPH).

Položka nakupovaných výkonů v sobě zahrnuje takové nákladové druhy, které ČNB nezajišťuje vlastními pracovníky a nakupuje je proto od externích dodavatelů. Jedná se především o opravy a údržbu, výkony spojů, placené nájemné a ostatní služby (např. informační služby finančního trhu, softwarovou podporu základního programového vybavení, auditní činnost, úklidové služby, právní konzultace, překladatelskou a tlumočnickou činnost, tiskové a vydavatelské služby atd.).

údaje uvedeny v tis. Kč

Položka odepsané pohledávky v sobě zahrnuje odpis pohledávky ČNB vzniklé při delimitaci SBČS, kdy došlo k technickému rozdělení zúčtovacího systému ABO (automatizace bankovních operací). V době vzniku pohledávky byla vytvořena rezerva na krytí případných ztrát.

Náklady z převodu majetku jsou zůstatkové ceny investičního majetku ČNB, vyřazeného odprodejem.

Jiné provozní náklady v sobě zahrnují především daň z přidané hodnoty, kterou nemůže ČNB uplatnit vůči finančnímu úřadu jako odpočet podle § 20 zákona č. 588/1992 Sb.

Položka náklady na tisk bankovek a ražbu mincí představuje výrobní náklady na tisk bankovek ve výši cca 144 mil. Kč a ražbu mincí ve výši 140 mil. Kč. Celková výše nákladů je dána potřebou udržení hotovostního oběhu.

údaje uvedeny v tis. Kč

Z přiložené tabulky je patrno, že ztráta z finančních operací souvisí především s kurzovými rozdíly. V roce 1996 došlo k situaci, že kurzové ztráty cca trojnásobně převýšily kurzové zisky. Výrazný nárůst kurzových rozdílů souvisel s pohybem kurzu koruny. Revalvace kurzu koruny o cca 2,7 % snížila korunovou hodnotu devizových rezery ČNB o stejné procento, což v konečném důsledku generovalo vysokou kurzovou ztrátu. Je tedy možno konstatovat, že ztráta z finančních operací ve výši cca 9 mld. Kč nebyla způsobena "chybným obchodováním", ale souvisí s metodikou účtování kurzových rozdílů.

údaje uvedeny v tis. Kč

Všeobecný rezervní fond a ostatní rezervní fondy ze zisku jsou vlastními finančními zdroji tvořenými ze zisku. Všeobecný rezervní fond je určený ke krytí ztrát, ke zvyšování statutárního fondu a k dalšímu použití podle rozhodnutí bankovní rady.

Sociální fond je zdrojem na krytí sociálních potřeb zaměstnanců banky. Jedná se o fond tvořený ze zisku banky (resp. z vlastních finančních zdrojů banky). Zásady, jimiž, se stanoví výše a způsob použití, schvaluje bankovní rada. Podmínky použití fondu dále konkretizuje pracovní předpis a kolektivní smlouva.

Fond odměn historicky vznikl při fondovém hospodaření. Po jeho zrušení nejsou dotace fondu odměn prováděny.

údaje uvedeny v tis. Kč

Záporný hospodářský výsledek se přibližně rovná výši záporného salda kurzových ztrát a kurzových zisků. V zásadě je tedy možno konstatovat, že hospodářský výsledek ČNB za rok 1996 byl především ovlivněn kurzovými rozdíly. Na dosažený hospodářský výsledek měl dále vliv nižší průměrný stav devizových rezerv a současně jejich celkově nižší výnosnost a dále pak tvorba rezerv a opravných položek.

Dotaz č. 4 - Jak je možné, ze ČNB vykazuje tak obrovské provozní náklady, dosahující výše cca 2 mld. Kč?

V souvislosti s tímto dotazem je nutno nejprve upozornit na skutečnost, že ne všechny nákladové položky, uvedené v ostatních provozních nákladech, souvisí přímo s provozními náklady ČNB. Z hlediska vyhodnocení rozpočtu ČNB za rok 1996 dosáhly celkové provozní náklady výše 1 775 mil. Kč.

Provozní náklady ČNB jsou realizovány v souvislosti s plněním úkolů stanovených zákonem č.6/1993 Sb., o ČNB. Z hlediska celkového objemu jsou finančně náročné především provozní náklady na emisi bankovek a mincí, peněžní oběh, mezibankovní platební styk a dohled nad bankovním sektorem. K zabezpečení těchto úkolů bylo nutno vybudovat síť 7 poboček ČNB, zřídit clearingové středisko (nutno vybudovat záložní clearingové středisko) a dále pak vybudovat informační systém, který zabezpečí sběr informací z bankovního sektoru atd.

Dále je nutno upozornit na skutečnost, že vezmeme-li v úvahu cenový růst v letech 1993-1996 nedošlo od roku 1995 k nárůstu celkového objemu provozních nákladů.

