Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PŘÍLOHA Č. 5

Poslanecká sněmovna

I. neschvaluje zprávu o stavu vysílání a o činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

II. ukládá Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby do 17. června 1994

a) doplnila zprávu o chybějící skutečnosti, na které poukázal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

b) doplnila zprávu o program Rady v oblasti satelitního vysílání, včetně průběhu a pravidel licenčního řízení na satelitní vysílání

c) informovala o právním stavu soukromého celoplošného televizního vysílání

III. pověřuje Stálou komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, aby do 30. června 1994 uskutečnila nutné pohovory na členství v Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

Poslanecká sněmovna na základě § 5 odst. 4 zákona č. 103/1992 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, v platném znění, odvolává k dnešnímu dni Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas se zprávou o stavu vysílání a činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání uvedenou v tisku 130

II. zmocňuje zpravodaje výboru M. Přibáně, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání ve schůzi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

Stálá komise pro sdělovací prostředky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky přijmout Zprávu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za období od 1. února 1996 do 31. ledna 1997 ve dvou částech dle sněmovního tisku 130

Poslanecká sněmovna ukládá Stálé komisi pro sdělovací prostředky, aby Poslanecké sněmovně předložila informaci o postupu udělení licence CET 21 a provozování televizního vysílání na základě této licence

Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby

- stávající držitele licence pro televizní vysílání požádala o označování pořadů, pokud jde o jejich vhodnost pro mládež

- o této podmínce diskutovala s novými žadateli o licence

- koordinovala značení

Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby předložila Stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky informaci o koncepci rozhodování o kmitočtových přídělech

Stálá komise pro sdělovací prostředky

- bere na vědomí informaci náměstka ministra kultury Vladimíra Koronthályho o momentálním stavu příprav potřebné mediální legislativy

- pověřuje předsedu komise Jana Kasala, aby ministru kultury Jaromíru Talířovi tlumočil nespokojenost komise se stavem těchto příprav a požádal ho, aby předložil komisi do konce října 1997 věcný záměr potřebných změn v mediální legislativě

Stálá komise pro sdělovací prostředky

- zřizuje pracovní skupinu poslanců k posouzení oprávněnosti udělení licence CET 21 ve složení Hana Marvanová, Ladislav Skopal, Dalibor Matulka, Josef Krejsa, Miloslav Kučera, Petr Pleva, Vladimír Procházka

- zvolila vedoucím skupiny poslance Petra Plevu

- žádá tuto skupinu, aby předložila komisi výsledný materiál k projednání do 30. října 1997

Stálá komise pro sdělovací prostředky pověřuje předsedu komise Jana Kasala, aby informoval ministra kultury Jaromíra Talíře o tom, že je nutné v návrhu mediálního zákona vyjádřit názor na transparentnost vlastnických vztahů v médiích, jejich koncentraci a křížení a přesně popsat, kdo je provozovatel a co je vysílání

Stálá komise pro sdělovací prostředky pověřuje předsedu komise Jana Kasala, aby požádal ministra zahraničních věcí Josefa Zielence o poskytnutí materiálů EU, které se týkají koncentrace a křížení vlastnictví v médiích a o doplnění informace o míře závaznosti příslušných direktiv

Stálá komise pro sdělovací prostředky děkuje Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za přípravu materiálu k problematice Internetu a digitálních televizních médií

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění předsedy Rady B. Hanuše, zpravodajské zprávě posl. M. Přibáně a po rozpravě

I. bere na vědomí informaci předsedy Rady o vázání rozpočtových prostředků v kapitole 372 - Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

II. žádá, aby rozpočet pro rok 1998 byl konstruován tak, aby Rada a její Úřad byly schopny beze zbytku dostát povinnostem vyplývajícím z příslušných právních předpisů

Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Ministerstvo zahraničních věcí, aby na základě vystoupení svého pana Jana Lorenze na jednání Stálé komise pro sdělovací prostředky k problematice vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, předložilo analytické podklady pro připravovanou změnu koncepce mediální prezentace ČR v zahraničí

Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby předkládala kromě Výroční zprávy o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ještě dvakrát ročně dílčí zprávu pro informaci členů Stálé komise PS pro sdělovací prostředky

Stálá komise pro sdělovací prostředky mění termín předložení výsledného materiálu poslanců pod vedením Petra Plevy k problematice posouzení oprávněnosti udělení licence CET 21 (usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 24 ze dne 26. června 1997) na 30. listopad 1997

Stálá komise pro sdělovací prostředky

- zřizuje pracovní skupinu poslanců k projednání možnosti zajištění finančních prostředků na projekt digitálního rozhlasu a televize v ČR na hospodářském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve složení Vladimír Procházka, Martin Přibáň a Ladislav Skopal

- zvolila vedoucím skupiny poslance Ladislava Skopala

- žádá tuto skupinu, aby na 10. schůzi komise dne 21. listopadu 1997 předložil výsledný materiál k projednání

Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Parlamentní institut o překlad a výtah podstatných částí z materiálu Evropské komise, který se týká koncentrace a křížení vlastnictví v médiích

Stálá komise pro sdělovací prostředky bere na vědomí informaci o regionálním televizním vysílání

