(pokračuje Zeman M.)
Vláda je ve velmi obtížné sociální situaci vzrůstajícího napětí, kdy například odbory ve veřejném sektoru právem protestují proti výraznému snižování životní úrovně svých členů, chce usilovat o posílení tripartity a o trvalý sociální dialog. Nehodláme z tripartity vycouvat. Uvědomujeme si, že vláda je partner v tomto sociálním dialogu, a uděláme vše pro to, aby v naší zemi i v této ekonomické situaci nedocházelo ke zbytečným razantním sociálním konfliktům.
Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda je si vědoma toho, do čeho jde. Je si vědoma toho, že nejtěžší budou právě první dva roky. Věříme tomu, že občané pocítí výrazné zlepšování své životní situace třetím rokem, po zastavení těch negativních tendencí, které jsem uvedl v předchozích částech svého úvodního slova. Vláda si také nečiní žádné iluze, že by mávnutím kouzelného proutku bylo možné odstranit všechny problémy a neduhy během čtyř let. To se nepodařilo žádné vládě a bezesporu se to nepodaří ani této vládě. Ale vláda, která chce sloužit, nikoliv arogantně uplatňovat moc nad občany, má jedinou ambici, která je obsažena v závěru jejího programového prohlášení. Touto ambicí je, aby v rozsahu své působnosti mohla tato vláda své nástupkyni předat Českou republiku v podstatně lepším stavu, než ji zdědila.
Vážený pane předsedo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, vláda České republiky se obrací na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky se žádostí o vyslovení důvěry. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji předsedovi vlády panu Miloši Zemanovi za jeho vystoupení. Dříve než přikročím k otevření rozpravy, je nutné, abychom podle § 57 odst. 3 našeho jednacího řádu určili zpravodaje k tomuto bodu. Navrhuji, aby se zpravodajkou k tomuto bodu stala předsedkyně ústavně právního výboru paní poslankyně Jitka Kupčová. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Hlasováním pořadové číslo 6 rozhodneme o mém návrhu, aby zpravodajkou byla paní poslankyně Jitka Kupčová.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 6 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 6 se z přítomných 197 pro vyslovilo 180, proti 3. Tento návrh byl přijat. Zpravodajkou k tomuto bodu se stala paní poslankyně Jitka Kupčová.
Nyní otevírám rozpravu, do které se v tuto chvíli přihlásilo 31 poslankyň a poslanců. Jako prvnímu uděluji slovo předsedovi Poslanecké sněmovny panu Václavu Klausovi. Po něm se připraví předseda poslaneckého klubu Unie svobody pan poslanec Vladimír Mlynář. Dále budou poslanci hovořit podle pořadí, jak se přihlásili ke slovu.
Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, pane předsedo vlády, páni ministři, dovolte mi říci k tomuto bodu programu pár slov.
Vláda sociální demokracie nám předložila své vládní prohlášení a pan předseda vlády nás před chvílí požádal o důvěru této vlády. Chtěl bych tyto dvě věci zřetelně oddělit. Sněmovna dává nebo nedává důvěru nikoliv na základě nějakého lépe či hůře napsaného dokumentu či projevu předsedy vlády, ale na základě posouzení politické reality a na základě případné politické dohody. Naše ústava, jak je všeobecně známo a jak před chvílí připomenul pan předseda vlády, dokonce ani žádné programové prohlášení vlády nevyžaduje.
Občanská demokratická strana bez ohledu na text vládního prohlášení dávno a dobře ví, že ČSSD zastává socialistické a socializující postoje, a ví, co si o nich má myslet. Neodhodlali jsme se k toleranci menšinové vlády v naději, že se ČSSD zázrakem promění a že bude vládnout v mezích programu přijatelného pro ODS. ODS nebude vládu ČSSD tolerovat kvůli její politice, ale navzdory její politice. Důvodem k tomu je výsledek voleb a povolební chování a jednání jednotlivých politických stran, včetně právě toho jednání před několika vteřinami v této místnosti.
Myšlenka tolerance menšinové vlády ČSSD není a nebyla pro ODS výhrou či splněným přáním, ale hořkou nutností. Jako opozice se však nehodláme podílet na jakémkoliv vylepšování vládního prohlášení a jeho jednotlivých formulací a v této chvíli nehodláme bourat sociálně demokratický sen, o kterém před chvílí mluvil předseda vlády.
Programové prohlášení vlády ČSSD využívá, či dokonce zneužívá skutečnost, že jde o vládu menšinovou, že jde o vládu, která bude mít pouze omezenou možnost uskutečňovat své záměry. Proto ani nemá charakter skutečného scénáře vládní politiky pro dané období, proto nepracuje s realitou, proto se jedná spíše o propagandistické slohové cvičení. Je tomu tak jistě záměrně. Předložené vládní prohlášení znamená jakési alibi pro veřejnost - podívejte, co bychom všechno chtěli, ale nemáme se svými 74 poslanci dost síly, abychom toto všechno mohli prosadit.
Bylo by velmi snadné programové prohlášení vlády věcně cupovat, ale toho už za poslední dny a týdny zaznělo dost a není třeba to příliš rozvíjet. Já spíše vycházím z toho, že se nejedná o vážně míněný akční program, že se spíše jedná o dokument, jehož realizovatelnosti pravděpodobně nevěří ani sami jeho autoři. Je v něm asi zabudován i předpoklad, že ODS a další opoziční strany neumožní uskutečnit ty nejnesmyslnější pasáže, které si sice ČSSD zapsala do svého volebního programu, ale teď neví, co s nimi.
Takto chápe ODS předložené programové prohlášení vlády, a proto prohlašuje, že silou svých hlasů nedovolí, aby se zcela nepřijatelné pasáže tohoto programového prohlášení realizovaly.
Vyzýváme současně ostatní opoziční strany, aby činily totéž. Právě v tom vidíme hlavní prospěšnost opoziční smlouvy. Ta dává sociálně demokratické vládě jasný mantinel a zabraňuje - na rozdíl od toho, jak by tomu bylo v případě většinové středolevé vlády - aby ČSSD prosadila cestu zpět, cestu k socialismu, k etatismu a omezování svobod občanů.
***