Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

128. V § 74 odst. 3 se za slova "okrskových volebních komisí" vkládají slova "a zvláštních okrskových volebních komisí".

129. V § 74 odst. 4 se ve druhé větě slova "Souběžně odešle" nahrazují slovy "Následně předá".

130. V § 76 odst. 1 se slovo "šestý" nahrazuje slovem "sedmý".

131. V § 76 odst. 2 se v první větě za slova "v konečném pořadí" vkládají slova "stanoveném podle § 74 odst. 3". Poslední věta se vypouští.

132. V § 76 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) V případě, kdy se kandidát před druhým kolem voleb vzdá své kandidatury nebo je jeho kandidatura odvolána nebo zemře anebo pozbude práva volit, konají se dodatečné volby.".

Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.

133. V § 76 v nově označeném odstavci 4 první věta zní: "Při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou označeny barevným okrajem." V poslední větě se slova "ve dnech voleb" nahrazují slovy "v den voleb" a na konci se připojují tato slova: "Pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích se použijí hlasovací lístky postupujících kandidátů z prvního kola a opatří se razítkem s textem: "II. kolo".".

134. § 79 včetně nadpisu zní:

(1) Dodatečné volby se konají

a) jestliže kandidáti, kteří postoupili do druhého kola voleb se vzdají své kandidatury nebo je jejich kandidatura odvolána nebo zemřou anebo pozbudou práva být voleni,

b) jestliže bylo vyhověno stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení senátorem.

(2) Dodatečné volby vyhlásí prezident republiky a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1.".

135. V § 80 se vypouští odstavec 2 a dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

136. V § 81 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Pomocné prostředky pro volby v zahraničí zajistí Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady.".

137. § 81 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní:

"(5) Pro Ústřední volební komisi zajistí pomocné prostředky a potřebné pracovní síly Ministerstvo vnitra.".

138. V § 82 se za slovo "zaměstnavatele" vkládají slova "spojené s výkonem funkce".

139. V § 86 se slova "Ústřední volební komisí" nahrazují slovy "krajskou volební komisí" a slova "24 hodin" nahrazují slovy "do dvou dnů". Odkaz č. "13)" se nahrazuje odkazem č. "10)".

140. § 87 zní:

Ve věcech odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu obvodní volební komisí se může ten, kdo přihlášku k registraci podal, do dvou dnů domáhat rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona¹⁰⁾.".

141. § 88 odst. 1 a 2 znějí:

"(1) Se stížností proti vydání osvědčení o zvolení poslancem Poslanecké sněmovny se může každý volič zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, jakož i každá politická strana nebo koalice, která podala kandidátní listinu ve volebním kraji, domáhat nejpozději do deseti dnů po uveřejnění výsledků voleb Ústřední volební komisí rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona¹⁴⁾.

(2) Se stížností proti vydání osvědčení o zvolení senátorem se může každý volič zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, jakož i každá politická strana nebo koalice, která podala přihlášku ve volebním obvodu, kde byl senátor volen, jakož i nezávislý kandidát, jehož přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby ve volebním obvodu, kde byl senátor volen, domáhat z důvodů, že došlo k tak závažnému porušení zákona v průběhu přípravy, realizace voleb nebo zjišťování jejich výsledků, že mohlo mít dopad na výsledky voleb, nejpozději do 10 dnů po uveřejnění výsledků voleb Ústřední volební komisí, rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona¹⁴⁾.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

142. § 89 zní:

K řízení podle § 86 a 87 je příslušný Ústavní soud. K řízení podle § 88 je příslušný Nejvyšší soud.".

143. V § 92 odst. 1 návětí písm. a) zní:

"a) podrobnosti o úkolech obcí, okresních úřadů a ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zastupitelských úřadů při".

144. V § 92 odst. 1 písm. b) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "ve spolupráci s Českým statistickým úřadem vzory tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách,"

145. V § 92 odst. 2 se za slovo "způsobu" vkládají slova "složení a".

146. § 92 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:

"(3) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví právním předpisem zastupitelské úřady, kterým budou hlasovací lístky dodány a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k rozmnožení přenosovou technikou.".

147. V § 95 odst. 1 se v první větě za slova "okrskové volební komise" vkládají slova "a zvláštní okrskové volební komise".

148. V § 97 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců.

149. Za § 97 se vkládají nové § 97a, 97b, 97c, 97d a 97e, které znějí:

Tisk hlasovacích lístků, tiskopisů, metodických materiálů a úřední obálky pro volby do Parlamentu České republiky zajistí Ministerstvo vnitra. Pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích, které jsou stanoveny právním předpisem vydaným Ministerstvem zahraničních věcí, zajistí rozmnožení hlasovacích lístků zastupitelské úřady.

(1) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.

(2) Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.

(3) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty včetně učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.

(4) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

(5) Pro volbu v zahraničí se počítají lhůty podle místního času v sídle zastupitelského úřadu.

Přednosta okresního úřadu zajistí splnění úkolů tímto zákonem stanovených v obci, kde není zastupitelstvo nebo starosta anebo kde zastupitelstvo nebo starosta tyto úkoly neplní. Primátor hlavního města Prahy a primátoři měst Brna, Ostravy a Plzně a územně členěných statutárních měst zajistí splnění úkolů tímto zákonem stanovených v městských obvodech, městských částech územně členěných statutárních měst a hlavním městě Praze, kde není zastupitelstvo nebo starosta anebo kde zastupitelstvo nebo starosta tyto úkoly neplní. Ministr vnitra zajistí splnění úkolů tímto zákonem stanovených v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni, kde není zastupitelstvo nebo primátor anebo kde zastupitelstvo nebo primátor tyto úkoly neplní.

(1) Na postup při ukládání pokut podle § 16 odst. 8 se vztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

(2) Na petice přikládané k přihlášce kandidáta k registraci (§ 61 odstavec 6) se vztahují ustanovení § 1 až 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

(1) Zastupitelský úřad ověří k 31. lednu roku, v němž se volby konají, zda právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, umožňují státním občanům České republiky hlasování, popřípadě zda je k zajištění hlasování na zastupitelském úřadě třeba zvláštního povolení; v takovém případě požádá o jeho vydání.

