Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD Jankovcova 63, Praha 7, PSČ 170 04 telefon 02/8726 111

Nejvyšší kontrolní úřad podle § 5 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. - 3. čtvrtletí 1997.

Vzhledem ke krátkému časovému odstupu od předložení předchozího stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ) ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí roku 1997 je předkládané stanovisko pojato globálněji s odkazem na skutečnost, že řada zásadních tendencí z I. pololetí se projevila i v následném 3. čtvrtletí.

1. Souhrnné zhodnocení plnění státního rozpočtu (v základních ukazatelích včetně října a listopadu)

Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí 1997, tj. v souhrnném vyjádření vykázaný schodek ve výši -10,24 mld. Kč, jsou ve Zprávě vlády hodnoceny mj. v souvislosti s opatřeními přijatými vládou usnesením vlády č. 229 ze dne 16. dubna a následně pak usnesením č. 356 ze dne 18. června 1997, která ve svém souhrnu představovala snížení zákonem č. 315/1996 Sb. schválených výdajů státního rozpočtu o 42,4 mld. Kč při současném protisměrném zvýšení některých dalších výdajů o 4,8 mld. Kč. Kromě těchto úprav byla v pravomoci ministra financí realizována rozpočtová opatření v celkovém objemu 8,5 mld. Kč k 30. 9. 1997. Zahrnovala zvýšení rozpočtových příjmů a výdajů ve výši více než 6,2 mld. Kč v důsledku převodu prostředků z mimorozpočtových zdrojů určených na odstranění povodňových škod a zbývající více než 2,2 mld. Kč představovaly použití mimořádných rozpočtových příjmů, zejména převod ze státních finančních aktiv, využití prostředků z finančního zúčtování za rok 1996, prostředky z likvidace státních podniků nebo převody z Fondu národního majetku, na další účely.

Původní státní rozpočet, jehož příjmy a výdaje stanovil zákon č. 315/1996 Sb., byl výše uvedenými úpravami výrazně změněn, a to v souhrnu snížením původně schválených příjmů o 32,2 mld. Kč, tj. o 5,9% a snížením výdajů o 29,1 mld. Kč, tj. o 5,3%.

V samotném 3. čtvrtletí se proti stavu ke konci I. pololetí rozpočtový schodek snížil o 4,58 mld. Kč (o 30,9%), což bylo způsobeno uplatněním restrikce výdajů na základě uvedených opatření vlády, zatímco propad příjmů byl dále prohlouben jejich výpadky v důsledku škod způsobených povodněmi. Do konce září bylo ze státního rozpočtu uvolněno k odstranění těchto škod 6,4 mld. Kč, přičemž lze předpokládat, že jejich skutečné čerpání a využití bylo nižší. Příjmy státního rozpočtu byly ve stejném období posíleny z mimorozpočtových zdrojů a vzhledem k tomu je, jak se ve Zprávě vlády uvádí, vykázaný výsledek rozpočtového hospodaření ke konci 3. čtvrtletí příznivější, než by odpovídalo reálnému stavu.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za deset měsíců výrazně ovlivnil vývoj od konce I. pololetí, kdy počínaje červencem, s výjimkou srpna, objem inkasovaných úhrnných příjmů včetně prostředků převedených do státního rozpočtu z mimorozpočtových zdrojů (určených na odstranění škod způsobených červencovými povodněmi) převýšil čerpané výdaje v těchto měsících. V důsledku regulačních opatření Ministerstva financí na výdajové straně státního rozpočtu, vycházejících z opatření přijatých vládou v rámci obou tzv. "balíčků", byl ke konci srpna vykázaný schodek ve výši -11,23 mld. Kč snížen zářijovým převýšením příjmů nad výdaji o 1,0 mld. Kč (o 8,8%), což bylo způsobeno výrazně vyšším inkasem celkových příjmů v měsíci září, které proti jeho srpnové hodnotě vzrostlo o 22,3%, zatímco v září čerpané celkové výdaje byly o 12,1% vyšší než v předchozím měsíci. Vykázaný pokladní schodek ke konci října ve výši -3,86 mld. Kč, tzn. zlepšený výsledek hospodaření státního rozpočtu v samotném měsíci říjnu, je nutné posuzovat v souvislosti s tím, že byl ovlivněn vysokým nárůstem inkasa daně z přidané hodnoty, které v měsíci říjnu dosáhlo nejvyšší úrovně v dosavadním průběhu roku, obdobně jako tomu bylo v roce 1996 i v předchozích letech. Skutečné čerpání říjnových výdajů však převýšilo průměrné rozpočtované měsíční výdaje upraveného rozpočtu o 0,67 mld. Kč (o 1,5%). Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října, které představovaly snížení předstihu čerpání výdajů před plněním příjmů z 1,6 procentního bodu k 30. 9. na 0,3 bodu, přesto nelze přeceňovat, neboť v plnění příjmů jsou zahrnuty i prostředky na povodně, převedené do státního rozpočtu, jak už bylo výše zmíněno. Růst inkasa příjmů za měsíc říjen, vykázaný ve vztahu k posledně platnému rozpočtu ve výši 9,8%, činil po zohlednění zmíněných převodů pouze 4,3%.

