Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1998

II. volební období

417

Návrh

poslance Michala Krause

na vydání

zákon

ze dne ............1998

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 305/1997 Sb, a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.

Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb. o správních poplatcích ve znění zákona č. 305/1997 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 9a) se ruší

2. Text položky 20 včetně poznámek zní:

"a) Povolení loterie nebo jiné podobné hry ................ 10 % základu pro vyměření poplatku, nejméně Kč 1 000

b) Změna povolení ........................................................ Kč 1 000

Poznámky:

1) Základem poplatku podle písm. a) této položky je:

a) Rozdíl mezi úhrnnou cenou vydávané emise losů a předpokládanými vyplácenými výhrami u peněžních loterií nebo okamžitých stíracích loterií.

b) Úhrnná cena vydaných losů u tombol.

c) Rozdíl mezi vsazenými částkami a výhrami, vyplacenými sázejícím u ostatních her.

2) Poplatek dle bodu b) se platí za změnu povolení loterie nebo jiné podobné hry, změnu stálého umístění výherního hracího přístroje nebo jeho výměnu za jiný.

3) Poplatek dle písm. a) této položky vyměřuje státní orgán způsobem stanoveným ve vydaném povolení."

Čl. II.

Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích ve znění zákona 305/97 Sb. o správních poplatcích se mění takto:

1. § 1 písm. g) se ruší

2. § 10 a) se ruší.

Čl. II.

K bodům 1 a 2 (ruší se § 1 písmeno g) a § 10

Vybírání místních poplatků je nesystematické řešení a nevyvážené vzhledem k ostatním loteriím a jiným podobným hrám. Novela reaguje na zavedení povinnosti použití výtěžku na veřejně prospěšné účely i pro hrací přístroje, a proto by docházelo k několikanásobnému zdanění téže činnosti.

Čl. III.

K bodu 1 (§ 4, odst. 4, písm. a) a b)

(1) Zvyšuje se dosavadní způsob zatížení loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely z výtěžku, přičemž se zároveň stanoví spodní hranice odvodu v závislosti na základu dle zákona 368/1992 ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaný způsob zajišťuje jednoznačnost výpočtu a navíc v případě, že provozovatel vytvoří dostatečně vysoký výtěžek, umožňuje odvod na veřejně prospěšné účely i vyšší. Dále povolující orgán má na základě žádosti provozovatele možnost povolit i použití výtěžku vyšší. U loterií a sázkových her dle § 2, písm. a), c), d) a f), kde byl doposavad stanoven odvod 90 % z výtěžku, se stanovuje minimálně 50 %, avšak 25 % ze základu, což ve svém konečném důsledku představuje jistý a vyšší odvod, než tomu bylo doposud. Uvedený způsob odvodu zvyšuje povinnost odvodů v součtu o jednu miliardu Kč vyšší, než tomu bylo dle současného znění zákona. Navíc nový způsob zavádí jistý stabilní přínos loterií i v případě, že provozovatel v příslušném kalendářním roce končí ztrátou, tj. nedosahuje výtěžku.

K bodu 2 (§ 4, odst. 8, 9, 10)

(8) K zabezpečení řádného provozování, zajištění plnění povinností, zabezpečení úhrady správních poplatků a podílu výtěžku na veřejně prospěšné účely, zajištění pohledávek státu, obcí a výplat výher sázejícím, se stanovuje zavedení jednotné jistoty pro všechny druhy her, a to samostatně za každý druh. Dosavadní způsob nezaručuje jistotu státu ani hráčů a příliš liberalizuje tuto specifickou činnost podnikání. Zkušenosti z praxe ukazují, že je nutné rozšířit jistoty na všechny druhy her a nezavádět jejich diferenciaci. Provozovatelé, kteří provozují více druhů her, např. číselné loterie, věcné loterie a kurzové sázky, skládají za každý typ hry jistotu samostatně.

(9) Velmi důležité je sdělení veřejnosti, které subjekty složily jistinu a tudíž splňují základní podmínku k udělení povolení provozu. Analogicky v souladu s obchodním zákoníkem je nutné i vyhlašovat úmysl ukončit činnost a jistinu vrátit, aby z ní mohly být včas uspokojeny všechny oprávněné nároky.

(10) Tomboly, povolované obcemi a okresy, jsou vzhledem k nízkému rozsahu od skládání jistot osvobozeny.

