Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslankyně Evy Fischerové na ministra
zdravotnictví Jana Stráského, odpověď
ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové
na tuto interpelaci a novou odpověď, kterou paní
ministryně vypracovala poté, co Poslanecká
sněmovna na své 20. schůzi vyslovila nesouhlas.
Paní poslankyně Eva Fischerová požádala
o zařazení uvedené odpovědi na pořad
schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a
odpovědi jsou přílohami sněmovního
tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 523
POSLANEC
POSLANECKÉ SNĚMOVNY
PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze 9. 12. 1997
Vážený pane ministře,
restrukturalizace lůžkového fondu nemocnic
v ČR s sebou přináší některé
otázky a problémy, které považuji za
hodné pozornosti a proto se na Vás s nimi obracím.
Domnívám se, že přijetím zákona
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění se příslušná
ustanovení tohoto zákona o výběrových
řízeních dostávají do rozporu
s § 42 zákona č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu. Může být jistě
věcí názoru, jak má být tvorba
nabídky lůžkové péče realizována,
avšak ze stávajícího právního
řádu dle mého názoru vyplývá,
že hlavním odpovědným aktérem
podle zákona č. 20/1966 Sb., je právě
MZ ČR. Tak by totiž odpadly mnohé komplikace,
kdy sice proběhnou výběrová řízení,
ale vlastně nejsou pro nikoho závazná (např.
nemocnice ve Vimperku a nekorektní přístup
České národní zdravotní pojišťovny).
Výběrová řízení nejsou
lacinou záležitostí a pracovníci, kteří
je realizují by mohli svůj čas věnovat
něčemu užitečnějšímu,
co přináší jasnější
efekt. Jestliže nemáme v ČR nemocnice, které
by si cenově konkurovaly (a asi se shodneme, že tato
alternativa je přinejmenším neobvyklá),
pak přechází odpovědnost za tvorbu
nabídkové struktury nemocniční péče
na stát. Chování poskytovatelů nemocniční
péče se totiž díky jejich tendencím
v oblasti necenové konkurence a prosazování
jejich zájmů dostává do rozporu s
realitou finančních zdrojů. Příkladu
takového typu chování poskytovatelů
máme k dispozici celou řadu. Nyní se ukazuje,
že ani zdravotní pojišťovny nejsou schopny
strukturu nabídku nemocniční péče
vyřešit.
V materiálech MZ ČR, které obsahují
tabulky s navrhovanými počty lůžek se
v případě Karviné objevila bez bližšího
vysvětlení a patrně bez potřebného
projednávání i na příslušné
lokální úrovni alternativa sloučení
dvou karvinských zdravotnických zařízení
- Hornické nemocnice a rájecké nemocnice
s poliklinikou. Není vůbec zřejmé,
jak dospěli pracovníci MZ ČR, odpovědní
za vypracování dokumentů pro restrukturalizaci,
k této alternativě. Představitelé
nemocnice Karviná - Ráj, pokud je mi známo,
s navrženým řešením nesouhlasí.
Uchvatitelská iniciativa vychází z okruhu
zájemců, kteří působí
ne zrovna přesvědčivým způsobem
v Karvinské hornické nemocnici a okolí (např.
nemocnice Orlová). Celá záležitost údajně
pokročila již tak daleko, že a. s. Karvinské
hornické nemocnice založila obecně prospěšnou
společnost, do které by měl být státem
vložen celý majetek nemocnice Karviná - Ráj.
Využití zákona o obecně prospěšných
společnostech pro oblast nemocniční péče
je nepochybně samostatným problémem. Tuto
zákonnou normu totiž považuji za příliš
obecnou pro oblast zdravotnictví a tím tedy nedostatečnou
z hlediska rizika naplnění článku
11 Listiny základních práv a svobod.
V celé věci je spíše velice varovné
a zarážející, jak mohlo na MZ ČR
dojít k formulaci cílové představy
o sloučení dvou uvedených nemocnic. Právě
tento aspekt považuji za velice důležitý,
nebot' doufám, že pracovníci, realizující
výběrová řízení na MZ
ČR, jsou pod potřebnou kontrolou, která by
zamezila případné, velmi subjektivní
přístupy.
K uvedenému sdělení předkládám
následující otázky:
1. Jakým způsobem došlo na MZ k formulaci návrhu
na sloučení dvou nemocnic v Karviné a kdo
je odpovědným pracovníkem?
2. Byla tato celá záležitost projednávána
na místní úrovni? S kým a kdy? Jaké
jsou k dispozici písemné dokumenty, kterými
by bylo možno celou záležitost doložit?
3. Jsou výběrová řízení,
definovaná zákonem č. 48/1997 Sb. v souladu
se zákonem č. 20/1966 Sb. (§ 42)?