(2) Pokud nebude státním občanům České republiky umožněno hlasovat na zastupitelském úřadě z důvodu uvedeném v odstavci 1, obdrží voliči zapsaní ve zvláštním seznamu od zastupitelského úřadu voličský průkaz spolu s informací o nejbližším zvláštním volebním okrsku, kde je hlasování umožněno.".

150. V příloze č. 3 se ve volebním obvodu č. 7 Sídlo Plzeň-jih slova "městská část" nahrazují slovy "městský obvod", slova "Velká Hydčice" nahrazují slovy "Velké Hydčice" ve volebním obvodu č. 9 Sídlo Plzeň-město slova "městské části" nahrazují slovy "městského obvodu".

151. K zákonu se připojuje nová příloha č. 4, která zní:

Pro účely voleb do Senátu se k volebnímu obvodu

č. 31 se sídlem v Ústí nad Labem

podřazují zvláštní volební okrsky na území Severní a Jižní Ameriky

č. 54 se sídlem ve Znojmě

podřazují zvláštní volební okrsky na území Evropy a Asie

č. 71 se sídlem v Ostravě - město

podřazují zvláštní volební okrsky na území Afriky a Austrálie.".

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění takto:

§ 200m se vypouští.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se doplňuje takto:

Za § 72 se vkládá nový § 72a, který zní:

(1) Politická strana, politické hnutí nebo koalice je oprávněna podat návrh podle Čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.

(2) Politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát je oprávněn podat návrh podle Čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o odmítnutí přihlášky kandidáta k registraci pro volby do Senátu Parlamentu České republiky není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.

(3) Návrh podle odstavce 1 a 2 lze podat ve lhůtě dvou dnů ode dne doručení rozhodnutí příslušné volební komise. Kopie tohoto rozhodnutí musí být přiložena k ústavní stížnosti.

(4) O návrhu rozhodne Ústavní soud ve lhůtě 7 dnů od jeho podání, nejpozději však 18 dnů přede dnem voleb.

(5) V řízení o návrhu podle odstavce 1 nebo 2 se postupuje podle tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 74 a § 78.".

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění změn a doplnění provedených zákonem ČNR č. 34/1970 Sb., zákonem ČNR č. 60/1988 Sb., zákonem ČNR č. 173/1989 Sb., zákonným opatřením předsednictva ČNR č. 9/1990 Sb., zákonem ČNR č. 126/1990 Sb., zákonem ČNR č. 203/1990 Sb., zákonem ČNR č. 288/1990 Sb., zákonným opatřením ČNR č. 575/1990 Sb., zákonem ČNR č. 173/1991 Sb., zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., zákonem č. 19/1992 Sb., zákonem č. 21/1992 Sb., zákonem č. 23/1992 Sb., zákonem č.103/1992 Sb., zákonem č.167/1992 Sb., zákonem č.239/1992 Sb., zákonem č. 350/1992 Sb., zákonem č. 358/1992 Sb., zákonem č. 359/1992 Sb., zákonem č. 474/1992 Sb., zákonem č. 548/1992 Sb., zákonem č. 166/1993 Sb., zákonem č. 285/1993 Sb., zákonem č. 47/1994 Sb., zákonem č. 89/1995 Sb., zákonem č. 289/1995 Sb., zákonem č.135/1996 Sb., zákonem č. 272/1996 Sb. a zákonem č. 152/1997 Sb., se doplňuje takto:

1. V § 6 odst. 3 písm. j) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. k), které zní:

"k) organizačně a technicky zabezpečuje volby do Parlamentu České republiky v zahraničí.".

2. V § 12 odst. 1 písm. l) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:

"m) organizační a technické zabezpečení voleb do zastupitelských orgánů na území České republiky.".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1998.

Ústava České republiky v Čl. 15-19 obsahuje základní právní úpravu složení a voleb obou komor Parlamentu. Stanoví počty poslanců a senátorů, délku volebního období, způsob volby, volební systémy a věkové hranice pro aktivní a pasivní volební právo.

Podle Čl. 20 další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu je nutno upravit zákonem. Tím je zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. (dále jen "zákon"). S odkazem na zmocnění v zákoně byly vydány vyhláška Ministerstva vnitra č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., a vyhláška Ministerstva financí č. 146/1996 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky způsobu vrácení kauce složené v souvislosti s konáním voleb do Parlamentu České republiky.

Při přípravě, průběhu a zjišťování výsledků voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, které proběhly v roce 1996 podle uvedeného zákona, se ukázalo, že některá jeho ustanovení jsou nepřesná a nedostatečně řeší některé otázky, respektive kroky volebního procesu, popřípadě jde v současné době o již překonanou úpravu. Jde jak o obecná ustanovení týkající se voleb do obou komor Parlamentu, tak i ustanovení speciálně upravující volby do Poslanecké sněmovny či do Senátu.

Předkládaná novelizace zákona je odůvodněna zejména nepřesností a nedostatečným řešením otázek týkajících se členství ve volebních komisích, postavením zapisovatelů krajských a obvodních volebních komisí při přejímání kandidátních listin nebo přihlášek k registraci. Značně problematickým ustanovením zákona je vymezení některých otázek volební kampaně, kdy kandidující subjekty pro volby do Poslanecké sněmovny mají právo na bezplatné poskytnutí vysílacího času v Českém rozhlase a v České televizi; není však již řešeno, že v případě, kdy nesloží zákonem stanovenou kauci, vysílací čas se jim neposkytne; ze zákona není dovoleno používat místního rozhlasu k volební agitaci, zákon však nezohledňuje vedle místního rozhlasu i existenci místního tisku, místních okruhů kabelové televize a dalších místních sdělovacích prostředků; v době 48 hodin před zahájením voleb je zakázána volební agitace; od 7. dne přede dnem voleb není dovoleno zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů a je stanovena řada dalších zákazů, za jejichž porušení však nejsou tímto zákonem stanoveny sankce, takže jde v podstatě jen o proklamativní ustanovení. Rovněž úprava týkající se opravných prostředků proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci volební proces neodůvodněně komplikuje a prodlužuje a s ohledem na věcně odlišná rozhodnutí volebních orgánů a příslušných soudů, resp. až Ústavního soudu i zpochybňuje; v relativně velmi krátké lhůtě do registrace, která i když byla výkladem Ústavního soudu posunuta, musí rozhodovat několik orgánů, čímž nemají dostatečný prostor pro posouzení věci.

