Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Václava Exnera na ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla a odpověď ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla na tuto interpelaci. Předkládám rovněž nové odpovědi ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla na interpelaci, které vypracoval poté, kdy Poslanecká sněmovna na své 20. a 23. a 25. schůzi s odpověďmi na interpelaci vyslovila nesouhlas. Pan poslanec Václav Exner požádal o zařazení nové odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace, odpověď a nové odpovědi jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 539

Václav Exner, poslanec

Tel. 312 45 61, 0602/348 465, kancelář 2422 4417

Vážený pane ministře,

Jaký bude další postup Vašeho ministerstva, Vás osobně, případně co budete navrhovat a prosazovat ve vládě, pokud jde o problém Poldi Kladno?

Budete navrhovat kroky směřující k obnovení výrazného rozsahu hutní a navazující výroby, např. formou sdružení všech zainteresovaných subjektů s určitou organizační rolí státu a případně poskytnutím záruk?

Po svém nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu v minulém roce jste se k této problematice vyjádřil. Jaké konkrétní kroky jste od té doby učinil a co se Vám podařilo? Domníváte se, že překonání vzniklé právní džungle v tomto případě patří jen soudům a že ostatní (odpovědné) státní orgány mají jen přihlížet?

Jaký je Váš názor na omezení přislíbených podpor podnikatelské činnosti a zaměstnanosti pro Kladensko v loňském roce v souvislosti s ekonomickými balíčky? Dojde k jejich obnovení nebo bude poskytnuta jiná podpora Kladensku?

Zabýváte se - případně s ostatními členy vlády a jejich úřady - problematikou těch, kteří přišli o zaměstnání, z nichž zvlášť těžká situace je pro starší než 50 let a ženy? Zdá se, že při kumulaci problémů na Kladensku standardní postupy nezajišťují uspokojivé řešení. Řada těchto bývalých zaměstnanců stále doufá v obnovení výroby a nemůže uvěřit a smířit se se situací, že bychom v naší zemi připustili likvidaci výroby, která byla dlouhodobě osvědčená, tradiční, ze značné části unikátní, dále je potřeba a za podmínek účelného řízení má perspektivu.

Vážený pan

Karel Kühnl

ministr průmyslu a obchodu

Odpověď ministra průmyslu a obchodu České republiky JUDr. K. Kühnla na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci POLDI Kladno.

Pokud se týká dalšího postupu MPO sděluji, že problematikou POLDI Kladno se v minulých letech několikrát zabývala vláda ČR a v loňském roce byla dvakrát na programu jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Bohužel ani v době, kdy byl majoritním vlastníkem pan Stehlík, nebyla nalezena možnost účasti státu na řešení situace vzniklé v POLDI. Veškeré snahy o pomoc státu při obnovení hutní výroby v POLDI ztroskotaly na nevyjasněných majetkoprávních vztazích, vzniklých působením tehdejšího majoritního vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA ART, s. r. o. a na pomalém rozhodování nezávislých soudů. Jakýkoliv účinný zásah státu nebyl možný, protože nebyla nalezena zákonná cesta k řešení tíživé situace v soukromých společnostech státem. Z tohoto důvodu vláda na svém jednání v květnu 1997 souhlasila s řešením situace na základě soudního vypořádání. Od té doby byly Krajským obchodními soudem v Praze vyhlášeny konkursy na všechny společnosti ze skupiny POLDI, t. j. POLDI STEEL, a. s., POLDI OCEL, s. r. o., Huť POLDI ušlechtilé oceli, s. r. o. a Konstrukční oceli POLDI, s. r. o. a vývoj další situace záleží na průběhu a rychlosti konkursních řízení. Eventuální pomoc vlády ČR je tedy závislá na výsledcích těchto řízení.

Navrhování kroků, směřujících k obnovení výrazného rozsahu hutní a navazující výroby, např. formou sdružení všech zainteresovaných subjektů s určitou organizační rolí státu, popř. poskytnutím záruk je značně problematické vzhledem k tomu, že dotčené subjekty se nacházejí v procesu konkurzního řízení. MPO, jako ústřední orgán demokratického státu s tržní ekonomikou nemůže být orgánem direktivního řízení výroby a proto nedisponuje finančními prostředky, které by si takováto akce vyžádala. Rovněž nemá kompetence zasahovat do činnosti správců konkurzní podstaty. Pokud se současní vlastníci dohodnou na reálném řešení, MPO jejich úsilí v rámci svých kompetencí a možností maximálně podpoří.

