Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Václava Exnera na ministra průmyslu a obchodu Karla Kuhnla a odpověď ministra průmyslu a obchodu Karla Kuhnla na tuto interpelaci. Předkládám rovněž novou odpověď ministra průmyslu a obchodu Karla Kuhnla na interpelaci, kterou vypracoval poté, kdy Poslanecká sněmovna na své 20. schůzi s odpovědí na interpelaci vyslovila nesouhlas. Pan poslanec Václav Exner požádal o zařazení nové odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace, odpověď a nová odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Václav Exner, poslanec

Tel. 312 45 61, 0602/348 465, kancelář 2422 4417

V Praze 7. ledna 1998

Vážený pane ministře,

Jaký bude další postup Vašeho ministerstva, Vás osobně, případně co budete navrhovat a prosazovat ve vládě, pokud jde o problém Poldi Kladno?

Budete navrhovat kroky směřující k obnovení výrazného rozsahu hutní a navazující výroby, např. formou sdružení všech zainteresovaných subjektů s určitou organizační rolí státu a případně poskytnutím záruk?

Po svém nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu v minulém roce jste se k této problematice vyjádřil. Jaké konkrétní kroky jste od té doby učinil a co se Vám podařilo? Domníváte se, že překonání vzniklé právní džungle v tomto případě patří jen soudům a že ostatní (odpovědné) státní orgány mají jen přihlížet?

Jaký je Váš názor na omezení přislíbených podpor podnikatelské činnosti a zaměstnanosti pro Kladensko v loňském roce v souvislosti s ekonomickými balíčky? Dojde k jejich obnovení nebo bude poskytnuta jiná podpora Kladensku?

Zabýváte se - případně s ostatními členy vlády a jejich úřady - problematikou těch, kteří přišli o zaměstnání, z nichž zvlášť těžká situace je pro starší než 50 let a ženy? Zdá se, že při kumulaci problémů na Kladensku standardní postupy nezajišťují uspokojivé řešení. Řada těchto bývalých zaměstnanců stále doufá v obnovení výroby a nemůže uvěřit a smířit se se situací, že bychom v naší zemi připustili likvidaci výroby, která byla dlouhodobě osvědčená, tradiční, ze značné části unikátní, dále je potřeba a za podmínek účelného řízení má perspektivu.

Vážený pan

Karel Kuhnl

ministr průmyslu a obchodu

Odpověď ministra průmyslu a obchodu České republiky JUDr. K. Kuhnla na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci POLDI Kladno.

Pokud se týká dalšího postupu MPO sděluji, že problematikou POLDI Kladno se v minulých letech několikrát zabývala vláda ČR a v loňském roce byla dvakrát na programu,jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Bohužel ani v době, kdy byl majoritním vlastníkem pan Stehlík, nebyla nalezena možnost účasti státu na řešení situace vzniklé v POLDI. Veškeré snahy o pomoc státu při obnovení Nutní výroby v POLDI ztroskotaly na nevyjasněných majetkoprávních vztazích, vzniklých působením tehdejšího majoritního vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA ART, s.r.o. a na pomalém rozhodování nezávislých soudů. Jakýkoliv účinný zásah státu nebyl možný, protože nebyla nalezena zákonná cesta k řešení tíživé situace v soukromých společnostech státem. Z tohoto důvodu vláda na svém jednání v květnu 1997 souhlasila s řešením situace na základě soudního vypořádání. Od té doby byly Krajským obchodním soudem v Praze vyhlášeny konkursy na všechny společnosti ze skupiny POLDI, rj. POLDI STEEL, a.s., POLDI OCEL, s.r.o., Huť POLDI ušlechtilé oceli, s.r.o. a Konstrukční oceli POLDI, s.r.o. a vývoj další situace záleží na průběhu a rychlosti konkursních řízení. Eventuální pomoc vlády ČR je tedy závislá na výsledcích těchto řízení.

