Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Evy Fischerové na ministra zdravotnictví Jana Stráského, odpověď ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové na tuto interpelaci a novou odpověď, kterou paní ministryně vypracovala poté, co Poslanecká sněmovna na své 20. schůzi vyslovila nesouhlas. Paní poslankyně Eva Fischerová požádala o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpovědi jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 523

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

V Praze 9. 12. 1997

Vážený pane ministře,

restrukturalizace lůžkového fondu nemocnic v ČR s sebou přináší některé otázky a problémy, které považuji za hodné pozornosti a proto se na Vás s nimi obracím.

Domnívám se, že přijetím zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění se příslušná ustanovení tohoto zákona o výběrových řízeních dostávají do rozporu s § 42 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Může být jistě věcí názoru, jak má být tvorba nabídky lůžkové péče realizována, avšak ze stávajícího právního řádu dle mého názoru vyplývá, že hlavním odpovědným aktérem podle zákona č. 20/1966 Sb., je právě MZ ČR. Tak by totiž odpadly mnohé komplikace, kdy sice proběhnou výběrová řízení, ale vlastně nejsou pro nikoho závazná (např. nemocnice ve Vimperku a nekorektní přístup České národní zdravotní pojišťovny).

Výběrová řízení nejsou lacinou záležitostí a pracovníci, kteří je realizují by mohli svůj čas věnovat něčemu užitečnějšímu, co přináší jasnější efekt. Jestliže nemáme v ČR nemocnice, které by si cenově konkurovaly (a asi se shodneme, že tato alternativa je přinejmenším neobvyklá), pak přechází odpovědnost za tvorbu nabídkové struktury nemocniční péče na stát. Chování poskytovatelů nemocniční péče se totiž díky jejich tendencím v oblasti necenové konkurence a prosazování jejich zájmů dostává do rozporu s realitou finančních zdrojů. Příkladu takového typu chování poskytovatelů máme k dispozici celou řadu. Nyní se ukazuje, že ani zdravotní pojišťovny nejsou schopny strukturu nabídku nemocniční péče vyřešit.

V materiálech MZ ČR, které obsahují tabulky s navrhovanými počty lůžek se v případě Karviné objevila bez bližšího vysvětlení a patrně bez potřebného projednávání i na příslušné lokální úrovni alternativa sloučení dvou karvinských zdravotnických zařízení - Hornické nemocnice a rájecké nemocnice s poliklinikou. Není vůbec zřejmé, jak dospěli pracovníci MZ ČR, odpovědní za vypracování dokumentů pro restrukturalizaci, k této alternativě. Představitelé nemocnice Karviná - Ráj, pokud je mi známo, s navrženým řešením nesouhlasí.

Uchvatitelská iniciativa vychází z okruhu zájemců, kteří působí ne zrovna přesvědčivým způsobem v Karvinské hornické nemocnici a okolí (např. nemocnice Orlová). Celá záležitost údajně pokročila již tak daleko, že a. s. Karvinské hornické nemocnice založila obecně prospěšnou společnost, do které by měl být státem vložen celý majetek nemocnice Karviná - Ráj.

Využití zákona o obecně prospěšných společnostech pro oblast nemocniční péče je nepochybně samostatným problémem. Tuto zákonnou normu totiž považuji za příliš obecnou pro oblast zdravotnictví a tím tedy nedostatečnou z hlediska rizika naplnění článku 11 Listiny základních práv a svobod.

V celé věci je spíše velice varovné a zarážející, jak mohlo na MZ ČR dojít k formulaci cílové představy o sloučení dvou uvedených nemocnic. Právě tento aspekt považuji za velice důležitý, nebot' doufám, že pracovníci, realizující výběrová řízení na MZ ČR, jsou pod potřebnou kontrolou, která by zamezila případné, velmi subjektivní přístupy.

K uvedenému sdělení předkládám následující otázky:

1. Jakým způsobem došlo na MZ k formulaci návrhu na sloučení dvou nemocnic v Karviné a kdo je odpovědným pracovníkem?

2. Byla tato celá záležitost projednávána na místní úrovni? S kým a kdy? Jaké jsou k dispozici písemné dokumenty, kterými by bylo možno celou záležitost doložit?

