(pokračuje Klaus)
V souladu s § 54 odst. 3 našeho jednacího řádu nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů pro tuto schůzi.
Navrhuji, abychom jimi určili poslance Miroslava Kalouska a poslankyni Ludmilu Brynychovou.
Má někdo nějaký jiný návrh? (Nikdo.)
Není-li tomu tak, přistoupíme k hlasování o tomto návrhu usnesení:
"Poslanecká sněmovna určuje poslance Miroslava Kalouska a poslankyni Ludmilu Brynychovou ověřovateli 1. schůze Poslanecké sněmovny."
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování číslo 19 z přítomných 195 poslanců jich 192 hlasovalo pro, nikdo nebyl proti.
Ověřovateli naší ustavující schůze jsme určili poslance Miroslava Kalouska a poslankyni Ludmilu Brynychovou.
Přejdeme k dalšímu bodu našeho programu, kterým je
14.
Návrh na zřízení výborů Poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna na základě § 32 jednacího řádu musí zřídit mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor a organizační výbor.
Připomínám, že mandátový a imunitní výbor jsme již zřídili a ustavili.
Kromě těchto čtyř výborů zřizuje Poslanecká sněmovna další výbory, na nichž se usnese.
Na základě zkušeností z minulého volebního období a na základě jednání poslaneckých klubů navrhuji zřídit tyto další výbory:
Hospodářský výbor.
Ústavně právní výbor.
Výbor pro evropskou integraci.
Výbor pro obranu a bezpečnost.
Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Zahraniční výbor.
Zemědělský výbor.
K tomuto návrhu otvírám rozpravu. Hlásí se paní poslankyně Orgoníková.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, ve středu 15. července 1998 vám byl na lavice rozdán návrh poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické na usnesení, kterým se stanoví, že do působnosti petičního výboru Poslanecké sněmovny patří také řešení problematiky lidských práv a menšin. Při podání tohoto návrhu jsme vycházeli z ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Dámy a pánové, petiční výbor, byť jeho ustavení je stanoveno ze zákona, je již tradičně řazen k výborům, které nejsou považovány za výbory stěžejní. Je to však výbor, který má nejužší vazbu na veřejnost a již od 7. volebního období tehdejší České národní rady a v 1. volebním období Poslanecké sněmovny nesl přímo název: výbor petiční, pro lidská práva a národnosti. Ve 2. volebním období Poslanecké sněmovny byl novým jednacím řádem č. 90/1995 Sb. zúžen název pouze na výbor petiční. Náplň však zůstala stejná. Zabýval se mj. lidskými právy a otázkami národnostních menšin.
Ještě předtím, než jsme zaznamenali signály o tom, že některé politické strany uvažují o zúžení působnosti petičního výboru pouze na projednávání petic, rozhodl náš poslanecký klub podat návrh na usnesení, které nyní projednáváme, a stanovit tím působnost petičního výboru do oblasti lidských práv a menšin zcela v dikci původní náplně.
Petiční výbor samozřejmě projednává petice, ale aby projednával pouze petice, není možné. Podíváte-li se do zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, pak snadno zjistíte, že model petičního výboru, jak je znám například ze Spolkové republiky Německo, k čemuž snahy o to, aby projednával pouze petice, vedou, a tyto názory tu byly již v uplynulém volebním období, není reálný. Prostě ho tak v současné době konstituovat nelze, musel by se změnit jednací řád Poslanecké sněmovny.
Petiční výbor dosud projednával zákony jako ostatní výbory a svým záběrem se dotýkal čtyř ministerstev - Ministerstva školství, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, nehledě k tomu, že lidská práva se dotýkají celé společnosti. Poněvadž chceme, aby petiční výbor měl ve své působnosti otázku lidských práv a menšin, podáváme tento návrh na usnesení. Domníváme se, že zejména v době, kdy chceme vstupovat do Evropské unie, je otázka dodržování lidských práv a ochrana menšin velice důležitá. Při našem vstupu do evropských struktur nebudou posuzována pouze ekonomická kritéria, ale zcela rovnocenně funkčnost našeho právního řádu, dodržování lidských práv a ochrana menšin.
Pokud ti, kteří měli záměr omezit působnost petičního výboru pouze na projednávání petic, již změnili názor a vystoupí s tím, že klepeme na otevřené dveře a lidská práva a ochrana menšin zůstanou výboru zachována, budeme jen rádi.
Přesto však přijměme tento návrh usnesení, aby působnost petičního výboru byla zcela jednoznačně vymezena.
Pro osvěžení paměti přečtu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna stanoví podle § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, že do působnosti petičního výboru Poslanecké sněmovny patří také řešení problematiky lidských práv a menšin."
Lhůta pro podání tohoto návrhu usnesení ve smyslu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tj. 24 hodiny před projednáváním, byla dodržena.
Žádám vás, vážené kolegyně a vážení kolegové, o podporu tohoto návrhu usnesení, který předkládám za poslanecký klub České strany sociálně demokratické. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Orgoníkové. Vidím, že se hlásí pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážená vládo, vážená sněmovno, rád bych zareagoval na tento návrh klubu sociální demokracie. Myslím, že v zásadě není námitek proti tomu, aby se kterýkoliv výbor zabýval jakoukoliv věcí. Bráním se však tomu, abychom přesně usnesením sněmovny, které bude mít téměř platnost jednacího řádu, se pokoušeli vymezit kompetence výboru.
Uvedu příklad: Řada mezinárodních smluv patří do kategorie smluv o lidských právech a je bezesporu namístě, aby se těmito smlouvami zabýval i zahraniční výbor.
***