Vývoj salda příjmů a výdajů státního rozpočtu kumulovaně od počátku roku 1997 v porovnání se stejným obdobím předchozích let ukazuje, že za 1. - 3. čtvrtletí 1997 byl vůbec poprvé vykázán schodek rozpočtového hospodaření. Z výsledku hospodaření státního rozpočtu vyplývá, že podíl schodku ve výši -10,24 mld. Kč na úhrnném objemu upraveného ročního rozpočtu činil -2,0%, zatímco v r. 1996 podíl výrazně nízkého přebytku ve výši 0,05 mld. Kč činil 0,01% a v roce 1995 podíl přebytku ve výši 14,39 mld. Kč představoval 3,3% ročního objemu státního rozpočtu na tento rok. Ke konci října byl vykázán schodek -3,86 mld. Kč, což je o 5,11 mld. Kč horší výsledek než za 10 měsíců loňského roku, a podíl schodku činil -0,7%, zatímco v r. 1996 podíl přebytku představoval 0,3% a v roce 1995 byl dokonce desetinásobný (3,0%).

Objem celkových příjmů za 1. - 3. čtvrtletí 1997 dosáhl 367,73 mld. Kč, tj. 71,1% rozpočtu upraveného podle usnesení vlády č. 229/1997 a č. 356/1997 včetně rozpočtových realizovaných v pravomoci ministra financí k 30. 9. 1997. Proti stejnému období předchozího roku byl o 5,9% vyšší. V 1. - 3. čtvrtletí byly dosažené úhrnné příjmy proti alikvotě upraveného rozpočtu o -19,95 mld. Kč nižší (o -5,1%) a za předpokládaným růstem příjmů vůči skutečnosti r. 1996 zaostávaly o 1,2 procentního bodu a po vyloučení prostředků z mimorozpočtových zdrojů, určených k úhradě povodňových výdajů ve výši 6,2 mld. Kč, o 3,0 procentní body. V říjnu 1997 nárůst celkových příjmů činil 50,39 mld. Kč (o 14,3% více než v září) a za 10 měsíců roku celkové příjmy dosáhly 418,12 mld. Kč, tj. 80,9% upraveného ročního rozpočtu, a o 6,1% byly vyšší než za stejné období r. 1996. I když úroveň plnění příjmů se v porovnání se stavem ke konci 3. čtvrtletí mírně zvýšila, propad celkových příjmů proti alikvotě upraveného rozpočtu činil ke konci října -12,64 mld. Kč (-2,9%).