Navrhování kroků, směřujících k obnovení výrazného rozsahu Nutní a navazující výroby, např. formou sdružení všech zainteresovaných subjektů s určitou organizační rolí státu, popř. poskytnutím záruk je značně problematické vzhledem k tomu, že dotčené:,objekty se nacházejí v procesu konkurzního řízení. MPO, jako ústřední orgán demokratického státu s tržní ekonomikou nemůže být orgánem direktivního řízení výroby a proto nedisponuje finančními prostředky, které by si takováto akce vyžádala. Rovněž nemá kompetence zasahovat do činnosti správců konkurzní podstaty. Pokud se současní vlastníci dohodnou na reálném řešení, MPO jejich úsilí v rámci svých kompetencí a možností maximálně podpoří.

Po mém nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu se sociální a průmyslovou problematikou kladenského regionu zabýval dne I 1.12.1997 i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu parlamentu České republiky, na jehož zasedání byla ze strany MPO přislíbena pomoc při podpoře průmyslových zón pro usnadnění rozvoje podnikatelských aktivit v kladenském regionu. Příkladem úspěšnosti takovéto pomoci v daném případě mezirezortně koordinované může být např. vstup japonského podniku Showa s 250 novými pracovními místy do Kladna, což je výsledkem spolupráce MPO (Czechinvest), SSZ MPSV a ÚP Kladno.

Omezení přislíbených podpor podnikatelské činnosti pro Kladensko bylo realizováno k 1. 8. 1997 z důvodů:

vysokého čerpání finančních prostředků na realizaci programů podpory malého a středního podnikání v 1. pololetí 1997,

snížen finančních prostředků ze státního rozpočtu na realizaci programů ve 2. "balíčku" opatření,

přesměrování finančních prostředků na podporu podnikatelů postižených povodní.

Konkrétně se jednalo o program KLADNO, který umožňoval podnikatelům z okresu Kladno získat příspěvek na úhradu úroků ve výši 7procentního úroku z bankovního úvěru. V programech malého a středního podnikání na rok 1998 jsou však podnikatelé z okresu Kladno nadále zvýhodněni prostřednictvím programu REGION. Okres Kladno byl Ministerstvem pro místní rozvoj zařazen mezi strukturálně postižené regiony a podpora bude celkově vyšší než v roce 1997, protože program REGION umožňuje získat ve strukturálně postižených regionech příspěvek na úhradu úroků ve výši 10procentního úroku z bankovního úvěru. Kromě toho mohou podnikatelé z Kladenska v roce 1998 využít i další plošné, příp. regionální programy podpory malého a středního podnikání (ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIÁL, VESNICE, PREFERENCE a REGENERACE).

V případě nezaměstnanosti je problematika řešena ve spolupráci Úřadu práce na Kladně a MPSv, přičemž otázka "připuštění likvidace výroby........." nezávisí na názoru, nebo přání MPO, ale reálných vlastníků. MPO nemá prostředky na odkoupení POLDI a jak již bylo řečeno, nemá ani kompetence k direktivnímu řízení výrobních podniků. Nicméně problém nezaměstnanosti na Kladensku nelze považovat pouze za problém vyplývající z uvolňování zaměstnanců z POLDI Kladno. I když nezaměstnanost v okrese v r. 1997 stoupla z 3 806 na 6 752, bylo v evidenci ÚP Kladno k 1.10.1997 pouze 804 uvolněných zaměstnanců z POLDI. V roce 1997 prošlo evidencí ÚP Kladno celkem 11 865 osob, z toho z POLDI bylo 1 537 osob (tj. 13 z celkového počtu). Přitom z POLDI bylo v tomto období uvolněno 4 045 osob. Z toho vyplývá, že se jedná o problém ekonomiky (a tím i prac. příležitostí) celého okresu.

Odpověď ministra průmyslu a obchodu České republiky JUDr. K. Kuhnla na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci POLDI Kladno, vypracovaná na základě nesouhlasu Poslanecké sněmovny s původní odpovědí, vysloveného na 20. schůzi PS dne 5. února 1998.