Novelu vyžaduje i systém skládání kaucí, který je podle dosavadní úpravy podmínkou pro zahájení tisku hlasovacích lístků. Je třeba konstatovat, že v této podobě složení kaucí prodlužuje volební proces a umožňuje například již zmiňovanou neodůvodněnou účast kandidujících subjektů při volební agitaci v rámci vysílacích časů v České televizi a rozhlase. Některé politické strany vedla dosavadní úprava i ke snaze tisknout si hlasovací lístky samostatně a obejít tak ustanovení zákona.

V případě voleb do Senátu zákon neřeší případy vzdání se kandidatury, odvolání kandidatury či úmrtí kandidáta mezi I. a II. kolem voleb, kdy tak pro "volbu" ve druhém kole, pokud je akceptováno právo na vzdání se kandidatury i po zahájení voleb, nebo nastane případ úmrtí, zůstává pouze jeden kandidát; v případě striktního dodržování zákona tak může nastat až absurdní situace volby zemřelého kandidáta.

Mimo rámec věcného záměru vzešel z jednání vlády České republiky námět na doplnění návrhu o úpravu, podle které by bylo umožněno hlasování občanům České republiky zdržujícím se v době konání voleb v zahraničí, u nichž nejsou dány překážky ve výkonu aktivního volebního práva.

V této souvislosti je nezbytné vyjasnit některé otázky, které s navrhovanou úpravou voleb našich občanů v zahraničí souvisejí. Jde například o to, zda je povinností žádat dané státy, ve kterých jsou naše zastupitelské úřady, a když ano, tak které, o povolení, zda naši občané v zahraničí mohou volit na jejich území; zda naši občané mohou volit jen na zastupitelských úřadech, či je možnost uskutečnit hlasování i v prostorech mimo zastupitelské úřady; zda prostorové zázemí našich zastupitelských úřadů umožní dodržet volebním zákonem stanovené požadavky na vybavení volebních místností, jde o to, že pro uskutečnění hlasování ve zvláštních volebních okrscích, které se pro volbu našich občanů v zahraničí budou zřizovat, bude nutné na zastupitelských úřadech, či v jiných prostorech, vyčlenit volební místnosti, a ty vybavit dle volebního zákona, především je nutné tyto místnosti vybavit volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, psacími potřebami, zvláštním seznamem a volebním zákonem, na důstojném místě umístěným státním znakem a oddělenými prostory, které umožní tajnost hlasování; otázkou je i umístění státní vlajky, která se má vyvěsit na objektu, ve kterém se nachází volební místnost. Vzhledem k tomu Ministerstvo zahraničních věcí tyto skutečnosti ověřuje.

Vedle nastíněných základních problémů je třeba se v novele zákona vypořádat i s řadou problémů organizačně-technické a legislativní povahy.

Účelem připravované novely zákona je proto ve smyslu naznačených okruhů zpřesnit úpravu volebního procesu a odstranit problémy, k jejichž řešení při aplikaci zákona na parlamentní volby v roce 1996 zaujímaly často rozdílná stanoviska volební komise, Nejvyšší soud i Ústavní soud, a tyto skutečnosti byly důvodem mnoha stížností politických subjektů, nezávislých kandidátů i voličů.

Zásadně se nepředpokládá v rámci této novely změna ustanovení týkající se existence kaucí, podoby systému poměrného zastoupení při volbě do Poslanecké sněmovny (tj. možnosti preferencí, podmínek pro vstup do Poslanecké sněmovny) či formy většinového volebního systému u voleb do Senátu.

Předkládaná úprava by měla být, stejně jako současně připravovaná novela zákona o volbách do zastupitelstev v obcích, s níž již sjednocuje řadu obecných ustanovení týkajících se volebního procesu, prvním krokem k přípravě tzv. "volebního kodexu", který by měl řešit řadu otázek koncepčního charakteru. Měla by tak být zpracována zcela nová komplexní úprava volebního práva, řešená jedním zákonem s jednotnou úpravou společných volebních institutů pro volby do Parlamentu České republiky a orgánů územní samosprávy.

Navrhovaná novela si vyžádá vedle v zákoně provedené novely občanského soudního řádu a zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, novelu vyhlášky Ministerstva vnitra č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některý ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, a s ohledem na rozšíření zmocnění pro Ministerstvo financí i vydání nové vyhlášky, kterou se stanoví bližší podmínky způsobu skládání a vrácení kauce.

Předložený návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Z hlediska sbližování právního řádu České republiky s právem Evropských společenství se konstatuje, že legislativní úprava volebního práva do zákonodárných sborů jednotlivých států nespadá do pravomoci Evropského společenství, nýbrž do pravomoci členských zemí.

Navrhovaná novela bude mít značný dopad na státní rozpočet, způsobený umožněním hlasování státních občanů České republiky v zahraničí. S ohledem na to, že nejsou k dispozici hodnověrné údaje o počtu našich občanů trvale žijících v zahraničí (kdy odhad se pohybuje v rozpětí 60 tisíc až 1 milionu), je třeba při tisku hlasovacích lístků počítat s horní hranicí, včetně rezervy pro volby našich občanů zdržujících se mimo území České republiky ze služebních nebo turistických důvodů. Zároveň je třeba počítat s dvojnásobným počtem hlasovacích lístků určených do zahraničí pro II. kolo voleb do Senátu, kdy se v rozpětí 3 dnů nestačí zajistit pro tyto volební místnosti nový tisk pouze dvou postupujících kandidátů. Navýšení bude způsobeno i větším počtem obálek pro jednotlivé volby.

Značnou finanční částku bude představovat speciální dodání hlasovacích lístků na vybrané zastupitelské úřady. Podle získaných informací nemá Ministerstvo zahraničních věcí k dispozici žádnou zvláštní kurýrní službu pro případy nutného rychlého dodání pošty (na některé zastupitelské úřady jde údajně pošta více než měsíc).

Nutno dále počítat s náklady na telefonní (cca 300 tis. Kč), faxové, popř. jiné spojení mezi volebními orgány, zastupitelskými úřady, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí.