Celkové výdaje za 1. - 3. čtvrtletí 1997 byly čerpány ve výši 377,97 mld. Kč, tj. 72,7% rozpočtu upraveného podle usnesení vlády č. 229/1997 a č. 356/1997 včetně rozpočtových opatření realizovaných v pravomoci ministra financí k 30. 9. 1997. Jejich objem vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,8%. V říjnu 1997 nárůst celkových výdajů činil 44,01 mld. Kč (o 2,1% více než v září) a za 10 měsíců roku celkové výdaje činily 421,98 mld. Kč, tj. 81,1% upraveného rozpočtu. Proti alikvotě ročního rozpočtu bylo jejich čerpání ke konci září o -12,05 mld. Kč (o -3,1%) nižší, ke konci října o -11,38 mld. Kč (-2,6%) a ke konci listopadu rozsah nečerpaných výdajů proti alikvotě činil -13,23 mld. Kč (-2,8%). Pro uplynulé období jedenácti měsíců bylo charakteristické relativně nízké čerpání výdajů, s určitými výkyvy v měsících dubnu, červnu a říjnu.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí a ke konci října potvrdily především zaostávání inkasa příjmů za záměry rozpočtu na jeho výdajové straně. Napětí mezi příjmy a výdaji charakteristické pro rozpočtové hospodaření v roce 1997 se znovu výrazněji projevilo v listopadu, kdy po přechodně dosaženém zmírnění rozpočtového schodku ke konci října (-3,86 mld. Kč) vykázalo hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu pokladní schodek -6,20 mld. Kč, tzn. v porovnání se stavem ke konci října jeho prohloubení o 2,34 mld. Kč (o 60,6%). Zvýšení schodku bylo ovlivněno tím, že pokles inkasa celkových příjmů v měsíci listopadu proti jeho říjnové hodnotě o 22,3% byl rychlejší než vykázané snížení v listopadu čerpaných celkových výdajů, které byly o 5,7% nižší než v předchozím měsíci. Za období jedenácti měsíců zaostávalo plnění příjmů vůči čerpaným výdajům v rozsahu 0,6 procentního bodu (3,31 mld. Kč). Výdaje vzrostly proti stejnému období minulého roku o 6,7%, avšak příjmy pouze o 6,0%. Schodek představuje -1,2% objemu upraveného státního rozpočtu na rok 1997, zatímco ve stejném období r. 1996 byla tato hodnota poloviční (-0,6%) a ke konci listopadu 1995 byl dosažen přebytek 15,66 mld. Kč a jeho podíl na objemu státního rozpočtu na rok 1995 činil 3,6%. Pokladní výsledek hospodaření za 11 měsíců loňského rokuje tedy o 3,22 mld. Kč horší než v r. 1996 a o 21,86 mld. Kč než v roce 1995.

2. Příjmy státního rozpočtu

Objem celkových příjmů státního rozpočtu k 30. 9. 1997 dosáhl 367,73 mld. Kč, tj. pouze 67,0% původního schváleného rozpočtu. Rozpočet celkových příjmů byl v průběhu roku několikrát upravován (usnesením vlády č. 229/97 z 16. 4. 1997, usnesením vlády č. 356/97 z 18. 6. 1997 a rozpočtovými opatřeními v pravomoci ministra financí) a podle verze platné k 30. 9. 1997 činil 516,91 mld. Kč. Tato částka je o 32,19 mld. Kč nižší než původní schválený rozpočet.

Úpravy rozpočtu - vesměs ve směru jeho snížení - se týkaly zejména daně z příjmů právnických osob (-14,40 mld. Kč), daně z přidané hodnoty (-10,60 mld. Kč), pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (-8,79 mld. Kč), cla (3,60 mld. Kč), daně z příjmů fyzických osob (-3,40 mld. Kč) a spotřebních daní (-1,40 mld. Kč). K významnému zvýšení původního schváleného rozpočtu došlo jen u nedaňových příjmů (+10,00 mld. Kč), kde se však jednalo do značné míry pouze o technické navýšení, neboť do rozpočtu byly převedeny prostředky na úhradu následků povodňových škod z mimorozpočtových zdrojů (z Fondu národního majetku, ze státních finančních aktiv a část výnosu z povodňových dluhopisů) v celkové výši cca 6,2 mld. Kč.

Upravený rozpočet vč. rozpočtových opatření byl u celkových příjmů k 30. 9. 1997 plněn na 71,1%, propad vůči odpovídající alikvotě tohoto rozpočtu činil -19,95 mld. Kč. Rozhodující podíl na tomto celkovém propadu mají dvě položky, a to daň z přidané hodnoty (-6,22 mld. Kč) a pojistné na sociální zabezpečení vč. příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (-7,54 mld. Kč). U těchto dvou objemově nejvýznamnějších příjmových položek je zřejmě nejvíce ohroženo splnění upraveného ročního rozpočtu.

