Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Nyní se do podrobné rozpravy k oběma bodům hlásí pan poslanec Vymětal, poté se hlásí ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Pane poslanče, máte slovo, prosím.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, projednávané informace o zvýhodněném financování vývozu Českou exportní bankou a o pojišťování vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností vyhodnocují vnitřní činnosti banky a pojišťovny a finanční výsledky jejich produktů. Hlavní ale je, že z těchto informací vyplývá naplňování účelu jejich zřízení, a tím je státní podpora exportu českých výrobků.
Plně souhlasím s tím, co zde uvedl kolega Gongol, a jen mohu potvrdit, že k naplnění cílů a smyslu existence obou společností jsou stále značné rezervy, zejména v přístupnosti jejich produktů malým a středním podnikům. Pro to, aby byly řádně analyzovány výsledky obou společností právě z hlediska naplnění jejich účelu, pro který byly zřízeny, jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby jimi předkládané informace projednával pravidelně nejen rozpočtový výbor, ale i hospodářský výbor, jemuž do gesce patří zahraniční obchod.
Proto předkládám Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k návrhům rozpočtového výboru na usnesení Poslanecké sněmovny, a to u Exportní banky i u Exportní garanční a pojišťovací společnosti rozšířit bod 2 o "hospodářský výbor".
Text tedy by zněl: Poslanecká sněmovna žádá rozpočtový a hospodářský výbor... atd. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Nyní se slova ujme v podrobné rozpravě ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Další přihlášky do podrobné rozpravy k těmto dvěma bodům nemám. Pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, postavení EGAP a České exportní banky je téma, které v této sněmovně bývá často frekventováno v kuloárech, ale když dojde na konkrétní projednávání, odezva je poměrně slabá a námětů nebo kritiky je rovněž poměrně na toto velmi důležité téma opět jako šafránu.
Dovolte, abych reagoval z pozice ministra průmyslu a obchodu, tudíž jako ministr, který je zodpovědný za proexportní politiku a za její realizaci, na toto téma a nevracel se ani tak do minulosti, ale abych zejména v hodnocení a pozici těchto dvou institucí, tzn. EGAP a České exportní banky, se zaměřil na budoucnost.
Domnívám se, že řada kolegyň a kolegů není celkem dostatečně ani obeznámena, jak tyto instituce fungují nebo jak se tam projevuje účast státu v těchto institucích. Řekl bych, že zárukou relativně optimálního přístupu a progresivnosti přístupu a řešení jednotlivých činností a obchodních případů v obou těchto organizacích, včetně realizace jejich úsporného a efektivního hospodaření, je účast zástupců státní správy v představenstvech a dozorčích radách...
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Jenom vás, pane ministře, v tuto chvíli přeruším, abych předešel případným námitkám, že to není příspěvek do podrobné rozpravy, tak upozorňuji, že v tuto chvíli ministr průmyslu a obchodu hovoří podle § 67, tudíž může pokračovat ve svém příspěvku. Prosím, pane ministře, pokračujte.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Myslím, že na konkrétní věci dojde také. Já jenom abych uvedl tuto problematiku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu jako nejdůležitější partner těchto dvou organizací nebo reprezentant státní správy je v obou společnostech a v obou orgánech těchto společností významně zastoupeno.
Nyní dovolte, abych se zmínil o EGAP. Programové prohlášení naší vlády zdůraznilo právě rozhodující roli proexportní politiky v rámci hospodářské politiky nové vlády. Všichni si musíme uvědomit, že v podmínkách poměrně vyspělé a průmyslové země s velice malým trhem, jako je Česká republika, nelze realizovat hospodářský růst, a ten samozřejmě chceme iniciovat, bez podpory exportu.
Exportní garanční a pojišťovací společnost byla založena v roce 1992, není to tedy instituce nová, pouze je takto vnímána. Byla založena jako instituce, která bude realizovat pojišťování exportních rizik konkrétních českých exportérů. Jejím hlavním posláním je tak ochrana a pomoc českým vývozcům proti rizikům nezaplacení ze strany zahraničních odběratelů v důsledku komerčních a politických příčin. Dá se říci, že tuto svou úlohu EGAP v podstatě plní. Od počátku činnosti pojistila úvěry za více než 80 mld. Kč a za první pololetí 1998 pojistila EGAP již 63 % objemu pojištěného vývozu oproti stejnému období 1997. Podíl pojištěného vývozu se postupně začíná blížit, respektive je srovnatelný s vyspělými zeměmi, jako např. s pojišťovací společností Hermes v Německu, COPAC ve Francii atd. A blíží se 4 % pojištění.
Ale tady bych chtěl právě říci, že to neznamená, že je všechno v pořádku, že necítíme nutnost zlepšení této proexportní služby. Velice citlivě vnímáme nářky jednotlivých českých podniků, že služby EGAP a návazně i ČEB jsou poměrně drahé, že je nutno export pojistit, a ještě platit drahé úroky. Částečně, byť nedokonale v daných podmínkách na to reagovala už novela zákona č. 58/1995, ale formy a produkty EGAP a České exportní banky je nutno i nadále rozšiřovat a pokoušet se o jejich zpřístupnění široké škále vývozců, zvláště když jsou pro to nyní vytvořeny hospodářsko politické předpoklady.
Náš resort společně s dalšími, tzn. s Ministerstvem financí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zahraničních věcí, připravuje do jednání vlády aktuálně, tzn. řádově v listopadu, materiál, který by se měl stát jakousi platformou pro zlepšení služeb pro vývozce v systému státní podpory, tzn. zvýšení míry pojistného krytí na 100 %, snižování pojistných sazeb, zavedení systému bonifikací a slev pro opakující se klienty, možnost postupného splácení pojistného, krytí dodatečných rizik apod. Připravuje se a postupně realizuje i pojišťování krátkodobých úvěrů. Jde hlavně o službu pro drobnější vývozce.
Postupným cílem ve vzájemné spolupráci EGAP a České exportní banky je kromě zpřístupnění, tzn. zlevnění služeb, i zajištění a úvěrové pokrytí celého procesu přípravy exportní zakázky pro jednotlivého zákazníka a jednotlivý případ. To je, myslím, významná změna, která je připravována, tzn. od projektu přes výrobu až po realizaci, respektive i do postrealizační fáze.
Za zmínku stojí i zapojení EGAP do Bernské unie, které umožňuje další zkvalitňování služeb v rámci využití mezinárodní spolupráce. Institucionální a - dalo by se říci - nástrojové vybavení je již nyní v České republice zhruba na úrovni vyspělých zemí. Musíme ale společně s EGAP a Českou exportní bankou umět potenciálním zákazníkům vyjít vstříc jak s nabídkou služeb, tak s cenou; a tady si myslím, že tyto služby pokulhávají, že jako v mnoha jiných institucích zákazník, klient je prosebníkem a příslušná instituce "velkomožným pánem". Toto chceme v zásadě změnit i těmito pravidly a byl bych rád, kdybych vás ubezpečil, že v tomto směru a v této oblasti se skutečně něco děje. Čili to je oblast, kde jsem hovořil sice k pojišťování exportu, k činnosti EGAP, Exportní garanční a pojišťovací společnosti, ale současně dovolte, abych volně navázal i na služby, které poskytuje Česká exportní banka.
***