Stálá komise pro sdělovací prostředky

- bere na vědomí informaci a stavu projednávání rozpočtové kapitoly č. 372, která se týká rozpočtu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 1998

- bere na vědomí informaci pracovní skupiny poslanců o možnosti zajištění finančních prostředků na projekt digitálního rozhlasu a televize

- apeluje na poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby podpořili navýšení rozpočtové kapitoly č. 372 o částku navrženou Výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

- ukládá předsedovi komise, aby o tomto usnesení informoval předsedu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jozefa Wagnera

Stálá komise pro sdělovací prostředky pověřuje předsedu komise, aby s ministrem zahraničních věcí projednal problematiku vysílání do zahraničí a upozornil ho, že vyhlášení konkursního řízení je v rozporu se zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Stálá komise pro sdělovací prostředky považuje rozhlasové vysílání do zahraničí za jednu z priorit v propagaci ČR a trvá na jeho zachování

Stálá komise pro sdělovací prostředky bere na vědomí informaci náměstka ministra kultury Vladimíra Koronthályho a ředitelky odboru hromadných sdělovacích prostředků Ministerstva kultury Maríny Landové o průběhu příprav legislativních prací v mediální oblasti

Stálá komise pro sdělovací prostředky přerušuje projednávání bodu Informace o koncepci rozvoje kmitočtových přídělů

Stálá komise pro sdělovací prostředky

- žádá oba zpracovatele zákona o telekomunikacích, aby do tohoto zákona zapracovali vymezení kompetencí ke správě kmitočtového spektra mezi Českým telekomunikačním úřadem a Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání v souladu s předloženým návrhem

- pověřuje poslance Ladislava Skopala a další v souladu s usnesením komise koordinovat postup prací a informovat o nich na příštím zasedání komise

Stálá komise pro sdělovací prostředky

- doporučuje na základě projednání návrhu směrnice pro zajišťování ochrany objektů Poslanecké sněmovny Stálé komisi PS pro práci kanceláře Poslanecké sněmovny, aby nerozlišovala režim vstupu a pobytu pracovníků hromadných sdělovacích prostředků na akreditované a neakreditované, ale zvážil kroky vedoucí k dvojímu typu akreditace, tj. dlouhodobé a krátkodobé

- žádá členy Stálé komise PS pro práci kanceláře, aby připravili podmínky pro to, aby byl umožněn obdobný režim vstupu pro členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady České tiskové kanceláře

Stálá komise pro sdělovací prostředky

- bere na vědomí vstupní informaci pracovní skupiny pro posouzení oprávněnosti udělení licence CET 21, kterou předložil poslanec Petr Pleva

- přerušuje projednávání tohoto bodu do příští schůze komise, tj. do 18. března 1998 do 14.00 hodin

- žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání o vyjádření k této informaci do 28. února 1998

Stálá komise pro sdělovací prostředky

- pověřuje předsedu Jana Kasala, aby požádal o rozšíření pořadu 20. schůze Poslanecké sněmovny o bod "Úprava odměn členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu"

doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby schválila navrženou výši odměn členům a funkcionářům obou rad: předseda 20.000,- Kč; místopředseda 16.500,- Kč; člen 13.000,- Kč.

PŘÍLOHA Č.6

1. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 29. ledna 1997 k zneužívání zpravodajských a publicistických pořadů televize NOVA

Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání vyslovuje vážné znepokojení nad skutečností, že TV NOVA opakovaně zneužívá svého zpravodajství a publicistických pořadů k cíleným desinformacím o mediální sféře a k propagaci svých vlastních obchodních zájmů ve sporech, kde je TV NOVA (resp. CET 21 či ČNTS) sama zájmovou stranou. Paragraf 4 odst. 2 zákona č. 468/91 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání přitom jasně hovoří o povinnosti provozovatelů vysílání poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Držitel licence k vysílání TV NOVA (společnost CET 21, s. r. o.) se tak vystavuje nebezpečí, že proti němu může být ve smyslu § 15 citovaného zákona zahájeno správní řízení o odnětí licence z důvodů porušování povinností stanovených tímto zákonem.

Rada považuje za nepřípustné, aby kdokoliv, ať již osoba soukromá či veřejně činná, byl v kterémkoliv médiu denuncován. Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli opakovaně směšuje hodnotící komentáře s informacemi.

Nepolemizuje však jen s názory, ale užívá i ideologických a urážlivých přívlastků, aniž by se napadená protistrana mohla adekvátně bránit.

2. Tisková zpráva vydaná Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání dne 4. února 1997 k obsahu pořadu "Volejte řediteli" a k výrokům Vladimíra Železného

1) Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysíláni doporučí společnosti CET 21, s. r. o., aby se zabývala obsahem pořadu Volejte řediteli, neboť některé v něm uváděné výroky nejsou v souladu s ustanovením § 4 zákona o vysílání. V této souvislosti Rada vyzve společnost CET 21, s. r. o., aby pečlivě zanalyzovala vysílání TV NOVA, především s ohledem na celkovou objektivnost a vyváženost poskytovaných informací.