3. Jsou výběrová řízení, definovaná zákonem č. 48/1997 Sb. v souladu se zákonem č. 20/1966 Sb. (§ 42)?

4. Nebylo by vhodnější, aby struktura nabídky nemocniční péče byla podle zákona č. 20/1966 Sb. definována Ministerstvem zdravotnictví a byly tak vyloučeny příliš subjektivní postoje poskytovatelů a plátců zdravotnických služeb?

5. Je zákon o obecně prospěšných organizacích podle Vašeho názoru dostatečnou právní úpravou pro oblast nemocniční péče, aniž by došlo k ohrožení veřejného zájmu (viz. čl. 11 Listiny základních práv a svobod) v oblasti dostupnosti nemocniční péče?

6. Je již jednoznačně stanoveno formou indexace oborů, jaké mají být konkrétní počty lůžek a další z toho vyplývající parametry (počty lékařů) pro nemocnice poskytující specializovanou péči, tj. např. fakultní a bývalé krajské nemocnice ("III. typu")?

Vážená paní poslankyně,

reaguji na Vaši interpelaci týkající se nemocnic v Karviné.

Situaci lůžkových zařízení v Karviné nelze řešit odděleně od problematiky celého okresu. Jsem si plně vědoma, že otázky restrukturalizace a transformace lůžkového fondu v tomto okrese jsou velmi komplikované a to zvláště díky existenci šesti poskytovatelů lůžkové péče v tomto okrese. Vzhledem k tomu, že základními cíli celé restrukturalizace jsou koncentrace a tím zvýšení kvality akutní péče, vytvoření dostatku lůžek péče doléčovací - to jest následné péče rehabilitační a ošetřovatelské a v neposlední řadě ekonomizace celého systému poskytování zdravotní péče při zachování její dostupnosti, je zřejmé, že zachování těchto šesti subjektů ve stávající podobě je nadále neudržitelné.

V posledním roce proběhla řada jednání všech zainteresovaných subjektů, zvláště pak jednání se zástupci okresního úřadu. Byla předložena řada materiálů koncepčního řádu a variant řešení celé situace včetně koncepčního materiálu vypracovaného v dubnu 1997 Okresním úřadem Karviná. Na tato jednání navázala jednání při přípravě výběrových řízení po jejich schválení v rámci zákona č. 48/1997 Sb. Po třech kolech těchto jednání vznikly dvě základní varianty řešení, zaznamenané v protokolu ze dne 25. 6. 1997.

První z variant, kterou Ministerstvo zdravotnictví České republiky považuje za nejvhodnější, je varianta později navržená vládě České republiky. Jde o řešení, které předpokládá zachování tří center akutní péče v okrese a to: jedno v Karviné, jedno v Havířově a jedno v Orlové. Přitom stanovisko okresního úřadu i Ministerstva zdravotnictví ČR k existenci dvou nemocnic v jedné lokalitě, to jest ve městě Karviné bylo shodné - existence dvou stejných subjektů v jednom místě této velikostí je bezprecedentní, neekonomická a do budoucna nežádoucí. Řešení této situace je dvojí: vyřazení jednoho ze subjektů ze stávající sítě (rušením zřizovatele nebo na základě výběrových řízení) nebo jejich spojení s ekonomických využitím společného medicínského potenciálu. Z těchto dvou variant se Ministerstvo zdravotnictví ČR přiklonilo k variantě druhé a doporučilo sloučení těchto subjektů a jejich společný vstup do výběrového řízení.

Pokud nebude toto řešení z lokálně politických důvodů schůdné, vstoupí zajisté do výběrového řízení subjekty oba a bude posuzována jejich odborná kvalita a ostatní kritéria samostatně. V tomto případě budu akceptovat názor odborné komise výběrového řízení ve svém stanovisku.

Kopii zápisu z posledního jednání se zástupci okresního úřadu přikládám pro Vaši informaci. Ostatní materiály koncepčního řádu jsou k dispozici na odboru zdravotní péče u ředitelky MUDr. Jany Uhrové.

Co se týče Vašeho dotazu ohledně indexací, jsou v současnosti stanoveny indexační počty lůžek dle jednotlivých oborů a indexační počty lékařů ambulantní sféry. První materiál je používán jako vodítko při výběrových řízeních a navazují na něj další rozsáhlé materiály týkající se věcného a personálního zajištění jednotlivých lůžkových oddělení. Všechny tyto materiály jsou základem budoucí novelizované vyhlášky, která navazuje na navrhovaný zákon o zdravotní péči.

