Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Prohlašuji, že předmět je mým vlastnictvím, nabyl/a/ jsem jej v dobré víře a není mi známo nic o tom, že jde o předmět hledaný nebo odcizený, popř. o kulturní památku nebo její část.*)

Prohlašuji, že předmět je ve vlastnictví^*)

Vyplní odborná organizace

název předmětu

popis předmětu

Plastotypové razítko odborné organizace

a podpis pověřeného pracovníka

Podle § 2 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č......../199...Sb.,

že uvedený předmět kulturní hodnoty byl odborně posouzen a není námitek proti jeho vývozu.

Toto osvědčení platí po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání.

Podle § 2a zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č........./199...Sb.,

že uvedený předmět kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky z důvodu

a) veřejné prezentace věci nebo osoby ji užívající^*),

b) odborného či vědeckého zkoumání^*) nebo

c) preparace, konzervace, případně restaurování^*)

do země

Toto osvědčení platí po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání.

Toto osvědčení platí po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání.

Vyplní vývozce, pokud není totožný s žadatelem, před propuštěním předmětu kulturní hodnoty do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku

Vývozce je^*) - není^*) vlastníkem vyváženého předmětu kulturní hodnoty.

Vyplní celní úřad

Potvrzení celního úřadu o propuštění zboží do navrhovaného celního režimu.

Potvrzení pohraničního celního úřadu o výstupu zboží do zahraničí.

Ministerstvo si při vydání osvědčení ponechá díl A, díly B, C a D obdrží žadatel. Díly B, C a D se při vývozu předmětu kulturní hodnoty předkládají celnímu úřadu k potvrzení, přičemž díl B si ponechá vývozce, díl D trvale doprovází předmět a potvrzený díl C zašle hraniční celní úřad ministerstvu.

Díl D

evidenční číslo žádosti

__________________

podle zákona č. 71/1994 Sb., ve znění zákona č....../199 Sb.

Vyplní žadatel

Žádám o vydání - osvědčení k trvalému vývozu^*):

- osvědčení k dočasnému vývozu do zemí^*):

z důvodu:

a) veřejné prezentace věci nebo osoby ji užívající^*)

b) odborného či vědeckého zkoumání*⁾ nebo

c) preparace, konzervace, případně restaurování^*)

na dobu od...............................do...........................................

(vyplňuje se jen v případě dočasného vývozu)

___________________

*) nehodící se škrtněte

podpis

__________________________________________

fotografie čelní a zadní strany předmětu 9x13 cm

o historii předmětu kulturní hodnoty, jeho původu, případně restaurování

- mi není nic známo^*)

- mi je známo, že^*):

Prohlašuji, že předmět je mým vlastnictvím, nabyl/a/ jsem jej v dobré víře a není mi známo nic o tom, že jde o předmět hledaný nebo odcizený, popř. o kulturní památku nebo její část.*)

Prohlašuji, že předmět je ve vlastnictví^*)

Vyplní odborná organizace

název předmětu

popis předmětu

Plastotypové razítko odborné organizace

a podpis pověřeného pracovníka

Podle § 2 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č......../199...Sb.,

že uvedený předmět kulturní hodnoty byl odborně posouzen a není námitek proti jeho vývozu.

Toto osvědčení platí po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání.

Podle § 2a zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č........./199...Sb.,

že uvedený předmět kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky z důvodu

a) veřejné prezentace věci nebo osoby ji užívající^*),

b) odborného či vědeckého zkoumání^*) nebo

c) preparace, konzervace, případně restaurování^*)

do země

Toto osvědčení platí po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání.

Vyplní vývozce, pokud není totožný s žadatelem, před propuštěním předmětu kulturní hodnoty do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku

Vývozce je^*) - není^*) vlastníkem vyváženého předmětu kulturní hodnoty.

Vyplní celní úřad

Potvrzení celního úřadu o propuštění zboží do navrhovaného celního režimu.

Potvrzení pohraničního celního úřadu o výstupu zboží do zahraničí.

Potvrzení celního úřadu o zpětném dovozu zboží do tuzemska.