Po mém nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu se sociální a průmyslovou problematikou kladenského regionu zabýval dne 11. 12. 1997 i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu parlamentu České republiky, na jehož zasedání byla ze strany MPO přislíbena pomoc při podpoře průmyslových zón pro usnadnění rozvoje podnikatelských aktivit v kladenském regionu. Příkladem úspěšnosti takovéto pomoci v daném případě mezirezortně koordinované může být např. vstup japonského podniku Showa s 250 novými pracovními místy do Kladna, což je výsledkem. spolupráce MPO (Czechinvest), SSZ MPSV a ÚP Kladno.

Omezení přislíbených podpor podnikatelské činnosti pro Kladensko bylo realizováno k 1. 8. 1997 z důvodů:

vysokého čerpání finančních prostředků na realizaci programů podpory malého a středního podnikání v 1. pololetí 1997,

snížení finančních prostředků ze státního rozpočtu na realizaci programů ve 2. "balíčku" opatření,

přesměrování finančních prostředků na podporu podnikatelů postižených povodní.

Konkrétně se jednalo o program KLADNO, který umožňoval podnikatelům z okresu Kladno získat příspěvek na úhradu úroků ve výši 7 procentního úroku z bankovního úvěru. V programech malého a středního podnikání na rok 1998 jsou však podnikatelé z okresu Kladno nadále zvýhodněni prostřednictvím programu REGION. Okres Kladno byl Ministerstvem pro místní rozvoj zařazen mezi strukturálně postižené regiony a podpora bude celkově vyšší než v roce 1997, protože program REGION umožňuje získat ve strukturálně postižených regionech příspěvek na úhradu úroků ve výši 10 procentního úroku z bankovního úvěru. Kromě toho mohou podnikatelé z Kladenska v roce 1998 využít i další plošné, příp. regionální programy podpory malého a středního podnikání (ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIÁL, VESNICE, PREFERENCE a REGENERACE).

V případě nezaměstnanosti je problematika řešena ve spolupráci Úřadu práce na Kladně a MPSv, přičemž otázka "připuštění likvidace výroby ..." nezávisí na názoru, nebo přání MPO, ale reálných vlastníků. MPO nemá prostředky na odkoupení POLDI a jak již bylo řečeno, nemá ani kompetence k direktivnímu řízení výrobních podniků. Nicméně problém nezaměstnanosti na Kladensku nelze považovat pouze za problém vyplývající z uvolňování zaměstnanců z POLDI Kladno. I když nezaměstnanost v okrese v r. 1997 stoupla z 3 806 na 6 752, bylo v evidenci ÚP Kladno k 1. 10. 1997 pouze 804 uvolněných zaměstnanců z POLDI. V roce 1997 prošlo evidencí ÚP Kladno celkem 11 865 osob, z toho z POLDI bylo 1 537 osob (tj. 13% z celkového počtu). Přitom z POLDI bylo v tomto období uvolněno 4 045 osob. Z toho vyplývá, že se jedná o problém ekonomiky (a tím i prac. příležitostí) celého okresu.

26. ledna 1998

Odpověď ministra průmyslu a obchodu České republiky JUDr. K. Kühnla na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci POLDI Kladno, vypracovaná na základě nesouhlasu Poslanecké sněmovny s původní odpovědí, vysloveného na 20. schůzi PS dne 5. února 1998.

Jak jsem již uvedl v mé odpovědi č. j. 1498/98 ze dne 28. ledna 1998 na Vaši interpelaci, jsou možnosti MPO působit ve věci POLDI Kladno jednoznačně determinovány platným právním řádem České republiky. Touto problematikou se v minulých letech několikrát zabývala vláda ČR a v loňském roce byla dvakrát na programu jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jakékoliv snahy o pomoc státu při obnovení hutní výroby v POLDI nebylo jednak pro neústupnost tehdejšího majoritního vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA ART, s. r. o. při jednáních s FNM ČR na přelomu roku 1996 a jednak v důsledku nevyjasněných majetkoprávních vztahů, vzniklých působením tehdejšího majoritního vlastníka a pomalého rozhodování nezávislých soudů, možno realizovat. Případný následný zásah státu je právně nepřijatelný, neboť zákonná cesta k direktivnímu řešení situace v privátní společnosti státem, kterou nelze akceptovat ani z politického hlediska, nemohla být, na rozdíl od bankovního sektoru nalezena, neboť zde se jedná o soukromé vlastnictví výrobních prostředků a dalšího fixního i oběžného kapitálu. V daném případě legislativou vymezený právní rámec demokratické společnosti vedl vládu České republiky v květnu 1997 k rozhodnutí souhlasit s řešením situace na základě soudního vypořádání.