2) Rada zásadním způsobem odmítá neurčité náznaky Vladimíra Železného o možné diplomatické intervenci amerického zastupitelského úřadu ve věci údajného ohrožení zahraničních investic v České republice. Právě tak protestuje proti tomu, aby objasňování otázek, spojených se smlouvou V. Železného se společností CME, bylo interpretováno jako ohrožování zájmů České republiky.

3. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 22. dubna 1997 k možnosti propojení TV NOVA a TV PRIMA

V souvislosti s informacemi, které se objevily na jednání Stálé komise Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky, jakož i v tisku ohledně uvažovaného propojení TV NOVA a TV Prima, konstatuje Rada následující:

- možnost státu, tj. zde především Rady, ovlivnit vlastnické vztahy v elektronických médiích a koncentraci, propojování a křížení jejich vlastnictví byla zásadně omezena přijetím zák. č. 301/1995 Sb., který tuto oblast zásadně liberalizoval,

- na základě citované novely Rada již nemá kompetence tam, kde nejde přímo o provozovatele s licencí, ani u nich však není nutný souhlas Rady k převodu podílů,

- jedná-li se o jiné subjekty, participující na rozhlasovém a televizním vysílání, jsou díky nařízenému zrušení tzv. vlastnických licenčních podmínek mimo ingerenci Rady,

- zbývá proto pravděpodobně jen Úřad na ochranu hospodářské soutěže a ev. novelizace právních předpisů na úroveň evropských standardů, které jsou v tomto ohledu přísnější.

Rada nicméně netvrdí, že veškeré mediální dění a vztahy musejí být nutně regulovány státem a podléhat tak jejímu souhlasu. Domnívá se však, že nutně - mj. s ohledem na jejich možné politické dopady - mají být maximálně transparentní.

Proto v souladu se zadáním, se kterým se na Radu obrátila zmíněná parlamentní komise, žádá Rada zainteresované subjekty, aby jí při shromažďování relevantních obecných i konkrétních informací dobrovolně poskytly potřebnou součinnost.

4. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 6. května 1997 ke stížnosti generálního ředitele ČT na pořad "Volejte řediteli"

Na svém zasedání dne 6. května 1997 se Rada zabývala stížností generálního ředitele České televize Iva Mathé ze dne 15. dubna 1997, týkající se údajného soustavně a záměrně zkresleného informování televizních diváků o činnosti České televize v pořadu TV NOVA "Volejte řediteli".

V této souvislosti konstatuje Rada následující:

- jde o opakovanou stížnost generálního ředitele ČT k témuž pořadu. První byla podána 1.10.1996 a přes žádost Rady se k ní provozovatel TV NOVA, tj. CET 21, s. r. o., dosud nevyjádřil.

- Rada k tomuto pořadu v minulosti vydala již dvě stanoviska, publikovaná mj. v její výroční zprávě za rok 1996. V návaznosti na tato stanoviska zaslala Rada společnosti CET 21, s. r. o. dopis, v němž poukázala na zákonnou povinnost poskytovat informace v objektivní a vyvážené podobě. Vyzvala zároveň tuto společnosti, aby z těchto hledisek pečlivě analyzovala vysílání TV NOVA a zvláště pak pořad "Volejte řediteli". Oficiální reakci na tento dopis Rady rovněž neobdržela.

- projekt CET 21, s. r. o. jako součást žádosti o licenci mj. uvádí, že CET 21, s. r. o. uspořádá své vztahy k veřejnoprávní televizi co nejkonkrétněji a je rozhodnuta vyhnout se napětí formou navázání partnerské spolupráce mezi oběma typy televize.

V této fázi se Rada nezabývala pravdivostí napadaných tvrzení generálního ředitele TV NOVA. Ústava ČR přiznává všem občanům svobodu slova a právo na svobodné šíření názorů. Provozovatelé vysílání mají však vedle těchto práv, vzhledem ke své výsadě vysílat, i zvláštní povinnosti stanovené zákonem.

Rada proto opětovně připomíná držiteli licence právě povinnost vysílat objektivní a vyvážené informace (§ 4, odst. 2 zákona o vysílání). Je znepokojena tím, že žádný dotčený subjekt nemá možnosti se k výrokům uváděným v pořadu "Volejte řediteli" ve vysílání této stanice vyjádřit.

Rada vyslovuje politování nad neexistencí práva na odpověď v českém právním řádu. Stávající legislativa umožňuje postihovat tento typ porušování zákona pouze odnětím licence. Proto Rada znovu důrazně upozorňuje CET 21, s. r. o., že nevyvážeností svého vysílání se vystavuje nebezpečí aplikace tohoto krajního prostředku. Žádá tuto společnost, aby důsledněji dodržovala příslušné ustanovení zákona, a předešla tak zahájení správního řízení o odnětí licence z těchto důvodů.

5. Tiskové sdělení Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 3.června 1997 ke zvýšení koncesionářských poplatků

Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání uvítala rozhodnutí Poslanecké sněmovny o zvýšení koncesionářských poplatků a zachování procenta reklamy ve veřejnoprávní televizi, neboť tyto kroky za stávající mediální situace České republiky pokládá pro nejbližší období za správné.

