PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna 1998
II. volební období
372
Návrh
poslanců Jiřího Nováka a dalších
na vydání zákona
ze dne ................1998,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/199l Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb. a zákona č. 209/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 67 včetně nadpisu zní:
" § 67
Důvody vazby
Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude pokračovat v trestné činnosti, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu a jsou dostatečné důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný.".
2. V § 75 poslední větě se číslovka "24" nahrazuje číslovkou "48".
3. V § 76 odst. 4 poslední větě se číslovka "24" nahrazuje číslovkou "48".
4. V § 77 odst. 1 větě první se číslovka "24" nahrazuje číslovkou "48".
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Jiří Novák, v.r.
Petra Buzková, v.r.
Jan Kasal, v.r.
Jiří Honajzer, v.r.
Jiří Vlach, v.r.
Vojtěch Filip, v.r.
Důvodová zpráva
Obecná část
V souladu s požadavkem obsaženým v článku 8 odst. 5 jsou v § 67 taxativně vypočteny důvody, pro které lze vzít obviněného do vazby a ve vazbě jej v průběhu trestního řízení držet. O vazbě přísluší rozhodovat výlučně soudu, a to jak v průběhu tzv. přípravného řízení, t.j. ve stadiu před podáním obžaloby, tak i v řízení před soudem.
Do vazby lze vzít pouze obviněného, tedy osobu, které bylo v souladu s § 160 odst. 1 trestního řádu sděleno obvinění. Obvinění, které má povahu opatření (nikoliv procesního rozhodnutí), sděluje vyšetřovatel, pokud dospěje k závěru, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, a je dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. Obviněný má možnost proti tomuto úkonu vyšetřovatele brojit pouze tím, že se obrátí na státního zástupce se žádostí o odstranění závad v postupu vyšetřovatele.
Podle stávající právní úpravy je formulace obvinění a posouzení podmínek pro jeho sdělení výlučnou záležitostí orgánů činných v přípravném řízení, zatímco rozhodování o vazbě, ačkoliv je podmíněno sdělením obvinění, patří do pravomoci soudu. Přitom soud při svém rozhodování o vazbě nebo jeho dalším trvání není povinen, resp. oprávněn posuzovat, zda obvinění bylo sděleno důvodně a zda důvody, které k tomu vedly, i nadále trvají. Tím vznikají nelogické situace, kdy soud jen zkoumá existenci formálních důvodů vazby, ale již se nezabývá tím, proč je vlastně obviněný stíhán, na základě jakých důkazů a zda je trestní stíhání vedeno důvodně. Předložený návrh novelizace trestního řádu se snaží tento rozpor odstranit a posílit právo na soudní ochranu v tak významné oblasti jako je trestní stíhání. Kromě toho se do návrhu novelizace promítají změny lhůt při zadržení podezřelého nebo obviněného, které předpokládá souběžně předkládaný návrh ústavního zákona, jímž se mění Listina základních práv a svobod.
Přijetí navrhovaného zákona není spojeno s dalšími požadavky na státní rozpočet. Naopak lze předpokládat úsporu těchto prostředků v důsledku snížení počtu osob ve vazbě a snížení uplatněných nároků na odškodnění nezákonné vazby. Výši těchto úspor nelze přesně vyčíslit.
Zvláštní část
K bodu 1 (§ 67)
Smyslem navrhované změny § 67 je dosáhnout toho, aby soud měl za povinnost při svém rozhodování o vazbě přihlížet nejen k tomu, zda je dán některý z formálních důvodů vazby uvedený pod písmenem a), b) a c), ale současně přezkoumal i to, zda skutek, pro který bylo sděleno obvinění, vykazuje znaky trestného činu, zda shromážděné důkazy odůvodňují závěr, že tento trestný čin byl spáchán, a zda je dostatečně odůvodněno podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný. Míra pravděpodobnosti, s níž lze tyto otázky odpovědět, samozřejmě vzrůstá v závislosti na stadiu trestního řízení, v níž se určitá věc nachází. Soud by se tedy závazně nevyjadřoval k otázce viny obviněného, pouze by byl povinen zabývat se v rámci svého rozhodování o vazbě i odůvodněností trestního stíhání určité osoby. Dosud tuto povinnost soud nemá a v některých svých rozhodnutích tuto skutečnost výslovně zdůrazňuje. Přitom je nelogické, aby na jedné straně dospěl k závěru, že trestní stíhání obviněného postrádá důvodu (ať již proto, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, nemůže být jako trestný čin posouzen, nebo nelze učinit s rozumnou mírou pravděpodobnosti závěr, že se tento skutek stal, případně proto, že není žádný důkaz nebo jiná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že skutek spáchal obviněný) a přitom s odkazem na formální důvody vazby uvedené ve stávajícím § 67 trestního řádu obviněného vzal do vazby, případně jimi odůvodnil její další trvání.