U daně z přidané hodnoty, jejíž upravený rozpočet byl k 30. 9. 1997 plněn na 69,7%, by k vyrovnání propadu a ke splnění upraveného ročního rozpočtu musely výnosy ve 4. čtvrtletí dosáhnout 30,3% celoroční skutečnosti. Splnění tohoto předpokladu je dosti nepravděpodobné, i když není zcela vyloučené. (V roce 1996, kdy výnos DPH byl ve 4. čtvrtletí mimořádně vysoký, dosáhl jeho podíl na celoročních výsledcích 29,5%.) S přihlédnutím k výrazným výkyvům v inkasu v průběhu každého kalendářního čtvrtletí, budou o splnění či nesplnění ročního rozpočtu u daně z přidané hodnoty rozhodovat až výsledky za měsíc prosinec (včetně dodatků), kdy dosažené inkaso DPH bude dodatečně navýšeno o rozhodující část položky "státní příjmy celních úřadů".

Celkový výnos pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vybíraných prostřednictvím ministerstev práce a sociálních věcí, obrany, vnitra a spravedlnosti, dosáhl k 30. 9. 1997 částky 140,01 mld. Kč, což představuje 71,2% ročního rozpočtu této položky. Meziroční srovnání inkasa pojistného za 1. - 3. čtvrtletí je vyjádřeno indexem 110,9. K odstranění propadu v plnění ročního rozpočtu by ve srovnání se 4. čtvrtletím 1996 muselo být ve 4. čtvrtletí 1997 inkaso vyšší o 17,9%, což znamená, že meziroční nárůst by musel být o 7 procentních bodů vyšší než v předchozí části roku. Takovýto nárůst je téměř vyloučený, a to již vzhledem k opačně působícímu vlivu vyhlášených úsporných opatření vlády (např. zrušení 14. platu v rozpočtové sféře). V plnění ročního rozpočtu pojistného je pravděpodobný propad ve výši cca 4 - 5 mld. Kč.

U ostatních hlavních daňových příjmových položek (tj. kromě DPH) bylo úpravou rozpočtu, resp. jeho snížením docíleno toho, že rozdíl vůči alikvotě byl k 30. 9. 1997 na relativně nízké úrovni a činil u:

Na základě tohoto přehledu rozdílů proti odpovídající alikvotě k 30. 9. 1997 lze předpokládat, že celoroční výsledky v přehledu uvedených jednotlivých položek se nebudou významněji odchylovat od úrovně upraveného rozpočtu, resp. že případné menší minusové a plusové odchylky se vzájemně vyrovnají. Nejvyšší minusovou odchylku lze pravděpodobně očekávat u cel, kde již zřejmě nemůže být do konce roku vyrovnán propad ve výši cca jednoho měsíčního inkasa.

Nedaňové příjmy jako celek (tj. včetně příjmů z vládních úvěrů a dodatečně zahrnutých mimorozpočtových prostředků určených na úhradu povodňových škod) vykázaly k 30. 9. 1997 inkaso ve výši 23,62 mld. Kč, což představuje 94,6% původního schváleného rozpočtu, ale pouze 67,5% rozpočtu upraveného, tj. zvýšeného o 10,0 mld. Kč. Vyšší než alikvotní plnění upraveného ročního rozpočtu vykázala k 30. 9. 1997 pouze položka "přijaté úroky" (76,1%). Vzhledem ke značně nerovnoměrnému rozložení inkasa téměř všech dílčích položek nedaňových příjmů a k nedostatku podrobnějších podkladových materiálů není možné zodpovědně činit závěry o předpokladech splnění či nesplnění ročního rozpočtu u této souhrnné příjmové skupiny.

Jak vyplývá z přehledu vývoje nedoplatků na daních a pojistném, který je přílohou předkládané "Zprávy....", v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 1997 vzrostl celkový stav nedoplatků daní odváděných do rozpočtu republiky o 8,39 mld. Kč (zlepšení oproti stavu vykazovanému k 30. 6. 1997 je pouze optické, neboť tehdejší vysoký stav nedoplatků u daně z příjmů právnických osob byl způsoben několikadenním skluzem plateb z konce června do prvních červencových dnů). Z tohoto celkového nárůstu daňových nedoplatků připadá 3,13 mld. Kč na daň z přidané hodnoty, 2,23 mld. Kč na spotřební daně a 2,73 mld. Kč na daň z příjmů právnických osob. Stav nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení vzrostl v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 1997 o 7,13 mld. Kč.