Vyplňuje se v případě dočasného vývozu

Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb.

Příloha k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., "Sazebník správních poplatků" se doplňuje takto:

1. V položce 22 se za písmeno g) připojuje nové písmeno h), které zní:

"h) vydání osvědčení k trvalému vývozu předmětů kulturní hodnoty

500,- Kč."

(1) Osvědčení vydaná podle dosavadního zákona pozbývají platnosti po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K žádostem o vydání osvědčení podaným před účinností tohoto zákona, pokud o nich do účinnosti tohoto zákona nebylo rozhodnuto, se nepřihlíží.

(2) Řízení o sankcích zahájená před účinností tohoto zákona budou ukončena podle dosavadních předpisů.

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Obecná část

Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty upravuje vývoz předmětů kulturní hodnoty z České republiky a v určitých případech i prodej těchto předmětů. Stanoví, že předměty kulturní hodnoty lze vyvážet, popř. prodávat pouze jsou-li doložené osvědčením.

Předložená novela navrhuje rozlišení mezi trvalým vývozem, tj. je-li vydáno osvědčení na dobu časově neomezenou a dočasným vývozem, tj. je-li vydáno osvědčení na dobu časově omezenou.

Trvalý vývoz je v současném zákoně upraven, jeho režim je v podstatě vyhovující, mění se pouze v tom, že osvědčení bude namísto odborné organizace vydávat ministerstvo kultury a toto osvědčení bude dokládat namísto toho, zda předmět kulturní hodnoty je či není kulturní památkou, skutečnost, že byl odborně posouzen a není námitek proti jeho vývozu. Toto posouzení bude prováděno především z hlediska významu předmětu kulturní hodnoty pro kulturní dědictví a jeho případného prohlášení za kulturní památku.O vydání osvědčení bude fyzická nebo právnická osoba žádat prostřednictvím pověřené místně příslušné odborné organizace. Jejich seznam bude uveřejněn ve Sbírce zákonů.

Zpřesňuje se a aktualizuje seznam předmětů kulturní hodnoty uvedený v příloze č. 1 zákona zavedením nebo posunem doby vzniku nebo zvýšením ceny. Výrazně se také snižuje počet předmětů kulturní hodnoty, které musí být opatřeny osvědčením k vývozu, jsou-li nabízeny k prodeji. Doba vzniku, která je rozhodujícím kriteriem pro určení předmětů kulturní hodnoty se u některých oborů posouvá až o 150 let, nově se toto kriterium zavádí např. u předmětů kulturní hodnoty náboženského účelu a s náboženskou tématikou. Tím se zákon přibližuje právu Evropských společenství.

Předpokladem pro vydání osvědčení k dočasnému vývozu je splnění některého ze zákonem stanovených důvodů vývozu, přičemž jejich splněním vzniká právní nárok na vydání osvědčení. Předměty kulturní hodnoty doložené osvědčením k dočasnému vývozu mohou být po dobu platnosti tohoto osvědčení vyváženy i opakovaně. Osvědčení bude vydávat rovněž ministerstvo.

Návrh stanoví nově podmínky pro prodej předmětů kulturní hodnoty prostřednictvím starožitníků, resp. prodejců provozujících podnikatelskou činnost podle živnostenského zákona nebo na aukcích či veřejných dražbách, kdy se vyžaduje u vymezeného okruhu předmětů před jejich prodejem doložení osvědčení k trvalému vývozu.

Návrh upravuje nově formuláře žádosti o vydání osvědčení totožně pro oba druhy osvědčení. Formuláře sestávají ze čtyř dílů, kdy každý díl slouží určitému účelu.

Nově se zavádí skutková podstata protiprávního jednání spočívajícího v nedoložení navrácení dočasně vyvezeného předmětu kulturní hodnoty zpět do České republiky v zákonné lhůtě.

Komunitární právo Evropských společenství vychází ze zásady, že pohyb kulturních statků mezi státy je zcela volný, s výjimkou těch, na něž se vztahuje ochrana, vyplývající z právních předpisů členských států.

