Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1998

2. volební období

434

INTERPELACE

poslance Petra Šuláka

na ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla

ve věci uzavírání závodů dřevozpracujícího průmyslu v důsledku nedostatku surové dřevní hmoty, tj. kulatiny

a odpověď ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla na interpelaci

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Petra Šuláka na ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla a odpověď ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla na tuto interpelaci. Pan poslanec Petr Šulák požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

V Praze dne 25. března 1998

Miloš Zeman v. r.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 566

Evidenční číslo interpelace

Poslanec

Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Interpelace

poslance Petra Šuláka

na ministra průmyslu a obchodu České republiky Karla Kühnla

V Praze dne 5. února 1998

Vážený pane ministře,

byl jsem informován, že v regionu Valašska, ale také v jiných podobných regionech České republiky dochází k uzavírání závodů dřevozpracujícího průmyslu v důsledku nedostatku surové dřevní hmoty, tj. kulatiny. K tomuto negativnímu jevu dochází z důvodu neúměrného exportu kulatiny do okolních zemí, především do Rakouska, Německa a Itálie. Zahraniční zpracovatelé dočasně, a tedy spekulativně nabízí vyšší ceny než mohou zaplatit tuzemské dřevozpracující závody, čímž je likvidují. Jde zjevně o nekalou soutěž. České republika se tak dostává do mezinárodní role rozvojové země, která vyváží suroviny, a to bez jakéhokoliv zhodnocení (např. na řezivo, polotovary apod.). Pro regiony jako je Valašsko, kde dřevozpracující průmysl je význačným průmyslovým odvětvím s vlastní surovinovou základnou tento vývoj přináší hospodářskou stagnaci, nezaměstnanost a likvidaci důležité průmyslové infrastruktury.

Žádám Vás, vážený pane ministře, aby byla podniknuta opatření proti nadměrnému exportu nezpracované dřevní hmoty a proti následné likvidaci českého dřevozpracujícího průmyslu.




Vážený pan

Karel Kühnl

ministr

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Na Františku 32

Praha 1

Ministerstvo průmyslu a obchodu

JUDr. Karel KÜHNL

ministr

566 A
V Praze dne 23. února 1998
Č. j.: 5232/98/3320/1000


Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám k případnému dalšímu sněmovnímu využití odpověď na interpelaci poslance Petra Šuláka ve věci uzavírání závodů dřevozpracujícího průmyslu v důsledku nedostatku surové dřevní hmoty (evidenční číslo interpelace 566).

S pozdravem



Příloha: dle textu

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Příloha k dopisu č. j. 5232/98/3320/1000.

Dřevozpracující průmysl se podílel v roce 1997 na tržbách z průmyslové činnosti na zpracovatelském průmyslu cca 1,5% v běžných cenách při očekávaném meziročním nárůstu 103%. V absolutní hodnotě dosáhl za rok 1996 výše 13,8 mld. Kč v běžných cenách u podniků se 100 a více zaměstnanci.

Do dřevozpracujícího průmyslu zahrnujeme výrobu pilařskou a impregnaci dřeva, dále výrobu dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků, výrobu stavebně truhlářskou a tesařskou, dřevěných obalů a palet, zboží z korku, košíkářskou výrobu a ostatní výrobu ze dřeva.

Organizačně je výroba dřevozpracujícího průmyslu značně roztříštěná, což platí zejména o pilařské výrobě. Kromě dřevozpracujícího průmyslu ji provozuje stavebnictví, strojírenství a další odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Provozují ji však i subjekty v působnosti Ministerstva zemědělství, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva obrany, Kancelář prezidenta republiky, Městské lesy a pod. Vedle toho je poměrně značný počet provozován jako živnosti.

V dřevozpracujícím průmyslu bylo podle údajů ČSÚ evidováno v roce 1996 celkově 28 278 firem. Z tohoto počtu bylo 28 106 firem s počtem pracovníků do 49 osob, 155 podniků s počtem pracovníků od 50 do 249 a 17 podniků s více než 250 pracovníky, dále se podniky s počtem pracovníků do 49 osob podílely 57% na zaměstnanosti daného odvětví.