Celkový stav nedoplatků u daňových příjmů rozpočtu republiky k datu 30. 9. 1997 (tj. včetně dosud neuhrazených nedoplatků za předchozí roky) dosáhl hodnoty 60,94 mld. Kč. Objem celkových nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení činil k témuž datu 29,12 mld. Kč.

Kladně je možno hodnotit ve "Zprávě...." konstatovanou skutečnost, že při vymáhání nedoplatků daňová správa zesiluje svoji orientaci na tzv. "velké dlužníky".

Výše uvedené předpoklady plnění rozpočtu u vybraných příjmů jsou v podstatě potvrzeny i vývojem inkasa v měsících říjnu a listopadu. Z údajů, jež jsou k dispozici, vyplývá, že u řady příjmových položek bude prosincový výnos rozhodovat o tom, zda celoročně dojde k vyšší či menší odchylce od upraveného rozpočtu. Naproti tomu vzrostla pravděpodobnost nesplnění rozpočtu u pojistného na sociální zabezpečení a u cel.

3. Výdaje státního rozpočtu

Úhrnné výdaje státního rozpočtu byly za 1. - 3. čtvrtletí čerpány ve vyšší úrovni, tj. 72,7% upraveného ročního rozpočtu včetně rozpočtových opatření, oproti 70,4% čerpaných výdajů ve stejném období roku předchozího, a to vlivem rychlejšího tempa čerpání rozpočtových prostředků jak na neinvestiční výdaje, tak i na investiční výdaje a dotace. Zatímco čerpané neinvestiční výdaje i v absolutní nominální hodnotě byly o 10,9% vyšší než v r. 1996, investiční výdaje a dotace byly naopak o 6,3% nižší.

Prohlubující se napětí mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu na rok 1997 bylo základní příčinou opatření přijatých vládou v rámci kroků k celkové stabilizaci ekonomiky, jejichž významnou součástí bylo zajištění vyrovnanosti rozpočtového hospodaření v roce 1997. Souhrnnou úpravu státního rozpočtu, která zahrnovala všechny změny v jeho struktuře a ukazatelích, provedla vláda na svých jednáních ve dnech 16. dubna 1997 a 18. června 1997. Aktuální informaci o provedených změnách ve státním rozpočtu vláda předložila jako součást své Zprávy o plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 1997. Poslanecká sněmovna na své 12. schůzi dne 4. července 1997 schválila informaci o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997 schválených usnesením vlády č. 229/97 a návrh dalšího vázání rozpočtových prostředků v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády, schválený usnesením vlády č. 356/97.

Na základě opatření schválených usnesením vlády č. 229/97 nedošlo provedenými úpravami státního rozpočtu ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu. Naproti tomu v návrhu dalšího vázání rozpočtových prostředků, schváleném usnesením vlády č. 356/97, vláda navrhla změny schváleného státního rozpočtu na rok 1997, kterými dochází ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu, s tím, že předpokladem realizace zmíněného dalšího vázání rozpočtových prostředků, tzn. snížení výdajů, je urychlení legislativního procesu a doby účinnosti změn některých právních předpisů a opatření. Legislativní úpravy některých předpisů a opatření navrhované k 1. 10. 1997 však nebyly ještě do konce října roku 1997 realizovány. Podle Zprávy vlády o plnění státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí 1997 toto zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů představovalo ke konci 3. čtvrtletí i ke konci října 1997 -3,1 mld. Kč. Podle údajů o pokladním plnění státního rozpočtu ke konci listopadu, které má NKÚ k dispozici, činilo zhoršení výsledného rozpočtového salda rovněž -3,1 mld. Kč. NKÚ v této souvislosti upozorňuje, že vládou předložená úprava státního rozpočtu, kterou došlo ke zmíněnému zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu, není v souladu s § 3 zákona č. 315/1996 Sb. ze dne 13. 12. 1996, o státním rozpočtu České republiky na rok 1997. Podle ustanovení § 3 vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit závazné ukazatele státního rozpočtu podle § 1 tohoto zákona v souladu s organizačními nebo metodickými změnami, avšak těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.