Od té doby byly Krajským obchodním soudem v Praze vyhlášeny konkursy na všechny společnosti ze skupiny POLDI, tj. POLDI STEEL, a. s., POLDI OCEL, s. r. o., Huť POLDI ušlechtilé oceli, s. r. o. a Konstrukční oceli POLDI, s. r. o. a vývoj další situace závisí na průběhu a rychlosti konkursních řízení. Eventuální pomoc MPO novým vlastníkům při obnovování výroby ve společnostech POLDI, která by mohla být realizována jedině za souhlasu vlády ČR a to za předpokladu meziresortní koordinace nejen z pozice MPO, MF, MPSV, FNM a bank, je tedy závislá na výsledcích uvedených konkursních řízení. Zpětné zestátnění, nebo odkoupení POLDI, byť v rámci konkurzního řízení, není vzhledem k stávajícím principům probíhající transformace české ekonomiky reálné, stejně jako např. prohlášení nějaké formy "nucené správy" a to zejména z toho důvodu, že k takovým krokům neexistuje patřičná podpora zákona.

Navrhování kroků, směřujících k obnovení výrazného rozsahu hutní a navazující výroby, např. formou sdružení všech zainteresovaných subjektů s určitou organizační rolí státu, popř. poskytnutím záruk, ev. "levných úvěrů" je z pozice MPO problematické vzhledem k tomu, že dotčené subjekty se nacházejí v procesu konkurzního řízení. MPO, jako ústřední orgán demokratického státu nemůže být orgánem direktivního řízení výroby a proto nedisponuje kompetencemi a prostředky, ani finančními, které by si takováto akce vyžádala. Pokud se současní, popř. noví vlastníci dohodnou na reálném řešení a požádají MPO o spolupráci, bude možné se k této problematice vrátit.

Dne 3. února 1998 oznámili správci konkursní podstaty společnosti Huť POLDI ušlechtilé oceli, s. r. o. (UO) Martin Litvan a Petr Hain, že UO byla prodána společnosti Ferra, jejímž majoritním vlastníkem jsou Železárny Veselí nad Moravou. Účetní hodnota UO byla k 30. 6. 1996 asi 3,34 mld. Kč, z toho však 2,7 mld. Kč připadalo na firemní značku POLDI. Ta však, stejně jako celá zadlužená huť, ztratila od té doby na hodnotě. Dle informací činila kupní cena 200 až 250 mil. Kč. S prodejem UO se obnovila šance na oživení této části POLDI. Nový vlastník podniká kroky k postupnému nastartování hutní výroby, přičemž nejdříve by měl být obnoven provoz v kovárnách a následně i ve válcovnách a v ocelárnách. MPO monitoruje veškeré dění kolem POLDI a je připraveno v rámci svých kompetencí obnovení výroby pomoci.

Po mém nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu se sociální a průmyslovou problematikou kladenského regionu zabýval dne 11. 12. 1997 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu parlamentu České republiky, na jehož zasedání byla ze strany MPO přislíbena pomoc při podpoře průmyslových zón pro usnadnění rozvoje podnikatelských aktivit v kladenském regionu. Příkladem úspěšnosti takovéto pomoci v daném případě meziresortně koordinované může být např. vstup japonského podniku Showa s 250 novými pracovními místy do kladna, což je výsledkem spolupráce MPO (Czechinvest), SSZ MPSV (Správa služeb zaměstnanosti) a ÚP Kladno (Úřad práce).

Omezení přislíbených podpor podnikatelské činnosti pro Kladensko bylo realizováno k 1. 8. 1997 z důvodů"¨:

- vysokého čerpání finančních prostředků na realizaci programů podpory malého a středního podnikání v 1. pololetí 1997,

- snížení finančních prostředků ze státního rozpočtu na realizaci programů ve 2. "balíčku" opatření,

- přesměrování finančních prostředků na podporu podnikatelů postižených povodní.

Konkrétně se jednalo o program KLADNO, který umožňoval podnikatelům z okresu Kladno získat příspěvek na úhradu úroků ve výši 7 procentního úroku z bankovního úvěru. V programech malého a středního podnikání na rok 1998 jsou však podnikatelé z okresu Kladno nadále zvýhodněni prostřednictvím programu REGION. Okres Kladno byl Ministerstvem pro místní rozvoj zařazen mezi strukturálně postižené regiony a podpora bude celkově vyšší než v roce 1997, protože program REGION umožňuje získat ve strukturálně postižených regionech příspěvek na úhradu úroků ve výši 10 procentního úroku z bankovního úvěru. Kromě toho mohou podnikatelé z Kladenska v roce 1998 využít i další plošné, příp. regionální programy podpory malého a středního podnikání (ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIAL, VESNICE, PREFERENCE a REGENERACE).

