Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/95 453/1997

Pro jednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 10, odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. - 3. čtvrtletí 1997

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1997

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1997

III. Hospodaření rozpočtů okres. úřadů a obcí za 1. - 3. čtvrtletí 1997

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1997

V. Čerpání výdajů na odstraňování následků povodní

VI. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Tabulková část

Příloha: Přehled o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků u příjmů státního rozpočtu a rozpočtů okr. úřadů a obcí

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. - 3. čtvrtletí 1997

Obsah

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1997

Úvod

1. Základní tendence v roce 1997

2. Ekonomický výkon

3. Cenový vývoj

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

5. Platební bilance

6. Měnový vývoj

7. Domácnosti

8. Kapitálový trh

9 Veřejné rozpočty

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1997

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

2. Příjmy státního rozpočtu

3. Výdaje státního rozpočtu

4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol

5 Čerpání rezerv státního rozpočtu

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1. - 3. čtvrtletí 1997

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1997

V. Čerpání výdajů na odstraňování následků povodní

VI. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až září 1997

Tabulka č. 2 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až říjen 1997

Tabulka č. 3 - Plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky podle kapitol - stav k 30. 9. 1997

Tabulka č. 4 - Bilance místních rozpočtů k 30. 9. 1997

Tabulka č. 5 - Vývoj příjmů státního rozpočtu v letech 1996 a 1997

Tabulka č. 6 - Vývoj výdajů státního rozpočtu v letech 1996 a 1997

Příloha: Přehled o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků u příjmů státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí

Úvod

Česká ekonomika prochází etapou zpomalení ekonomického růstu. Restriktivní monetární politika centrální banky a stabilizační hospodářská politika vlády prosazují priority protiinflačních zásahů a obnovení vnější rovnováhy. Ekonomický výkon byl negativně ovlivněn i červencovými katastrofálními záplavami na Moravě a ve východních Čechách.

Dílčí nerovnováhy v české ekonomice přetrvávají, v průběhu prvních tří čtvrtletí roku 1997 však již došlo k významnějším změnám některých tendencí.

Trvající tlak na zpomalení rychle rostoucí domácí poptávky se prosadil již ve 2. čtvrtletí 1997, kdy se index domácí poptávky ve stálých cenách dokonce dostal těsně pod úroveň 100. Zatím se však zpomalení domácí poptávky projevilo především na straně investiční aktivity, zatímco realitou spotřeby domácností je pokračující rychlý růst o 5,4%, při zpomalení dynamiky o 1,5 procentního bodu. Vzhledem k nástrojům použitým ke zbrzdění domácí poptávky lze na spotřebě domácností očekávat výraznější efekty až ve 3. respektive 4. čtvrtletí 1997 s vlivem na vnější nerovnováhu.

Předstih růstu mezd před výkonem dále přetrvával i přes zvyšující se míru nezaměstnanosti. Nerovnováha vztahu vývoje mezd a výkonu, která se v 1. pololetí prohloubila vzhledem k vyšší dynamice spotřeby domácností než ekonomického růstu, se ve 3. čtvrtletí nezlepšila. Dynamika domácí poptávky se sice zpomalila, ovšem především vlivem nižší intenzity investiční činnosti. Efektem stále rychle rostoucích mezd je zvyšování tlaku na růst cen výrobců, což se při velké cenové konkurenci na domácím trhu ze strany dovozů projevuje snižováním míry zisku.

Pokračovala tendence k rychlejšímu zvyšování míry nezaměstnanosti. Zatímco na konci 1. čtvrtletí bylo metodicky srovnatelné meziroční zvýšení na úrovni okolo 0,7 procentního bodu, v červnu dosáhlo 1 bodu a v září již 1,5 bodu. Zvětšení regionálních odchylek od průměrné míry nezaměstnanosti nelze proti původním odhadům přiřadit vlivu červencových záplav.

