Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1998

II. volební období

402

Vládní návrh,

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu:

Úmluva o mezinárodním uznávání práv k letadlům, podepsaná v Ženevě dne 19. června 1948

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA PRO PARLAMENT

k návrhu na přístup České republiky k Úmluvě o mezinárodním uznávání práv

k letadlům (Ženeva, 1948)

V souvislosti s financováním koupě deseti letadel Boeing 737 pro České aerolinie a.s., která se uskutečňuje bez záruky vlády České republiky, požaduje Export-Import Bank of the United States (dále jen "Eximbank"), jež poskytne příslušné záruky (považované za státní záruky v USA), bez nichž by nebylo tyto transakce možno realizovat, aby Česká republika mimo jiné přistoupila k Úmluvě o mezinárodním uznávání práv k letadlům (Ženeva, 1948) /dále jen "Ženevská úmluva"/.

Eximbank očekává, že k zajištění své záruky získá zástavní právo k předmětným letadlům. Ženevská úmluva uvádí určitá základní práva států vázaných Úmluvou, týkající se uznání a vymožení zástavního práva věřitele k letadlům a ochrany titulu vlastnictví majitele k letadlům. Eximbank uvádí, že přístup k Ženevské úmluvě ze strany ČR by zásadně usnadnil financování nových letadel ČSA.

Je nutno současně podotknout, že přístup k Ženevské úmluvě usnadní nejen financování letadel ČSA a.s., ale umožní i jiným českým subjektům v budoucnosti pořizovat za podstatně výhodnějších podmínek letadla.

I když zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "letecký zákon") nově upravuje mj. podmínky zápisu a výmazu letadel do českého leteckého rejstříku, upravuje zápis zástavního práva k letadlům (popř. jeho vymazání) v leteckém rejstříku a upravuje vazbu zapsaného zástavního práva na změny v zápisu (popř. výmaz) v českém leteckém rejstříku, a to vše při podstatném posilnění pozice majitele letadla, popř. hypotečního věřitele pro výkon a uplatnění svých vlastnických práv, případně pro vrácení letadel zpět do jejich držení, je třeba zejména u větších finančních transakcí, jakými jsou nákupy a pořízení velkých letadel (jako je nyní právě případ ČSA) určité obavy Eximbank chápat. Proto se považuje za potřebné požadavku Eximbank ze strany ČR vyhovět a k Ženevské úmluvě přistoupit, neboť tak bude mít Eximbank plně zaručeno, že Česká republika uznává práva k vlastnictví k letadlům podle mezinárodně přijatého režimu.

Ženevská úmluva je dokumentem, kterým se účastnické státy vzájemně zavazují, že budou uznávat majetková práva k letadlům, práva držitele letadla nabývat je koupí, práva na držení letadla na základě nájemních smluv uzavřených na období nejméně šesti měsíců a dále zástavní listiny, hypotéky a podobná práva k letadlům, která jsou smluvně vytvořena jako zajištění plateb dluhů, pokud byla zřízena v souladu s právním řádem smluvního státu a jsou řádně zapsána ve veřejném rejstříku smluvního státu, kterým se přiznává letadlu státní příslušnost státu registrace. Tato ustanovení jsou obsažena v Článku I. Zejména důležitý je odstavec (2) Článku I obsahující ustanovení, že smluvní státy nebudou přijímat ani uznávat žádné právo jako nadřazené právům uvedeným v odstavci (1).

Článek II stanoví podmínky zápisu letadla do rejstříku.

Článek III stanoví povinnosti úřadu odpovědného za vedení záznamů.

Článek IV se zabývá nároky na náhradu za záchranu letadla nebo mimořádné výdaje, nezbytné pro ochranu letadla.

Článek V pojednává o prioritě práva na částky, které jsou jím zajištěny.

Článek VI až článek X se zabývá zabavením nebo prodejem letadla v rámci exekuce.

Článek XI zdůrazňuje, že ustanovení této úmluvy se v každém smluvním státě vztahují na všechna letadla, jejichž státní příslušnost je zaregistrována v jiném smluvním státě.

Článek XII uvádí, že nesmí být dotčeno právo jiného smluvního státu vymáhat vůči letadlům ustanovení jeho právního řádu v oblasti přistěhovalectví, cel nebo letecké navigace.

