Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Vladimíra Špidly na ministra zdravotnictví Jana Stráského a odpověď ministra zdravotnictví Jana Stráského na tuto interpelaci. Pan poslanec Vladimír Špidla požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 467

Vážený pane ministře, dle materiálu usnesení vlády o restrukturaci lůžkového fondu ze dne 9. 10. 1997 se počítá se zrušením ÚPMD v Praze - Podolí. Nepochybuji o tom, že vývoj ve zdravotnictví si vyžaduje průběžnou restrukturaci lůžkových zařízení. Jsem ale přesvědčen, že každé takové rozhodnutí musí být vedeno kvalifikovanou koncepční úvahou. To se dvojnásob týká pracoviště s tak významnou erudicí, jako je Ústav pro matku a dítě v Podolí.

Dovolte mi, pane ministře, abych vyjádřil pochyby, že v uvedeném případě není potřebný materiál k dispozici. V této obavě mě, kromě jiného, podporuje zápis z porady Ministerstva zdravotnictví České republiky a OŘO hl. m. Prahy ze dne 6. 10. 1997. Ze závěrečné pasáže, kterou doslovně ocituji, vyplývá, že 6. 10. 1997 ještě Ministerstvo zdravotnictví nemělo k dispozici základní údaje a přitom dne 9. 10. 1997 usnesením vlády již došlo k rozhodnutí o redukci lůžkových zařízení. Otevírá se otázka, zda zprávy požadované (viz dále) ministerstvem mají možnost ovlivnit realizaci již uzavřeného vládního usnesení.

Nyní citát: "Přítomní ředitelé lůžkových zařízení zašlou Ministerstvu zdravotnictví ČR - OZP do 17. 10. 1997 analýzu ekonomické úvahy provozu redukovaného počtu lůžek, to je k jakému snížení požadavků na využití komplementu technických služeb by došlo po redukci, jaká by byla cena provozu lůžek před redukcí a po redukci apod.;

b) posouzení zachování komplexnosti péče před s po redukci, eventuelně s dopadem do změny statutu;

c) přehled rozsahu zdravotní péče, kterou ve svém zařízení provádějí v rámci specializovaných projektů dle oboru."

Dovolte mi, pane ministře, abych vás v souvislosti s pravděpodobným rušením Ústavu péče o matku a dítě požádal o odpověď na následující otázky:

1. Existuje studie nebo jiný podkladový materiál na základě kterého došlo k rozhodnutí vyjádřeném v usnesení vlády o uzavření ÚPMD?

2. Jak souvisí záměr zrušit ÚPMD s celkovou koncepcí perinatologických center ČR?

3. Jaké jsou záměry Ministerstva zdravotnictví s uvolněným areálem?

4. Jakým způsobem bude zajištěna péče o novorozence, jak po kvantitativní, tak po kvalitativní stránce, do jakých zařízení bude převedena?

5. Jaké jsou transakční náklady spojené s uzavřením ústavu a jeho převedení do jiných zdravotnických zařízení?

6. Jak je vyřešen problém vztahu ÚPMD a WHO?

7. Bylo provedeno hodnocení zdravotních důsledků zrušení centra, které by odhadlo zejména změny úmrtnosti?

8. Byla provedena studie o předpokládaném počtu porodů v následujících 5 - 10 letech, aby bylo možno posoudit, zda kapacita ÚPMD je skutečně nadbytečná?

9. Kdy bylo o záměru zrušit ÚPMD upozorněno vedení organizace a zda byl tento problém s ním konzultován?

Vážený pane ministře, vaše odpovědnost, jako představitele ústředního orgánu státní správy spočívá především v povinnosti zajistit, aby rozhodování probíhalo pomocí procesů, které mohou vést ke kompetentnímu výsledku. Dosavadní informace o tomto případu mě nepřesvědčují. Vaši odpověď považuji za mimořádně důležitou, protože, podle mého názoru je ÚPMD vzorkem, na kterém lze ověřit správnost postupu vašeho ministerstva.