NKÚ zároveň připomíná, že při sestavování návrhu státního závěrečného účtu za rok 1997, který podle § 17 zákona ČNR č. 576/1990 Sb. má být sestaven ve shodném členění jako státní rozpočet republiky, je žádoucí výše uvedený nesoulad odstranit. Tento požadavek je odůvodněn tím, že státní rozpočet České republiky na rok 1997 schválil Parlament ČR zákonem č. 315/1996 Sb. jako vyrovnaný.

V oblasti výdajů docházelo v průběhu 1. - 3. čtvrtletí k značným přesunům prostředků rozpočtovaných v jednotlivých skupinách výdajů původně schváleného státního rozpočtu ve prospěch jiných skupin výdajů. Přesuny nejsou obvykle dostatečně konkretizovány z hlediska jejich nezbytnosti, provázanosti a směrů pohybů rozpočtových prostředků, což NKÚ považuje za zásadní nedostatek průhlednosti rozpočtového hospodaření.

Např. v části II, 3. Zprávy vlády o plnění státního rozpočtu ČR za 1. - 3. čtvrtletí 1997 je pouze konstatováno, že "v rámci výdajů poskytovaných příspěvkovým organizacím došlo při celkovém krácení rozpočtu o 1,1 mld. Kč - k přesunům prostředků z ostatních dotací a příspěvků ve prospěch příspěvků na činnost příspěvkových organizací". Výdaje na příspěvky poskytované na činnost příspěvkových organizací však neustále narůstají a jak z další pasáže Zprávy vlády vyplývá, proti stejnému období r. 1996 vzrostly o 8,4 mld. Kč, tj. o 26,0%. Ostatní dotace a příspěvky na druhé straně svým plněním předstihly alikvotu tří čtvrtin roku o 16,8%.

Rovněž zvýšená částka dotací územním rozpočtům, zahrnutá v posledně platném státním rozpočtu (k 31. 10. 1997), obsahuje přesuny prostředků, které byly v původně schváleném rozpočtu zahrnuty v jiných položkách kapitoly Všeobecná pokladní správa. Není však uvedeno, v kterých konkrétních jiných rozpočtových položkách této kapitoly byly prostředky zahrnuty a důvody, které vedly k jejich zahrnutí do jiných položek kapitoly VPS původně schváleného rozpočtu. Nejsou také uvedeny rozpočtové kapitoly, kromě VPS, z nichž mají být především k odstraňování následků povodní převedeny 2,0 mld. Kč do rozpočtů okresních úřadů a obcí.

Obdobně je tomu u dalších účelových prostředků ve výši 7,4 mld. Kč, které jsou kromě prostředků vyčleněných formou dotace územním rozpočtům poskytovány místním rozpočtům v investiční oblasti formou přesunů z ostatních (bez kapitoly VPS) rozpočtových kapitol. Z kapitoly VPS je poskytována částka 4,1 mld. Kč. Celkem dosahuje výše prostředků vyčleněných v posledně platném státním rozpočtu pro územní rozpočty, jak je ve Zprávě vlády uvedeno, částky přes 35,0 mld. Kč. Původní Parlamentem schválený státní rozpočet na rok 1997 přitom stanovil dotaci okresním úřadům a obcím v rámci kapitoly VPS v objemu 18,52 mld. Kč a investiční dotace a návratné finanční výpomoci poskytnuté obcím v celkovém objemu 12,11 mld. Kč, v tom z kapitoly VPS 5,89 mld. Kč, z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj 3,75 mld. Kč a z kapitoly Ministerstvo zemědělství 2,47 mld. Kč.

Přes pozitivní působení a žádoucí účinnost přijatých opatření vlády z dubna a června minulého roku a navazujících regulačních opatření uplatňovaných Ministerstvem financí na výdajové straně státního rozpočtu bylo čerpání celkových výdajů za tři čtvrtletí roku, jak Zpráva vlády uvádí, nejvyšší od vzniku České republiky. K nárůstu čerpaných výdajů došlo opět v září v důsledku úhrad výdajů vynakládaných státním rozpočtem k odstranění škod způsobených povodněmi a tento trend pokračoval i v říjnu. V listopadu bylo zaznamenáno mírné snížení čerpaných celkových výdajů.