Jako orgán, který je ze zákona pověřen dohledem nad dodržováním zákonnosti v oblasti vysílání, je Rada rozhodnuta i nadále měřit všem provozovatelům vysílání - soukromým i veřejnoprávním - stejným metrem.

6. Tisková zpráva vydaná Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání dne 2. července 1997 k novému systému svého rozhodování ve věci změn vlastnických vztahů

K 1. červenci 1997 nabyl účinnosti zákon č. 135/1997 Sb., kterým byl mj. novelizován zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

V návaznosti na to si Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání v zájmu transparentnosti svého rozhodování ve věci změn vlastnických vztahů ve společnostech provozovatelů s licencí stanovuje jako základní kritérium při posuzování těchto změn požadavek zachování majority, tj. nejméně 51% původních společníků po celou dobu platnosti licence.

Toto rozhodnutí Rady se nevztahuje na změny provedené před 1. červencem 1997.

7. Tisková zpráva vydaná Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání dne 26. listopadu 1997 k pozastavení správního řízení o odnětí licence společnosti Kaskol, s. r. o.

Na svém zasedání dne 19. 11. 97 Rada zastavila správní řízení o odnětí licence, vedené proti společnosti Kaskol, s. r. o. (stanice Rádio Alfa).

Rada tak rozhodla na základě následujících skutečností:

- společnost Kaskol, s. r. o. zaplatila 1mil. Kč pokuty, kterou jí Rada udělila za nedodržování formátu zpravodajsko-publicistického rádia, na který byla licence udělena

- společnost Kaskol, s. r. o. podala žádost o změnu licence, spočívající v povolení programových změn, odůvodnila ji zejména zastaralostí původního projektu a posuny trhu i posluchačských preferencí

- uvedené důvody Rada zčásti akceptovala, trvala nicméně na tom, aby určitá vazba s původním projektem platila i nadále

- po několikaměsíčním jednání společnost Kaskol, s. r. o. upravila svou žádost dle požadavků Rady a Rada ji posléze schválila

- závazky rádia tak byly částečně liberalizovány, zachován zůstává akcent na mluvené slovo, především ve formě zpravodajství a publicistiky včetně regionální.

S ohledem na tyto změny se dříve zahájené řízení o odnětí licence stalo bezpředmětným a Rada proto rozhodla o jeho zastavení.

Současně však uložila úřadu ihned zahájit průběžný kontrolní monitoring stanice Rádio Alfa zaměřený na to, zda společnost Kaskol, s. r. o. své nové závazky dodržuje.

8. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 3. prosince 1997 ke kontrole zneužívání politického vlivu médií

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v uplynulém období opakovaně, jak při jednáních se zástupci TV NOVA, tak i dalšími způsoby vyjadřovala svoje znepokojení nad nekompenzovaným politickým vlivem dominantní celoplošné TV NOVA. Nebezpečí zneužití takového vlivu je samozřejmě výrazně zvýšeno v okamžicích významných politických změn. Takové dny v současnosti prožíváme.

Jednotlivé politické subjekty se v této situaci cítí ohroženy, především ale může být nepřípustným manipulováním s informacemi v médiích ohrožena demokracie. Naše současná legislativa nevytváří pro kontrolu zneužití vlivu silných médií příslušný regulační rámec.

Rada se proto výrazně spolupodílí na přípravě příslušných mediálních zákonů.

Do doby jejich přijetí nicméně Rada nemá ze zákona technické, personální, ani kompetenční předpoklady k řešení stížností na nepravdivé informace ve vysílání. Mimořádné okolnosti, dané politickými pozicemi osob a výjimečností načasování, mohou ovšem překvalifikovat uvedený problém do roviny neobjektivního a politicky manipulovaného vysílání. Takovými případy z poslední doby by mohly být i reportáž o údajném alkoholismu Miloše Zemana a zpráva o údajné Klausově vile ve Švýcarsku, které jako první odvysílala v hlavní zpravodajské relaci TV NOVA.

Rada shlédla a projednala uvedené pořady. Protože však právní kvalifikace a celé posouzení zásadně závisí na pravdivosti citovaných zpráv, a protože nemůže přejímat případné rozhodnutí soudu v občanskoprávním řízení, který je k řešení věci kompetentní, Rada se k otázce vrátí, až celá záležitost bude příslušnými orgány závazně posouzena.

9. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 21. ledna 1998 k sbližování TV NOVA a TV PRIMA

Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání sleduje v poslední době se zvýšenou pozorností vývoj v oblasti komerčního televizního vysílání.

Rada vnímá a sdílí obavy veřejnosti z možného vzniku těsných vazeb mezi celoplošnými komerčními TV stanicemi Novou a Primou. Jde především o neprůhledný vývoj vlastnických vztahů a obavy z možného vlastnického propojování obou televizí, a to i nepřímo prostřednictvím dalších subjektů s nejasnou vlastnickou strukturou, jako například Beseda Holding, a. s. Stejné obavy se vztahují i k případné součinnosti obou televizí v oblasti programové, které by Rada vnímala vedle negativních dopadů na poměrně zranitelný trh jako ohrožení názorové plurality vysílání.