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PhDr. Jan STRÁSKÝ

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci ze dne 24. 10. 1997 k problematice Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze 4 - Podolí, Podolské nábřeží 157.

K otázce č. 1:

Usnesením vlády ČR ze dne 8. října 1997 č. 624 byl vzat na vědomí návrh Ministerstva zdravotnictví ČR restrukturalizovat síť zdravotnických zařízení. Z podrobných a všestranných analýz vyplynula nutnost kapacitu zdravotnických zařízení v řadě oborů redukovat. Pokud se týká gynekologicko-porodnických a neonatologických kapacit v Praze, je návrh uzávěry Ústavu pro péči o matku a dítě jednou z variant řešení. Celá problematika se dále analyzuje.

K otázce č. 2:

Síť perinatologických center je podle návrhu Světové zdravotnické organizace stanovena na jedno centrum intenzivní péče na 500 000 obyvatel. V ČR existuje 12 těchto center. Princip nutnosti existence těchto center zůstane v budoucnu nadále zachován. V dohledné době se počítá s rozšířením perinatologického centra ve Fakultní nemocnici Motole.

K otázce č. 3:

V případě, že se prokáže varianta uzávěry ÚPMD jako optimální, bude celý areál odprodán ve veřejné soutěži, a to buď bez omezení nebo s věcným břemenem provozovat zde nadále zdravotnickou činnost. V každém případě budou získané prostředky použity na rozvoj zdravotnictví.

K otázce č. 4:

V případě uzávěry ÚPMD jsou schopna na zcela srovnatelné úrovni převzít péči o všechny závažné případy centra ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze 2 a ve Fakultní nemocnici v Motole. Ostatní běžné případy jsou schopna převzít ostatní zdravotnická zařízení v Praze.

K otázce č. 5:

Stanoveni nákladů spojených s případným uzavřením Ústavu je předmětem zvažování i jiných variant redukce a restrukturalizace gynekologicko-porodnické sítě.

K otázce č. 6:

Přesun spolupracujícího centra WHO na jiné adekvátní pracoviště, je plně v kompetenci Ministerstva zdravotnictví ČR.

K otázce č. 7:

Z výše uvedeného vyplývá, že tato otázka nemá racionální opodstatnění z důvodu srovnatelné odborné úrovně ostatních špičkových pracovišť v Praze.

K otázce č. 8:

Studie o předpokládaném počtu porodů v následujících letech vychází z dosavadního vývoje porodnosti (obr. č. 1 a tab. č. 1) a skutečnosti, že se v posledních letech zvýšil průměrný věk rodiček z 24 na 25 let.

Extrapolace uvedené křivky s uvážením dalších faktorů nás opravňuje k předpokladu, že nejbližší špička porodnosti (nástup silných ročníků kolem r. 1975) bude v letech 2002 - 2010 a dosáhne počtu až 120 000 porodů v ČR, resp. 12 000 porodů v Praze.

Z tabulky č. 1 vyplývá, že současné kapacity v Praze postavené na porodnost v r. 1975 byly v roce 1996 využity na 46 %. Při výše uvedeném předpokladu nárůstu porodnosti se zvýší jejich využití v nejbližších 10-ti letech na 62 %. Ministerstvem navržené snížení o 200 lůžek představuje pokles současných kapacit na 81 %.

Z toho vyplývá, že i při redukci kapacit je zabezpečen předpokládaný nárůst porodnosti s rezervou 19 % (81 % - 62 %). Využití této rezervy se předpokládá jednak pro vykrytí nerovnoměrnosti porodnosti v průběhu roku, jednak pro další zvýšení úrovně zdravotní péče o matku a dítě.

K otázce č. 9:

S vedením ÚPMD problém eventuálního uzavření Ůstavu konzultován nebyl, protože, jak vyplývá z odpovědí na předchozí otázky, jde v této době o návrh, a to jen jedné z variant optimalizace gynekologicko-porodnické sítě v Praze.

S pozdravem

Vážený pan,

PhDr. Vladimír Špidla

poslanec

Poslanecká sněmovna

Parlament ČR

Sněmovní 4

118 26 Praha 1 - Malá Strana