Dopad na státní rozpočet budou mít i náklady, spojené s vybavením volebních místností na zastupitelských a konzulárních úřadech (hlasovací schránky, zástěny apod.), s přepravou volebních materiálů - dodatečný svoz k jejich archivaci, náklady na poštovné spojené se zasíláním voličských průkazů zastupitelskými úřady voličům s trvalým pobytem v zahraničí a organizaci školení členů zvláštních okrskových volebních komisí. Na odměny členů zvláštních okrskových volebních komisí bude např. třeba počítat s částkou cca 1,5 mil. Kč.

K Čl. I

K bodu 1

Ustanovení reaguje na konání voleb v jednom dni a zároveň jednoznačně upravuje právo volit při dosažení věku 18 let i pro 2. kolo voleb do Senátu. Předkladatel vychází z toho, že dosažením věku 18 let má státní občan České republiky podle Ústavy právo volit a nemělo by být proto rozlišováno o jaké hlasování se jedná.

K bodu 2

Navrhuje se vytvořit zvláštní volební okrsky upravené jen v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky, kde volba našich občanů v zahraničí připadá v úvahu. Půjde o obdobu stálých volebních okrsků. Důvodem jejich změny či zrušení bude pouze změna umístění či zrušení zastupitelského úřadu. Volební místnosti budou umístěny na zastupitelských úřadech. Pouze zde mohou volit naši občané žijící na území daného státu pro něž zastupitelský úřad vykonává svou činnost a občané, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, ale ve dny voleb se nacházejí na území daného státu.

K bodu 3, 4, 5, 6

S ohledem na umožnění hlasovat i mimo území České republiky je třeba zásadně změnit systém vedení zvláštních volebních seznamů a voličských průkazů.

Z dosavadního § 6 odst. 1 se vypouští písm. a), které vycházelo ze stávající právní úpravy, podle které naši občané žijící nebo zdržující se v den voleb v zahraničí, museli přijet na území České republiky a zde se nechat zapsat do zvláštních seznamů voličů. Podle nově navrhované úpravy budou občané s trvalým pobytem v zahraničí zapisováni pouze do zvláštních seznamů voličů vedených na zastupitelských úřadech. Občané, kteří budou v době voleb v zahraničí z důvodu služební cesty nebo dovolené, musí si vyřídit v místě svého trvalého pobytu voličský průkaz. Zákon umožňuje jak písemnou žádost, tak osobní vyřízení. Na základě voličského průkazu, jehož vydání se v poznámce k seznamu u každého voliče poznamená, budou pak moci i zastupitelské úřady zapsat voliče, který se dostaví s tímto průkazem k hlasování do volební místností mimo území České republiky.

Novou úpravou se dále umožňuje, aby občan, který nebude moci volit ve svém volebním okrsku z toho důvodu, že si vyžádá voličský průkaz a nebo v případě, že bude umístěn v nemocnici, která se nachází mimo "jeho volební okrsek", ale na území téže obce, byl zapsán do zvláštního seznamu a tím mu bylo umožněno hlasování.

Zvláštní seznamy vedené u zastupitelských úřadů budou muset být uzavřeny v dostatečném předstihu před zahájením tisku hlasovacích lístků, aby mohl být distribuován přiměřený počet hlasovacích lístků do zvláštních volebních okrsků, pokud nebude zvolena jiná dále navržená varianta hlasovacích lístků pro volby v zahraničí. Zároveň bude třeba v této lhůtě ověřit, zda voliči nejsou zapsáni ve dvou seznamech voličů. Vzhledem k tomu, že není stanovena povinnost pro občany trvale žijící v zahraničí odhlásit se z evidence obyvatel, může být takový občan veden i ve stálém seznamu voličů v obci, kde měl poslední trvalý pobyt. V tomto případě vychází návrh z toho, že občan právě z důvodu trvalého pobytu v cizině požádal o zápis do zvláštního seznamu a tento údaj by měl být rozhodný. Zjistí-li se proto takový případ, obec, která vede stálý seznam voličů, z něho takového voliče na základě oznámení Ministerstva vnitra vyškrtne, neboť nesplňuje podmínky. Voliče bude o vyškrtnutí ze stálého seznamu voličů vedeného obcí jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky informovat, na základě sdělení této obce, zastupitelský úřad, u jehož obvodu má nyní volič trvalý pobyt.

V této souvislosti je třeba upozornit na to, že státní občan České republiky, žijící trvale na jejím území, pokud se dostaví do volební místnosti v den voleb a není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu voličů, bude do tohoto výpisu ze seznamu dopsán poté, co prokáže oprávnění v daném okrsku hlasovat. Tato úprava vyplývá z režimu vedení stálých seznamů voličů a výpisů z nich podle zákona č. 152/1994 Sb., na který zákon o volbách do Parlamentu České republiky odkazuje. V případě zvláštních seznamů voličů taková úprava neexistuje a pokud by se na ni přistoupilo, byla by bezpředmětná veškerá navrhovaná úprava o kontrole případných duplicit.

Volič, který trvale žije v zahraničí a v době voleb se zdržuje na území České republiky nebo i jiného státu bude hlasovat pouze na základě voličského průkazu, který mu vydá zastupitelský úřad poté, co bude vyškrtnut ze zvláštního seznamu voličů, kam byl na základě vlastní žádosti zapsán.

Zároveň je nutné upravit i voličské průkazy. Podle nyní platné právní úpravy voličské průkazy pro volby do Senátu nebyly vydávány. To znamenalo, že volič zapsaný ve stálém seznamu voličů mohl do Senátu volit pouze v příslušném volebním okrsku podle místa svého trvalého pobytu, tj. nemohl volit ani v jiném volebním okrsku v rámci téhož volebního obvodu.

Vedle toho však voliči zapsaní ve zvláštním seznamu, vedeném dle § 6 odst. 1 písm. b), c) a d) zákona, volili tam, kde se právě nacházeli a voliči s trvalým pobytem mimo území České republiky mohli volit v kterémkoliv okrsku kteréhokoliv volebního obvodu, kam se k volbám dostavili.

Pokud nyní má být umožněno volit do Senátu i našim občanům nacházejícím se přechodně nebo bydlícím trvale mimo území České republiky, nebylo by důvodné, aby možnost volit mimo svůj volební okrsek nebyla dána i voličům zapsaným ve stálém seznamu voličů a nacházejícím se v den voleb v jiném volebním okrsku na území příslušného volebního obvodu.