Vědoma si těchto rizik a okolností, Rada se rozhodla:

- účinnou formou zásadně prověřit základní parametry licencí a vysílání komerčních televizních stanic včetně dodržování projektů

- věnovat zvýšené úsilí trvalému sledování dodržování plurality názorů, vyváženosti a objektivity zejména zpravodajských a publicistických relací i vysílání jako celku

- využít všech zákonných možností k minimalizování rizik, plynoucích z dominantního postavení jedné stanice a možných vlastnických změn v oblasti médií

- zvýšenou měrou informovat veřejnost o všech zjištěných skutečnostech

Znepokojení Rady vzbuzují i situace, které nemusí být v bezprostředním rozporu s literou platného zákona.

V řadě jiných oblastí jsou v současnosti právě taková znepokojení nad nešvary spíše morální než právní povahy velmi výraznou hybnou silou. Rada jako regulační (nikoliv soudní) orgán vnímá v této situaci svoji roli a zodpovědnost vůči veřejnosti a spoluvytváří morální tlak na dodržování i nepsaných pravidel mediální etiky.

PŘÍLOHA Č. 7

Zpracováno podle Směrnice pro vypracování závěrečných účtů (ústředních orgánů a úřadů) státního rozpočtu ČR a závěrečných účtů státních fondů za rok 1997, vydalo MF ČR, pod čj. 20/88370/97, podle § 17, odst. 5 a k provedení § 17, odst. 1 a 3 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR.

Na činnost Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) byly zákonem o státním rozpočtu ČR na rok 1997, schváleny závazné ukazatele (v tis. Kč):

Neinvestiční výdaje celkem - 20 947

z toho: mzdové prostředky celkem - 7 467

v tom: limit prostředků na platy - 5 435

ost. platby za provedenou práci - 2 032

pojistné a příděl do FKSP - 2 723

Investiční výdaje celkem - 1 500

Příjmy celkem - 82

Rozpočtová opatření v průběhu roku 1997:

Na základě usnesení vlády ČR č. 229/97 ze dne 16. dubna 1997, kterým byla přijata opatření k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997, byly rozpočtovým opatřením MF čj. 144/33 343/1997 ze dne 12. května 1997 v rozpočtu Rady vázány prostředky v celkové částce 2 210 tis. Kč, z toho v neinvestičních výdajích 1 910 tis. Kč a v investičních výdajích 300 tis. Kč. Na základě uvedeného opatření se změnily závazné ukazatele schváleného rozpočtu kapitoly 372 následovně (v tis. Kč):

Neinvestiční výdaje celkem - 19 037

z toho: mzdové prostředky celkem - 7 251

v tom: limit prostředků na platy - 5 219

ost. platby za provedenou práci - 2 032

pojistné a příděl do FKSP - 2 643

Investiční výdaje celkem - 1 200

Příjmy celkem - 82

Usnesením vlády ČR č. 356/97 z 18. června 1997 bylo přijato další opatření k vázání prostředků v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády. Rozpočtovým opatřením MF čj. 144/51 871/1997 ze dne 9. července 1997 byla v rozpočtu Rady vázána celková částka ve výši 826 tis. Kč, z toho v neinvestičních výdajích 626 tis. Kč a v investičních výdajích 200 tis. Kč.

Na základě uvedeného druhého opatření se změnily závazné ukazatele schváleného rozpočtu kapitoly 372 následovně (v tis. Kč):

Neinvestiční výdaje celkem - 18 411

z toho: mzdové prostředky celkem - 7 251

v tom: limit prostředků na platy - 5 219

ost. platby za provedenou práci - 2 032

pojistné a příděl do FKSP - 2 643

Investiční výdaje celkem - 1 000

Příjmy celkem - 82

Závazné ukazatele kapitoly 372 se změnily v průběhu roku 1997 ještě dalším rozpočtovým opatřením MF, a to 9. prosince 1997 pod čj. 142/92 672/1997. Tato úprava byla realizována na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 3. prosince 1997, kterým byli jmenováni do funkce čtyři noví členové Rady.

Neinvestiční výdaje byly zvýšeny o 84 tis. Kč.

Promítnutí všech rozpočtových opatření do ukazatelů rozpočtu (v tis. Kč):

Neinvestiční výdaje celkem - 18 495

z toho: mzdové prostředky celkem - 7 313

v tom: limit prostředků na platy - 5 219

ost. platby za provedenou práci - 2 094

pojistné a příděl do FKSP - 2 665

Investiční výdaje celkem - 1 000

Příjmy celkem - 82

Plnění závazných ukazatelů výdajové části rozpočtu:

(v tis. Kč)

2. NEINVESTIČNÍ VÝDAJE

Rozpočtové prostředky kapitoly byly v průběhu roku 1997 čerpány rovnoměrně. Byla dodržena regulační opatření MF v oblasti neinvestičních výdajů pro jednotlivé měsíce. Závazné ukazatele výdajů rozpočtu kapitoly po promítnutí rozpočtových opatření nebyly překročeny.