Jak jsem již uvedl v mé odpovědi č.j. 1498/98 ze dne 28. ledna 1998 na Vaši interpelaci, jsou možnosti MPO působit ve věci POLDI Kladno jednoznačně determinovány platným právním řádem České republiky. Touto problematikou se v minulých letech několikrát zabývala vláda ČR a v loňském roce byla dvakrát na programu jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jakékoliv snahy o pomoc státu při obnovení hutní výroby v POLDI nebylo jednak pro neústupnost tehdejšího majoritního vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA ART, s.r.o. při jednáních s FNM ČR na přelomu roku 1996 a jednak v důsledku nevyjasněných majetkoprávních vztahů, vzniklých působením tehdejšího majoritního vlastníka a pomalého rozhodování nezávislých soudů, možno realizovat. Případný následný zásah státu je právně nepřijatelný, neboť zákonná cesta k direktivnímu řešení situace v privátní společnosti státem, kterou nelze akceptovat ani z politického hlediska, nemohla být, na rozdíl od bankovního sektoru nalezena, neboť zde se jedná o soukromé vlastnictví výrobních prostředků a dalšího fixního i oběžného kapitálu. V daném případě legislativou vymezený právní rámec demokratické společnosti vedl vládu České republiky v květnu 1997 k rozhodnutí souhlasit s řešením situace na základě soudního vypořádání.

Od té doby byly Krajským obchodním soudem v Praze vyhlášeny konkursy na všechny společnosti ze skupiny POLDI, tj. POLDI STEEL, a.s., POLDI OCEL, s.r.o., Huť POLDI ušlechtilé oceli, s.r.o. a Konstrukční oceli POLDI, s.r.o. a vývoj další situace závisí na průběhu a rychlosti konkursních řízení. Eventuální pomoc MPO novým vlastníkům při obnovování výroby ve společnostech POLDI, která by mohla být realizována jedině za souhlasu vlády ČR a to za předpokladu meziresortní koordinace nejen z posice MPO, MF, MPSV, FNM a bank, je tedy závislá na výsledcích uvedených konkurzních řízení. Zpětné zestátnění, nebo odkoupení POLDI, byt' v rámci konkurzního řízení, není vzhledem k stávajícím principům probíhající transformace české ekonomiky reálné, stejně jako např. prohlášení nějaké formy "nucené správy" a to zejména z toho důvodu, že k takovým krokům neexistuje patřičná podpora zákona.

Navrhování kroků, směřujících k obnovení výrazného rozsahu hutní a navazující výroby, např. formou sdružení všech zainteresovaných subjektů s určitou organizační rolí státu, popř. poskytnutím záruk, ev. "levných úvěrů" je z posice MPO problematické vzhledem k tomu, že dotčené subjekty se nacházejí v procesu konkurzního řízení. MPO, jako ústřední orgán demokratického státu nemůže být orgánem direktivního řízení výroby a proto nedisponuje kompetencemi a prostředky, ani finančními, které by si takováto akce vyžádala. Pokud se současní, popř. noví vlastníci dohodnou na reálném řešení a požádají MPO o spolupráci, bude možné se k této problematice vrátit.

Dne 3. února 1998 oznámili správci konkursní podstaty společnosti Huť POLDI ušlechtilé oceli, s.r.o. (UO) Martin Litvan a Petr Hain, že UO byla prodána společnosti Ferra, jejímž majoritním vlastníkem jsou Železárny Veselí nad Moravou. Účetní hodnota UO byla k 30. 6. 1996 asi 3,34 mld. Kč, z toho však 2,7 mld. Kč připadalo na firemní značku POLDI. Ta však, stejně jako celá zadlužená huť, ztratila od té doby na hodnotě. Dle informací činila kupní cena 200 až 250 mil. Kč. S prodejem UO se obnovila šance na oživení této části POLDI. Nový vlastník podniká kroky k postupnému nastartování hutní výroby, přičemž nejdříve by měl být obnoven provoz v kovárnách a následně i ve válcovnách a v ocelárnách. MPO monitoruje veškeré dění kolem POLDI a je připraveno v rámci svých kompetencí obnovení výroby pomoci.