Článek XIII vylučuje z režimu Úmluvy letadla používaná ve vojenské, celní nebo policejní službě, t.j. tato úmluva důsledně zachovává atributy Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944), která se rovněž vztahuje pouze na civilní letadla.

Článek XIV dává možnost soudním a správním úřadům smluvních států komunikovat přímo mezi sebou, pokud toto jejich právní řády dovolují.

Článek XV stanoví povinnost smluvních států přijmout opatření, nezbytná pro plnění ustanovení této úmluvy.

Články XVII - XXIII řeší náležitosti vstupu Úmluvy v platnost, přístupu k ní, odstoupení od Úmluvy, depozitáře atd.

Pro Českou republiku stejně jako pro každý jiný stát, který by hodlal k Úmluvě přistoupit, přístup nabude účinnosti 90 dnů po uložení listiny o přístupu do archivu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Přístup k Ženevské úmluvě nebude mít dopad na státní rozpočet. Úmluva o mezinárodním uznávání práv k letadlům (Ženeva, 1948) je v souladu s českým právním řádem a obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. I když nový Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podstatně posiluje pozice majitele letounu, popř. hypotečního věřitele pro výkon uplatnění jeho vlastnických práv, Úmluva standardizuje postupy uznání a vykonávání vlastnických práv a ukládá státům respektovat přijaté závazky (v rozsahu uvedeném v Úmluvě) a zajistit možnost vykonávání vlastnických práv a jejich ochranu. V této souvislosti nelze vyloučit, že do budoucna bude třeba změna platné právní úpravy.Vzhledem k závažnosti těchto ustanovení Úmluvy, jež mezinárodně posilují pozice majitele letounu, popř. hypotečního věřitele pro výkon a uplatnění vlastnických práv, bude přijetí Úmluvy vyžadovat souhlas Parlamentu ČR a ratifikaci prezidentem republiky.

Přístup České republiky k Ženevské úmluvě je v současné době velice důležitý pro největšího českého leteckého dopravce - České aerolinie, a.s. v souvislosti s financováním koupě 10 letadel Boeing 737, neboť je jednou z odkládacích podmínek Eximbank pro poskytnutí záruky za závazky organizací vyplývajících z příslušných úvěrových vztahů a podmiňovací u nových letadel. Přístup ČR k této úmluvě a tím uznání mezinárodních práv k letadlům do budoucna může obecně usnadnit nákup a leasing letadel i dalším českým dopravcům. Ženevská úmluva vstoupila v platnost 17. září 1953 mezi USA a Pákistánem a do srpna 1997 Úmluvu ratifikovalo 75 států, jejichž

seznam je přiložen. Ženevskou úmluvu ratifikovala většina států Evropské unie, takže ratifikací této smlouvy bude dosaženo dalšího sblížení našeho právního systému s právními standardy západoevropských zemí. Proto se doporučuje Parlamentu ČR, aby s přístupem České republiky k Úmluvě o mezinárodním uznávání práv k letadlům vyslovil souhlas.

V Praze dne 17. prosince 1997

Předseda vlády

ÚMLUVA

o mezinárodním uznávání práv k letadlům

ŽENEVA

19. června 1948

ÚMLUVA

O

MEZINÁRODNÍM UZNÁVÁNÍ

PRÁV K LETADLŮM

JEŽTO Mezinárodní konference o civilním letectví v Chicagu konaná v listopadu až prosinci 1944 doporučila brzké přijetí Úmluvy o převodu vlastnického práva k letadlům,

JEŽTO je v zájmu budoucího rozmachu mezinárodního civilního letectví vysoce žádoucí, aby práva k letadlům byla uznávána mezinárodně,

NÍŽE PODEPSANÍ, řádně zplnomocnění, se dohodli jménem svých vlád TAKTO:

Článek I

(1) Smluvní státy se zavazují, že budou uznávat:

(a) majetková práva k letadlům;

(b) práva držitele letadla nabývat je koupí;

(c) práva na držení letadla na základě nájemních smluv uzavřených na období nejméně šesti měsíců;

(d) zástavní listiny, hypotéky a podobná práva k letadlům, která jsou smluvně vytvořena jako zajištění plateb dluhů;

pokud tato práva

(i) byla zřízena v souladu s právním řádem smluvního státu, ve kterém byla zaregistrována státní příslušnost letadla v době svého vzniku, a

(ii) jsou řádně zapsána ve veřejném rejstříku smluvního státu, ve kterém je zaregistrována státní příslušnost letadla.