Ve 3. čtvrtletí došlo ke změně tendence ve vývoji spotřebitelských cen. Zrychlení cenového růstu bylo výslednicí několika faktorů. Dominantním pro červencový cenový pohyb byly změny regulovaných cen (energií a nájemného) a poplatků (rozhlas a televize), jejichž vliv byl odhadnut na 3,63 procentního bodu. Základním impulsem pak byl skok směnného kursu v květnu, který otupil ostrost cenové konkurence s dováženým zbožím a zároveň zdražil i meziprodukt nakupovaný v zahraničí. Poptávkové omezení cenového růstu vyplývající z restrikce peněžní zásoby se zmírnilo (index M2 ke konci září 108,6%). Protisměrně působilo zpomalování dynamiky příjmů domácností (včetně růstu nezaměstnanosti) a zvýšená cena peněz od konce května.

Vývoj v oblasti zahraničního obchodu se zbožím za posledních sedm měsíců (do konce října) potvrdil tendenci ke snižování záporného salda. Deficit na bázi 12-ti měsíčního klouzavého úhrnu se od 172 mld. Kč v dubnu 1997 postupně zlepšoval až na 151,8 mld. Kč v září a 145,7 mld. Kč v říjnu. Nejhorších výsledků zahraničního obchodu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 1996. Na základě toho lze vyslovit hypotézu, že ke změnám v mikrosféře, které vedly ke zvýšení exportní schopnosti, docházelo již před 4. čtvrtletím 1996 a depreciace kurzu v květnu 1997 nebyla iniciátorem, i když k dále lepším výsledkům zahraničního obchodu přispěla. Zatímco kursový faktor se prosadil v českém exportu s určitým zpožděním, jeho vliv na dovozy byl bezprostřední. Určitá "svázanost" měsíčních meziročních indexů vývozu a dovozu potvrzuje názor o prosazující se tendenci dovozu k produkci na vývoz.

Obnovil se nejen nominální, ale i reálný růst vývozu. Druhou podstatnou změnou je od února narůstající podíl vývozu do států s vyspělou tržní ekonomikou.

Vývoj směnných kursů ve 3. čtvrtletí se po květnových turbulencích zklidnil. Zatímco květnové skokové znehodnocení koruny bylo vůči DEM i USD zhruba shodné (cca 8%), další vývoj koruny vázané již na DEM se odvíjel od vzájemného vztahu DEM a USD. V září proti červnu Kč/DEM stagnovala, vůči USD znehodnotila o 3,8%, v říjnu Kč posílila jak vůči DEM (o 0,4%), tak i vůči USD (o 2,2%). Meziročně tak koruna v říjnu oslabila o 5,5% proti DEM, proti USD o 21,5%.

Tendence veřejných rozpočtů k deficitu se postupně zmírňuje (z 18,0 mld. Kč v červnu na 10,2 mld. Kč v září). V průběhu 3. čtvrtletí deficit státního rozpočtu téměř stagnoval (od 14,8 mld. Kč v červnu až po 10,2 mld. Kč v září při započítání 6,2 mld. Kč mimořádných zdrojů na likvidaci následků červencových záplav ze státních finančních aktiv). V říjnu došlo k významnému snížení kumulovaného deficitu na 3,9 mld. Kč, což lze přičíst jednak prosazení se restrikce výdajů, jednak i čtvrtletní sezóně inkasa daní.

Vnější prostředí

V 1. - 3. čtvrtletí 1997 ve většině vyspělých zemí v porovnání se stejným obdobím minulého roku pokračovalo oživování ekonomického růstu, což znamenalo vzhledem k našim silným ekonomickým vazbám na tyto země rozšíření potenciálního prostoru pro růst českého vývozu.

V 1. pololetí 1997 se ve státech leaderů světové ekonomiky projevil rozdílný takt konjunkturálního cyklu. Zatímco růst HDP v porovnání se stejným obdobím roku 1996 se v USA snížil na 3,6% a v Japonsku dokonce došlo k poklesu o 0,3%, v evropských zemích došlo k jeho akceleraci. Ve Velké Britanii dosáhl 3,5%, v Německu 2,9% a ve Francii na 2,3% (Údaje podle The Economist Vol. 345. Number - 8039, obdobně v následujících odstavcích).

Spotřebitelské ceny se ke konci 3. čtvrtletí 1997 v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšily v USA [Ke konci srpna 1997] o 2,2%, v Japonsku [Ke konci srpna 1997] o 2,1%, respektive v Německu o 1,9%, v Rakousku [Ke konci srpna 1997] o 1,2%, ve Francii o 1,3% a ve Velké Británii o 3,6%.

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích se mění v závislosti na absorpční schopnosti trhu práce a ke konci 3. čtvrtletí 1997 dosahovala v USA [Ke konci srpna 1997] 4,9% a v Japonsku [Ke konci srpna 1997] 3,4%. V Německu dosáhla 11,7%, v Rakousku 7,1%, ve Francii [Ke konci srpna 1997] 12,5% a ve Velké Británii 5,2%. Zatímco v USA a Velké Britanii dochází k dlouhodobému poklesu, v ostatních jmenovaných zemích nezaměstnanost vzrostla.

Vývoj zahraničního obchodu České republiky se stává stále významnějším faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu a v souvislosti srůstem obchodního obratu mezi okolními státy se vněm příznivě projevilo oživení ekonomického růstu v zemích významných obchodních partnerů.

1. Základní tendence v roce 1997

¹údaj za 1. pololetí

Pramen: ČSÚ, ČNB

Zpomalení růstu ekonomiky pokračovalo i ve 2.čtvrtletí, kdy tempo HDP ve stálých cenách dosáhlo 1,2% při meziročním snížení domácí poptávky o 0,6%. Zatímco spotřeba domácností pokračovala v růstu (5,6%), investice do fixního kapitálu se ve 2. čtvrtletí snížily o 4,8%.

Po zotavení outputu ve 2.čtvrtletí 1997 produkce průmyslu významně vzrostla v září o 8,0% (v říjnu o 9,1%) a za 1. - 9. měsíc přesáhla o 2,1% procentního bodu stejné období roku 1996. Stavebnictví produkce v září zaostala za úrovní stejného měsíce roku 1996 o 9,5% a za 9 měsíců 1997 o 3,4%.

V oblasti spotřebitelských cen se k trvalému růstu jednotkových mzdových nákladů [Jednotkové mzdové náklady vyjadřují objem mezd připadající na fyzickou jednotku produkce; jejich růst je dán podílem indexu nominálních průměrných mezd a indexu reálné produktivity práce.] přidal vliv kursový. Tendence ke zpomalování cenového růstu byla přerušena. Meziroční nárůst cen v září poprvé překročil 10%, klouzavá míra inflace dosáhla 8,1% s předpokladem zvyšování do konce roku. Cenovým vzlínáním se prosadily kursové efekty i do cen zboží tuzemské provenience.

Tendence zvyšování nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí zintenzivnila. Míra nezaměstnanosti pokračovala v průběhu roku 1997 v růstovém trendu s obvyklým sezónním kolísáním. V září dosáhla 4,8%, v říjnu již téměř 4,9%. O trendu míry nezaměstnanosti vypovídá meziroční diference, která z březnových 0,7 procentního bodu vzrostla na 1,5 bodu v říjnu.

Růst průměrné měsíční hrubé mzdy v tzv. civilním sektoru se ve 3. čtvrtletí dále zpomalil na 12,4%, což za 1. až 3. čtvrtletí znamenalo zmírnění z pololetních 13,3% na 13,1%. Tendence zpomalování růstu průměrných nominálních mezd v průmyslu i stavebnictví se ve 3. čtvrtletí zmírnila. Index za 9 měsíců (v porovnání s 1. pololetím) se v průmyslu zpomalil na 113,5% (ze 113,8%), ve stavebnictví ke změně téměř nedošlo (ze 109,8% za 1. pololetí na 109,7% za tři čtvrtletí). Index produktivity práce však proti tomu v průmyslu zaostal o 8,1 procentních bodů, ve stavebnictví o 10,0 bodů. Nůžky mezi mzdami a výkonem proti 1. pololetí zůstaly v souhrnu za tato dvě odvětví zhruba na stejné úrovni.