Oblast nakládání s kulturními předměty upravují nařízení Rady č. 3911/92/EHS ze dne 9.12.1992 o vývozu kulturních statků a nařízení Komise č. 752/93/EHS ze dne 30.3.1993 obsahující ustanovení ohledně realizace nařízení Rady č. 3911/92. Podle nařízení komise č. 752/93/ES nesmí doba platnosti překročit 12 měsíců od vydání osvědčení. Předkladatel si je vědom, že v současné době nejde o úplnou harmonizaci této problematiky s právem Evropských společenství, ta bude zajištěna připravovanou právní úpravou týkající se ochrany veřejně přístupných historických, uměleckých nebo vědeckých sbírek a památkové péče. Předpokládá se, že budoucí veřejnoprávní ochrana bude omezena na národní kulturní bohatství a okruh chráněných předmětů tak bude oproti současnému stavu zúžen.

Tuto oblast upravuje také směrnice Rady 93/7/EHS vydaná 15. 3. 1993, týkající se navracení kulturních předmětů nelegálně vyvezených z území členského státu. Podle uvedené směrnice pod kulturní předměty spadají předměty, které tvoří národní kulturní bohatství, na rozdíl od předložené úpravy, která okruh chráněných předmětů rozšiřuje oproti úzce chápanému národnímu kulturnímu bohatství ve smyslu směrnice. Podle názoru předkladatele není v tomto ohledu rozpor s uvedenou směrnicí, neboť širší okruh předmětů kulturní hodnoty požívající zvláštní ochranu a zároveň spadající pod zvláštní režim vývozu není překážkou. Úprava musí vycházet z vnitřního zákonodárství každého státu a předkladatel se domnívá, že zúžení okruhu pouze na národní kulturní bohatství není žádoucí a naopak rozšíření tohoto okruhu nemůže být na překážku. Předkladatel si je vědom potřeby postupně zahrnout principy obsažené v této směrnici do našeho právního řádu, zejména upravit navracení odcizených nebo nelegálně vyvezených, resp. dovezených předmětů. Zapracování takovéto úpravy do navržené novely zákona č. 71/1994 Sb. je však s ohledem na naléhavost přijetí této novely nereálné. Úprava navracení nelegálně vyvezených předmětů kulturní hodnoty přesahuje možnosti dílčího oborového předpisu i resortní gesce předkladatele a její přijetí si vyžádá změny dalších právních předpisů. Navíc základním předpokladem pro přijetí odpovídající právní úpravy je zásada reciprocity, která do doby našeho členství v Evropské unii není zajistitelná.

S mezinárodními závazky České republiky, zejména s Úmluvou o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků, není navržená úprava v rozporu. Problematika, která není zatím řešena, se týká neupraveného zákazu nedovoleného dovozu kulturních statků, resp. předmětů kulturní hodnoty z území druhého státu, a dosud nejsou ani upravena náležitá opatření k nalezení a navrácení nelegálně dovezených předmětů kulturní hodnoty, případně zabránění nenahraditelných škod. V návrhu se řeší pouze nejnaléhavější problémy z této oblasti.

V souvislosti s navrhovanou novelou zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, lze předpokládat následující dopady na státní rozpočet:

1. Požadavek navýšení počtu pracovníků ministerstva celkem o dvanáct v souvislosti s navrhovanou úpravou si vyžádá mzdové prostředky ve výši 2.000 tis. Kč ročně a náklady na cestovné ve výši 300 tis. Kč ročně, tedy 1.000 tis. Kč a 150 tis. Kč v roce 1998. Tito pracovníci budou nezbytní pro vydávání osvědčení, prohlašování věcí za kulturní památky, provádění kontroly odborných organizací a pro vedení správního řízení o sankcích. Příjmy státního rozpočtu z titulu vybírání správních poplatků k žádosti o vydání osvědčení posílí výdaje státního rozpočtu v ukazateli příspěvky příspěvkovým organizacím ke krytí nákladů na vydání odborného stanoviska.