K bodu 7

Ustanovení reaguje na možnost hlasování našich občanů v zahraničí. K tomu účelu se vytváří zvláštní okrskové volební komise, které budou hlasování ve zvláštním volebním okrsku zajišťovat. Zvláštnosti jejich ustavení a jejich činnosti upravují další ustanovení zákona.

K bodu 8

Ustanovení reaguje na stávající možnost nezávislého kandidáta delegovat svého zástupce do volební komise a v tomto směru jej upřesňuje; zároveň umožňuje delegování do okrskové volební komise pro nezávislého kandidáta. Zohledňuje možnost soudního přezkumu a v této souvislosti odstraňuje nejasnosti pokud jde o moment zániku členství v komisi z důvodu odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci. Zároveň pro každý subjekt, který má právo své zástupce do komise delegovat rozšiřuje i jeho právo členy odvolat. V případě Ústřední volební komise, jejíž funkční období je čtyřleté, shodné s funkčním obdobím Poslanecké sněmovny, je nově upraven zánik zástupců politické strany v případě jejího výmazu ze seznamu stran a hnutí, který vede Ministerstvo vnitra, tedy v případě kdy politická strana sama ukončí svoji činnost nebo je zrušena.

K bodu 9

Ustanovení jednoznačně upravuje kdy se volič delegovaný politickou stranou nebo politickým hnutím nebo koalicí stává členem volební komise. Dosud bylo třeba vycházet z toho, že členem volební komise se volič stával uplynutím lhůty pro jeho delegování.

K bodu 10

S ohledem na specifické postavení a umístění zvláštních okrskových volebních komisí na zastupitelských úřadech se navrhuje jmenovat jejich členy vedoucími tohoto úřadu z řad jeho pracovníků popř. voličů žijících v místě. Ustanovení reaguje na odlišný způsob ustavování zvláštní okrskové volební komise, kde nelze brát v úvahu příslušnost jejich členů k politickým stranám nebo hnutím.

K bodu 11

Upřesňuje se dosavadní právní úprava losování nového předsedy nebo místopředsedy, kdy původně vylosovaní odstoupí nebo nemohou vykonávat svoji funkci.

K bodu 12

Ustanovení reaguje na odlišný způsob ustavování zvláštní okrskové volební komise a na zkrácení lhůt volebního procesu. Zároveň umožňuje v případě zapisovatele Ústřední volební komise současně jmenovat jeho náhradníka, který jej zastupuje v případě, kdy nemůže zapisovatel svoji funkci vykonávat. Podle stávající právní úpravy se musela do 2 dnů sejít vláda a jmenovat nového zapisovatele.

K bodu 13

Ustanovení reaguje na úpravu provedenou pod bodem 12 týkající se zapisovatele Ústřední volební komise a jeho náhradníka.

K bodu 14

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb (blíže viz k bodu 20).

K bodu 15

Upravuje se působnost Ústřední volební komise s ohledem na to, že opravné prostředky proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, přihlášky kandidáta k registraci nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině se podávají podle nově navrhované úpravy k příslušnému soudu.

K bodu 16

Doplňuje se v zákoně dosud chybějící lhůta pro stanovení minimálního počtu členů okrskové volební komise. Zároveň se ukládá starostovi, aby o tomto počtu informoval kandidující subjekty zveřejněním v obci způsobem obvyklým, a to ve stanovené lhůtě tak, aby pro delegování zástupců do komisí byl dostatečný časový prostor.

K bodu 17

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb. Zároveň se ukládá starostovi dojmenovat členy na neobsazená místa v okrskové volební komisi nejpozději do jejího prvního zasedání, tak, aby se ho mohli zúčastnit a byli zařazeni do losování o místo předsedy a místopředsedy. Zároveň se umožňuje starostovi dojmenovat členy okrskové volební komise kdykoli během voleb. Ustanovení reaguje na poznatky praxe tak, aby okrsková volební komise byla plně funkční až do zjišťování výsledků hlasování. Delegujícím subjektům se dále umožňuje, aby mohly označit přímo okrskovou volební komisi, pro kterou mají svého zástupce. Pokud tak neučiní, rozdělí delegované členy do okrskových volebních komisí starosta.

K bodu 18

V procesu zjišťování výsledků voleb je třeba namísto předložení popř. zasílání volebních výsledků jejich předání. V praxi je tento způsob používán. V případě, kdy by se předseda volební komise striktně držel stávajícího znění zákona a výsledky "zaslal" např. poštou, narušil by se celý proces zjišťování výsledků voleb. Předseda volební komise si při předání zároveň ověří správnost jednotlivých zápisů a může informovat "svoji komisi", která tak může do ukončení činnosti přerušit své zasedání. Tato úprava je provedena následně v příslušných ustanoveních zákona.

K bodu 19

Navrhuje se nové ustanovení zákona, které řeší odlišný způsob vytváření a úkoly zvláštní okrskové volební komise, která zabezpečuje hlasování na zastupitelských úřadech pro občany České republiky trvale žijící mimo území České republiky případně se tam přechodně zdržující.

Ustanovení dále reaguje na problémy, které mohou objektivně nastat v případě, kdy zastupitelský úřad není obsazen dostatečným počtem vyslaných pracovníků a další členy komise z řad voličů zapsaných ve zvláštním volebním seznamu se nepodaří zajistit. V úvahu přicházelo i Ministerstvem zahraničních věcí navrhované řešení, podle kterého by v případě, že se nepodaří jmenovat tříčlennou zvláštní okrskovou volební komisi, vydal zastupitelský úřad voličům na jejich žádost voličské průkazy.

Návrh nebyl zpracovatelem akceptován z toho důvodu, že jde o časově náročný postup a navíc by se mohl volič s voličským průkazem dostavit na jiný zastupitelský úřad, u kterého by se rovněž volby z personálních důvodů nekonaly. Pro takového voliče by byl dopad v podstatě stejný jaký mu umožňuje stávající právní úprava, tedy volba na území České republiky.