Deficit běžného účtu 1,9 mld. USD za 1. pololetí znamenal ve 2. čtvrtletí 1997 zlepšení o 0,3 mld. USD proti 1. čtvrtletí. Naopak na kapitálovém účtu došlo ve 2. čtvrtletí k čistému odlivu kapitálu ve výši 241 mil. USD. Zřejmě v souvislosti se spekulacemi na pokles kurzu koruny a následným zvýšením kurzového rizika (změnou kurzového režimu) se o to převážně zasloužilo stahování zahraničního krátkodobého kapitálu. Zlepšila se struktura ve prospěch dlouhodobého kapitálu, ale za cenu vyšší nedostatkovosti financování deficitu běžného účtu přebytkem účtu kapitálového (dopad na devizové rezervy 1,1 mld. USD v souvislosti s intervencemi centrální banky na udržení kurzu).

Deficit obchodní bilance za 1. - 3. čtvrtletí 1997 dosáhl 102,4 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku se vývoz nominálně zvýšil o 15,8%, dovoz vzrostl o 11,6%, což znamená dynamizaci vývozu (za 1. pololetí meziroční zvýšení o 10,2%) při jen mírném zvyšování tempa dovozu (za 1. pololetí o 10,0%). Směnné relace se za leden až září zhoršily o 0,5 procentního bodu, průměrné ceny exportu vzrostly o 4,0%, importu o 4,5%. Přitom až do srpna převažoval cenový růst exportu nad růstem cen importu.

Stav devizových rezerv centrální banky ke konci září činil 10,9 mld. USD (v červnu 10,8 mld. USD).

Státní dluh se po rekordních 178,7 mld. Kč ke konci června 1997 snížil na 172,1 mld. Kč v září a následně v říjnu až na 166,0 mld. Kč.

2. Ekonomický výkon

2. 1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

Makroekonomické ukazatele agregátní nabídky a poptávky za 3. čtvrtletí 1997 zveřejní ČSÚ až 19.12.1997.

V současné době jsou dostupné pouze údaje za 1. pololetí 1997, které byly již podrobněji vyhodnoceny v předchozí zprávě o plnění státního rozpočtu. Ve stručnosti lze výsledky 1. pololetí 1997 charakterizovat dalším zpomalením růstu ekonomického výkonu a prohloubením nerovnováhy mezi růstem spotřeby domácností a růstem HDP.

V podstatě rovnoměrně pokračoval rychlý růst reálné spotřeby domácností (o 5,4%), který výrazně předstihoval růst hrubého domácího produktu (o 1,3%). Postupné snižování tempa růstu tvorby fixního kapitálu vyústilo v 1. pololetí 1997 v pokles o 2,2%.

Tato nerovnováha mezi spotřebou a nabídkou byla kompenzována deficitem (nerovnováhou) v zahraničním obchodě. V 1. pololetí 1997 se vnější nerovnováha prohloubila, dovoz zboží a služeb v běžných cenách vzrostl o 10,8%, zatímco vývoz jen o 8,5%. Záporné saldo dosáhlo 53,3 mld. Kč, t.j. 7,0% z HDP (proti 5,7% v 1. pololetí 1996).

2. 2 Nefinanční podnikv a korporace

Výkon nefinančních podniků a korporací v 1. pololetí 1997 byl ovlivněn vnitřním i vnějším konkurenčním prostředím.