Vzhledem k tomu, že navrhované doplnění je formulováno jako obligatorní součást každého vazebního důvodu dosud uvedeného v § 67, automaticky by se uvedenou podmínkou musel zabývat soud jak při svém rozhodování o vzetí obviněného do vazby, při rozhodování o žádosti o propuštění z vazby, při posuzování, zda důvody vazby trvají, při rozhodování o prodloužení vazby, tak i při rozhodování o stížnosti proti citovaným rozhodnutím.
Navrhovaným doplněním bude plně realizován závazek, který pro Českou republiku vyplývá z čl. 5 odst. 4 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Současně přispěje ke snížení případů, kdy je trestní stíhání vedeno nedůvodně.
K bodům 2,3 a 4 (§ 75, 76 a 77)
Do uvedených ustanovení se promítá změna navrhovaná v souběžně předkládaném návrhu ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod. Její podstatou je prodloužení lhůty od zadržení obviněného nebo podezřelého z trestného činu do jeho předání soudu. Touto změnou se má zajistit, aby vyšetřovatel a státní zástupce mohl obstarat potřebné důkazy pro rozhodnutí o zadržené osobě, dostatečně prověřil její obhajobu a v neposlední řadě této osobě umožnil realizovat její právo na zastoupení obhájcem, který by byl přítomen při jejím výslechu. Ve svém výsledku by tato změna měla přispět ke snížení počtu případů, kdy vazba je uvalena nedůvodně, nebo naopak z důvodů časové tísně je bez dostatečného prověření ze zadržení propuštěn obviněný, u něhož objektivně důvody vazby jsou dány.
K čl. II
Účinnost navrhovaného zákona se stanoví shodně s návrhem účinnosti ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod.
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů a s vyznačením navrhovaných změn
Výňatek
§ 67
Důvody vazby
Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud soudem nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude pokračovat v trestné činnosti, pro níž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu a jsou dostatečné důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný.
§ 75
Zadržení obviněného vyšetřovatelem
Jestliže je tu některý z důvodů vazby (§ 67) a pro neodkladnost věci nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit, může vyšetřovatel obviněného zadržet prozatím sám. Je však povinen provedené zadržení státnímu zástupci bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení, i další materiál, který státní zástupce potřebuje, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán tak, aby obviněný mohl být nejpozději do 24 48 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu.
§ 76
Zadržení osoby podezřelé
(1) Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li dán některý z důvodů vazby (§ 67), vyšetřovatel v naléhavých případech zadržet, i když jí dosud nebylo sděleno obvinění (§ 160 odst. 1). K zadržení je třeba předchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba přistižena při trestném činu anebo zastižena na útěku.
(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.
(3) Vyšetřovatel, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení.
(4) Vyšetřovatel, který zadržení provedl nebo kterému byla podle odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu se záznamem o sdělení obvinění (§ 160) a další důkazní materiál tak, aby státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí vyšetřovatel podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 48 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu.
(5) Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy jí ještě nebylo sděleno obvinění (§ 160).
(6)Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu podle odstavce 3, ledaže je obhájce ve lhůtě tam uvedené nedosažitelný.
§ 77
Rozhodnutí o zadržené osobě
(1) Nenařídil-li státní zástupce propuštění zadržené osoby na podkladě materiálů mu došlých, popřípadě po jejím opětovném výslechu, je povinen odevzdat ji ve lhůtě 24 48 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do vazby. K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál.
(2) Soudce je povinen vyslechnout zadrženou osobu (odstavec 1) a do 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce rozhodnout o jejím propuštění na svobodu anebo rozhodnout, že ji bere do vazby. O době a místě konání výslechu vyrozumí bezodkladně vhodným způsobem zvoleného nebo ustanoveného obhájce, pokud je dosažitelný a o jeho účast zadržená osoba požádala, a státního zástupce. Obhájce a státní zástupce se mohou výslechu zúčastnit a klást zadržené osobě otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu soudce udělí slovo. Překročení doby 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce na vzetí do vazby je vždy důvodem rozhodnutí o propuštění obviněného na svobodu.