Zároveň se předpokládá zaslání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ze zastupitelských úřadů na Ministerstvo zahraničních věcí, které má spolehlivější spojení se zastupitelskými úřady v zahraničí než pouze fax, kterým by se výsledky zasílaly Okresní volební komisi v Praze 1. K tomu, aby byl zachován režim předání výsledků mezi zvláštní okrskovou volební komisí a okresní volební komisí navrhuje se proto zřídit u Ministerstva zahraničních věcí přejímací místo okresní volební komise kam budou vysláni někteří její členové. Obdobně bude předání výsledků hlasování zajištěno i pro volby do Senátu.

K bodu 20, 21

Nově se navrhuje stanovit lhůtu pro vyhlášení voleb. Navrhovaných 60 dnů vychází zejména z toho, že stejná lhůta je již zakotvena pro volby v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny podle Čl. 17 Ústavy. Při dodatečných volbách do Senátu lze lhůty stanovené zákonem přiměřeně zkrátit a při doplňovacích volbách do Senátu lze rovněž některé lhůty zkrátit s tím, že volby se musí konat "nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora". V těchto případech tedy je třeba zajistit technicko-organizační přípravu tak, aby volby proběhly ve lhůtě mnohem kratší než je lhůta 90 dnů.

Není tedy důvod, aby volby probíhající v řádném termínu, po skončení funkčního období, musely být vyhlašovány 90 dnů před jejich konáním.

Počítá se s tím, že lhůta 60 dnů bude sjednocena pro volby do Parlamentu i pro volby do zastupitelstev v obcích. Souběžně předkládaná novela zákona o volbách do zastupitelstev v obcích proto obsahuje úpravu všech lhůt volebního procesu.

Navrhovaná lhůta je dostatečná i pro subjekty podávající kandidátní listiny a přihlášky k registraci. Časový rozsah jejich prezentace není zákonem omezen.

Nově se navrhuje konání voleb v jednom dni.

Stanovená doba umožňuje všem voličům realizaci volebního práva včetně těch, kteří pracují ve směnném provozu. Zároveň se tím zjednodušuje organizace voleb včetně snížení finančních nákladů. Jde zejména o pronájmy a vybavení volebních místností, zajištění telefonního spojení, ostrahy a neporušenosti volebních schránek.

Konání voleb v jednom dni je běžné i v jiných státech (např. SRN - dnem voleb musí být neděle nebo státní svátek, Francie, Polsko - dnem voleb je volný den).

Dosud se volby konaly v pátek a sobotu. V případě stanovení jednoho dne voleb se proto vychází z těchto dnů a navrhuje se jejich konání v pátek. Výhodou je možnost voličů účastnit se voleb před odjezdem na víkend.

K bodu 22 a 23

Navrhuje se nahradit dosavadní termín vyhláška termínem oznámení. V praxi docházelo k tomu, že obce vydávaly vyhlášku ve smyslu zákona o obcích, přestože se na ní tento režim nevztahoval. Pro větší informovanost voličů se obci ukládá v oznámení zveřejnit adresy volebních místností pro jednotlivé okrsky.

K bodu 24

Ustanovení reaguje na možnost hlasování na zastupitelských úřadech mimo území České republiky. Z tohoto důvodu zakládá povinnost těmto úřadům informovat voliče v místě obvyklým způsobem o konání voleb, s tím, že volební místnosti jsou umístěny pouze na zastupitelských úřadech České republiky.

K bodu 25 a 26

Ustanovení reaguje na poznatky praxe. Zamezuje volební agitaci těm kandidujícím subjektům, jejichž kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci nebyly zaregistrovány a tudíž nemohou být voleny.

K bodu 27

Ustanovení reaguje na existenci různých druhů sdělovacích prostředků a rozšiřuje zákaz na místo dosud uvedeného místního rozhlasu i na kabelové televize a další místní veřejné sdělovací prostředky. Jednoznačně se však s ohledem na dosavadní zkušenosti stanoví možnost svolavatele informovat prostřednictvím těchto místních sdělovacích prostředků o předvolebním shromáždění, jeho místu a hodině konání. Taková informace ovšem již nesmí obsahovat program, popř. jakoukoli jinou propagaci kandidujícího subjektu.

K bodu 28

Upřesňuje se ustanovení o zákazu volební agitace, které podle dosavadního znění bylo vykládáno i tak, že se vztahuje pouze na budovy, kde sídlí okrskové volební komise a jejich bezprostřední okolí. Text ustanovení se sjednocuje s obdobnou úpravou provedenou v zákoně o volbách do zastupitelstev v obcích. Duplicitní otázky zveřejňování údajů poškozující kandidující subjekty byly vypuštěny s ohledem na text odst. 2 téhož ustanovení.

K bodu 29

Napříště se jednoznačně umožňuje v průběhu voleb okrskovým volebním komisím a zvláštním okrskovým volebním komisím podávat na základě individuálních požadavků informace o počtu voličů, kteří se již zúčastnili hlasování. Tento údaj byl na volebních komisích sdělovacími prostředky požadován, ty jej však odmítaly sdělit právě s odvoláním na zákaz poskytovat informace o průběhu voleb.

K bodu 30

Ustanovení zavádí sankce za porušení zákazu volební agitace.

Postih se předpokládá pouze u těch subjektů, jejichž nedodržení zákonných ustanovení může mít dopad na větší okruh voličů, tj. sdělovacích prostředků, avšak nedosahuje takové intenzity, aby to odůvodňovalo odejmutí licence.

Zároveň se upravuje proces a příslušnost projednání správního deliktu s tím, že se předpokládá přezkoumání rozhodnutí správního orgánu soudem podle Části páté, Hlavy třetí o. s. ř., týkající se správního soudnictví.

K bodu 31

Vypouští se text dosavadního odstavce 5, který vycházel z požadavků na zajištění volebních místností mezi prvním a druhým dnem hlasování. Nahrazuje se novým textem reagujícím na volby na zastupitelských úřadech. Ustanovení upravující náležitosti volebních místností pro zvláštní volební okrsky koresponduje s úpravou pro volební místnosti na území České republiky s tím rozdílem, že v zahraničí se neumožňuje hlasovat do přenosné volební schránky.