2. Finanční prostředky ze státního rozpočtu, určené na výkup předmětů kulturní hodnoty do státních sbírek ve smyslu usnesení vlády ČR č. 285 ze dne 9. května 1996 by měly být navýšeny z dosavadních 30 mil. Kč na celkovou částku 50 mil. Kč přepočteno na celý rok, a to počínaje rokem 1998. Výkup totiž bude dominantní formou záchrany nejcennějších předmětů kulturní hodnoty, které mají charakter kulturních památek.

Zvláštní část

K bodu 1 a 2

Zákon stanoví povinnost vyvážet předměty kulturní hodnoty pouze jsou-li doloženy osvědčením podle tohoto zákona. Tato povinnost není zakotvena z důvodu znemožnění jejich volného pohybu, ale proto, aby byl zajištěn přehled o jejich pohybu a zároveň zaručena a posílena ochrana kulturního dědictví, zejména s ohledem na vývoz odcizených předmětů nebo ve vztahu k prohlášeným kulturním památkám.

Oproti dosavadní úpravě návrh rozlišuje mezi osvědčením k vývozu předmětu kulturní hodnoty na dobu časově neomezenou, umožňujícím jeho zanechání v zahraničí a osvědčením na dobu časově omezenou, vyžadujícím vždy jeho navrácení.

V této souvislosti je nutné oddělit oba druhy osvědčení v zákoně. U trvalých vývozů již nebude osvědčováno pouze, že předmět kulturní hodnoty není kulturní památkou nebo její částí, nýbrž že byl odborně posouzen a při tomto posouzení nebyly shledány důvody, pro něž by předmět nemohl být z České republiky vyvezen. Tato úprava umožní posuzování předmětů kulturní hodnoty v mnohem širších souvislostech. Kromě ověřování, zda předmět je či není kulturní památkou nebo její částí, by navíc mělo být zjišťováno, jestli se předmět nenachází v databázi odcizených a hledaných předmětů a předmět by měl být posuzován rovněž z hlediska svého celkového významu pro kulturní dědictví.

Podle nově navrhované úpravy vždy pouze jedna odborná organizace bude mít v určitém, zcela jednoznačně vymezeném oboru výlučnou působnost pro přijímání žádostí o vydání osvědčení a vydávání odborných stanovisek pro ministerstvo kultury, v taxativně vyjmenovaných okresech. Obory věcné příslušnosti odborných organizací budou stanoveny tak, aby se navzájem nemohly překrývat. Tomuto požadavku bude přizpůsobeno i uspořádání seznamu předmětů kulturní hodnoty v příloze zákona. Stejně jako dosud bude i u jeho novely seznam odborných organizací spolu s obory jejich věcné působnosti a vymezením místní příslušnosti uveřejněn ve Sbírce zákonů, a to v částce spolu s publikovanou novelou zákona č. 71/1994 Sb.

Navrhovaná úprava dočasných vývozů směřuje k eliminaci nežádoucího dopadu stávající úpravy, spočívajícího v tom, že u specifického, poměrně úzce vymezeného a často se opakujícího okruhu vývozů předmětů kulturní hodnoty (např. za účelem vystavování a jiné veřejné prezentace, konzervování či restaurování, nebo používání starožitných nástrojů při koncertech a soutěží historických vozidel), musejí být tyto předměty vždy znovu posuzovány z hlediska možnosti jejich prohlášení za kulturní památku, i když je zřejmé, že budou navráceny zpět do České republiky. Zvláštní úprava dočasných vývozů předmětů kulturní hodnoty by proto měla umožnit operativnější přístup orgánů státní správy k jejich regulaci a zároveň vytvořit podmínky pro adekvátní ochranu zájmů státu na uchování kulturního dědictví. Důvody pro vydání osvědčení k dočasnému vývozu předmětů kulturní hodnoty jsou návrhem taxativně vymezeny tak, aby byl zohledněn veřejný zájem na prezentaci českého kulturního dědictví v zahraničí, respektovány smluvní závazky České republiky týkající se podpory mezinárodní odborné a vědecké spolupráce na úseku zkoumání předmětů kulturní hodnoty, jakož i využívány v tuzemsku mnohdy zatím nedostupné metody zušlechťování těchto předmětů.