4. Nebylo by vhodnější, aby struktura nabídky
nemocniční péče byla podle zákona
č. 20/1966 Sb. definována Ministerstvem zdravotnictví
a byly tak vyloučeny příliš subjektivní
postoje poskytovatelů a plátců zdravotnických
služeb?
5. Je zákon o obecně prospěšných
organizacích podle Vašeho názoru dostatečnou
právní úpravou pro oblast nemocniční
péče, aniž by došlo k ohrožení
veřejného zájmu (viz. čl. 11 Listiny
základních práv a svobod) v oblasti dostupnosti
nemocniční péče?
6. Je již jednoznačně stanoveno formou indexace
oborů, jaké mají být konkrétní
počty lůžek a další z toho vyplývající
parametry (počty lékařů) pro nemocnice
poskytující specializovanou péči,
tj. např. fakultní a bývalé krajské
nemocnice ("III. typu")?
V Praze dne 20. ledna 1998 | |
Č. j.: KM 61412 |
Vážená paní poslankyně,
reaguji na Vaši interpelaci týkající
se nemocnic v Karviné.
Situaci lůžkových zařízení
v Karviné nelze řešit odděleně
od problematiky celého okresu. Jsem si plně vědoma,
že otázky restrukturalizace a transformace lůžkového
fondu v tomto okrese jsou velmi komplikované a to zvláště
díky existenci šesti poskytovatelů lůžkové
péče v tomto okrese. Vzhledem k tomu, že základními
cíli celé restrukturalizace jsou koncentrace a tím
zvýšení kvality akutní péče,
vytvoření dostatku lůžek péče
doléčovací - to jest následné
péče rehabilitační a ošetřovatelské
a v neposlední řadě ekonomizace celého
systému poskytování zdravotní péče
při zachování její dostupnosti, je
zřejmé, že zachování těchto
šesti subjektů ve stávající podobě
je nadále neudržitelné.
V posledním roce proběhla řada jednání
všech zainteresovaných subjektů, zvláště
pak jednání se zástupci okresního
úřadu. Byla předložena řada materiálů
koncepčního řádu a variant řešení
celé situace včetně koncepčního
materiálu vypracovaného v dubnu 1997 Okresním
úřadem Karviná. Na tato jednání
navázala jednání při přípravě
výběrových řízení po
jejich schválení v rámci zákona č.
48/1997 Sb. Po třech kolech těchto jednání
vznikly dvě základní varianty řešení,
zaznamenané v protokolu ze dne 25. 6. 1997.
První z variant, kterou Ministerstvo zdravotnictví
České republiky považuje za nejvhodnější,
je varianta později navržená vládě
České republiky. Jde o řešení,
které předpokládá zachování
tří center akutní péče v okrese
a to: jedno v Karviné, jedno v Havířově
a jedno v Orlové. Přitom stanovisko okresního
úřadu i Ministerstva zdravotnictví ČR
k existenci dvou nemocnic v jedné lokalitě, to jest
ve městě Karviné bylo shodné - existence
dvou stejných subjektů v jednom místě
této velikostí je bezprecedentní, neekonomická
a do budoucna nežádoucí. Řešení
této situace je dvojí: vyřazení jednoho
ze subjektů ze stávající sítě
(rušením zřizovatele nebo na základě
výběrových řízení) nebo
jejich spojení s ekonomických využitím
společného medicínského potenciálu.
Z těchto dvou variant se Ministerstvo zdravotnictví
ČR přiklonilo k variantě druhé a doporučilo
sloučení těchto subjektů a jejich
společný vstup do výběrového
řízení.
Pokud nebude toto řešení z lokálně
politických důvodů schůdné,
vstoupí zajisté do výběrového
řízení subjekty oba a bude posuzována
jejich odborná kvalita a ostatní kritéria
samostatně. V tomto případě budu akceptovat
názor odborné komise výběrového
řízení ve svém stanovisku.
Kopii zápisu z posledního jednání
se zástupci okresního úřadu přikládám
pro Vaši informaci. Ostatní materiály koncepčního
řádu jsou k dispozici na odboru zdravotní
péče u ředitelky MUDr. Jany Uhrové.
Co se týče Vašeho dotazu ohledně
indexací, jsou v současnosti stanoveny indexační
počty lůžek dle jednotlivých oborů
a indexační počty lékařů
ambulantní sféry. První materiál je
používán jako vodítko při výběrových
řízeních a navazují na něj
další rozsáhlé materiály týkající
se věcného a personálního zajištění
jednotlivých lůžkových oddělení.
Všechny tyto materiály jsou základem budoucí
novelizované vyhlášky, která navazuje
na navrhovaný zákon o zdravotní péči.
