(pokračuje Jičínský)
Zároveň znovu poukazuji na to, že bychom se měli v souvislosti s tímto návrhem i s návrhem, který budete projednávat jako další bod, zamyslet nad tím, jak chce sněmovna přistupovat ke změnám ústavy, protože je to problém podle mého soudu naléhavý a teď už by v určité obecné podobě se sněmovna k tomu vyjádřit měla. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Prosím pana poslance Marka Bendu.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, pokusím se příliš nezdržovat v tuto ranní hodinu zasedání, protože se mi zdá, že referendum nezískalo dostatečnou pozornost Poslanecké sněmovny.
Navrhuji za sebe zamítnutí a je to z mnoha důvodů kromě obecného názoru na to, že referendum je věc, která nemá být používána v demokracii, a pokud ano, tak ve zcela výjimečných případech a tam stačí dosavadní úprava, která stanoví, že ústavní zákon může stanovit, kdy by se o věci konalo referendum, tak myslím, že o kvalitě tohoto návrhu svědčí sám fakt, že sociálnědemokratická vláda, výlučně sociálnědemokratická vláda, k němu přijala zamítavé stanovisko, přesto celou dobu návrh zákona podporuje.
Stanovisko vlády samozřejmě všichni před sebou máte, takže snad jen z těch nejdůležitějších věcí ocitujme, že návrh v podstatě nevymezuje, o čem je možné konat referendum, a vlastně celý spor, který se tady šest let veden o tom, jaké mají být podmínky referenda, přenáší na návrh normálního podústavního zákona s běžným kvorem. Mě to připadá zcela nepřijatelné a jen jako poznámku na okraj - nedovedu si představit, že by takovýto návrh zákona schválil Senát.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Bendovi. Přihlásil se ještě pan místopředseda Langer. Prosím, aby ostatní zvážili, jestli se ještě chtějí přihlásit k tomuto bodu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, aby vystoupil také k tomuto bodu a upozornil na jednu věc, že zde máme vlastně na programu dnešního pléna dvě zákonné předlohy nebo návrhy novel nebo cest, jakým způsobem se vyrovnat s institutem přímé demokracie, tedy referendem. Jeden předkládá pan kolega Filip, druhý pan profesor Jičínský.
Myslím, že je na vůli sněmovny, jakou cestou se rozhodne jít, nicméně myslím, že cesta, kterou nabízí pan kolega Filip má v sobě četná úskalí. Ani si netroufám rozebírat tu stávající úpravu, jak on ji navrhuje, a některé obecné formulace, které myslím, že by nás mohly dovést do velkých problémů, neboť sám osobně si nejsem schopen přesně vyložit, co znamenají významné otázky mezinárodních a vnitrostátních vztahů, co si lze vyložit pod změnou ústavní úpravy voleb, co je to návrh omezující svrchovanou rovnost České republiky. To jsou věci, které by snad byly upravitelné v rámci druhého čtení a v rámci projednávání ve výboru.
Ale myslím, že obecná připomínka by měla být formulována, asi takto. V okamžiku, kdy je úprava referenda koncipována takto úzce, hrozí - a z toho logicky vyplývá velké nebezpečí - že podstata celého referenda se potom přesune do podoby prostého zákona, což já osobně považuji za velké riziko, nebo by tak úprava měla být formulována dostatečně široce, dostatečně výstižně, jasně a pregnantně, ale v tu chvíli by to znamenalo neorganický zásah do ústavy, protože by to znamenalo jakési nabobtnání ústavy v jednom jejím bodě. Z tohoto důvodu jsem osobně spíš přesvědčen o tom, že cesta by měla jít cestou ústavního zákona, který by vyčerpávajícím způsobem a jasně definoval možnosti, za kterých by referendum mohlo být vypsáno, na jaká témata a za jakých podmínek.
Proto tedy nebudu navrhovat panu kolegovi Filipovi vrátit tuto normu k přepracování, protože myslím, cesta, kterou on se vydal, je cestou špatnou, a připojím se k návrhu, který zazněl, to je zamítnout.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se naposled, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Ne-li, obecnou rozpravu končím. Chci se zeptat, jestli navrhovatel či zpravodaj chtějí ještě vystoupit. Ano, pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, paní a pánové, myslím, že je potřeba se vypořádat jen se dvěma věcmi, které tady zazněly v průběhu rozpravy. Je to výhrada vážná: jestli jít postupnými změnami ústavy, nebo jednou komplexnější. Pokusil jsem se ty dvě postupné změny soustředit sice do dvou návrhů, ale na jednu schůzi, protože jinou změnu v ústavě myslím zatím nechci navrhovat, ani nechceme navrhovat, nebo dokonce ani není vůle této sněmovny, abychom výrazným způsobem zasáhli do ústavy a nechávali bychom jakousi komplexní změnu na případné ústavní komisi Poslanecké sněmovny a Senátu.
Druhá výhrada je k tomu, jestli to řešení patří, nebo nepatří do hlavy I. Já jsem tady dlouze zdůvodňoval, a nebudu se opakovat, že považuji postup za správný právě proto, že odstraňuje vady chybného čl. 2 odst. 2. Jinak bych samozřejmě souhlasil s tím, co říkal pan profesor Jičínský. Osobně, až on bude odůvodňovat svůj návrh, budu požadovat, aby jeho návrh nebyl samostatným ústavním zákonem, ale vytvořil novou hlavu ústavy. Myslím, že to je možné a že platí to, co on říkal, že buď uděláme tuto dílčí změnu, nebo popíšeme v ústavě další institut, který je běžnou součástí všech ústav nebo téměř všech ústav demokratických států.
Dovolím si nesouhlasit s jedním vyjádřením pana kolegy Jičínského, to znamená s dobou průtahů způsobenou takzvanou následnou kontrolou referenda. Kdybychom přistoupili na koncepci předchozí kontroly, zbourali bychom celou koncepci postavení Ústavního soudu, protože Ústavní soud právě stojí na koncepci jen následné kontroly, následného zrušení zákona nebo zrušení rozhodnutí, a nikoli abychom se ptali dopředu Ústavního soudu: Děláme to dobře, Ústavní soude? To bychom se dostali do jiného postavení, nesprávného postavení, a myslím, že tato koncepce není možná. Pokud bychom drželi současné vztahy mezi ústavními institucemi, tak není možné vybočit právě v institutu referenda.
Pokud jde o vyjádření kolegy Bendy a kolegy Langra a o jejich návrh na zamítnutí, to jsem očekával, nedivím se. Jen upozorňuji na to, že jsem skutečně přesvědčen o tom, že je lepší dát prostor, než ten prostor uzavírat. Já jsem ten prostor vymezil opravdu široce, ale zároveň si myslím, že ono negativní vymezení, kam nesmíme jít, je vymezení, které je přijatelné pro všechny politické kluby této sněmovny.
Prosím vás, zvažte to a bavme se o tomto návrhu zákona podrobněji ve druhém čtení. Do té doby odstraním výhradu, která tady byla legitimně řečena, to je, že jsme ještě nepředložil ten zákon obyčejný, neústavní, podle kterého by se referendum provádělo. Mám ho připravený a čekám, jestli aspoň v prvním čtení bude tomuto návrhu dána podpora, a potom budu moci korigovat ve druhém čtení tento návrh právě se znalostí zákona obyčejného.
Takže prosím sněmovnu, aby propustila tento návrh do druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan zpravodaj si slovo nepřeje. Pokud jsem rozuměl, zazněl návrh na zamítnutí předloženého návrhu z úst pana poslance Bendy. Dám tedy hlasovat o tomto návrhu.
Zahájím hlasování.
***