K bodu 3

Účelem navrhované úpravy je rozšíření ochrany kulturního dědictví a omezení nelegálních aktivit v oblasti obchodu s předměty kulturní hodnoty. Regulován bude prodej těch předmětů kulturní hodnoty, které budou vymezeny přílohou zákona. Oproti dosavadní úpravě bude nová úprava výslovně adresována fyzickým a právnickým osobám, které budou stanovené předměty kulturní hodnoty nabízet k prodeji v rámci své podnikatelské činnosti podle živnostenského zákona, včetně organizátorů veřejných aukcí a dražeb. Tyto osoby budou povinny předat při prodeji spolu s předmětem kupujícímu též osvědčení k trvalému vývozu. Tato povinnost zvýší právní jistotu kupujících i prodávajících, že nejde o kulturní památky nebo jejich části nebo předměty nelegálně získané. V souladu s dosavadními zkušenostmi navrhovaná úprava blíže upřesňuje, co bude považováno za nabídku k prodeji.

K bodu 4

V souvislosti se zavedením osvědčení k dočasnému vývozu bude žadatel napříště povinen v žádosti výslovně uvést, zda žádá o vydání osvědčení k trvalému nebo dočasnému vývozu předmětů kulturní hodnoty. Žádosti o vydání osvědčení k trvalému vývozu i žádosti o vydání osvědčení k dočasnému vývozu budou napříště podávány jen v jednom vyhotovení.

Jako optimální kriterium pro určování příslušnosti odborné organizace při podávání žádosti se stanoví místo trvalého pobytu žadatele nebo jeho sídlo, popř. místo, kde žadatel předmět kulturní hodnoty získal.

Zcela nově se upraví podávání žádosti o osvědčení k trvalému i dočasnému vývozu předmětů kulturní hodnoty tak, že žádost bude podávána prostřednictvím místně příslušné odborné organizace ministerstvu.

K bodu 5

Obsah dosavadního § 5 je zapracován v jednotlivých ustanoveních předloženého návrhu.

K bodu 6

Všechny čtyři díly jednotného tiskopisu žádosti o vydání osvědčení budou obsahovat předtisk obou druhů osvědčení, přičemž se vyplní a potvrdí vždy jen ten předtisk osvědčení, o které bude žádáno.

Dvanáctiměsíční doba platnosti osvědčení k trvalému vývozu se jeví jako dostatečně dlouhá, aby se během ní mohl žadatel definitivně rozhodnout, zda předmět vyveze či ne. Vyvézt předmět kulturní hodnoty na základě osvědčení k trvalému vývozu lze pouze jednou, nic však nebude bránit jeho zpětnému dovozu do České republiky. Rovněž dvacetiletá doba archivování osvědčení k trvalému vývozu odbornou organizací, popř. ministerstvem se jeví jako postačující.

Platnost osvědčení k dočasnému vývozu se stanoví na dvanáct měsíců ode dne vydání, což odpovídá účelu, pro který se institut osvědčení k dočasnému vývozu nově zavádí. Na základě tohoto osvědčení lze po dobu jeho platnosti předmět vyvážet opakovaně. Toto osvědčení bude archivováno ministerstvem po dobu pěti let, neboť během této doby může být předmět vyvezen na základě dalšího osvědčení k dočasnému vývozu, které bude rovněž uchováváno pět let. S ohledem na předpokládaný pohyb takto vyvážených předmětů kulturní hodnoty se pětiletá lhůta proto jeví přiměřeně svému účelu. Se zpoplatněním osvědčení k dočasnému vývozu předmětů kulturní hodnoty se nepočítá, neboť prezentace českého kulturního dědictví v zahraničí je veřejným zájmem a vývozy předmětů za tímto účelem by měly být spíše podporovány. Pokud jde o předměty vyvážené za účelem vědeckého nebo odborného zkoumání, vztahují se na ně mezinárodní smluvní ujednání o svobodné výměně informací. Rovněž je nežádoucí zpoplatňovat vývoz předmětů kulturní hodnoty v rámci režimu tzv. zušlechťovacího styku, tj. např. za účelem jejich konzervování nebo restaurování.