Výběrová řízení podle části osmé zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou prováděna za účelem uzavírání smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče s jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Zdravotnická zařízení pak tvoří pouze sít' smluvních zdravotnických zařízení zdravotní pojišťovny. Na rozdíl od předchozího však předpokládá § 12 zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb., vytvoření sítě zdravotnických zařízení jako nástroje státu k zajištění ústavního práva občana na poskytování zdravotní péče, tedy sítě vytvořené nikoliv za účelem hrazení zdravotní péče (tak jak je tomu v případě sítě vytvořené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění). Z uvedeného vyplývá, že v každém z těchto případů tvorby sítě zdravotnických zařízení jde o úpravu zcela odlišných vztahů. Nelze tedy hovořit o souladu či nesouladu výběrových řízení s § 42 zákona o zdraví lidu, jestliže každý z uvedených zákonů zakotvuje jiný právní institut. Proto nejsou uvedená zákonná ustanovení navzájem v rozporu.

Strukturu sítě lůžkové péče definovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR v současné době v podkladových materiálech pro výběrová řízení jednak uvedením indexů optimálního počtu lůžek, jednotlivých oborů na počet obyvatel daného území, jednak uvedením optimální spádové oblasti pro jednotlivé obory. Tato kritéria jsou rámcová, zdůrazňujeme nutnost přihlédnutí k lokální problematice (dostupnost, životní prostředí, mortalita, demografie jednotlivých regionů). Legislativní zakotvení této povinnosti Ministerstva zdravotnictví ČR je navrženo do Zákonu o zdravotní péči.

Využití zákonu o obecně prospěšných organizacích je vzhledem k neziskovému charakteru a definici obecného prospěchu pro oblast zdravotnictví jistě vhodné. Tato forma je úspěšně využívána v řadě vyspělých států. Zajištění kontroly státní správy a samosprávy nad zachováním kvality a dostupnosti zdravotní péče těmito organizacemi je možno garantovat výběrem zřizovatele, statutem organizace, účastí zástupců příslušných orgánů ve správní a dozorčí radě. Praktické zkušenosti s provozem tohoto druhu zdravotnických zařízení zatím bohužel chybí.

V úctě

Vážená paní

Eva Fischerová

Poslanecká sněmovna

Parlamentu ČR

Sněmovní 1

100 00 Praha 1

Vážená paní poslankyně,

dovoluji si doplnit moji odpověď' na Vaši interpelaci ve smyslu otázek, nastolených při Vašem vystoupení k této věci.

V přípravných jednáních před výběrovými řízeními vypracoval Okresní úřad Karviná návrh restrukturalizace lůžkového fondu v okrese, který byl přiložen k mému minulému vyjádření (pro jistotu znovu přikládám) a který se stal výchozím materiálem pro další kola jednání. Není tedy pravdou, že na otázku, jakou cestou ministerstvo k formulaci svého návrhu dospělo jsem neodpověděla.

Z předložených šesti variant, které byly opakovaně se zástupci okresního úřadu diskutovány se ministerstvo přiklonilo k variantě č. IV. v kombinaci s variantou č. VI., která navrhovala vytvoření spolupracujících celků. Za této situace byl připravován materiál o restrukturalizaci lůžkových kapacit České republiky pro vládu. Vím, že tento materiál máte k dispozici, pro přesnost však přikládám kopii příslušné stránky s legendou k tabulkové příloze, ze kterých je zcela zřejmé, co v této věci ministerstvo navrhovalo - to jest určitou formu funkčního spojení Nemocnice Karviná - Ráj a Karvinské hornické nemocnice. Z legendy vyplývá jasný rozdíl mezi písmenem d) - "nemocnice, u kterých Ministerstvo zdravotnictví České republiky navrhuje jejich organizační spojení s následnou restrukturalizací" a písmenem g) "nemocnice, u kterých ministerstvo předpokládá určitou formu funkčního spojení". V této věci zřejmě došlo k neporozumění ve výkladu pojmu "funkční spojení". Funkční spojení není organizační sloučení, ale dohoda o vzájemné komplementární spolupráci a takto byl vždy návrh ministerstva míněn.