Výběrová řízení podle
části osmé zákona č. 48/1997
Sb., o veřejném zdravotním pojištění,
jsou prováděna za účelem uzavírání
smluv o poskytování a úhradě zdravotní
péče s jednotlivými zdravotnickými
zařízeními. Zdravotnická zařízení
pak tvoří pouze sít' smluvních zdravotnických
zařízení zdravotní pojišťovny.
Na rozdíl od předchozího však předpokládá
§ 12 zákona č. 20/1996 Sb., o péči
o zdraví lidu, ve znění zákona č.
548/1991 Sb., vytvoření sítě zdravotnických
zařízení jako nástroje státu
k zajištění ústavního práva
občana na poskytování zdravotní péče,
tedy sítě vytvořené nikoliv za účelem
hrazení zdravotní péče (tak jak je
tomu v případě sítě vytvořené
podle zákona o veřejném zdravotním
pojištění). Z uvedeného vyplývá,
že v každém z těchto případů
tvorby sítě zdravotnických zařízení
jde o úpravu zcela odlišných vztahů.
Nelze tedy hovořit o souladu či nesouladu výběrových
řízení s § 42 zákona o zdraví
lidu, jestliže každý z uvedených zákonů
zakotvuje jiný právní institut. Proto nejsou
uvedená zákonná ustanovení navzájem
v rozporu.
Strukturu sítě lůžkové péče
definovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR v současné
době v podkladových materiálech pro výběrová
řízení jednak uvedením indexů
optimálního počtu lůžek, jednotlivých
oborů na počet obyvatel daného území,
jednak uvedením optimální spádové
oblasti pro jednotlivé obory. Tato kritéria jsou
rámcová, zdůrazňujeme nutnost přihlédnutí
k lokální problematice (dostupnost, životní
prostředí, mortalita, demografie jednotlivých
regionů). Legislativní zakotvení této
povinnosti Ministerstva zdravotnictví ČR je navrženo
do Zákonu o zdravotní péči.
Využití zákonu o obecně prospěšných
organizacích je vzhledem k neziskovému charakteru
a definici obecného prospěchu pro oblast zdravotnictví
jistě vhodné. Tato forma je úspěšně
využívána v řadě vyspělých
států. Zajištění kontroly státní
správy a samosprávy nad zachováním
kvality a dostupnosti zdravotní péče těmito
organizacemi je možno garantovat výběrem zřizovatele,
statutem organizace, účastí zástupců
příslušných orgánů ve
správní a dozorčí radě. Praktické
zkušenosti s provozem tohoto druhu zdravotnických
zařízení zatím bohužel chybí.
V úctě
Vážená paní
Eva Fischerová
Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR
Sněmovní 1
100 00 Praha 1
V Praze dne 27. února 1998 | |
Č. j.: KM 62120 |
Vážená paní poslankyně,
dovoluji si doplnit moji odpověď' na Vaši interpelaci
ve smyslu otázek, nastolených při Vašem
vystoupení k této věci.
V přípravných jednáních před
výběrovými řízeními
vypracoval Okresní úřad Karviná
návrh restrukturalizace lůžkového fondu
v okrese, který byl přiložen k mému
minulému vyjádření (pro jistotu znovu
přikládám) a který se stal výchozím
materiálem pro další kola jednání.
Není tedy pravdou, že na otázku, jakou cestou
ministerstvo k formulaci svého návrhu dospělo
jsem neodpověděla.
Z předložených šesti variant, které
byly opakovaně se zástupci okresního úřadu
diskutovány se ministerstvo přiklonilo k variantě
č. IV. v kombinaci s variantou č. VI., která
navrhovala vytvoření spolupracujících
celků. Za této situace byl připravován
materiál o restrukturalizaci lůžkových
kapacit České republiky pro vládu. Vím,
že tento materiál máte k dispozici, pro přesnost
však přikládám kopii příslušné
stránky s legendou k tabulkové příloze,
ze kterých je zcela zřejmé, co v této
věci ministerstvo navrhovalo - to jest určitou formu
funkčního spojení Nemocnice Karviná
- Ráj a Karvinské hornické nemocnice. Z legendy
vyplývá jasný rozdíl mezi písmenem
d) - "nemocnice, u kterých Ministerstvo zdravotnictví
České republiky navrhuje jejich organizační
spojení s následnou restrukturalizací"
a písmenem g) "nemocnice, u kterých ministerstvo
předpokládá určitou formu funkčního
spojení". V této věci zřejmě
došlo k neporozumění ve výkladu pojmu
"funkční spojení". Funkční
spojení není organizační sloučení,
ale dohoda o vzájemné komplementární
spolupráci a takto byl vždy návrh ministerstva
míněn.