Plnění závazných ukazatelů příjmové části rozpočtu:

(v tis. Kč)

Na rok 1997 byly pro kapitolu příjmy rozpočtovány ve výši 82 tis. Kč, z toho příjmy z pronájmu 62 tis. Kč a úroky 20 tis. Kč. Ukazatel nebyl dodržen z důvodu nesprávně rozpočtovaných úroků příjmového účtu.

Rada je v souladu se zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, zmocněna k výběru správních poplatků za správní řízení ve věcech udělení a změn licencí a registrací k televiznímu a rozhlasovému vysílání.

V roce 1997 bylo vybráno na správních poplatcích 3 066 tis. Kč a tato částka byla prostřednictvím zvláštního příjmového účtu státního rozpočtu do státního rozpočtu odvedena.

Do zákonem stanovené působnosti Rady také náleží dohlížet na dodržování zákonů v oblasti vysílání a ukládat pokuty provozovatelům vysílání.

V roce 1997 bylo uhrazeno pět pokut v celkové výši 1 875 tis. Kč a rovněž tato částka byla prostřednictvím dalšího zvláštního příjmového účtu do státního rozpočtu odvedena.

PŘÍLOHA Č. 8

PŘÍLOHA Č. 9

K návrhu zákona o telekomunikacích dle tisku 378 máme následující zásadní připomínky:

- (1) Místo pojmu "elektromagnetických vln" doporučujeme použít pojem "elektrických nebo optických signálů".

- (3) V poslední větě požadujeme vypustit slova "zcela nebo zčásti po vedení".

- (6) Požadujeme doplnit větou: "Koncovým zařízením není rozhlasový nebo televizní přijímač." (odkaz na zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů)

- (8) Požadujeme doplnit: "Provozování rozhlasového a televizního vysílání podle zvláštního zákona (odkaz na zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů) není telekomunikační služba."

- Požadujeme doplnit: "(18) Kmitočtovým přídělem se rozumí oprávnění k provozování vysílacích rádiových zařízení."

- (1) b) Požadujeme doplnit: "s výjimkou rozhlasových a televizních přijímačů"

Požadujeme následující znění:

- "(1) Licence ani generální oprávnění, popř. individuální oprávnění se nevyžaduje pro zřizování a provozování vysílacích rádiových zařízení určených pro šíření rozhlasových a televizních signálů a telekomunikačních zařízení a sítí, které neslouží k poskytování telekomunikačních služeb, nejsou propojeny s veřejnou telekomunikační sítí ani k ní připojeny a nepřekračují státní hranice a které jsou provozovány bez použití vysílacích radiových zařízení, pokud zákon nestanoví jinak.

- (2) Zřizování a provozování vysílacích rádiových zařízení určených pro šíření rozhlasových a televizních signálů je možné jen na základě vydání rozhodnutí o kmitočtovém přídělu Úřadem."

- 1) Požadujeme doplnit větu: "Úřad vyhradí kmitočtová pásma určená pro rozhlasové a televizní vysílání Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") (odkaz na zákon č. 103/1992 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů). Správu kmitočtového spektra pro rozhlasové a televizní vysílání vykonává Úřad v součinnosti s Radou."

- (3) Požadujeme doplnit na konec odstavce větu: "Plán využití kmitočtového spektra v oboru rozhlasového a televizního vysílání vytváří Úřad v součinnosti s Radou."

- (1) Požadujeme upravit takto: "Provozovat vysílací rádiová zařízení lze jen na základě rozhodnutí o kmitočtovém přídělu. Rozhodnutí vydává Úřad na základě žádosti na dobu určitou. V oboru rozhlasového a televizního vysílání tak činí pouze na základě souhlasu Rady, a to i pro provozovatele multiplexů určených mimo jiné k šíření rozhlasového a televizního vysílání. Rozhodnutí se vydává v souladu s regulačními... "

- (1) Požadujeme doplnit: "f) nebyl udělen souhlas podle § 30, odst. (1)."

- (3) Požadujeme nové znění: "Provozovatelem vysílacího rádiového zařízení pro šíření rozhlasových a televizních programů je ten, kdo získal rozhodnutí o kmitočtovém přídělu. Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu lze vydat pouze v případě, že Radou byla udělena licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání podle zvláštního zákona nebo byl přidělen soubor technických parametrů provozovatelům ze zákona (odkaz na zákon č. 468/91 Sb,. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu vychází ze souboru technických parametrů přiděleného Radou provozovatelům ze zákona nebo provozovatelům s licencí."

- Požadujeme doplnit nový odst. (4): "Úřad Radě zejména:

a) předává na základě jejího požadavku údaje o kmitočtech pro rozhlasové a televizní vysílání, a to bez zbytečného prodlení,

b) poskytuje aktuální databázi rádiových zařízení pro šíření rozhlasových a televizních programů na území České republiky,

c) sděluje neprodleně údaje o vydaných rozhodnutích o přidělení, změnách, odejmutí, pozbytí platnosti a neudělení kmitočtových přídělů,

d) předkládá ke schválení požadavky na provozování telekomunikačních služeb v pásmech, ve kterých má rozhlasové a televizní vysílání prioritu."