(11) Pro jednoznačnost postupu v oblasti daní z příjmů je nutné upozornit na zákon 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kde dle § 24, odst. 2, písm. p) jsou výdaje (náklady) také výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, kterým zákon 202/1990 Sb. je. Dále je od daně z příjmů dle § 19, odst. 2, písm. g) osvobozen výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her, povolovaných podle zvláštních předpisů (zákon 202/1990 Sb.), který je určen alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely. Z výše uvedeného plyne, že zbývajících 10 % výtěžku již dani z příjmů nepodléhá.

K bodu 3 (§ 18, odst. 2)

Vypuštěním slova "kalendářní" dojde ke snížení administrativní zátěže povolujících orgánů a rozložení činností v běžném roce.

K bodu 4 (§ 32, odst. 5)

Provozování živých her v kasinu vyžaduje účetní evidenci všech hracích míst samostatně a není možné bez souhlasu povolujícího orgánu měnit počty hracích míst. Analogii lze spatřovat u hracích přístrojů, umístěných v herně, kde je rovněž povolení vydáváno na každý přístroj samostatně.

K bodu 5 a 6 (§ 51)

Přechodná ustanovení zajišťují doběh již povolených her do konce kalendářního roku 1998, a to včetně podmínek stanovených v jejich povolení. Jedná se zejména o výšku odvodu na veřejně prospěšné účely a způsob nakládání s výtěžkem.

K bodu 7

Účinnost zákona je stanovena na den vyhlášení, aby praktická účinnost novely nastala co nejdříve. Povolování hracích přístrojů se z praxe uskutečňuje dvakrát ročně. Povolování loterií a jiných her je nezávislé na čase, i když vyúčtování těchto her se zpravidla provádí po ukončení kalendářního roku.

Čl. III.

Zákon České národní rady č. 202/1990 o loteriích a jiných podobných hrách ve znění zákona č. 70/1994 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. V § 4, odst. 4 písmena a) a b) znějí:

"a) alespoň 50 % z výtěžku, minimálně však 25 % ze základu pro vyměření (viz zákon 368/1992 o správních poplatcích) u loterií a sázkových her dle § 2, písmeno a), c), d) a f).

b) alespoň 25 % z výtěžku, minimálně však 10 % ze základu pro vyměření u ostatních her."

2. § 4 se doplňuje novými odstavci 8), 9), 10) a 11), které znějí:

"(8) K zajištění pohledávek státu, obcí a výplat výher sázejícím je provozovatel povinen složit u peněžního ústavu peněžní částku (dále jen "jistota") ve výši 10 000 000 Kč za každý druh provozované hry dle § 2 samostatně. Jistota je vedena na zvláštním účtu provozovatele u jím zvoleného peněžního ústavu a musí být složena před vydáním povolení k provozování loterií a jiných podobných her. Přehled o provozovatelích a složených jistotách vede ministerstvo.

(9) S jistotou je možné manipulovat pouze se souhlasem ministerstva. Jistota může být provozovateli vrácena teprve po skončení provozování loterie nebo jiné podobné hry a jejím řádném vyúčtování a pokud byla veřejnost s touto skutečností seznámena a do 90 dnů po opakovaném seznámení se nikdo se svými požadavky nepřihlásil. Z jistoty se přednostně uhradí pohledávky státu a obcí a odvody na veřejně prospěšné účely. Po úhradě těchto pohledávek se vyplatí sázejícím případné výhry. Pokud jistota nepostačí, uhradí se pohledávky poměrně podle výše.

(10) Od skládání jistot jsou osvobozeny tomboly dle § 2 písm. b), povolované podle § 6 odst. (1), písm. a) a b).

(11) Odvod z výtěžku na veřejně prospěšné účely je výdajovou položkou ve smyslu zákona ČNR 585/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V případě, že odvod z výtěžku je alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely, je zůstatek výtěžku dle výše uvedeného zákona osvobozen od daně z příjmů."

3. V § 18 odst. (2) se vypouští slovo "kalendářního".

4. V § 32 se za odstavec (4) doplňuje nový odstavec (5), který zní:

"(5) Za vydání povolení k provozu rulety nebo jiného hracího stolu a podobně v kasinu hradí provozovatel za každé hrací zařízení správní poplatek."

5. § 51 odstavec (1) zní:

"1) Povolení k provozování loterií a jiných podobných her, vydaná před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti do 31. 12. 1998, pokud platnost nekončí před tímto datem."