Musím však opětovně konstatovat, že reálná lokální situace doznala do doby předložení materiálu o restrukturalizaci lůžkového fondu vládě dalšího vývoje a v současnosti se zdá myšlenka funkčního propojení obou nemocnic nereálná. Ministerstvo nemůže a ani nechce v této věci nikterak intervenovat. Skutečnost je tedy taková, že obě nemocnice vstupují do výběrového řízení jako samostatné subjekty bez předchozích smluvních dohod a jejich nabídky budou komisí výběrového řízení posuzovány samostatně. Další vývoj se bude odvíjet od výsledku tohoto výběrového řízení. Nerozumím proto Vašim námitkám v tom smyslu, že ministerstvo "priorizuje nestátní Hornickou nemocni". Přístup k výběrovým řízením je při splnění zákonných podmínek svobodný a komise výběrového řízení, ve které je ministerstvo zastoupeno jedním hlasem ze čtyř bude nucena posoudit kvalitu, dostupnost a potřebnost zmíněné zdravotní péče v okrese Karviná a doporučit její rozsah pro smluvní zajištění nemocniční sítě v intencích zákona č. 48/1997 Sb.

Rozhodně odmítám Vaše náznaky, že ministerstvo ve vládě obhajuje skryté zájmy akciové společnosti, která má pronajatou Hornickou nemocnici v Karviné od a. s. Ostravsko-karvinské doly. Ohrazuji se proti takovému nařčení a ujišťuji Vás, že korektní průběh výběrových řízení považuji za jednu ze svých priorit a že zájem, který hodlám ve vládě obhajovat je obecný zájem na zvyšování kvality poskytované zdravotní péče s promyšlenou alokací veřejných finančních prostředků a kontrolou jejich efektivního využívání.

Co se týká nové legislativní úpravy zdravotnické problematiky, předložilo ministerstvo Poslanecké sněmovně Parlamentu České Republiky návrhy dvou zákonů, které však byly v prvním čtení zamítnuty. Zvláště návrh zákona o zdravotní péči měl za úkol nahradit neuspokojivý současný stav při platnosti okleštěného zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu.

Nerozumím ani tvrzení, že se ministerstvo formulací paragrafů 46 - 52 zákona č. 48/1997 snaží zbavit odpovědnosti za tvorbu sítě zdravotnických zařízení. Tyto formulace ministerstvo nemělo možnost ovlivnit. Zdůrazňuji však, že institut výběrových řízení považuji za velmi potřebný a nepochybně správný při ověřování kvality a potřebnosti jednotlivých druhů zdravotní péče a nutnost vyřešení zmíněných legislativních rozporů vnímám shodným způsobem jako Vy. V současnosti se ministerstvo snaží tento rozpor relativizovat svým úsilím o korektnost výběrových řízení a projednávání jeho výstupů se zdravotními pojišťovnami ve prospěch smluvního zajištění kvalitní sítě poskytovatelů zdravotní péče.

Součástí této snahy jsou i vypracovávané dodatky ke stanoviskům vyhlašovatele, ve kterých definuji podmínky realizace výstupů výběrového řízení. První takto definovaná stanoviska se právě připravují k distribuci.

Jsem si zároveň plně vědoma, že současné cíle jsou pouze první etapou trvalého procesu modelace a strukturování sítě, která by měla být ukončena do roku 2000. Další fáze tohoto procesu by se měly již rozhodně odehrávat v prostředí rámovaném novou legislativní úpravou.

Co se týká zajištění lůžkové péče ve Středočeském kraji, je nutno brát v úvahu, že centrální poloha hlavního města již historicky založila přirozenou spádovost pražských nemocnic nejen ve smyslu superkonziliární péče, ale - jak dokladují migrační studie ministerstva i Všeobecné zdravotní pojišťovny - i základní péče okresního typu. Nejde tedy o voluntaristická rozhodnutí ministerstva nebo velkých nemocnic ale o odraz reálné situace, neboť dostupnost nemocnic při současné dopravní síti je v tomto regionu zcela nepochybná a pacienty při existenci svobodné volby zdravotnického zařízení využívaná.

Vážená paní poslankyně, nakonec Vás chci ujistit, že v žádném případě jsem neměla a nemám v úmyslu znevažovat institut interpelací. Předložení dodatku k Vaší interpelaci na poslední chvíli, o kterém jsem Vás předem informovala, vyplynulo naopak z mé snahy o co nejlepší vztahy mezi poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ministerstvem.

V úctě

Vážená paní

Eva Fischerová

Poslanecká sněmovna

Parlament ČR

Sněmovní 1

100 00 Praha 1