Ačkoliv dosavadní údaje v roce 1997 naznačují zmírnění dynamiky průměrné měsíční mzdy, její meziroční růsty nejsou, zejména u průmyslu a stavebnictví, v relaci k růstu produktivity práce. Vývoj investic se dosud pozitivně nepromítl do potřebného růstu produkce. Růst mezd naopak směřoval k snížení zisku a omezoval zdroje pro financování. Ve svém celku nefinanční podniky a korporace vykázaly v 1. pololetí roku 1997 slabou ziskovou orientaci, nízkou rentabilitu vlastního jmění (2,9%) i nízkou rentabilitu nákladů (3,4%).

Výkony v běžných cenách v 1. pololetí roku 1997 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostly o 6,6%, ale při růstu výkonové spotřeby o 7,6% s výsledným růstem účetní přidané hodnoty pouze o 4,7% (nezahrnuty zisky a ztráty z držby, daně na výrobky snížené o subvence atd.).

Nadále přetrvávaly potíže větších podniků ve včasnosti plateb. Prvotní zadluženost meziročně vzrostla v 1. pololetí o 9,1 mld. Kč. Závazky po lhůtě splatnosti vzrostly o 9,2% a převýšily o 43,5 mld. Kč pohledávky po lhůtě splatnosti, které se snížily o 1,4%.

Hospodářský výsledek ziskových jednotek v 1. pololetí roku 1997 meziročně poklesl o 6,3% (na 72,5 mld. Kč). Ztráta jednotek nedosahujících zisku meziročně vzrostla o 12,4% (dosáhla 30,7 mld. Kč). Celkový hospodářský výsledek nefinančních organizací v 1. pololetí 1997 dosáhl zisku 41,8 mld. Kč před zdaněním. Uvedený celkový hospodářský výsledek dosažený v 1. pololetí 1997 je o 30,2 mld. Kč vyšší než ve 2. pololetí 1996. Navíc meziroční vývoj zisku i ztrát příznivější ve 2. čtvrtletí 1997 proti 1. čtvrtletí 1997 svědčí o přizpůsobování podniků stávajícímu ekonomickému prostředí. Výsledek za 1. pololetí ale představuje snížení o 8,3 mld. Kč oproti stejnému období roku 1996 (pokles o 16,4%). Tento dlouhodobější trend dosud kontrastuje s vývojem v předchozích letech, kdy hospodářský výsledek vzrostl v roce 1994 oproti roku 1993 víc než.dvojnásobně a v nejsilnějším růstovém roce 1995 se dále meziročně zvýšil o 26,9% až na 103,7 mld. Kč.

Výkon jednotlivých odvětví za tři čtvrtletí 1997

Průmyslová produkce celkem (proti stejnému období předchozího roku ve stálých cenách roku 1994) za leden až září 1997 vzrostla o 2,1% při silném růstu v září o 8,0%. Poměrně vysoké tempo zvýšení produkce zpracovatelského průmyslu v září o 10,1% (za 1. pololetí o 1,9%, za devět měsíců o 2,0%) byl hlavně způsoben pronikavým růstem výroby dopravních prostředků o 45,9%.

Poznámka: Bazické indexy jsou vypočítány z předběžných údajů na základě experimentálních propočtů

Za devět měsíců došlo k zřetelnému poklesu produkce energetických surovin i dobývání a úpravy kamene, takže v kategorii dobývání nerostných surovin poklesl výkon o 6,1%. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody zaznamenaly snížení produkce o 5,2%.

Pokles produkce stavebnictví do září o 3,4% byl zpočátku ovlivněn výrazně horšími povětrnostními podmínkami letošní zimy, rovněž i poklesem poptávky po stavebních pracích včetně restrikce státních zakázek. Vysoký růst zaznamenaly stavební instalace, stavby komunikací, z hlediska vlastnické struktury pak mezinárodní a družstevní podniky. Nejhlubším poklesem se vyznačovalo odvětví stavby vodních objektů.