Po mém nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu se sociální a průmyslovou problematikou kladenského regionu zabýval dne 11.12.1997 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu parlamentu České republiky, na jehož zasedání byla ze strany MPO přislíbena pomoc při podpoře průmyslových zón pro usnadnění rozvoje podnikatelských aktivit v kladenském regionu. Příkladem úspěšnosti takovéto pomoci v daném případě mezirezortně koordinované může být např. vstup japonského podniku Showa s 250 novými pracovními místy do Kladna, což je výsledkem spolupráce MPO (Czechinvest), SSZ MPSV (Správa služeb zaměstnanosti) a ÚP Kladno (Úřad práce).

Omezení přislíbených podpor podnikatelské činnosti pro Kladensko bylo realizováno k 1. 8. 1997 z důvodů:

vysokého čerpání finančních prostředků na realizaci programů podpory malého a středního podnikání v 1. pololetí 1997,

snížení finančních prostředků ze státního rozpočtu na realizaci programů ve 2. "balíčku" opatření,

přesměrování finančních prostředků na podporu podnikatelů postižených povodní.

Konkrétně se jednalo o program KLADNO, který umožňoval podnikatelům z okresu Kladno získat příspěvek na úhradu úroků ve výši 7procenrního úroku z bankovního úvěru. V programech malého a středního podnikání na rok 1998 jsou však podnikatelé z okresu Kladno nadále zvýhodněni prostřednictvím programu REGION. Okres Kladno byl Ministerstvem pro místní rozvoj zařazen mezi strukturálně postižené regiony a podpora bude celkově vyšší než v roce 1997, protože program REGION umožňuje získat ve strukturálně postižených regionech příspěvek na úhradu úroků ve výši 10procenrního úroku z bankovního úvěru. Kromě toho mohou podnikatelé z Kladenska v roce 1998 využít i další plošné, příp. regionální programy podpory malého a středního podnikání (ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIÁL, VESNICE, PREFERENCE a REGENERACE).

V případě nezaměstnanosti je problematika řešena ve spolupráci Úřadu práce na Kladně a MPSV, přičemž otázka "připuštění likvidace výroby........." nezávisí na názoru, nebo přání MPO, ale reálných vlastníků. MPO nemá prostředky na odkoupení POLDI a jak již bylo řečeno, nemá ani kompetence k direktivnímu řízení výrobních podniků. Nicméně problém nezaměstnanosti na Kladensku nelze považovat pouze za problém vyplývající z uvolňování zaměstnanců z POLDI Kladno. I když nezaměstnanost v okrese v r. 1997 stoupla z 3 806 na 6 752, bylo v evidenci ÚP Kladno k 1.10.1997 pouze 804 uvolněných zaměstnanců z POLDI. V roce 1997 prošlo evidencí ÚP Kladno celkem 11 865 osob, z toho z POLDI bylo 1 537 osob (tj. 13 % z celkového počtu). Přitom z POLDI bylo v tomto období uvolněno 4 045 osob. Z toho vyplývá, že se jedná o problém ekonomiky (a tím i prac. příležitostí) celého okresu.

Závěrem je nutno konstatovat, že vláda ČR nemohla v žádném případě předpokládat, že hospodaření BOHEMIA ART, s.r.o. v POLDI skončí neúspěchem, když rozhodla na základě předložených podnikatelských záměrů a cenových nabídek o privatizaci POLDI ve prospěch uvedené společnosti a nemůže nést odpovědnost za neúspěch privátního podnikatele. Při řešení situace vzniklé v POLDI Kladno však nelze postupovat jinak, než stanovují současné zákonné normy.