Archivován bude řádně vyplněný a potvrzený díl A tiskopisu žádosti, který se při vydávání osvědčení od žádosti odpojí a ponechá příslušná odborná organizace nebo ministerstvo.

K bodu 7

Stanoví se povinnost předložit při vývozu předmětu kulturní hodnoty celnímu úřadu k potvrzení příslušné díly B, C a D osvědčení. Tuto povinnost má vždy osoba, která předmět fakticky převáží přes hranice a která nemusí být totožná s žadatelem o osvědčení ani s vlastníkem předmětu. Potvrzený díl C osvědčení si hraniční celní úřad odpojí a zašle jej ministerstvu. Ministerstvo tímto způsobem získá informaci o faktickém výstupu předmětu kulturní hodnoty do zahraničí. Díl B zůstává osobě předmět vyvážející a díl D bude trvale doprovázet předmět. Na oba tyto díly bude hraniční celní úřad potvrzovat vývoz a zpětný dovoz, v případě osvědčení k dočasnému vývozu i opakovaný vývoz a zpětný dovoz.

V návaznosti na povinnost celního úřadu potvrdit zpětný dovoz dočasně vyvezeného předmětu kulturní hodnoty se pro kontrolu jeho navrácení na území České republiky navrhuje uložit žadateli povinnost doložit toto navrácení stanoveným způsobem.

Z hlediska celního režimu vývozu je žádoucí definovat význam obou druhů osvědčení.

Z důvodu možnosti ochrany celních orgánů při propouštění zboží - předmětů kulturní hodnoty do navrhovaných celních režimů se zakotvuje právo celního úřadu v případě pochybnosti, zda se jedná o předmět kulturní hodnoty podle tohoto zákona, požadovat od vývozce odborný posudek na vyvážený předmět.

K bodům 8, 9 a 10

Formulační zpřesnění skutkové podstaty protiprávního jednání v souvislosti s vývozem předmětů kulturní hodnoty umožní postihnout nejen protiprávní jednání, které se podařilo dokonat, ale i protiprávní jednání, v jehož dokonání bylo osobě, která předmět vyváží, zabráněno, např. tím, že při něm byla přistižena. Změnám ustanovení § 3 bude přizpůsobena formulace skutkové podstaty protiprávního jednání právnických nebo fyzických osob při prodeji předmětů kulturní hodnoty. Horní hranice pokut se nemění.

Zavádí se nová skutková podstata protiprávního jednání spočívajícího v nedoložení navrácení předmětu kulturní hodnoty vyvezeného na základě osvědčení k dočasnému vývozu ve stanovené lhůtě. Horní hranice pokuty pro toto protiprávní jednání se stanoví částkou ve výši 10 mil. Kč. Horní hranice je stanovena vyšší oproti ostatním sankcím z toho důvodu, aby se v žádném případě nevyplatilo předměty kulturní hodnoty v zahraničí ponechat a zaplatit případnou sankci. Text ustanovení je formulován tak, aby bylo možné sankci neuložit v případě, že předmět kulturní hodnoty byl v cizině nevratně zničen následkem neodvratitelných událostí.

K bodu 11

V poznámce pod čarou jsou uvedeny právní předpisy, které se věcně dotýkají problematiky upravované tímto zákonem, a proto předkladatel považuje za žádoucí odkaz na tyto předpisy zpřesnit, případně doplnit o právní předpisy nově vydané.

K bodu 12

S ohledem na ústavní pořádek České republiky je třeba, aby vydávání osvědčení podléhalo správnímu řádu a proto je nutné vypustit stávající odstavec 2 § 9 zákona.