6. V § 51 se odstavec (2) vypouští.

Dosavadní odstavec (3) se označí jako odstavec (2).

7. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předpokládaný vývoj v roce 1998 (mld. Kč)

*) SP = 30 000 Kč/kus/rok

**) Místní poplatek ve výši 20 - 80 000 Kč/kus/rok

Po navrhovaných změnách v novele zákona 202/90 Sb. dojde k mírnému navýšení a zafixování odvodů na VPÚ u kasin (3 % T) a kurzových sázek (4 % T). Zároveň dojde k redukci hracích přístrojů pomocí ekonomických nástrojů (zavedení místních poplatků), která povede k likvidaci cca 50 % trhu. V návaznosti na tento jev dojde k cca 10 % nárůstu všech ostatních loterií a jiných podobných her. Příjmy obcí a měst z hracích přístrojů budou ze setrvačnosti doběhu likvidace trhu s hracími přístroji vyšší než v roce 1997. Tisíce přístrojů přejdou do šedé ekonomiky. Výrazný pokles příjmů obcí a měst z hracích přístrojů lze očekávat až v následujícím roce a v závislosti na některých radikálních návrzích novely zákona 202/90 Sb. (např. vykázáním hracích přístrojů pouze do heren) může dojít až k redukci hracích přístrojů až o 70 %, tj. až o 90 % stavu roku 1997, tj. na 5 - 10 000 ks. Tyto postupy jsou nekoncepční a navíc fixují nízké příjmy státu z provozu kasin a jiných loterií.

Předpoklad roku 1999 (mld. Kč)

Předpokládaná redukce hracích přístrojů o 70 % a nárůst ostatních druhů her oproti roku 1998. Další tisíce hracích přístrojů skončí nenávratně v šedé ekonomice, stát na SP a VPÚ v roce 1999 získá téměř o polovinu méně než v roce 1998 a navíc nezíská další finanční prostředky z nepřímých daní. Celkové ztráty jdou do miliard korun.

Navrhované řešení

Navrhované řešení srovnává rovnoměrné zatížení loterií a jiných podobných her na přibližně 25 % ze všech dosahovaných příjmů. Výjimku tvoří loterie, kterým je povolena nízká procentická návratnost hráčům, a proto jsou dle § 4, odst. 4 písm. a) více zatíženy a zároveň osvobozeny od daní z příjmu. Celkový přínos navrhovaného řešení je 1,1 mld. Kč oproti legislativnímu stavu v roce 1997.

Současně s novelou zákona 368/1992 o správních poplatcích je nutné novelizovat zákon 565/1990 Sb. o místních poplatcích (oba ve znění zákona 305/1997 Sb.) a zákon 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů. Jde o klíčové změny v celém systému zpoplatnění loterií a jiných podobných her, jejichž finanční přínos pro státní rozpočet, rozpočty obcí a měst včetně prostředků odváděných na veřejně prospěšné účely přesáhne více než jednu miliardu korun oproti současné právní úpravě. Návrh si klade za cíl sjednotit zatížení všech hazardních her a posílit jistotu státu při získávání finančních prostředků z provozování těchto her.

Novela dále zavádí institut skládání jistot na všechny druhy loterií a jiných podobných her v jednotné výši 10 mil. Kč. Provozovatelé, kteří provozují více druhů her dle § 2, skládají dle každého písmena a) až i) jistinu samostatně. Od skládání jistiny jsou osvobozeny tomboly povolované obcemi a okresy. Jistota je skládána i v případě povolení her dle zmocnění § 50, odstavec 2) které nejsou v zákoně výslovně upraveny. Účelem skládání jistot je zajištění pohledávek státu, obcí a výplat výher sázejícím. Skládání jistot je navíc zárukou odborného provozu, správné manipulace s finančními prostředky a vymahatelnosti eventuálních sankcí v případě porušení stanovených podmínek provozu.

S výší stanovené jistoty lze očekávat snížení počtu provozovatelů na našem trhu přibližně na sto společností. Tímto způsobem dojde ke kumulaci finančních prostředků převyšujících 1 mld. Kč. Trh loterií a jiných podobných her se stane přehlednější, průhlednější a lépe kontrolovatelný. Bude minimalizována možnost nelegálního provozování a možných daňových úniků.

