(pokračuje Ransdorf)
Myslím si, že jestliže jsem viděl nedávno bilboardy, kde byl nápis "Jsme s tebou, Bille", tak v této věci s Billem Clintonem nepochybně můžeme být. A protože tedy česká současná vláda se snaží vyjadřovat v plain language, snaží se tedy být prostší, otevřenější, takže můžeme říci "Jsme s tebou, Miloši".
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi, předpokládám, že materiály, které má od pana prezidenta Clintona, jsou jediné toho charakteru a že nemá žádné jiné další.
Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ivan Pilip. Udílím mu slovo.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych se ve svém vystoupení k návrhu státního rozpočtu pokusil spíše o stručný komentář a některé návrhy usnesení, protože se domnívám, že mnoho věcí už bylo k rozpočtu řečeno v průběhu diskuse, na druhé straně řada otázek týkajících se např. detailnějšího rozboru jednotlivých kapitol není zcela místem k diskusi v prvním čtení o návrhu státního rozpočtu.
Úvodem musím předeslat, že ocenění vlády, které tu teď zaznělo, za to, že se změnil její přístup při projednávání rozpočtu jednak zcela nesdílím a jednak není zcela přesné.
Za prvé otevřené popsání stavu společnosti je od vlády, která přišla nově, daleko více motivováno snahou svádět viny za své případné budoucí neúspěchy na ty, kteří tady byli přede mnou. Problém totiž je v tom, že ty skutečné problémy, které byly identifikovány minulou vládou, např. analýza tzv. skrytých dluhů, v podstatě vládní návrh vůbec nenavrhuje řešit, sice je přikládá jako jednu ze součástí, nicméně například že by docházelo k nějakému snižování nebo změně financování těchto starých závazků, o tom není v návrhu zákona o státním rozpočtu ani slovo.
Druhý krátký komentář v přístupu vlády je poukázání na skutečnost, že, nevím, jak kolegové z jiných stran, i když koneckonců zástupce komunistické strany se vyjádřil pozitivně v tomto smyslu, ale nevím, jak zástupci jiných opozičních či kvaziopozičních stran mohou komentovat spolupráci na tvorbě rozpočtu, protože já například za sebe a za své kolegy z klubu Unie svobody musím říci, že první možnost prostudovat návrh rozpočtu a celkové záměry vlády jsem měl ve chvíli, kdy byl doručen tento návrh do rozpočtového výboru. Ani o minutu dříve. To, co bylo předtím, bylo pouze takříkajíc z otevřených zdrojů z tisku, před kterým toho navíc tato vláda poměrně mnoho tají, resp. ustoupila minimálně od principu co nejvíce usnesení předkládat.
To jen na okraj k celkové atmosféře projednávání rozpočtu nebo možnosti do diskuse šířeji vstoupit.
Nyní bych se vyjádřil k samotným pasážím, které jsou v rozpočtu obsaženy.
Za prvé se domnívám, že jedním z nedostatků rozpočtu je to, že ne zcela reálně hodnotí makroekonomický vývoj České republiky na rok příští. Odhad příjmů, který je zahrnut v návrhu státního rozpočtu, vychází z intervalu odhadu růstu a výpočet je dělán na jeho středu, který počítá s růstem ekonomiky v příštím roce, s růstem hrubého domácího produktu na úrovni 1,8 procenta. I ve vystoupení vládních představitelů tu bylo poukazováno na současnou tendenci hrubého domácího produktu, čili takovýto růst by znamenal, že se zhruba o 4 procenta zvýší dynamika růstu oproti současné době. To ve chvíli, kdy Mezinárodní měnový fond snižuje odhady růstu světové ekonomiky ze 4 na 2 procenta, kdy snižují evropské banky odhady růstu zemí Evropské unie, kdy dochází ke snížení odhadů růstu našich hlavních ekonomických partnerů, kdy dochází i k poklesu tendence, minimálně nezmění-li se situace kursu koruny, pokud jde o vývoj, který byl zatím hlavním tahounem růstu ekonomiky - domnívám se, že tak zásadní změnu nemůže tady přinést ani navrhovaný deficit, a to i v případě, že by byl schválen.
Dalším problémem návrhu je celková práce s nárůstem mezd. Já se jednak domnívám, že je chybou, přestože věřím, že vedenou dobrými úmysly, navrhnout zvýšení platů v rozpočtové sféře o 17 procent, protože, myslím, že i pan předseda vlády ve svém vystoupení hovořil o tom, že nedošlo k dostatečné transformaci na úrovni podniků, k dostatečné restrukturalizaci, a přitom zkušenosti minulých let ukazují, že podniková sféra, resp. zaměstnanci podnikové sféry, odborová sdružení atd., velmi citlivě reagují na návrhy růstu mezd v rozpočtové sféře, a lze tedy očekávat, že v jednotlivých podnicích budou silné tendence, aby mzdová úroveň se zvedala adekvátně tomu, jak bude docházet k nárůstu ve sféře rozpočtové. To může mít za následek, pominu-li optimistickou variantu silných managementů, které odolají a budou skutečně vycházet z nárůstu produktivity ve svém podniku a z vlastní ekonomické situace, tak to může vést buď k tomu, že podniky ustoupí tlaku, zvýší platy, zvýší je pak zřejmě, než je odhadováno v návrhu rozpočtu, ale tím zatíží nákladové položky podniků více, než by odpovídalo jejich situaci na trhu, nebo udrží mírný nárůst celkového objemu mezd, ale zvýší tím tlak na nárůst nezaměstnanosti, kterou ovšem vláda také označuje, a v tom s ní zcela souhlasím, za výrazný, zejména sociální rizikový prvek současného vývoje.
Další poznámka. V otázce makroekonomických předpokladů státního rozpočtu je otázka odhadu deficitu běžného účtu platební bilance. Kritizovaný pokles hrubého domácího produktu byl cenou, uznávám, že vysokou cenou, myslím si přesto, že nutnou cenou, za to, aby se obnovila vnější rovnováha české ekonomiky. V této chvíli jsou tady ovšem nastartovány nebo navrhuje se nastartovat jiné trendy, a přesto se vláda domnívá, resp. pracuje s tím v návrhu státního rozpočtu, že deficit běžného účtu platební bilance se sníží pod 2 procenta na hrubém domácím produktu, což považuji při předpokladu udržování současného kursu koruny za stěží možné, za příliš optimistické, ba přímo za nereálné, na druhou stranu pokud vláda počítá s výraznějším pohybem koruny, je zase málo pravděpodobné, že by mohla vycházet z odhadovaného nárůstu inflace.
Uvádím tu tyto příklady proto, že jednak mají určitý dopad, zejména na odhady příjmové stránky rozpočtu, jednak naznačují určitou nekonzistenci při odhadech budoucích, částečně i současných, trendů vývoje ekonomiky.
Dámy a pánové, pokud jde o konkrétní návrhy, které jsou v rozpočtu zahrnuty, musím se především odvolat na to, co tady bylo již mnohokrát řečeno, tzn., že návrh zahrnuje do příjmů předpoklady, které nemá schváleny, a zároveň, minimálně v jednom případě, nezahrnuje výdaje, které z jiných zákonů je povinen ze státního rozpočtu stát uhradit.
***