Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(pokračuje Exner)

Domníváme se, že v takovém případě zcela jednoznačně jsou tito činitelé zainteresováni na tom, aby takový plat byl co nejvyšší.

Myslíme si, že je správné, aby platy těchto činitelů byly závislé buď na minimální mzdě, nebo na průměrné mzdě, protože rozhodně by mělo být v zájmu představitelů státní moci, aby tato složka příjmů našich obyvatel rostla v souladu s tím, jak se vyvíjí národní hospodářství. A takový zájem by měl být přenesen i do hmotné zainteresovanosti těchto činitelů.

Původně jsme předpokládali, že předneseme pozměňovací nebo doplňovací návrh k předloženému návrhu zákona právě v tomto smyslu a zopakujeme tak předchozí naše návrhy. Chci říci, že tyto návrhy se setkávají s poměrně velkou podporou, a již při prvním čtení se vyjádřily některé další strany k tomu, že jsou nakloněny právě k takové změně zákona o odměňování ústavních činitelů a dalších státních představitelů.

Je také potřeba připomenout, že před volbami především Křesťansko-demokratická unie - Česká strana lidová a také republikáni slibovali, že se zasadí o určité snížení platů těchto všech činitelů. My jsme tehdy se pokusili realizovat to tím způsobem, že jsme přednesli takové návrhy, aby při změně platové základny ve vztahu k minimální mzdě se vzala za základ platová základna, která by reprezentovala např. desetinásobek minimální mzdy, což by v současné době odpovídalo základnímu platu 26 500 korun, nebo aby se za základ vzal přibližně 2,5násobek průměrné mzdy, což by analogicky směřovalo k platu kolem 27 000 korun.

Tyto návrhy se však, zdá se, dobře přednášejí před volbami, ale při konkrétním hlasování ve sněmovně získaly jenom mezi 40 - 55 hlasy z přítomných poslanců, což bylo nedostatečné. Přesto se domníváme, že i debata o základním nastavení platů je stále otevřená a měla by pokračovat.

V současné době však předložení takového konkrétního návrhu brání i některé další okolnosti. Vláda ohlásila záměr změnit minimální mzdu. Bylo by nesprávné, kdybychom na tu starou úroveň případně navázali plat a dosáhli toho, že během krátké doby dojde k jeho třeba i podstatnému zvýšení. Byla již ohlášena změna rozhodnutí vlády o zvýšení platů státních zaměstnanců, zaměstnanců v rozpočtové a příspěvkové sféře, o 17 %. Toto promítnutí do platové základny pro stanovení platu představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům atd. znamená, že by se základní poslanecký plat změnil z 33 700 korun na 39 429 korun a byl by pravděpodobně zaokrouhlen na celé stovky. To je záležitost, která nepochybně bude předmětem diskuse ve sdělovacích prostředcích i ve veřejnosti v nejbližší době.

Právě proto ale v současné době rozhodování bezprostředně o konkrétním násobku minimální mzdy nebo průměrné mzdy jako platové základny by mohlo vést k tomu, že krátce na základě již přijatých záměrů nebo rozhodnutí dojde k jejich podstatné změně. Rozhodli jsme se proto, že se připojíme k těm hlasům, které volají po tom, aby došlo k celkové větší změně zákona, a právě proto, že sociální demokracie v minulém období se hlásila k takovému úkolu a v současné době má tedy vládu ve svých rukou, domníváme se, že je možné zkusit požádat vládu, aby v dohledné době takový návrh byl připraven.

Chtěl bych připomenout, že předchozí pokusy o to, aby vláda připravila nějakou koncepční změnu, u Klausovy a Tošovského vlády nebyly realizovány. Nebyl ani realizován ten požadavek, aby Český statistický úřad dodal složení platů podle jejich výše, respektive složení příjmů z mezd a platů podle jejich výše, aby bylo možné nastavit platy poslanců s přihlédnutím k tomu, jaké je platové rozdělení v našem národním hospodářství a celkově ve sféře těch lidí, kteří jsou odměňováni platy nebo mzdami.

Byla v poslední době jenom publikována zpráva, že příjem ze mzdy nebo platů nad 30 000 korun měsíčně má jenom necelé 1 % zaměstnaných osob v ČR. Znamená to v současné době, že poslanci a senátoři a samozřejmě i ostatní představitelé, kteří jsou placeni podle zákona 236/1995 Sb., patří do tohoto jednoho procenta osob v České republice. Na základě všech těchto skutečností navrhujeme Poslanecké sněmovně, aby při projednávání předloženého senátního návrhu zákona přijala doprovodné usnesení, jehož text přečtu:

"Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby předložila návrh zákona, který by měnil zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, ve lhůtě do konce ledna 1999 tak, aby platová základna byla odvozena od minimální nebo průměrné mzdy a byly odstraněny často kritizované nedostatky, např. poskytování duplicitních nebo málo zdůvodněných plnění."

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Neregistruji další přihlášku do rozpravy. Stalo se tak. Pan poslanec Škromach má slovo.

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, děkuji panu poslanci Exnerovi, že konečně pamatuje na valorizaci platů poslanců, protože do teď naše platy stagnovaly. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Škromachovi, další přihlášku do rozpravy neregistruji. Končím podrobnou rozpravu.

Vzhledem k tomu, že žádné návrhy, o kterých bychom mohli v této chvíli hlasovat, nepadly, ptám se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda si přejí v této chvíli něco říci. Neregistruji přihlášky. Končím tedy druhé čtení tohoto zákona. Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 24 hodin po doručení pozměňovacích a jiných návrhů podle § 95 našeho Jednacího řádu.

Dalším bodem je

Z pověření vlády předložený návrh zákona odůvodní ministr financí Ivo Svoboda, případně ministr zemědělství Jan Fencl.

Prosím ministra financí pana Ivo Svobodu, aby se ujal slova.

***