K bodu 13

Základem pro výčet předmětů kulturní hodnoty zůstala příloha č. 1 stávajícího zákona. Z praxe při uplatňování stávajícího zákona vyplynula potřeba upravit okruh předmětů kulturní hodnoty, a to zejména v oboru sakrálních a kultovních předmětů kulturní hodnoty, kde poznatky ukázaly, že díky nepřesné definici nelze vyvozovat důsledky z případného porušení zákona. Další podstatnou změnou zákona promítnutou v příloze je i nové stanovení okruhu předmětů kulturní hodnoty, které je nezbytné opatřit osvědčením k trvalému vývozu již před prodejem. V návaznosti na rozlišení obou druhů vývozu jsou přílohou zákona taxativně vymezeny okruhy předmětů kulturní hodnoty, na které lze vydat pouze osvědčení k dočasnému vývozu, na které lze vydat pouze osvědčení k trvalému vývozu a které musí být doloženy osvědčením k trvalému vývozu již před prodejem. Tímto opatřením by mělo být zamezeno tomu, aby u vybraných předmětů kulturní hodnoty nemohlo být osvědčení k dočasnému vývozu zneužito k jejich případnému trvalému nelegálnímu vývozu.

K bodu 14

Tiskopis žádosti bude stejný pro oba druhy osvědčení, avšak bude se lišit od tiskopisu, který je v současné době pro podávání žádostí o vydání osvědčení předepsán. Dosavadní užívání čtyř identických kopií žádostí totiž umožňuje zneužití vydaných osvědčení, neboť tato osvědčení se vydávají ve třech vyhotoveních, potvrzením příslušné části tiskopisu žádosti. Návrh předpokládá, že tiskopis bude sestávat ze čtyř rozlišitelných, tedy nezaměnitelných, dílů (A, B, C a D). Každý z těchto čtyř dílů tiskopisu obsahuje část identickou s ostatními díly, takže následným porovnáním těchto částí jednotlivých dílů bude možné spolehlivě určit, zda se týkají jedné žádosti, resp. téhož předmětu kulturní hodnoty. Na identické části všech čtyř dílů tiskopisu žádosti jsou rubriky pro údaje identifikující vyvážený předmět kulturní hodnoty tak, aby nebyl zaměnitelný, identifikující vlastníka tohoto předmětu a žadatele o vydání osvědčení a důvod žádosti (vývoz, včetně jeho druhu, nebo prodej). Každý díl tiskopisu žádosti obsahuje rovněž předtisk osvědčení k trvalému vývozu předmětu kulturní hodnoty a předtisk osvědčení k dočasnému vývozu předmětu kulturní hodnoty. Díly B, C a D kromě výše uvedených údajů obsahují i rubriky pro potvrzení vývozu (i opakovaného - díly B,D), popřípadě zpětného dovozu předmětu kulturní hodnoty (u trvalého vývozu se nebude vyplňovat).

K Čl. II

Vzhledem k tomu, že úhrada za vydání osvědčení k trvalému vývozu je úhradou za úkon spojený s činností správního orgánu a je tedy správním poplatkem, je třeba tuto skutečnost promítnout do přílohy zákona o správních poplatcích.

K Čl. III a IV

Přestože platný zákon na rozdíl od nové úpravy nerozlišuje mezi trvalým vývozem a vývozem dočasným a stanoví pro oba vývozy stejné osvědčení, navrhuje se v zájmu právní jistoty ponechat již vydaná osvědčení v platnosti s omezenou lhůtou jednoho roku od účinnosti zákona.

Přechodné ustanovení odráží dále změny ve způsobu podávání žádostí o osvědčení zavedené novelou. K podaným žádostem o nichž nebylo rozhodnuto do účinnosti tohoto zákona, nelze přihlédnout, protože principy nové úpravy jsou v tomto směru odlišné.

V souvislosti se změnou právní úpravy se řeší případy započatých a neukončených řízení o sankcích přede dnem účinnosti tohoto zákona, kde je vhodné, aby byla dokončena podle úpravy dosavadní.

Vzhledem k zakotvení nových institutů v souvislosti se zavedením nové úpravy vývozu, resp. rozlišení mezi vývozem předmětu kulturní hodnoty na dobu určitou a dobu neurčitou a promítnutí této úpravy v celém textu zákona považuje předkladatel za žádoucí zmocnit předsedu Poslanecké sněmovny k vydání úplného znění.

K Čl. V

Vzhledem k tomu, že nelze předem odhadnout délku dalšího ústavního projednávání a tedy konkrétní datum nabytí účinnosti zákona, navrhuje se účinnost zákona dnem vyhlášení.

Příloha