Celkové tržby odvětví maloobchodu od února do června průběžně rostoucí, vzrostly za devět měsíců 1997 ve stálých cenách pouze o 1,4%. Tržby maloobchodu včetně oprav spotřebního zboží meziročně poklesly o 0,5%, vlivem snížení tržeb malých podniků (40% podílu na tržbách). Tento mírný pokles tržeb typického maloobchodu za devět měsíců roku 1997 byl kompenzován výrazným růstem tržeb za prodej pohonných hmot o 10,7% a růstem tržeb za prodej a opravy motorových vozidel o 4,3%.

Celkové tržby pohostinství a ubytování za devět měsíců roku 1997 oproti silně růstovému období minulého roku se snížily o 2,6%. Pokles se týkal čtyř pododvětví. Pouze v závodním a účelovém stravování byl zaznamenán zřetelný růst tržeb o 8,3%.

Celkové tržby za prodej výrobků a vlastních služeb v dopravě za devět měsíců roku 1997 poklesly o 0,2%. Tržby v železniční dopravě, vlivem snížené poptávky na přepravu substrátů, nižšímu fondu pracovní doby, též vlivem stávky železničářů, se snížily o 8,3%. V silniční dopravě poklesl výkon pouze o 1,2%. Výrazný růst tržeb byl v říční dopravě o 14,3% a v letecké o 10,9%. Mírnější růst výkonu o 2,1% zaznamenala potrubní doprava i vedlejší a pomocná činnost o 4,2%.

Celkové tržby spojů za devět měsíců vzrostly o 24,1%, v tom tržby telekomunikačních služeb se zvýšily o 24,5% a tržby poštovních služeb se zvedly o 22,8%.

Zemědělská produkce za devět měsíců roku 1997, vyjadřovaná celkovými tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb zaznamenala meziroční růst o 1,9%, z toho růst tržeb za zemědělské výrobky o 2,7% (ve stálých cenách u zemědělských podniků zapsaných v obchodním rejstříku s výměrou nad 1000 ha zemědělské půdy a za vybrané zemědělské podniky s vysokou koncentrací živočišné výroby).

Mzdy

Za devět měsíců roku 1997 v průmyslových podnicích s 20 a více zaměstnanci průměrná nominální měsíční mzda vzrostla o 13,5%, což v porovnání se stejným obdobím roku 1996 (růst o 17,4%) dokládá, že se dynamika růstu mezd v průmyslu zpomalila. Nejnižší růst průměrné mzdy o 11,3% zaznamenalo odvětví dobývání nerostných surovin. Naopak nejvyšší mzdový růst o 14,4% byl ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody.

Za devět měsíců roku 1997 průměrná nominální měsíční mzda ve stavebnictví vzrostla o 9,7% (za stejné období roku 1996 o 15,4%), průměrná měsíční mzda v zemědělství se meziročně zvýšila o 9,3%.

Reálná produktivita práce

Proces snižování zaměstnanosti ve třetím čtvrtletí roku 1997 pokračoval. U podniků s 20 a více zaměstnanci byl růst produktivity práce v průmyslu za devět měsíců o 5,0%. Růst o 6,6% dosáhl zpracovatelský průmysl. V průmyslu došlo k poklesu průměrného počtu zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 4,3% (nejméně ve výrobě a rozvodu elektřiny a plynu o 1,9%, kde produktivita práce poklesla o 3,4%). Na nízkém růstu produktivity se podílí nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména vysokoškoláků technického zaměření.

Produktivita práce ve stavebnictví od ledna do záři se snížila o 0,3% (ale při stavebních instalacích produktivita vzrostla téměř o čtvrtinu a ve dvou podnicích pod zahraniční kontrolou se více než zdvojnásobila). Ve stavebnictví bylo zjištěno u podniků s 20 a více zaměstnanci snížení průměrného evidenčního počtu zaměstnanců o 3,2%.

Za devět měsíců roku 1997 dosáhlo meziroční snížení počtu zaměstnanců v zemědělství výše 6,2% a vedlo k meziročnímu růstu produktivity práce na bázi celkových tržeb o 8,6%. Do skupiny odvětví, které vykázaly růst produktivity práce, patří kromě zemědělství též telekomunikace.