Musím však opětovně konstatovat, že
reálná lokální situace doznala do
doby předložení materiálu o restrukturalizaci
lůžkového fondu vládě dalšího
vývoje a v současnosti se zdá myšlenka
funkčního propojení obou nemocnic nereálná.
Ministerstvo nemůže a ani nechce v této věci
nikterak intervenovat. Skutečnost je tedy taková,
že obě nemocnice vstupují do výběrového
řízení jako samostatné subjekty bez
předchozích smluvních dohod a jejich nabídky
budou komisí výběrového řízení
posuzovány samostatně. Další vývoj
se bude odvíjet od výsledku tohoto výběrového
řízení. Nerozumím proto Vašim
námitkám v tom smyslu, že ministerstvo "priorizuje
nestátní Hornickou nemocni". Přístup
k výběrovým řízením
je při splnění zákonných podmínek
svobodný a komise výběrového řízení,
ve které je ministerstvo zastoupeno jedním hlasem
ze čtyř bude nucena posoudit kvalitu, dostupnost
a potřebnost zmíněné zdravotní
péče v okrese Karviná a doporučit
její rozsah pro smluvní zajištění
nemocniční sítě v intencích
zákona č. 48/1997 Sb.
Rozhodně odmítám Vaše náznaky,
že ministerstvo ve vládě obhajuje skryté
zájmy akciové společnosti, která má
pronajatou Hornickou nemocnici v Karviné od a. s. Ostravsko-karvinské
doly. Ohrazuji se proti takovému nařčení
a ujišťuji Vás, že korektní průběh
výběrových řízení považuji
za jednu ze svých priorit a že zájem, který
hodlám ve vládě obhajovat je obecný
zájem na zvyšování kvality poskytované
zdravotní péče s promyšlenou alokací
veřejných finančních prostředků
a kontrolou jejich efektivního využívání.
Co se týká nové legislativní úpravy
zdravotnické problematiky, předložilo ministerstvo
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
Republiky návrhy dvou zákonů, které
však byly v prvním čtení zamítnuty.
Zvláště návrh zákona o zdravotní
péči měl za úkol nahradit neuspokojivý
současný stav při platnosti okleštěného
zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví
lidu.
Nerozumím ani tvrzení, že se ministerstvo formulací
paragrafů 46 - 52 zákona č. 48/1997 snaží
zbavit odpovědnosti za tvorbu sítě zdravotnických
zařízení. Tyto formulace ministerstvo nemělo
možnost ovlivnit. Zdůrazňuji však, že
institut výběrových řízení
považuji za velmi potřebný a nepochybně
správný při ověřování
kvality a potřebnosti jednotlivých druhů
zdravotní péče a nutnost vyřešení
zmíněných legislativních rozporů
vnímám shodným způsobem jako Vy. V
současnosti se ministerstvo snaží tento rozpor
relativizovat svým úsilím o korektnost výběrových
řízení a projednávání
jeho výstupů se zdravotními pojišťovnami
ve prospěch smluvního zajištění
kvalitní sítě poskytovatelů zdravotní
péče.
Součástí této snahy jsou i vypracovávané
dodatky ke stanoviskům vyhlašovatele, ve kterých
definuji podmínky realizace výstupů výběrového
řízení. První takto definovaná
stanoviska se právě připravují k distribuci.
Jsem si zároveň plně vědoma, že
současné cíle jsou pouze první etapou
trvalého procesu modelace a strukturování
sítě, která by měla být ukončena
do roku 2000. Další fáze tohoto procesu by
se měly již rozhodně odehrávat v prostředí
rámovaném novou legislativní úpravou.
Co se týká zajištění lůžkové
péče ve Středočeském kraji,
je nutno brát v úvahu, že centrální
poloha hlavního města již historicky založila
přirozenou spádovost pražských nemocnic
nejen ve smyslu superkonziliární péče,
ale - jak dokladují migrační studie ministerstva
i Všeobecné zdravotní pojišťovny
- i základní péče okresního
typu. Nejde tedy o voluntaristická rozhodnutí ministerstva
nebo velkých nemocnic ale o odraz reálné
situace, neboť dostupnost nemocnic při současné
dopravní síti je v tomto regionu zcela nepochybná
a pacienty při existenci svobodné volby zdravotnického
zařízení využívaná.
Vážená paní poslankyně, nakonec
Vás chci ujistit, že v žádném případě
jsem neměla a nemám v úmyslu znevažovat
institut interpelací. Předložení dodatku
k Vaší interpelaci na poslední chvíli,
o kterém jsem Vás předem informovala, vyplynulo
naopak z mé snahy o co nejlepší vztahy mezi
poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky a ministerstvem.
V úctě
Vážená paní
Eva Fischerová
Poslanecká sněmovna
Parlament ČR
Sněmovní 1