Finanční dosah

Finanční přínos ze sázkových her pro státní rozpočet a pro rozpočty obcí a měst z titulu odvodu prostředků na veřejně prospěšné účely bude činit více než 1 mld. Kč oproti roku 1997. V návrhu novely lze provést pouze hrubý odhad finančního dosahu. Lze předpokládat, že nový způsob výpočtu prostředků odváděných na veřejně prospěšné účely bude znamenat stabilitu příjmů obcí a měst, jimi povolovaných loterií a jiných podobných her i stabilitu příjmů u ostatních loterií a jiných her. Dále je zajištěn odvod na veřejně prospěšné účely, a to u všech her minimálně ve stejné výši jako jsou správní poplatky. Dojde k rovné hospodářské soutěži a navíc všechny tyto odvody jsou procentuálně závislé na nárůstu příjmů provozovatelů z loterií a jiných podobných her. V návaznosti na nárůst odvodů na veřejně prospěšné účely bude zhruba o třetinu této částky snížena daň z příjmu státního rozpočtu.

Evropská dohoda, zakládající přidružení mezi Českou republikou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsaná v Lucemburku 4. října 1993, konkretizuje oblasti, jichž se týká sbližování právních předpisů České republiky s právními předpisy Evropského společenství. Úprava provozování loterií a jiných podobných her do zde vyjmenovaných oblastí sbližování práva nepatří, protože není upravena komunitárním právem, nýbrž je věcí každého členského státu Evropského společenství.

Zvláštní část

Čl. I.

K bodu 1

Vypouští se § 9a), který je v rozporu s rozpočtovými pravidly, zanáší administrativní chaos a zatěžuje státní aparát.

K bodu 2 (položka 20)

Sjednocuje systém vybírání správních poplatků pro všechny loterie a jiné podobné hry bez rozdílu. Ruší se správní poplatky vybírané pevnou částkou a zavádí se zainteresovanost povolujících orgánů na skutečně dosažených tržbách či jiném výpočtu ze základu pro vyměření poplatku. Dále se ruší horní hranice, které vedly ke snižování příjmů státního rozpočtu.

Důvodová zpráva

Obecná část:

Hazardní hry podléhají zvláštnímu zákonu 202/90 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách. Pravidla hry určuje herní plán, který zároveň stanoví výši sázek, výši výher, procentickou návratnost vložených prostředků a způsob rozdělení finančních prostředků. Provozovatelé, jimž bylo uděleno povolení provozovat hazardní hry, jsou za tento specifický druh podnikání povinni platit správní poplatky, daně a část získaných prostředků odvádět na veřejně prospěšnou činnost. Zákon 202/90 Sb. a s ním související jiné zákony (zákon 368/1992 Sb. o správních poplatcích, zákon 565/1990 o místních poplatcích a zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů) však umožňují nejen nerovné zatížení jednotlivých subjektů a typů hazardních her, ale hlavně rozdílný přínos z daní státu či rozpočtů obcí a měst. Rovněž zatížení jednotlivých her vzhledem k odvodům na sociální, zdravotní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel je velmi rozdílné. Dále v návaznosti na zákon 202/90 Sb. jsou někteří provozovatelé osvobozeni od daně z příjmů.

Výše uvedené skutečnosti mají za následek nerovnou hospodářskou soutěž, absenci zpoplatnění některých činností, nerovnoměrné vybírání správních poplatků a hlavně snížení příjmů státu. Nejsou vytvořeny dokonalé kontrolní mechanismy, zejména týkající se manipulace s penězi, evidence tržeb a průběhu her. Celý systém zpoplatnění hazardních her je nejednotný a administrativně komplikovaný.

Navrhovaná novela zákona si klade za cíl sjednocení způsobu daňové zátěže (správní poplatky) a mimořádné zátěže (odvod na veřejně prospěšné účely) u všech druhů hazardních her, posílení příjmů státu a jeho pravomocí.

Přehled roku 1997 (mld. Kč)

Legenda:

T tržby = vsazené částky snížené o výhry

SP správní poplatky

VPÚ veřejně prospěšné účely

SUMA SP + VPÚ

% ĺ / tržby . 100

*)SP = 25 000 Kč/kus/rok

Poznámka:

V přehledu jsou uvedeny jen nejrozšířenější hry na našem trhu a uvedené hodnoty jsou aproximovány dle roku 1996. Procenta návratnosti uvedená v závorkách vycházejí z praxe dle druhu hry a nejsou předepsána zákonem 202/1990 Sb.