V případě nezaměstnanosti je problematika řešena ve spolupráci Úřadu práce na Kladně a MPSV, přičemž otázka "připuštění likvidace výroby..." nezávisí na názoru, nebo na přání MPO, ale reálných vlastníků. MPO nemá prostředky na odkoupení POLDI a jak již bylo řečeno, nemá ani kompetence k direktivnímu řízení výrobních podniků. Nicméně problém nezaměstnanosti na Kladensku nelze považovat pouze za problém vyplývající z uvolňování zaměstnanců z POLDI Kladno. I když nezaměstnanost v okrese v r. 1997 stoupla z 3 806 na 6 752, bylo v evidenci ÚP Kladno k 1. 10. 1997 pouze 804 uvolněných zaměstnanců z POLDI. V roce 1997 prošlo evidencí ÚP Kladno celkem 11 865 osob, z toho z POLDI bylo 1 537 osob (tj. 13% z celkového počtu). Přitom z POLDI bylo v tomto období uvolněno 4 045 osob. Z toho vyplývá, že se jedná o problém ekonomiky (a tím i prac. příležitostí) celého okresu.

Závěrem je nutno konstatovat, že vláda ČR nemohla v žádném případě předpokládat, že hospodaření BOHEMIA ART, s. r. o. v POLDI skončí neúspěchem, když rozhodla na základě předložených podnikatelských záměrů a cenových nabídek o privatizaci POLDI ve prospěch uvedené společnosti a nemůže nést odpovědnost za neúspěch privátního podnikatele. Při řešení situace vzniklé v POLDI Kladno však nelze postupovat jinak, než stanovují současné zákonné normy.

16. února 1998

Vážený pane poslanče,

na 23. schůzi Poslanecké sněmovny jste ve svém vystoupení položil otázku, kdo dnes vlastní značku POLDI. Dle vyjádření managementu Železárny Hrádek, a. s., potvrzeného správcem konkursní podstaty Hutě POLDI ušlechtilé oceli, je vlastníkem značky POLDI společnost Ferra, která koupila hutní provozy Huti POLDI ušlechtilé oceli včetně ochranné známky.

Ke změně obsahu mých předchozích odpovědí na Vaši původní interpelaci jsem nenalezl žádný objektivní důvod. Průběhem privatizace POLDI a příčinami vzniku nepříznivé situace v POLDI se ostatně podrobně zabývá zpráva Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování POLDI Kladno. Vy, jako místopředseda této komise, jste tedy v této věci jednou z nejlépe informovaných osobností. Zpráva, podle mého názoru, vcelku objektivně popisuje vývoj situace v POLDI a zachycuje i rozhodující fáze, t. j. jak a kdy stát ztratil možnost kontroly a ovlivňování vývoje ve společnostech skupiny POLDI. Následně tedy jakékoliv přímé zásahy státních orgánů byly právně vyloučeny.

Stejný závěr, zřejmě nikoliv náhodou, vyplývá i z bodu IV. usnesení vyšetřovací komise POLDI Kladno z 18. schůze Parlamentu ČR.

S pozdravem

Vážený pan

Václav Exner

poslanec

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Praha

Vážený pane poslanče,

dne 14. května 1998, na své 25. schůzi, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nesouhlasila s mojí třetí odpovědí na Vaši interpelaci ve věci POLDI Kladno. Zasílám Vám tedy další odpověď, která však za daných okolností nemůže, než být rekapitulací odpovědí předcházejících.

Jak bylo uvedeno v předchozích odpovědích jsou možnosti MPO, jako výkonné a nikoliv zákonodárné státní moci, působit ve věci POLDI Kladno jednoznačně vymezeny platným právním řádem České republiky. Ten ústředním ani jiným výkonným orgánům státní moci kompetence k ovlivňování řídících činností v privátních společnostech, nebo průběhu konkurzních řízení, evidentně nedává.