K bodu 32, 33

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 34

Jednoznačně se upravuje jakými doklady prokazuje volič totožnost a státní občanství, což způsobovalo v minulých volbách v okrscích problémy. Návrh vychází z toho, že občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan vedle jiného prokazuje svou totožnost, státní občanství a místo pobytu. K prokázání těchto údajů není občan povinen předkládat další doklady. Zároveň se vychází z toho, že každý občan, který dosáhl věku 15 let, je povinen občanský průkaz mít. Naši občané žijící v zahraničí prokáží totožnost a státní občanství cestovním dokladem České republiky. Zároveň však je třeba, aby doložili trvalý pobyt v cizině.

Dosud užívaný pojem "dodá" se nahrazuje slovem "vydá", které lépe odpovídá tomu, že volič hlasující v zahraničí obdrží hlasovací lístky přímo až ve volební místnosti.

K bodu 35

V souvislosti se zavedením nové úpravy umožňující hlasovat našim občanům v zahraničí se upřesňuje i podmínka, za které se takovému voliči hlasovat neumožní. Ustanovení navazuje na úpravu v § 6 odst. 4 zákona, podle které žadatel o zápis do zvláštního seznamu může zaslat i kopie dokladů, které považuje za dostatečné pro zápis. Při hlasování však je třeba veškeré skutečnosti hodnověrně doložit. Úprava je v podstatě obdobná i pro voliče na území České republiky. Pro zápis do výpisu ze stálého seznamu voličů (pokud není na základě dokladů v obci zapsán do stálého seznamu) musí doložit oprávněnost v určitém volebním okrsku hlasovat.

K bodu 36

Pod ustanovení o voličských průkazech se přesouvá úprava týkající se odevzdání voličských průkazů ve volební místnosti dosud zařazená v části pro volby do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že se voličský průkaz navrhuje využít i pro volby do Senátu je účelné přesunout toto ustanovení do společné části zákona.

K bodu 37 a 38

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 39

Ustanovením se upravuje výslovně dosud pouze praxí realizovaný způsob hlasování do přenosné hlasovací schránky. Tím se vyloučí případné stížnosti na postup okrskových volebních komisí, které na základě subjektivního posouzení vyslaly své členy s přenosnou hlasovací schránkou v jednom případě za voličem na území svého volebního okrsku, v jiném případě na území celé obce. V případě pobytu voliče například v nemocnici v obci je hlasování umožněno na základě zápisu do zvláštního seznamu.

Ustanovení dále reaguje na zvláštní režim pro volby v zahraničí, kde nelze požadovat, aby členové zvláštní okrskové volební komise cestovali po území celého obvodu zastupitelského úřadu s přenosnou volební schránkou.

K bodu 40

K přerušení hlasování přistupuje okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pouze nastanou-li závažné okolnosti. V takových případech je obtížné dohodnout předem s příslušnou volební komisí odročení nebo přerušení hlasování nebo jeho prodloužení. Tyto volební komise budou o této skutečnosti informovány. Odročit, přerušit nebo prodloužit hlasování se umožňuje pouze o jednu hodinu, v rámci které musí okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise důvody, které znemožňují hlasování, odstranit, např. zajištěním náhradních prostor.

K bodu 41, 42

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí. V případě zvláštních okrskových volebních komisí je třeba upravit účast při zjišťování výsledků hlasování v zahraničí pouze ve výjimečných případech, kdy k tomu dá povolení Ústřední volební komise.

K bodu 43

Ustanovení reaguje na konání voleb v jednom volebním dnu.

K bodu 44, 45

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.

K bodu 46

Ustanovení reaguje na zvláštní režim pro volby v zahraničí, podle kterého se budou výsledky ze zvláštních volebních okrsků zpracovávat ve volebním okrese Praha 1. Proto i příslušná okresní volební komise bude plnit úkoly vůči zvláštním okrskovým volebním komisím zřízeným na zastupitelských úřadech pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

K bodu 47

Vypouští se ustanovení § 30, které řešilo voličské průkazy pro volby do Poslanecké sněmovny. S ohledem na zavedení voličských průkazů i pro volby do Senátu a zvláštní úpravu, kterou si vyžaduje volba v zahraničí, přesouvá se úprava voličských průkazů do části společné pro úpravu voleb do obou komor Parlamentu České republiky. Viz blíže bod 6 návrhu.

K bodu 48

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.

Nadále se nevyžaduje, aby kandidující subjekty předkládaly kandidátní listiny a přílohy ve dvojím stejnopise.

Dále ustanovení reaguje na to, že zákon přesně nedefinoval, co je třeba považovat za "koalici". Tato skutečnost ztěžovala posuzování kandidátních listin, vedla ke komplikacím při určování postupu do prvního skrutinia pro přidělovaní mandátů, kde zákon stanoví rozdílná kritéria pro politické strany a hnutí a pro koalice. Za kandidátní listinu podanou koalicí nelze považovat tu, na níž jsou uvedeni i členové jiných politických subjektů nebo osoby, které nejsou členy žádné politické strany ani politického hnutí. Navržené ustanovení v podstatě pouze jednoznačně formuluje stávající úpravu tak, aby vyloučilo nežádoucí, v praxi již realizované, zásahy volebních orgánů. Otázkou koalice se zabýval např. Ústavní soud při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996. Tak jako ve stávající právní úpravě se považuje za účelné nezasahovat rozhodováním do volebních aktivit politických subjektů. Jiná úprava by vyžadovala přesnou definici koalice a komplikovanou úpravu mechanismu přezkoumávání komisemi a nezávislými orgány (soudy), zda politický subjekt je stranou či koalicí.

K bodu 49

Z ustanovení se vypouští povinnost pro kandidáty uvádět jejich datum narození; jde o nadbytečný údaj vzhledem k tomu, že je obsažen v požadovaném rodném čísle; rodné číslo se ponechává, neboť je nezaměnitelným údajem o kandidátovi.

K bodu 50

Pro zjednodušení předkládání kandidátních listin se umožňuje politickým stranám, politickým hnutím a koalicím uvádět u jednotlivých kandidátů název politické strany a politického hnutí, jehož je kandidát členem i ve zkratce uvedené ve stanovách registrovaných Ministerstvem vnitra. Zároveň ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.