Dosavadní odstavec (4) se označí jako odstavec (5).

K ČÁSTI DEVÁTÉ:

Není jednoznačně zřejmé postavení Úřadu v rámci ústředních orgánů státní správy. Důvodová zpráva, vycházející z doporučení EU, je v rozporu s paragrafovaným zněním, neboť Úřad definuje jako orgán nezávislý. Doporučujeme proto uvážit, zda Úřad má být nadán kompetencí k vydávání právních předpisů a zda má jeho předsedu skutečně jmenovat vláda.

- Požadujeme připojit slova: "v oboru rozhlasového a televizního vysílání v součinnosti s Radou,"

viz námitka k části deváté.

- Za slova "mění se takto:" požadujeme následující znění:

b) podílet se v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem na státní správě kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání (odkaz na telekomunikační zákon v platném znění),

j) podílet se v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem na vytvoření plánu využití kmitočtového spektra v oboru rozhlasového a televizního vysílání,

k) rozhodovat o přidělení kmitočtů provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání (soubor technických parametrů),

l) dávat souhlas k rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro provozovatele vysílacích rádiových zařízení vydávaném Českým telekomunikačním úřadem v oboru rozhlasového a televizního vysílání (odkaz na telekomunikační zákon v platném znění)."

(Odstavce a, c, d, e, f, g, h, i, zůstávají beze změny.)

- odst. (3) Požadujeme vypustit slova: "a plány využití kmitočtů pro vysílání"

PŘÍLOHA Č. 10

Obecně:

Z návrhu není zřejmé, jak bude řešen institut vzdání se práva (ve stávajícím autorském zákoně je upraven). V návrhu je uveden pouze v pasáži o výkonných umělcích, jinde chybí.

Část druhá

Pozastavili jsme se nad úmyslem předkladatele upravit bezpodílové spoluvlastnictví a výkon rozhodnutí. Dle našeho názoru obecná úprava v občanském zákoníku je dostatečná.

Část třetí

V návrhu zákona se předpokládá zavedení principu smluvní volnosti, není jasné, zda příslušná ustanovení o smlouvách budou mít kogentní či dispozitivní povahu, jako doposud - se sankcí neplatnosti v případě nedodržení stanovených náležitostí smluv. Ze záměru není patrné, jak bude tento stav řešen.

Definici nevýhradně a výhradně poskytovaných oprávnění bude třeba věnovat dle našeho názoru zvýšenou pozornost. V návrhu jsou tyto pojmy vysvětleny nepřesně, jejich výklad by mohl být zavádějící.

Nepochopili jsme, proč pouze pro výhradní převody práv bude v zákoně stanovena obligatorní písemná forma, podle našeho názoru právě pro nevýhradní převody bude písemná forma potřebnější, zejména s ohledem na jistotu dalších subjektů, které budou moci uzavírat autorskoprávní smlouvy ke stejnému dílu.

Z návrhu není jasné, jaký bude následek v případě, že nebude dodržena zásada slušnosti při stanovení autorské odměny - bude takové ujednání neplatné?

K dílům vytvořeným ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru by neměla být dle našeho názoru stanovena navržená přísná pravidla, zde by měla být dána přednost smluvní volnosti.

Část pátá

V pasáži o době ochrany audiovizuálních děl není řešeno jednoznačně, kdo je autorem dialogu. V praxi by mohlo dojít ke komplikacím při jeho identifikaci. Vzhledem k tomu, že jsou zde uváděny konkrétní autoři filmového díla, bude třeba se jednoznačně vypořádat i s tímto autorem.

Zároveň se domníváme, že režisér divadelního díla a audiovizuálního díla by měl mít v novém autorském zákoně analogické postavení.

Podle našeho názoru je třeba vyjasnit pojem výkonu autorských práv u výrobce audiovizuálních děl. Ani současný stav není jednoznačný.

Podle stávajícího autorského zákona je autorství k autorskému dílu věc skutková, z toho vyplývá, že autorství resp. spoluautorství by mělo být možno dovozovat i u dalších tvůrčích profesí s návazností na výpočet doby trvání autorských práv.

Z návrhu není zřejmé, zda cese, na základě které bude výrobce audiovizuálních děl vykonávat autorská práva bude zákonná či smluvní.

Část šestá

Podle našeho názoru by zde rozsah práv neměl překročit rámec římské úmluvy a stávajícího zákona.

Práva televizních organizací

Podle našeho názoru by měla být tato práva analogická k právům výrobců, dále by měl předkladatel zvážit, zda by práva televizních kabelových organizací neměla být upravena samostatně jako zvláštní právo.

Není nám jasné, co je zamýšleno úpravou rozmnožování "pro osobní nebo soukromé užití" u práva nakladatele na odměnu.

Část osmá

Nechápeme, proč právo k druhému a dalšímu převodu vlastnictví originálů děl výtvarných umění (droit de suite) jako právo, které má vyloženě osobní charakter má být spravováno hromadně.

Z hromadné správy by jednoznačně měly být vyloučeny vysílací organizace - v souladu evropskými předpisy.