Od momentu převodu většinových vlastnických práv na privátního vlastníka MPO již tedy samozřejmě o dění v POLDI rozhodovat nemohlo, zejména ne přímo. Snahy státu o pomoc při udržení hutní výroby v POLDI nebylo pro neústupnost tehdejšího majoritního vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA ART, s. r. o. při jednáních s FNM ČR na přelomu roku 1996, schůdné realizovat. Vysokou měrou k tomu přispěly i nevyjasněné majetkoprávní vztahy, vzniklé jednak působením tehdejšího majoritního vlastníka a jednak působením pomalého rozhodování nezávislých soudů. Případný následný zásah státu byl a nadále zůstává obecně nepřijatelný vzhledem k tomu, že zákonná cesta k direktivnímu řešení situace (např. prohlášením nějaké formy "nucené správy") v privátní společnosti státem nemohla být, na rozdíl od bankovního sektoru nalezena, neboť v POLDI se jednalo a jedná o soukromé vlastnictví, kterým přímo nakládá jeho oficiální vlastník. V daném případě legislativou vymezený právní rámec demokratické společnosti proto vedl vládu České republiky v květnu 1997 k rozhodnutí souhlasit s řešením situace na základě soudního vypořádání.

Další vývoj tedy závisí výlučně na průběhu a rychlosti konkursních řízení. Pokud se současní, popř. noví vlastníci dohodnou na reálném řešení a požádají státní orgány o spolupráci (což dosud neučinili), bude možné se k této problematice vrátit. Eventuální pomoc státu novým vlastníkům při obnovování výroby ve společnostech POLDI by pak mohla být realizována jedině za souhlasu vlády a Parlamentu ČR a to za předpokladu meziresortní koordinace z posice MPO, MF, MPSV, FNM a bank s tím, že stát by musel na řízení podniku mít rozhodující úlohu i odpovědnost, neboť by se jednalo o hospodaření s prostředky získanými od daňových poplatníků.

Pokud se týká vlastnictví značky POLDI, nemohu než znovu konstatovat, že podle MPO známých údajů činila účetní hodnota společnosti Huť POLDI ušlechtilé oceli ke dni 30. 6. 1996 asi 3,34 mld. Kč; z toho připadalo na firemní značku POLDI cca 2,7 mld. Kč. Ta však, stejně jako celá zadlužená huť, ztratila od té doby na hodnotě. Podle vyjádření ze zákona nyní jediného oprávněného místa k nakládání s majetkem společnosti Huť POLDI ušlechtilé oceli, tj. správce její konkursní podstaty, je vlastníkem značky POLDI společnost Ferra, která koupila hutní provozy společnosti Huť POLDI ušlechtilé oceli včetně ochranné známky za 200 mil. Kč s tím, že se jednalo o nejvhodnější nabídku, která byla k disposici. Společnost Ferra v současné době podniká kroky k postupnému nastartování hutní výroby; již byl zahájen omezený provoz v kovárnách, v ocelárně i ve válcovnách a postupně by měl být rozšiřován. V případě společnosti POLDI Konstrukční oceli údajně došlo k pronájmu části výrobních kapacit na Dříni Třineckým železárnám, kde je uvažováno se zahájením výroby v září t. r. V této souvislosti připomínám, že uvedené společnosti nejsou ze zákona povinny poskytovat informace a proto MPO a zřejmě ani jiným státním orgánům informace o svých záměrech ani o vývoji situace běžně nesdělují.

Jak jsem uvedl již v předcházející odpovědi nepochybuji o tom, že Vy jako místopředseda Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování POLDI Kladno, která se průběhem privatizace POLDI a příčinami vzniku nepříznivé situace v POLDI podrobně zabývala a o výsledku svého šetření již podala sněmovně zprávu, jste v celé této záležitosti detailně informován. V dané souvislosti považuji za vhodné zdvořile upozornit, že zpráva zachycuje i tak rozhodující fáze jako např. jak a kdy stát předal, resp. ztratil možnost kontroly a ovlivňování vývoje ve společnostech skupiny POLDI. Ačkoli Vámi kritizované souvislosti této situace jsou zřejmé již delší dobu, dosud nebylo've prospěch orgánů státu přiznáno jakékoli rozšíření jejich kompetencí nutných pro úspěšné řešení obdobných případů a rovněž nedošlo, pokud mi je známo ani ze strany opozice, k návrhům na schválení příslušných změn souvisejících zákonných norem. I pouhé předložení takového návrhu, aby nepostrádalo smysl, by však dle mého názoru vyžadovalo konsensus širokého spektra poslanců jak vládních, tak opozičních stran.

Znovu opakuji, že vzhledem k uvedeným skutečnostem MPO v kritickém období žel nemohlo a ani nadále nemá možnost do řízení privátních společností POLDI, navíc toho času v konkursním řízení, nijak účinně zasahovat.

S pozdravem

Vážený pan

Václav Exner

poslanec

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Praha