Poslanec Antonín Macháček: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, v prosinci minulého roku sněmovna projednávala a následně také schválila státní rozpočet na rok 1998.
V rámci druhého a třetího čtení přijala Poslanecká sněmovna řadu pozměňovacích návrhů, které poněkud modifikovaly skladbu nákladů v jednotlivých kapitolách.
Jedním z těchto pozměňovacích návrhů byl přesun prostředků z jednotlivých kapitol, a to na informační systémy, do kapitoly VPS. V kapitole VPS byla vytvořena nová položka s názvem "Rezerva na financování programů rozvoje informačních systémů". Poslanecká sněmovna si byla velice dobře vědoma, proč k tomuto kroku přistupuje, neboť jí byla známa naprosto zoufalá situace v oblasti tvorby státního informačního systému v této zemi a v podstatě neexistence jakékoli státní nebo jednotné koncepce.
Právě proto Poslanecká sněmovna sáhla k tomuto kroku, a jak říkám, z jednotlivých kapitol stáhla prostředky do kapitoly VPS. Tyto prostředky byly pod pořadovým číslem 43 a 51 souhrnu pozměňovacích návrhů a činily celkovou částku 1 miliardu 604 milionů 488 tisíc korun. K tomu samozřejmě pak Poslanecká sněmovna přijala některá doprovodná usnesení.
Vzhledem k tomu, že jsem byl jedním ze spoluautorů tohoto pozměňovacího návrhu, tak jsem si prohlédl kapitolu VPS ve sněmovním tisku č. 5 - Zpráva o plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí letošního roku - a byl jsem poněkud překvapen. Samotná kapitola nebo položka má název "Rezerva na financování programu rozvoje informačních systémů a na financování české účasti v mezinárodních sdělovacích programech".
Je zajímavou shodou, že suma, která je v této kapitole uvedena, je rovněž 1 miliarda 604 milionů 488 tisíc Kč. Přitom, nechci být vykladatelem, ale sněmovna měla zájem, aby v případě, že vláda přijme jednotnou a jasnou koncepci rozvoje informačních systémů, vrátila tyto prostředky k jednotlivým kapitolám. Takže i zde vidím první zajímavý rozpor. Pod jednou původní položkou jsou dnes dvě s naprosto stejnou sumou peněz.
Za druhé: Usnesení 612 Poslanecké sněmovny, které je uvedeno a nachází se v dalším sněmovním tisku č. 13, hovoří o tom, že vláda má za úkol předložit, pokud přijme návrh zákona k informačnímu systému, ke schválení hospodářskému výboru, což se nestalo. Do té doby v podstatě neměly být čerpány jakékoli prostředky z této položky. Přesto, když se podíváte na str. 53 sněmovního tisku č. 5, zjistíte, že za první čtvrtletí bylo z této položky vyčerpáno 528 milionů 499 tisíc korun. Bohužel není patrno na co. Jestli na informační systémy, nebo na mezinárodní vzdělávací programy. Ovšem podíváme-li se na původní návrhy pozměňovacích návrhů, pak pro mezinárodní vzdělávací programy se počítalo původně s částkou 110 milionů až 330 milionů. Je pravda, že, kdo z vás mě poslouchá, si asi říká, že brečím dobře, ale na nesprávném hrobě. Máte pravdu. Protože ten, kdo by měl odpovídat na tyto mé dotazy, by měl být správně exministr Tošovského vlády pan Pilip, nikoli dnešní ministr financí Ivo Svoboda.
Já bych v této chvíli chtěl spíše požádat pana ministra financí Svobodu, jestli by byl schopen rozpočtovému výboru - řekněme do 18. listopadu - dát písemně zprávu, jakým způsobem došlo k tomu, že 528 milionů 499 tisíc bylo čerpáno, kdo k tomu dal pokyn a zda opravdu došlo k porušení toho, co si vlastně sněmovna přála. A samozřejmě, ideální by bylo, kdyby v tuto chvíli mohl na má slova zareagovat bývalý pan ministr financí Pilip a zdůvodnit, co jeho náměstky či ředitele odboru vedlo k tomu, že takto naložili s těmito prostředky. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Macháčkovi, slova se ujme pan poslanec Jaroslav Gongol. Další přihlášku do obecné rozpravy nemám. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Gongol: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, zamýšlím se nad smyslem a zejména účinností právě projednávaného bodu, tj. zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první čtvrtletí 1998, zejména proto, že jsme již v polovině měsíce října, a měli bychom se tedy možná spíše zamýšlet nad výsledky třetího čtvrtletí.
Upřímně řečeno, mám často pocit malého uspokojení nad výsledky naší práce v této sněmovně. Máme vůbec ještě šanci ovlivnit výsledky plnění státního rozpočtu za rok 1998, nebo lépe řečeno, je to vůbec v našem zájmu?
V letošním roce se odhaduje deficit státního rozpočtu ve výši od 11 do 20 miliard korun. Loni činil 15,7 milionů korun. Sněmovna, ale i masmédia, to přešla skoro bez povšimnutí. Zato všichni jsme se mediálně zviditelňovali při diskusi o tom, jestli schválit deficitní rozpočet na rok 1999 ve výši 26,8 miliardy korun. Jaký je rozdíl mezi tímto rozpočtem, bude-li dodržen, a rozpočtem vyrovnaným, který bude mít pasivní saldo třeba těch 26,8 miliardy korun na konci roku. Samozřejmě, že žádný.
To by se však již někteří bývalí ministři nemohli zviditelňovat jako ti nejlepší národohospodáři, a to přesto, že za jejich vládnutí, či lépe řečeno nevládnutí, nikdy vyrovnaný rozpočet neměli, dokonce v posledních letech byla skutečnost státního závěrečného účtu s deficitem.
Těchto několik vět jsem chtěl uvést proto, abych některým nastavil zrcadlo a posteskl si nad smysluplností naší práce. Proto jen několik málo poznámek k projednávanému bodu.
Hlavní ekonomický ukazatel, HDP, by měl vzrůst minimálně, podle programu, o 2 %, avšak podle této zprávy poklesl o 0,9 %. Opět vzrostla nezaměstnanost, za sledované období činí 5,5 %. Dnes je již daleko vyšší a dále poroste. Je zaznamenán pokles reálné mzdy o 2,4 %, při růstu nominálních mezd na 100,9 %. Klesá celková zaměstnanost o 71,7 tisíce osob, což však není jen důsledkem nezaměstnanosti. Zde se projevují třeba odchody do důchodu, a to často i předčasných. Nejvýznamnější pokles, a to o 46 000 je ve zpracovatelském průmyslu. V obchodě je to o 19 000. Je zde vliv supermarketů, likvidace malých obchodů apod. Ve školství o 11 000 je méně žáků, zvýšily se úvazky. Pasivní saldo obchodní bilance činí 16,6 miliardy korun, což je sice o 21,9 miliardy korun lepší než výsledek ve srovnatelném období minulého roku, působí zde však menší kupní síla obyvatelstva a nižší nároky na dovoz. Bližší rozbor vývozu, který vzrostl o 145 % napovídá, že největší nárůst je trvale v komoditách stroje a přepravní zařízení a živočišné a rostlinné tuky.
***