Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Václava Exnera na ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla a odpověď ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla na tuto interpelaci. Pan poslanec Václav Exner požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 539

Václav Exner, poslanec

Tel. 312 45 61, 0602/348 465, kancelář 2422 4417

Vážený pane ministře,

Jaký bude další postup Vašeho ministerstva, Vás osobně, případně co budete navrhovat a prosazovat ve vládě, pokud jde o problém Poldi Kladno?

Budete navrhovat kroky směřující k obnovení výrazného rozsahu hutní a navazující výroby, např. formou sdružení všech zainteresovaných subjektů s určitou organizační rolí státu a případně poskytnutím záruk?

Po svém nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu v minulém roce jste se k této problematice vyjádřil. Jaké konkrétní kroky jste od té doby učinil a co se Vám podařilo? Domníváte se, že překonání vzniklé právní džungle v tomto případě patří jen soudům a že ostatní (odpovědné) státní orgány mají jen přihlížet?

Jaký je Váš názor na omezení přislíbených podpor podnikatelské činnosti a zaměstnanosti pro Kladensko v loňském roce v souvislosti s ekonomickými balíčky? Dojde k jejich obnovení nebo bude poskytnuta jiná podpora Kladensku?

Zabýváte se - případně s ostatními členy vlády a jejich úřady - problematikou těch, kteří přišli o zaměstnání, z nichž zvlášť těžká situace je pro starší než 50 let a ženy? Zdá se, že při kumulaci problémů na Kladensku standardní postupy nezajišťují uspokojivé řešení. Řada těchto bývalých zaměstnanců stále doufá v obnovení výroby a nemůže uvěřit a smířit se se situací, že bychom v naší zemi připustili likvidaci výroby, která byla dlouhodobě osvědčená, tradiční, ze značné části unikátní, dále je potřeba a za podmínek účelného řízení má perspektivu.

Vážený pan

Karel Kühnl

ministr průmyslu a obchodu

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám odpověď na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci POLDI Kladno, kterou jste mi zaslal jako přílohu svého dopisu č.j. 92/98 ze dne 14. ledna 1998

S pozdravem

Příloha:dle textu

Vážený pan

Ing.Miloš Zeman

předseda poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Odpověď ministra průmyslu a obchodu České republiky JUDr. K. Kühnla na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci POLDI Kladno.

Pokud se týká dalšího postupu MPO sděluji, že problematikou POLDI Kladno se v minulých letech několikrát zabývala vláda ČR a v loňském roce byla dvakrát na programu jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Bohužel ani v době, kdy byl majoritním vlastníkem pan Stehlík, nebyla nalezena možnost účasti státu na řešení situace vzniklé v POLDI. Veškeré snahy o pomoc státu při obnovení hutní výroby v POLDI ztroskotaly na nevyjasněných majetkoprávních vztazích, vzniklých působením tehdejšího majoritního vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA ART, s. r. o. a na pomalém rozhodování nezávislých soudů. Jakýkoliv účinný zásah státu nebyl možný, protože nebyla nalezena zákonná cesta k řešení tíživé situace v soukromých společnostech státem. Z tohoto důvodu vláda na svém jednání v květnu 1997 souhlasila s řešením situace na základě soudního vypořádání. Od té doby byly Krajským obchodním soudem v Praze vyhlášeny konkursy na všechny společnosti ze skupiny POLDI, tj. POLDI STEEL, a. s., POLDl OCEL, s. r. o., Huť POLDI ušlechtilé oceli, s. r. o. a Konstrukční oceli POLDI, s. r. o. a vývoj další situace záleží na průběhu a rychlosti konkursních řízení. Eventuální pomoc vlády ČR je tedy závislá na výsledcích těchto řízení.

Navrhování kroků, směřujících k obnovení výrazného rozsahu hutní a navazující výroby, nař. formou sdružení všech zainteresovaných subjektů s určitou organizační rolí státu, popř. poskytnutím záruk je značně problematické vzhledem k tomu, že dotčené subjekty se nacházejí v procesu konkurzního řízení. MPO, jako ústřední orgán demokratického státu s tržní ekonomikou nemůže být orgánem direktivního řízení výroby a proto nedisponuje finančními prostředky, které by si takováto akce vyžádala. Rovněž nemá kompetence zasahovat do činnosti správců konkurzní podstaty. Pokud se současní vlastníci dohodnou na reálném řešení, MPO jejich úsilí v rámci svých kompetencí a možností maximálně podpoří.

Po mém nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu se sociální a průmyslovou problematikou kladenského regionu zabýval dne 11. 12. 1997 i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu parlamentu České republiky, na jehož zasedání byla ze strany MPO přislíbena pomoc při podpoře průmyslových zón pro usnadnění rozvoje podnikatelských aktivit v kladenském regionu. Příkladem úspěšnosti takovéto pomoci v daném případě mezirezortně koordinované může být např. vstup japonského podniku Showa s 250 novými pracovními místy do Kladna, což je výsledkem spolupráce MPO (Czechinvest), SSZ MPSV a ÚP Kladno.

Omezení přislíbených podpor podnikatelské činnosti pro Kladensko bylo realizováno k 1. 8. 1997 z důvodů:

- vysokého čerpání finančních prostředků na realizaci programů podpory malého a středního podnikání v 1. pololetí 1997,

- snížení finančních prostředků ze státního rozpočtu na realizaci programů ve 2. "balíčku" opatření,

- přesměrování finančních prostředků na podporu podnikatelů postižených povodní.

Konkrétně se jednalo o program KLADNO, který umožňoval podnikatelům z okresu Kladno získat příspěvek na úhradu úroků ve výši 7procentního úroku z bankovního úvěru. V programech malého a středního podnikání na rok 1998 jsou však podnikatelé z okresu Kladno nadále zvýhodněni prostřednictvím programu REGION. Okres Kladno byl Ministerstvem pro místní rozvoj zařazen mezi strukturálně postižené regiony a podpora bude celkově vyšší než v roce 1997, protože program REGION umožňuje získat ve strukturálně postižených regionech příspěvek na úhradu úroků ve výši 10procentního úroku z bankovního úvěru. Kromě toho mohou podnikatelé z Kladenska v roce 1998 využít i další plošné, příp. regionální programy podpory malého a středního podnikání (ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIAL, VESNICE, PREFERENCE a REGENERACE).

V případě nezaměstnanosti je problematika řešena ve spolupráci Úřadu práce na Kladně a MPSv, přičemž otázka "připuštění likvidace výroby........." nezávisí na názoru, nebo přání MPO, ale reálných vlastníků. MPO nemá prostředky na odkoupení POLDI a jak již bylo řečeno, nemá ani kompetence k direktivnímu řízení výrobních podniků. Nicméně problém nezaměstnanosti na Kladensku nelze považovat pouze za problém vyplývající z uvolňování zaměstnanců z POLDI Kladno. I když nezaměstnanost v okrese v r. 1997 stoupla z 3 806 na 6 752, bylo v evidenci ÚP Kladno k 1. 10. 1997 pouze 804 uvolněných zaměstnanců z POLDI. V roce 1997 prošlo evidencí ÚP Kladno celkem 11 865 osob, z toho z POLDI bylo 1 537 osob (tj. 13 % z celkového počtu). Přitom z POLDI bylo v tomto období uvolněno 4 045 osob. Z toho vyplývá, že se jedná o problém ekonomiky (a tím i prac. příležitostí) celého okresu.

26. ledna 1998