Dotaz č. 5 - Jaké jsou to finanční operace, ze kterých zaznamenala ČNB takovou ztrátu?

viz odpověď na dotaz č. 3

Dotaz č. 6 - Jak je možné, že ČNB může vůbec hospodařit se ztrátou?

ČNB vede účetnictví podle zákona o účetnictví. V roce kdy náklady převýší výnosy, je realizována ztráta. U centrálních bank může k takovému případu docházet např. při mimořádných výkyvech kurzu národní měny.

Úspěšnost hospodaření banky nelze měřit podle dosazeného hospodářského výsledku, neboť základním cílem centrální banky je realizace hlavních cílů, uvedených v § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, která mnohdy znamená výrazné negativní dopady do jejích nákladů.

Dotaz č. 7 - Z čeho bude ztráta hrazena v příštích letech?

Úhrada ztráty z let minulých bude uhrazena ze zisků let následujících.

Dotaz č. 8 - Jsou rezervy ČNB ze zákona povinně vytvořené na pokrytí finančních ztrát dostatečné?

ČNB v současné době disponuje odpovídajícím objemem vlastních finančních prostředků. Průběžně jsou doplňovány rezervní fondy banky a vytvářeny odpovídající objemy rezerv a opravných položek.

Celková výše vytvořených rezerv a opravných položek je předmětem auditu.

Dotaz č. 9 - Jaké finanční prostředky byly pro tento kapitálový vstup ČNB použity? Vlastní nebo daňových poplatníků?

Nejednalo se o kapitálový vstup, ale o postoupení pohledávek z Bankovního domu Skala na ČNB. Odkup byl proveden ze zdrojů ČNB.

Dotaz č. 10 - Jaké další kapitálové účasti, financované z vlastních prostředků ČNB eviduje?

Jde zřejmě o špatně položenou otázku, poslanec pravděpodobně míní, s přihlédnutím k dotazu č. 9, odkup pohledávek od dalších bank. Ten je v současnosti prováděn Českou finanční a tyto odkupy se dají rozdělit do dvou kategorií:

1. Odkup v rámci stabilizačního programu, který je financován Konsolidační bankou, ztráty jsou hrazeny Fondem národního majetku. V rámci tohoto programu byla aktiva nakoupena od těchto bank: Banka Haná, Pragobanka, Moravia banka, Zemská banka. V nejbližší době budou odkupována aktiva Universal banky.

2. Odkupy v rámci konsolidačního programu, kde byla odkoupena některá aktiva z Ekoagrobanky a z Evrobanky.

Pokud je dotaz skutečně míněn ve smyslu kapitálových účastí u jiných subjektů, vlastní ČNB kromě účastí v České finanční, také akcie ČSOB, a.s. (3 732 akcií v nominální hodnotě 1 353,2 mil. Kč), BIS - Banka pro mezinárodní platby (5 330 akcií v nominální hodnotě 13,3 mil. zl. SFR), Bankovní institut, a.s. (131 akcií v nominální hodnotě 13,1 mil. Kč), SWIFT - Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications (symbolická účast ve formě vlastnictví 1 akcie), EUROCLEAR- Euroclear Clearence System (symbolická účast ve formě vlastnictví 1 akcie).

Dotaz č. 11 - Umožňuje platný zákon o ČNB takový obchod jako je "postoupení pohledávek" vůbec provádět?

Odkup byl proveden v souladu s § 42 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB.

Dotaz č. 12 - Došlo k úplatnému převodu nebo bezúplatnému? V jakém objemu?

V daném případě se jednalo o úplatný převod v celkové částce 3,278 mld. Kč za pohledávky a 0,394 mld. Kč za cenné papíry.

Dotaz č. 13 - Nedopustili se zástupci ČNB v těchto případech trestného činu?

Šlo o zcela legální postup. Jednalo se o transakci mezi právnickými osobami, ČNB a Bankovní dům Skala (smlouva o postoupení pohledávek). Nejednalo se tudíž o transakci s fyzickou osobou (pohledávky za fyzickými osobami byly pouze předmětem obchodu).

Dotaz č. 14 - Jak chce ČNB zajišťovat bankovní služby podnikajícím fyzickým osobám, když k tomu není ze zákona oprávněna?

ČNB subjektům nad rámec zákona č.6/1993 Sb., o ČNB bankovní služby neposkytuje. V tomto případě se jedná o správu pohledávek (resp. vymáhání pohledávek).

Dotaz č. 15 - Je uvedený postup v souladu se zákonem?

Ano. Postup je v souladu s § 42 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB.

Dotaz č. 16 - Proč použila ČNB tento velmi netradiční postup právě v případě bankovního domu Skala, když v jiných bankách použila tradiční nástroje typu "nucená správa" a "odnětí bankovní licence"?

Šlo o zcela jiné případy řešení bank. Každý individuální případ vyžaduje odpovídající řešení.