Celkové výdaje ke konci listopadu vzrostly meziročně o 29,05 mld. Kč, tj. o 6,7% a také ve zbývajícím měsíci roku zůstala cílem minimalizace celoročního schodku rozpočtového hospodaření, avšak na rozdíl od předchozího roku protisměrně působilo čerpání nezbytných výdajů na odstranění povodňových škod. Celkový výsledek hospodaření státního rozpočtu za celý rok 1997 bude ovlivněn především tím, zda správci rozpočtových kapitol při očekávaném tradičně vyšším čerpání výdajů v závěru roku nepřipustí neúčelné a nehospodárné jejich vynakládání.

4. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv

Za sledované období došlo k výrazně rychlejšímu zvýšení státních finančních aktiv (o 32,0 mld. Kč) než státních finančních pasiv (o 10,5 mld. Kč), takže celková věřitelská pozice státu se zvýšila o 21,5 mld. Kč. Na tomto vývoji se podílelo především zvýšení pohledávek státu vůči zahraničí (o více než 30 mld. Kč), které však bylo způsobeno zejména oslabováním koruny vůči cizím měnám (hlavně vůči USD). Ve finančních aktivech státu vůči tuzemsku byl v polovině července 1997 otevřen zvláštní účet pro prostředky na odstraňování povodňových škod, kam bylo do konce září 1997 převedeno celkem 8,6 mld. Kč a z účtu bylo uvolněno celkem 6,2 mld. Kč.

Výrazně se zvýšil rozsah vnitřních a zahraničních úvěrů krytých státními zárukami, a to z 80,5 mld. Kč na 112,4 mld. Kč, tj. o 40%. Z těchto záruk vyvolává největší pochybnosti nově poskytnutá záruka na zahraniční úvěr pro České dráhy na financování II. železničního koridoru ve výši 23,5 mld. Kč, jehož splatnost je ohrožena špatnou finanční situací dlužníka. České národní bance byla poskytnuta záruka ve výši 22,5 mld. Kč na její pohledávky, záruky a aktiva v souvislosti s konsolidací bankovního sektoru.

Realizace státních záruk z prostředků státního rozpočtu činila ve sledovaném období 313 mil. Kč a celkově dosáhly pohledávky státu z tohoto titulu 2,8 mld. Kč.

Objem střednědobého státního dluhu se zvýšil o 5,4 mld. Kč, nedaří se tedy plnit záměry vlády v jeho stabilizaci. Příčinou je zejména zvýšená schodkovost běžného hospodaření státního rozpočtu, emise povodňových státních dluhopisů a pokles kursu Kč vůči cizím měnám. Rovněž se zvyšují náklady na obsluhu státního dluhu vlivem rostoucích úrokových sazeb.

Závěr

Prohlubující se napětí mezi rozpočtovými příjmy a výdaji projevující se v průběhu roku 1997, mimořádně nízké plnění příjmů, které nenaplňovaly předpoklady vyrovnanosti státního rozpočtu, bylo podstatným důvodem k přijetí rozhodnutí vlády o úpravách státního rozpočtu. Opatření přijatá vládou představovala mj. výraznou restrikci na výdajové straně státního rozpočtu při současném protisměrném nezbytném zvýšení některých jiných výdajů. NKÚ doporučuje, aby bylo provedeno vyhodnocení dopadu těchto opatření jak na záměry původně schváleného rozpočtu v neinvestiční oblasti, tak zejména na opožďování realizace věcných záměrů u dlouhodobě sledovaných priorit, z nichž rozpočet vycházel, konkretizovaných zejména ve schválených investičních programech, ve vazbě na již přijatý rozpočet pro rok 1998. Návrh státního závěrečného účtu za rok 1997 by měl, podle názoru NKÚ, toto vyhodnocení s uvedením předpokládaných nároků na státní rozpočet v časovém rozložení následujících let a časových posunů realizace obsahovat.