K bodu 51

Z faktu, že zákon nespecifikuje povinnost zapisovatele při přejímání kandidátních listin zjistit a upozornit na všechny nedostatky předloženého materiálu, vyplynula řada stížností těch subjektů, jejichž kandidátní listiny byly příslušnou volební komisí pak odmítnuty. Navrhuje se proto jednoznačně upravit pro zapisovatele pouze povinnost převzít podané kandidátní listiny a převzetí politické straně nebo koalici potvrdit. Ustanovení o povinnosti zapisovatele upozornit na nedostatky kandidátní listiny se vypouští. Na místo toho se vkládá ustanovení řešené dosud v zákoně jako kauce na tisk hlasovacích lístků. Nově navrhovaná úprava stanoví složení kauce jako podmínku registrace. Ukázalo se, že některé subjekty zřejmě již v době předložení kandidátních listin počítaly s tím, že kauce nesloží a po registraci kandidátních listin pak přesto usilovaly o vytištění hlasovacích lístků. Těmto subjektům v souladu se zákonem nebyly hlasovací lístky vytištěny, ale musel jim být zachován prostor pro bezplatné vysílání v Českém rozhlase a České televizi a jejich zástupci i nadále zůstávali členy volebních komisí.

Kromě toho se volební komise zbytečně zabývaly projednáváním a registrací jejich kandidátních listin.

Systémovějším se proto jeví předřadit skládání kaucí registraci.

K bodu 52 - 55

Vzhledem k zásadním úpravám se nově navrhuje znění §§ 32 - 35.

Zákon neupravoval možnost odstranění ani drobných nedostatků kandidátních listin po uplynutí lhůty pro jejich podání. Soudy pak, v důsledku snahy o umožnění volby co nejširšímu okruhu subjektů, v některých případech připustily kandidovat i těm, jejichž kandidátní listiny vykazovaly nedostatky. Navržené ustanovení tak umožní ve lhůtě stanovené volební komisí provést nápravu s tím, že se vyloučí neodůvodněný opravný proces u soudu.

Dosavadní úprava dávala možnost odvolání k Nejvyššímu soudu až po rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci Ústřední volební komisí. Tato úprava předvolební proces neodůvodněně komplikovala a prodlužovala. Ústřední volební komise by po navrhované úpravě neposuzovala při projednávání znovu všechny náležitosti kandidátních listin, ale pouze by ve stejné lhůtě, kdy budou mít kandidující subjekty prostor pro odstranění nedostatků, sledovala skutečnosti, které nemohou posoudit krajské volební komise, tj. zda kandidát nekandiduje ve více volebních krajích, či zda kandidátní listiny téhož subjektu nejsou v různých volebních krajích označeny odchylně. Tyto skutečnosti sdělí příslušné krajské volební komisi, která ve věci rozhodne.

Podrobněji se upravuje škrtnutí kandidáta na kandidátní listině popř. odmítnutí kandidátní listiny tak, aby důsledněji než dosud odpovídalo náležitostem kandidátní listiny a bylo dostatečným vodítkem pro rozhodnutí krajské volební komise.

Samotná registrace kandidátních listin krajskou volební komisí v podstatě odpovídá stávající právní úpravě. Její výsledek sdělí předseda krajské volební komise předsedovi Ústřední volební komise tak, aby mohlo být provedeno losování čísel, kterými budou označeny kandidátní listiny jednotlivých politických stran nebo jejich koalic pro volbu do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

K bodu 56

Ustanovení reaguje novým odkazem na přečíslování předchozích paragrafů a zároveň umožňuje na hlasovacím lístku užívat zkratky názvu politických stran, které jsou povinnou součástí stanov každé politické strany a politického hnutí. Dále se považuje za dostatečné nahradit na hlasovacím lístku namísto dosud přesně uváděného data narození kandidáta pouze jeho věk.

K bodu 57

Ministerstvo zahraničních věcí stanoví, kterým zastupitelským úřadům budou hlasovací lístky doručeny a které si je budou rozmnožovat (půjde o zastupitelské úřady, kde se předpokládá velmi malá četnost státních občanů České republiky a tím i potencionálních voličů v jejich územním obvodu).

K bodu 58

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.

K bodu 59

Ustanovení se týká hlasovacích lístků pro volbu v zahraničí.

Tam, kde by doprava hlasovacích lístků nebyla náročná předpokládá se dodání vytištěných hlasovacích lístků na území České republiky. Pro vzdálenější území by se vzor zasílal přenosovou technikou a rozmnožoval se u zastupitelského úřadu. Předpokládá se zároveň vydání vyhlášky Ministerstva zahraničních věcí, která určí zastupitelské úřady pro dodání a pro zaslání hlasovacích lístků.

K bodu 60

Ustanovení o odevzdání voličského průkazu se vypouští a přesouvá se do společné části zákona (blíže viz k bodu 36).

K bodu 61 - 65

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 66

Zavádí se jako další důvod neplatnosti hlasu voliče, jestliže vloží do úřední obálky přetržený hlasovací lístek. Tím není míněno poškození hlasovacího lístku, kdy se případné utržení části hlasovacího lístku nedotklo textové části. Uvedená úprava se tak sjednocuje s úpravou pro volby do Senátu a s úpravou voleb do zastupitelstev v obcích. Zároveň se za neplatný hlas považuje i případ, kdy volič vloží do úřední obálky několik hlasovacích lístků. Volič by měl mít sadu hlasovacích lístků po jednom pro každý kandidující subjekt, kterou obdrží domů nebo přímo ve volební místnosti. Nové hlasovací lístky si může vyžádat pouze za chybějící, poškozené nebo škrtané. Svou volbu provádí vložením hlasovacího lístku do úřední obálky a následně do volební schránky. Není důvodu proč komplikovat proces zjišťování volebních výsledků složitým porovnáváním stejných hlasovacích lístků z hlediska provedení přednostní volby a jaké. Bylo-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků pro různé politické strany a koalice, zachovává se stávající úprava, podle které jsou všechny hlasovací lístky neplatné. V případě, že bude zastupitelský úřad rozmnožovat hlasovací lístky zaslané faxem, ustanovení zákona reaguje na to, že hlasovací lístky v těchto místnostech nebudou na předepsaném tiskopise.

K bodu 67

Posouzení platnosti hlasovacího lístku přísluší s konečnou platností okrskové nebo zvláštní okrskové volební komisi, která sčítá hlasy. Do části zákona o volbách do Poslanecké sněmovny se tak doplňuje ustanovení stejné jako ve volbách do Senátu.