Správnost následných registrací v jednotlivých smluvních státech se určí podle právního řádu smluvního státu, ve kterém byla zaregistrována státní příslušnost letadla v době příslušné registrace.

(2) Nic v této úmluvě nesmí zabraňovat uznání jakýchkoli práv k letadlu podle právního řádu kteréhokoli smluvního státu; avšak smluvní státy nebudou přijímat ani uznávat žádné právo jako nadřazené právům uvedeným v odstavci (1) tohoto článku.

Článek II

(1) Veškeré zápisy, týkající se daného letadla, musí být provedeny ve stejném rejstříku.

(2) Pokud tato úmluva nestanoví jinak, určují se účinky zápisu kteréhokoli práva, uvedeného v článku I odstavec (1), vůči třetím osobám podle právního řádu toho smluvního státu, ve kterém je zaregistrován.

(3) Smluvní stát může zakázat zápis kteréhokoli práva, které podle právního řádu tohoto státu nemůže být platně zřízeno.

Článek III

(1) Adresa úřadu, odpovědného za vedení záznamů, musí být uvedena na každém osvědčení o registraci státní příslušnosti letadla.

(2) Kterákoli osoba je oprávněna k získání řádně ověřených kopií nebo výpisů zapsaných údajů od tohoto úřadu. Tyto kopie nebo výpisy budou představovat evidentní právní důkaz obsahu zápisu.

(3) Jestliže právní řád smluvního státu stanoví, že založení dokumentu do spisu má stejný účinek jako zápis, bude mít stejný účinek i pro účely této úmluvy. V takovém případě je třeba učinit vhodné opatření, aby příslušný dokument byl přístupný veřejnosti.

(4) Za služby, poskytované úřadem zajišťujícím vedení záznamů, je možno vybírat přiměřené poplatky.

Článek IV

(1) Jestliže jakékoli nároky na:

(a) náhradu za záchranu letadla, nebo

(b) mimořádné výdaje, nezbytné pro ochranu letadla

mají podle právního řádu státu, ve kterém byly ukončeny operace na záchranu nebo zachování letadla, za důsledek vznik práva, uplatňujícího nárok vůči tomuto letadlu, uznají smluvní státy toto právo a toto právo bude mít prioritu před všemi právy k tomuto letadlu.

(2) Práva, uvedená v odstavci (1), budou uspokojována v opačném časovém pořadí událostí, v souvislosti s nimiž vzniknou.

(3) Kterékoli z uvedených práv může být do tří měsíců ode dne ukončení záchrany nebo zachování zapsáno do rejstříku.

(4) Uvedená práva nebudou po uplynutí tří měsíců, uvedených v odstavci (3), uznána v jiných smluvních státech, pokud během tohoto období

(a) právo nebude zapsáno do rejstříku podle odstavce (3), a

(b) nebude dohodnuta částka nebo nebude zahájeno soudní řízení ve věci tohoto práva. Pokud se týká soudního řízení, určí se případy, ve kterých může být přerušena nebo pozastavena uvedená tříměsíční lhůta, na základě právních předpisů, kterými se řídí soud, před nímž řízení probíhá.

(5) Ustanovení tohoto článku platí bez ohledu na ustanovení článku I, odstavec (2).

Článek V

Priorita práva, uvedená v článku I odstavec (1) písm. (d) se vztahuje na veškeré částky, které jsou jím zajištěny. Výše zahrnutých úroků však nepřesáhne úroky, vzniklé během tří let před zahájením výkonu rozhodnutí, jakož i v jeho průběhu.

Článek VI

V případě zabavení nebo prodeje letadla v rámci výkonu rozhodnutí, nebo jakéhokoli práva k letadlu, nebudou smluvní státy povinny uznat v neprospěch věřitele, v jehož prospěch bylo zabaveno nebo byl proveden výkon rozhodnutí, ani v neprospěch kupujícího žádné právo, uvedené v článku I odstavci (1) ani převod žádného takového práva, jestliže toto právo vzniklo nebo bylo převedeno s vědomím osoby, proti které je toto řízení o prodeji nebo výkonu rozhodnutí vedeno.

Článek VII

(1) Postup prodeje letadla v rámci výkonu rozhodnutí bude určen na základě právního řádu smluvního státu, ve kterém se prodej uskuteční.