Pozastavujeme se u postavení organizací vykonávajících hromadnou správu jako nevýdělečných organizací. Podle našeho názoru jsou tyto organizace svoji podstatou výdělečné a nevýdělečné postavení by je neoprávněně zvýhodňovalo z hlediska daňového.

Schválené tarifní odměny, které předpokládá návrh, nelze podle našeho názoru uvedeným způsobem vyjmout z ochrany hospodářskosoutěžních předpisů. Upozorňujeme, že i v evropském právním systému byly tyto dohody předmětem sporů, zejména proto, že zde ochranné organizace vystupují jako monopoly. Pro uvedenou úpravu se nepředpokládá v návrhu se zavedením střešní organizace, která by řešila honorářové otázky. Podle našeho názoru by tato úprava byla v rozporu s Listinou.

Část devátá

Z úpravy není zřejmé, zda se postihnou všechny druhy pirátství.

V následujícím textu není posuzována otázka práva na informace. Předpokládáme, že bude předmětem separátní obecné úpravy.

1. oblast úpravy a definice pojmů (bod l,2 návrhu):

- není zřejmé, proč má být vžitý a v zákonech používaný termín "hromadný informační prostředek" (srov. např. kompetenční zákon, zákon o regulaci reklamy) nahrazen jiným pojmem (hromadný sdělovací prostředek),

- navržená dikce nepostihuje nové technologie (např. Internet),

- z negativního vymezení pojmu periodický tisk vyplývá, že zákon by se vztahoval i na školní a studentské časopisy, aniž je zřejmé, zda to je skutečně úmyslem předkladatele,

- navržená definice šéfredaktora není pro účely tohoto zákona vhodná, neboť vyjadřuje soukromoprávní vztah mezi vydavatelem a šéfredaktorem, který je pro zákon irelevantní,

2. povinné údaje (bod 3 návrhu):

- tiráž je nutno dát do souladu s živnostenským zákonem (zejm. § 45) - např. chybí umístění organizačních složek u zahraničních osob a provozovna u právnické osoby,

- ad písm. d): dáváme k úvaze, aby "místo, kde lze uplatnit právo na opravu, odpověď či dodatečné sdělení", bylo označeno jako redakce, což odpovídá zavedenému úzu, a promítlo se takto i do definice základních pojmů

3. evidence periodického tisku (bod 4 návrhu):

- Potřeba jednotné evidence titulů na centrální úrovni je nepochybná. Je otázkou, zda zájmům, uváděným v návrhu, skutečně poslouží změna registračního principu s konstitutivním účinkem na pouhou evidenci, navíc u nestátní instituce bez správních kompetencí. Evidenční místo se navíc nekryje s místem sankčním a v návrhu není dostatečně zajištěno jejich propojení. Návrh nepočítá ani s tím, že by vydavatel předkládal živnostenský list. Problematická bude rovněž kontrola povinností vydavatele ze strany Národní knihovny, která ostatně nemá exekutivní pravomoci např. k porovnávání sdělených údajů se skutečným stavem, vymáhání ověřených dokladů o sdělovaných údajích atd. Návrh zákona stanoví práva a povinnosti pro vydavatele periodického tisku, rovněž svou povahou spadá do oblasti zvýšené ochrany veřejného zájmu a práv soukromých osob. Proto se na základě výše uvedeného jeví navržený princip jako celek nevhodný.

4. právo na uveřejnění opravy nepravdivých údajů, odpovědi a dodatečného sdělení (bod 6-ll návrhu):

- navrhované instituty posílí odpovědnost médií i ochranu práv třetích osob, avšak návrh zákona neřeší komplexně a vyváženě práva a povinnosti hromadných sdělovacích prostředků: zcela např. chybí institut tzv. omluvitelného omylu či otázka zveřejnění informace ve veřejném zájmu,

- je otázkou, nakolik bude navržený režim funkční u zpravodajských agentur (mj. agentura má přehled především o tom, kdo je odběratelem jejího servisu, nikoliv již o tom, kdo její zprávu zcela převzal - problematické zejm. u rozhlasů a TV),

- návrh neošetřuje situaci, kdy vydavatel či provozovatel zaniknou,

- uplatňování uvedených práv variantně u vydavatele či šéfredaktora vzbuzuje dojem renesance dnes již překonaného §l9: proto musí být paragrafované znění více precizováno,

5. odpovědnost za obsah reklamy (bod l3 návrhu):

- otázku odpovědnosti za obsah reklamy je nezbytné řešit komplexněji - mj. s ohledem a provázáním na zákon o regulaci reklamy. Je přitom třeba zohlednit jednotlivé aspekty odpovědnosti za obsah, za formu a situaci neidentifikovatelnosti inzerenta,

6. ochrana zdroje informace (bod l4 návrhu):

- nepochybně žádoucí institut, odpověď na otázku, má-li se jednat o právo či povinnost, bude jistě - tak jako v minulých návrzích obdobných zákonů - předmětem ostré diskuse zejména s novinářskou obcí,

7. sankce (bod l5 návrhu):

- z návrhu není mj. zřejmé řešení situace, kdy bude sídlo vydavatele mimo území ČR.