V roce 1997 se evidenční počet podnikatelských subjektů dále zvýšil a přesáhl 30 000 firem. Více než 99% z celkového počtu podniků tedy tvoří malé firmy. Zdaleka ne všechny evidované subjekty vykonávají výrobní činnost. Transformace majetkových vztahů, v porovnání se skutečností před rokem 1989, přinesla zásadní změnu ve struktuře podnikatelských subjektů. Uspíšila přeměnu výroby z velkých, nepružných celků do malých subjektů a přispěla k tomu, aby nové subjekty mohly účinně nastartovat novou, konkurenceschopnou výrobu a zaměřit ji na náročné západní trhy.

Základem českého dřevozpracujícího průmyslu je tuzemská vstupní surovina, dřevní hmota. Těžba dřeva je stabilizována a od roku 1994 se její výše pohybuje v rozmezí 12 až 13 milionů m3 dřevní hmoty, podle těžebního nezávazného předpokladu (etátu), stanoveného Ministerstvem zemědělství. Dlouhodobější prognózy těžby přitom nepočítají s výraznějším nárůstem v příštích letech, pokud nebude nutno realizovat nahodilé těžby v důsledku kalamitních situací. Celkový přírůst dřeva v lesích České republiky přitom soustavně a dlouhodobě převyšuje těžby, takže zásoby dřeva v lesních porostech rostou. Rozdíl mezi přírůstkem dřevní hmoty a její těžbou dosáhl v roce 1996 +44,4% a odhad pro rok 1997 činí cca +31%.

Vytěžená dřevní hmota je ve svém souhrnu využívána zhruba následovně: 40 - 43% pro pilařskou výrobu, 30 - 32% pro celulózky, 15 - 17% na vývoz, 7 - 15% na výrobu aglomerovaných desek, laťovek, dýh a pod.

Každoročně, od roku 1990, se zvyšuje kapacita pořezu kulatiny na pilách. Jestliže v roce 1989 činila okolo 5 300 tis. m3/rok v následujících letech se zvýšila na 7 000 tis. m3/rok a v současnosti je odhadována na cca 8 500 tis. m3/rok. Přitom celková těžba surového dřeva ve stejném období vzrostla jen o 9%. V posledních letech se proto zhoršuje využití kapacit pilařských provozů a jejich nadbytečnost je dnes možno odhadnout na 30 a více procent. Zastaralost pil dále snižuje kvalitu produkce a produktivitu práce a při dosahované tuzemské výtěžnosti kolem 52%, oproti dosahovanému standardu v zemích Evropské unie ve výši 63 - 65%, zvyšuje požadavky na množství dodávané dřevní hmoty.

Jak bylo konstatováno, množství suroviny je na vnitřním trhu dané stanoveným ročním etátem. Na evropských zahraničních trzích je dřevní hmoty dostatek a její obstarání je pouze otázkou ceny, za kterou jsou zpracovatelé ochotni ji nakupovat. Její cena stagnuje a pohybuje se např. v Rakousku kolem 1050 - 1100 ÖS za m3. Z vytěženého objemu dřevní hmoty činí cca 6 mil. m3 jehličnatých a listnatých výřezů, které jsou vstupní surovinou pro pilařské provozy. Podnikatelské subjekty, zejména s větším rozsahem výroby, se však nechtějí smířit se skutečností, že o toto množství tuzemské vstupní suroviny se dnes na vnitřním trhu uchází podstatně větší počet zpracovatelů, a to zejména malých a středních podnikatelů. Významné je, že růsty ve výrobě zboží zaznamenávají především malé podniky do 99 osob, které dosáhly ve výrobě zboží za rok 1996 v b. c. hodnoty 19,7 mld. Kč, při meziročním nárůstu 96/95 o 28,1%, oproti podnikům se 100 a více osobami, které dosáhly tržeb 13,8 mld. Kč, při nárůstu 96/95 jen o 0,5%.