(2) Budou však respektována tato ustanovení:

(a) Datum a místo prodeje budou stanoveny nejméně šest týdnů předem.

(b) Věřitel, v jehož prospěch se výkon rozhodnutí provádí, předloží soudu nebo jinému příslušnému úřadu ověřený výpis ze záznamů o letadle. Prodej oznámí veřejně na místě, kde je zaregistrována státní příslušnost letadla, a to v souladu s právním řádem tam platným, nejméně jeden měsíc před stanoveným dnem, a současně učiní oznámení doporučeným dopisem, pokud možno zaslaným letecky, registrovanému majiteli a držitelům registrovaných práv k letadlu a práv zaregistrovaných podle článku IV odstavec (3) na jejich adresy, uvedené v záznamu.

(3) Důsledky nerespektování požadavků odstavce (2) se budou řídit právními předpisy smluvního státu, ve kterém se prodej uskuteční. Každý prodej, uskutečněný v rozporu s požadavky uvedeného odstavce, je však možno anulovat na žádost podanou do šesti měsíců ode dne tohoto prodeje kteroukoli osobou, která v důsledku nedodržení uvedeného požadavku utrpí škodu.

(4) Prodej letadla v rámci výkonu rozhodnutí nelze uskutečnit, nepokryje-li výnos z prodeje veškerá práva, mající prioritu před nároky věřitele, v jehož prospěch se provádí výkon rozhodnutí, podle této úmluvy a zřízená před příslušným úřadem, nebo nepřevezme-li tato práva kupující.

(5) Utrpí-li osoby nebo majetek na území smluvního státu, ve kterém se uskutečňuje prodej, újmu nebo škodu způsobené kterýmkoli letadlem, podléhajícím jakémukoli právu, uvedenému v článku I, které slouží jako zajištění dluhu, a pokud provozovatel nezajistil přiměřené a účinné pojištění ze strany státu nebo pojišťovací instituce v kterémkoli státě za účelem krytí této újmy nebo škody, může být podle právního řádu tohoto smluvního státu v případě zabavení příslušného letadla nebo kteréhokoli jiného letadla, které je ve vlastnictví téže osoby a zatížené jakýmkoli podobným právem ve prospěch téhož věřitele, stanoveno:

(a) že ustanovení odstavce (4) shora jsou neúčinná vůči osobě, která utrpěla tuto újmu nebo škodu, nebo jejímu zástupci, pokud je věřitelem, v jehož prospěch se provádí výkon rozhodnutí;

(b) že jakékoli právo, uvedené v článku I, sloužící jako zajištění dluhu, kterým je letadlo zatíženo, nesmí být zřízeno proti osobě, která utrpěla tuto újmu nebo škodu, nebo jejímu zástupci, ve výši přesahující 80% prodejní ceny.

Neexistuje-li jiné omezení dané právním řádem smluvního státu, ve kterém se uskutečňuje prodej, považuje se pojištění za přiměřené ve smyslu tohoto odstavce, jestliže pojistná částka odpovídá pořizovací hodnotě letadla zabaveného ve výkonu rozhodnutí.

(6) Náklady, které je možno z právního hlediska předepsat podle právního řádu smluvního státu, ve kterém se uskutečňuje prodej, a vynaložené ve společném zájmu věřitelů v průběhu výkonu rozhodnutí vedoucího k prodeji, se vyplatí z výnosu prodeje před veškerými nároky, včetně nároků majících prioritu na základě článku IV.

Článek VIII

Prodejem letadla ve výkonu rozhodnutí podle ustanovení článku VII se uskuteční převod vlastnictví tohoto letadla, prostý jakýchkoli práv, která nepřevezme kupující.

Článek IX

S výjimkou případu prodeje ve výkonu rozhodnutí podle ustanovení článku VII nelze provést žádný převod letadla z rejstříku státní příslušnosti nebo evidence smluvního státu do příslušných rejstříků jiného smluvního státu, pokud všichni držitelé zapsaných práv nebudou uspokojeni nebo nebudou s převodem souhlasit.

Článek X

(1) Jestliže se zapsané právo k letadlu, které je charakteru uvedeného v článku I a je drženo jako zajištění platby dluhu, vztahuje v souladu s právním řádem smluvního státu, ve kterém je letadlo registrováno, na náhradní díly skladované na určitém místě nebo místech, uznají toto právo všechny smluvní státy po dobu, po kterou náhradní díly zůstanou na určitém místě nebo místech, s podmínkou, že na místě, kde budou náhradní díly uloženy, bude vystaveno odpovídající veřejné oznámení, uvádějící popis příslušného práva, jméno a adresu držitele tohoto práva a rejstřík, ve kterém je právo zapsáno, aby bylo třetím stranám učiněno řádné oznámení, že tyto náhradní díly jsou zatíženy.

(2) K založenému dokumentu se přiloží nebo se do něho začlení prohlášení, uvádějící charakter a přibližný počet těchto náhradních dílů. Tyto náhradní díly je možno nahradit podobnými náhradními díly bez ovlivnění práva věřitele.

(3) Ustanovení článku VII odstavců (1) a (4) a článku VIII se vztahují na prodej náhradních dílů při výkonu rozhodnutí. Avšak tam, kde je věřitel, v jehož prospěch se provádí výkon rozhodnutí, nezajištěným věřitelem, je třeba článek VII odstavec (4) při jeho aplikaci na takový prodej vykládat tak, aby umožnil uskutečnění prodeje, jestliže byla učiněna nabídka ve výši nejméně dvou třetin hodnoty náhradních dílů, stanovené znalci jmenovanými úřadem odpovědným za prodej. Dále může příslušný úřad při rozdělování výnosu z prodeje za účelem zohlednění nároku věřitele, v jehož prospěch je prováděn výkon rozhodnutí, omezit částku vyplácenou držitelům dřívějších práv, na dvě třetiny tohoto výnosu z prodeje po zaplacení nákladů uvedených v článku VII odstavci (6).

(4) Pro účely tohoto článku znamená termín "náhradní díly" části letadel, motory, vrtule, radiopřístroje, přístroje, zařízení, vybavení, části čehokoli z výše uvedeného a obecně veškeré další předměty jakéhokoli druhu, udržované za účelem jejich instalace v letadle náhradou za vyměňované části letadla.

Článek XI

(1) Ustanovení této úmluvy se v každém smluvním státě vztahují na všechna letadla, jejichž státní příslušnost je zaregistrována v jiném smluvní m státě.

(2) Každý smluvní stát bude rovněž na letadla, jejichž státní příslušnost je v něm zaregistrována, aplikovat:

(a) ustanovení článku II, III, IX, a

(b) ustanovení článku IV, pokud operace záchrany nebo ochrany nebyly ukončeny na jeho vlastním území.

Článek XII

Ničím v této úmluvě nesmí být dotčeno právo jiného smluvního státu prosazovat vůči letadlům ustanovení jeho právního řádu v oblasti přistěhovalectví, cel nebo letecké navigace.

Článek XIII

Tato úmluva se nevztahuje na letadla užívaná ve vojenské, celní nebo policejní službě.

Článek XIV

Pro účely této úmluvy mohou příslušné soudní a správní úřady smluvních států komunikovat přímo mezi sebou, pokud jejich právní řády neobsahují ustanovení opačného smyslu.

Článek XV

Smluvní státy přijmou opatření, nezbytná pro provádění ustanovení této úmluvy a budou o těchto opatřeních neprodleně informovat generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

Článek XVI

Pro účely této úmluvy znamená pojem "letadlo" kostru letadla, motory, vrtule, radiopřístroje a veškeré další předměty, určené pro použití v letadle, ať v letadle instalované nebo z něho dočasně oddělené.

Článek XVII

Pokud je veden samostatný záznam registrace státní příslušnosti na kterémkoli území, za jehož zahraniční vztahy je odpovědný některý smluvní stát, budou se odkazy v této úmluvě na právní řád smluvního státu vykládat jako odkazy na právní řád tohoto území.

Článek XVIII

Tato úmluva zůstává otevřená k podpisu až do svého vstupu v platnost podle ustanovení článku XX.

Článek XIX

(1) Tato úmluva podléhá ratifikaci signatářskými státy.

(2) Ratifikační listiny budou uloženy v archivu Mezinárodní organizace pro civilní letectví, která sdělí datum uložení každému ze signatářských i přistupujících států.

Článek XX

(1) Jakmile dva signatářské státy uloží své ratifikační listiny této úmluvy, vstoupí tato úmluva v platnost mezi nimi v devadesátý den po dni uložení druhé ratifikační listiny. Pro každý stát, který uloží svou ratifikační listinu po tomto dni, vstoupí v platnost v devadesátý den po dni uložení jeho ratifikační listiny.

(2) Mezinárodní organizace pro civilní letectví sdělí každému signatářskému státu datum, kdy tato úmluva vstoupí v platnost.

(3) Jakmile tato úmluva vstoupí v platnost, bude zaregistrována u Organizace spojených národů generálním tajemníkem Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

Článek XXI

(1) Tato úmluva bude po svém vstupu v platnost otevřena pro přístup nesignatářských států.

(2) Přístup se uskuteční uložením listiny o přístupu do archivu Mezinárodní organizace pro civilní letectví, která sdělí datum tohoto uložení každému ze signatářských i přistupujících států.

(3) Přístup vstoupí v platnost devadesátý den po dni uložení listiny o přístupu do archivu Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

Článek XXII

(1) Kterýkoli smluvní stát může tuto úmluvu vypovědět oznámením o výpovědi, učiněným Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, která sdělí datum obdržení tohoto oznámení každému ze signatářských i přistupujících států.

(2) Výpověď vstoupí v platnost šest měsíců po dni přijetí oznámení o výpovědi Mezinárodní organizací pro civilní letectví.

Článek XXIII

(1) Kterýkoli stát může při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu prohlásit, že jeho přijetí této úmluvy se nevztahuje na jedno nebo více území, za jejichž zahraniční vztahy je odpovědný.

(2) Mezinárodní organizace pro civilní letectví oznámí každé takové prohlášení každému ze signatářských i přistupujících států.

(3) Tato úmluva se vztahuje na všechna území, za jejichž zahraniční vztahy je odpovědný příslušný smluvní stát, s výjimkou území, za která bylo učiněno prohlášení podle odstavce (1) tohoto článku.

(4) Kterýkoli stát může přistoupit k této úmluvě samostatně jménem všech území, za něž učinil prohlášení podle odstavce (1) tohoto článku, nebo kteréhokoli z těchto území, a pro tento přístup platí ustanovení článku XXI odstavec (2) a (3).

(5) Kterýkoli smluvní stát může tuto úmluvu vypovědět samostatně za všechna území, za jejichž zahraniční vztahy je odpovědný, nebo za kterékoli z nich, podle ustanovení článku XXII.

NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci tuto úmluvu podepsali.

DÁNO v Ženevě, devatenáctého dne měsíce června roku tisícího devítistého čtyřicátého osmého, v anglickém, francouzském a španělském jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Tato úmluva bude uložena v archivu Mezinárodní organizace pro civilní letectví, kde zůstane podle ustanovení článku XVIII otevřená k podpisu.

Argentina: (doložka ve španělském jazyce)

Juan F. Fabri

Guillermo Suaya

Armando A. Irón

Luis A. Aerean

J. Dh. Ol. (J. Damianovich-Oliveira)

Belgie:

E. Allard

P.A.T. de Smet

Brazílie:

H.C.Machado

Trajano Furtado Reis

A. Paulo Moura

E.P.Barbosa da Silva

A.S.Martins - Majoras

Čína:

Wu NanJu

Kolumbie:

Mauricio T. Obregón

Francie:

Hymans

H. Bouché

André Garnault

Island:

Agnar Kofoed-Hansen

Itálie:

Papaldo

Mexiko:

Enrique M. Loaeza Ref.

Nizozemí:

H.J. Spanjaard

Za Království v Evropě

Peru:

J. San Martín

A. Wagner

Portugalsko:

Humberto Delgado

Manuel Fernandes

Spojené království:

F. Tymms

R. O. Wilberforce

Spojené státy:

Russell B. Adams

Venezuela:

J. López H.

Dominikánská republika:

Hanot d'Hartoy

ad ref.

Švýcarsko:

Ed. Amstutz

Řecko:

P.A. Metaxas

ad referendum

Chile: (doložka ve španělském jazyce)

G. Edward D. Hamilton

Ramón Rodríguez

Irsko:

Timothy J. O'Driscoll

Signatáři k 30. listopadu 1948

SEZNAM ZEMÍ, KTERÉ PODEPSALY A RATIFIKOVALY

"ÚMLUVU O MEZINÁRODNÍM UZNÁVÁNÍ PRÁV K LETADLŮM"

*odpovídá dřívější Socialist Federal Republic of Yugoslavia