(pokračuje Gongol)
I když bych samozřejmě raději přivítal, kdyby se daně obecně snižovaly.
Zdá se mi však neobjektivní sdělení v důvodové zprávě, že dosavadní výše je nízká vzhledem k sazbám v Evropské unii, a proto jsme povinni tyto daně zvýšit. Již vůbec za farizejské pokládám sdělení, že dopady na státní rozpočet se nepředpokládají. Vždyť státní rozpočet by měl touto úpravou být zvýšen ve stávající struktuře od r. 1997, a to asi o 5,9 miliardy korun.
Spočítal jsem si, jak se tato úprava dotkne průměrného občana, kuřáka či motoristy. U průměrného kuřáka bude figurovat částkou asi 400 korun ročně, u motoristy asi 1000 korun ročně, to ale za předpokladu, že obchodníci v rámci všemocné ruky trhu nezvednou jakýmkoli způsobem své marže. Mám totiž obavy, že se tak stane a občan zřejmě doplatí na zvýšenou spotřební daň i zvýšením obchodníkovy marže. Nejsem optimista v tom, že by kuřáci či motoristé na základě tohoto zvýšení snížili svou spotřebu. Cigarety se budou ještě více pašovat a na benzin v příhraničních oblastech se bude jezdit do Polska nebo na Slovensko.
V této souvislosti mám dotaz na vládu, co udělá pro to, aby toto zvýšení spotřebních daní, zejména u cigaret, paradoxně nepomohlo podloudnickým mafiím, které zde pašují velká množství cigaret ze zahraničí. Příhraniční nákup benzinu nemá šanci tato vláda omezit, ale účinnější postup vůči pašování cigaret je jistě možný. Pro zmírnění dopadu tohoto zvýšení na běžného občana této republiky, který se ještě nenaučil bránit nekalými cestami, naše strana doporučuje přijetí námi předloženého zákona o změně daně z příjmů, kde navrhujeme zvýšení odpočitatelné částky ze základu daně, zejména u osob s více dětmi, což by zcela eliminovalo dopad této úpravy spotřební daně na průměrnou rodinu.
Samozřejmě, že se tato úprava dost citelně dotkne dopravců a zejména zemědělců, kteří jsou již dnes ve velmi špatné ekonomické situaci. Proto opět apelujeme na vládu, aby urychleně řešila schválení tzv. zelené nafty, čímž by dopad na zemědělce ze zvýšené spotřební daně eliminovala. U podnikatelů by zvýšení spotřební daně u benzinu a nafty mohlo být eliminováno zvýšenými odpisy, jak je navrhováno ve vládním návrhu zákona o daních z příjmů.
Chceme již dnes upozornit vládu, že při druhém čtení i při projednávání ve výborech budeme na tyto otázky chtít jednoznačnou odpověď. Důležité pro naše posuzování bude samozřejmě i to, jak bude s takto vybranými prostředky naloženo. Jsme jednoznačně toho názoru, že oněch téměř 6 miliard korun by mělo jít ne do spotřeby, ale do prorůstových opatření, např. do výstavby infrastruktury či do výstavby bytů. To jsou naše podmínky, za jakých souhlasíme s propuštěním do druhého čtení.
Současně navrhuji - protože tady byl zamítavý návrh - aby se tímto zákonem zabýval výbor rozpočtový a výbor hospodářský. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Gongolovi a udílím slovo panu poslanci Jaroslavu Štraitovi, který bude dnešním posledním diskutujícím.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi doslova několik vět k novele zákona č. 589/92 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přes ohromné přebytky sociálního a nemocenského pojištění v minulých letech dovedla bývalá vládní koalice důchodový systém do nesolventnosti, kterou je navrženo řešit zvýšením pojistných sazeb. Po pěti letech, ke konci roku 1997, dosáhly přebytky důchodového pojištění 31,8 miliardy korun, přebytky pojištění proti nezaměstnanosti dokonce za ta léta, jak se to sleduje od 1. ledna 1993, dokonce 60,3 miliardy korun a přebytky nemocenského pojištění, pokud odečteme dětské přídavky, 18,4 miliardy korun.
Tento pojistný kapitál, protože jde o typický pojišťovací systém, byť neoddělený od státního rozpočtu, dokázala skutečně koalice prohospodařit. Podotýkám, že to byli kolegové z pravicových stran - řada sedí ještě tady mezi námi - kteří přes naše varování 30. června roku 1995 nezodpovědně prosadili snížení sazeb důchodového pojištění a zvýšení sazeb pojištění proti nezaměstnanosti. Od této památné novely pojištění proti nezaměstnanosti vykázalo totiž přebytek 31,2 miliardy korun a důchodové pojištění deficit 0,7 miliardy bez správních nákladů. V tom se asi budeme zřejmě lišit.
Poučení pro budoucnost je jednoznačné. Účetně je nezbytné oddělit nejen důchody, tak jak připravuje vicepremiér Špidla, ale i tzv. "nezaměstnanost" a nemocenské zabezpečení od státního rozpočtu. Jinak se s tím budou stále vzájemně lepit rozpočtové díry.
V současné době jsem stále ještě na rozpacích, zda předlohu 37 podpořit. Především si nejsem jist, zda i v současné době je výpočet správný a zda zvyšování daňového zatížení je jediná cesta, jak napravit chyby minulé vlády. Bylo by například velice slušné peníze do důchodového systému vrátit třeba z té zamýšlené privatizace velkých bank. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Vzhledem k tomu, že jsem oznámila, že pan poslanec Štrait je dnešním posledním diskutujícím, v tuto chvíli končím dnešní jednání. Budeme pokračovat zítra v 9 hodin tímto přerušeným bodem. Prvním přihlášeným na řadě bude pan poslanec Pilip, po něm pan poslanec Kocourek.
Paní poslankyně, páni poslanci, přeji vám příjemný zbytek večera.
(Schůze přerušena v 18.38 hodin.)
***