Podle prognóz podíl první skupiny na dosahovaných tržbách v následující letech nadále poroste, v souladu s poskytovanou podporou malému a střednímu podnikatelskému stavu. Cenu, za kterou jsou zpracovatelé ochotni surovinu nakupovat, uplatňují ve své podstatě jako limitní, neboť její výše je poplatná instalovanému technickému vybavení a ceně finálních produktů, která je vnitřním, ale i zahraničním trhem akceptovatelná. Dodávky dřevní hmoty navíc jsou a vždy budou ovlivněny sezónností (vegetační období, dovolené, kalamity sněhové, kůrovcové a pod.). Přitom výstupní ceny tuzemské produkce jsou již srovnatelné se světovými cenami, ale podniky dřevozpracujícího průmyslu nedosahují srovnatelné rentability v důsledku vysokých provozně - režijních nákladů.

Diskutovanou otázkou jsou vývozy dřevní hmoty do zahraničí. Do konce roku 1996, byly na vývozy pilařských výřezů a na vlákninové dřevo vystavovány Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu vývozní licence, množstevně omezené. Výše těchto vývozů byla stanovena v dohodě Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství. V roce 1997 byly již vystavovány automatické licence, tedy bez množstevního omezení.

Podle výše vydaných licencí, se v roce 1997 uskutečnil vývoz u pilařských výřezů (jehličnatých a listnatých) ve výši 1 010 tis. m3 a u vlákninového dřeva (jehličnatého a listnatého) ve výši 1 810 tis. m3, t. j. celkem 2 820 tis. m3. V roce 1996 byly vystaveny licence (pro stejné kategorie) celkem na vývoz 2 565 tis. m3 suroviny (meziroční nárůst 9,9%). Lze proto zcela jednoznačně konstatovat, že odstraněním množstevního omezení u licencovaných položek nenastalo v roce 1997 podstatné zvýšení vývozu dřevařské suroviny. Přitom je zajímavé, že některé z podniků, které si stěžovaly v průběhu roku 1997 na nedostatek vstupní suroviny, požádaly MPO o vystavení licence na její vývoz.

Podle údajů získaných na Ministerstvu zemědělství, lze očekávat za rok 1997 dodávky pilařských výřezů (jehličnatých a listnatých) ve výši 6 670 tis. m3 (v roce 1996 činily 5 968 tis. m3, t. j. nárůst o 11,8%). Nárůstem dodávek pilařských výřezů ve výši 11,8%, je proto zcela eliminován nárůst vývozu u této položky ve výši 9,9%.

Vývoz u těchto pilařských výřezů bude za rok 1997 činit 15,14%, z celkově získaných pilařských výřezů a cca 7,5% z celkově očekávané těžby. Očekávaná těžba v roce 1997 ve výši 13 500 tis. m3 dřevní hmoty, dle odhadu pracovníků MZE, převýší těžbu roku 1996 o cca 800 až 1 000 tis. m3 (nárůst 7,14%).

Opakovaně signalizovaný problém nedostatku dřevní hmoty je řešitelný na úrovni podnikatelských subjektů a to bez ochranářských opatření státu.

Nechal jsem se informovat o uzavírání pilařských provozů na Valašsku. Tato oblast patří k jedné z nejprodukčnějších oblastí České republiky, pokud se týká dodávek dřevní hmoty. Dle informací z Okresního úřadu ve Vsetíně, Městského úřadu ve Valašském Meziříčí, od předsedy Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR a Městských lesů ve Vsetíně, nebyla potvrzena informace o předmětné skutečnosti, t. j. o významnějším zastavování provozu na pilách ve zdejším regionu. Ředitelství Moravsko-slezských závodů v Šumperku v rámci zefektivňování výroby uvažuje o zredukování počtu pilařských provozů. Tímto opatřením se zvýší ve zbývajících provozech směnnost, zlepší využití technologických zařízení a sníží celkové provozně-režijní náklady, přičemž se počítá, že z pily ve Vsetíně bude vybudován odbytový sklad. Zde bude realizován prodej dřevěných domků z vlastního výrobního programu.

Mám za to, že dřevozpracující průmysl má díky tuzemské dřevní hmotě dobrou perspektivu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP