(pokračuje Mandík)
Lesní a vodní stráž a stráž přírody ustanovuje do funkce orgán státní správy. U myslivecké a rybářské stráže je zákonnou povinností ji ustavit. Mysliveckou stráž schvaluje okresní úřad a rybářskou stráž obecní úřad.
Poslední argument vlády je pro mě opravdu překvapující. Cituji: "Funkce jednotlivých druhů stráží není výlučně vykonávána k plnění úkolů společnosti a státu, ale dokonce převážně v zájmu vlastníků či uživatelů nemovitostí či složek životního prostředí."
Znovu konstatuji, že stráže ustanovuje státní správa, anebo je to zákonná povinnost. Stráže jsou ve smyslu jednotlivých zákonů oprávněny realizovat zákroky, které statut postavení veřejného činitele vyžadují. V podstatě dohlížejí na dodržování zákona.
Vyvstává mi otázka, kdože to podle vlády tvoří společnost a stát, když tedy ne občané, kteří užívají nemovitosti a složky životního prostředí. Policie, soudci a další přece taktéž dohlížejí na dodržování zákonů bez rozdílu, v čím zájmu to je. Přece v zájmu celé společnosti a státu. Vymyslet tyto argumenty pro zamítavé stanovisko vlády muselo dát někomu mnoho práce. Jsou to argumenty nepodložené, nelogické a nejsou v zájmu řešení daného problému.
Požadavkem široké veřejnosti je věcně předložený návrh urychleně řešit. Proto vás žádám, dámy a pánové, o propuštění zákona do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegovi Josefu Mandíkovi. A teď bych poprosil, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jitka Kupčová.
Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych jako zpravodaj určený organizačním výborem přednesla svoji zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů - sněmovní tisk č. 39.
Navrhovaná novela trestního zákona je poměrně jednoduchá a týká se pouze § 89 odst. 9 trestního zákona, kdy vsunutím textu "nebo fyzická osoba ustanovená do funkce podle zvláštních předpisů" a odkazem na poznámku pod čarou na příslušné zákony se navrhovatelé snaží dosáhnout toho, aby osoby, které podle zákona o lesích, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o státní správě ve vodním hospodářství plní úkoly jednotlivých druhů stráží, měly ochranu náležející veřejným činitelům.
Jednotlivé stráže, kterých se tento návrh týká, tedy lesní stráž, myslivecká stráž, stráž přírody, vodní stráž a rybářská stráž, mají velmi rozsáhlé, i když rozdílné pravomoci. Tak například lesní stráž je při své činnosti oprávněna zjistit totožnost osoby, ukládat a vybírat pokuty za přestupky, ale i předvést bezodkladně policejnímu orgánu osobu, kterou přistihne při přestupku, nelze-li jinak zjistit její totožnost. Myslivecká stráž je při své činnosti oprávněna zadržet rovněž ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihla při neoprávněném výkonu práva myslivosti, nemá však oprávnění ukládat a vybírat pokuty. Rybářská stráž je rovněž oprávněna kontrolovat, zda osoby, které loví ryby a jiné vodní živočichy, jsou k tomu oprávněny, je oprávněna zadržovat osoby přistižené při jejich neoprávněném lovení, zjišťovat totožnost těchto osob, ale i předvést je orgánům policie nebo obecnímu úřadu, a rovněž má právo ukládat a vybírat pokuty.
A obdobně bych mohla pokračovat i v oprávněních stráže přírody a vodní stráže.
Oprávnění jednotlivých stráží jsou tedy skutečně poměrně rozsáhlá a jedná se o činnosti velmi společensky odpovědné. Jsem společně s navrhovateli přesvědčena, že posílení ochrany osob, které vykonávají funkce jednotlivých stráží, je velmi potřebné, i vzhledem k nárůstu organizovaného pytláctví velmi naléhavé.
Vláda ve svém stanovisku vyslovila s návrhem nesouhlas, kdy jednak říká, že obsah textu, který je navrhován k zapracování do § 89 odst. 9 trestního zákona, je natolik široký a neurčitý, že překračuje zamýšlený záměr, a zároveň ve stejné větě uvádí, že pouhý odkaz pod čarou na příslušné zákony záměr předkladatele nezabezpečuje. V tomto vyjádření cítím určitý rozpor. Domnívám se však, a to i na základě stanoviska legislativního odboru, ale i vyjádření jiných odborníků, se kterými jsem návrh konzultovala, že tento nedostatek může být odstraněn při projednávání ve výboru.
Nemohu souhlasit ani s námitkou rozdílnosti v postavení, právech a povinnostech, a to nejen z hlediska jejich pravomocí, ale i z hlediska jejich ustanovování do funkce, s tím, že se těmito znaky fyzické osoby plnící úkoly jednotlivých druhů stráží liší od okruhu veřejných činitelů, kteří dosud podle trestního zákona požívají ochrany veřejného činitele. Domnívám se, že tyto rozdíly můžeme najít i mezi jednotlivými dosud vyjmenovanými subjekty, které ochranu veřejného činitele požívají.
Vláda sice přislíbila se danou problematikou zabývat, ale hovoří pouze o záměru posoudit v rámci plnění legislativních prací i možnosti posílení ochrany těchto osob.
Předložený návrh podle mého názoru splňuje všechny předpoklady stanovené zákonem č. 90/1995 o jednacím řádu.
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, z důvodů, které jsem právě uvedla, doporučuji Poslanecké sněmovně, aby návrh propustila do druhého čtení a přikázala jej k projednání v ústavněprávním výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji zpravodajce pro prvé čtení paní kolegyni Jitce Kupčové.
Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli jednu písemnou přihlášku, a to od kolegyně Ivany Hanačíkové a prosím ji, aby se ujala slova. Registroval jsem přihlášku pana kolegy Jičínského, paní kolegyně Dundáčková je další v pořadí.
Poslankyně Ivana Hanačíková: Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové.
Jak již bylo řečeno, předkladatelé navrhují změnu ustanovení § 89 odst. 9 trestního zákona tak, aby se právní ochrana veřejných činitelů nově vztahovala na vodohospodářské, rybářské, myslivecké a lesní stráže a stráže přírody, tedy na fyzické osoby ustanovené do těchto funkcí podle zvláštních zákonů. Navrhovanou změnu odůvodňují potřebou ochrany těchto funkcí ze strany státu.
Toto velmi obecné zdůvodnění má být zjevně reakcí na požadavky rybářských a zejména mysliveckých spolků, které se v současné době potýkají s organizovaným pytláctvím. Tato trestná činnost nabývá nebývalých rozměrů, nelze ji řešit navrhovanou změnou trestního zákona.
V souladu se zamítavým stanoviskem vlády ze dne 19. 11. 1998 ke zmíněnému poslaneckému návrhu je nutné konstatovat, že funkce jednotlivých druhů stráží je určena zejména k ochraně majetku v soukromém vlastnictví fyzických osob nebo právnických osob, tedy nikoliv k plnění úkolů společnosti a státu. Přestože stráže mají obdobnou funkci jako policie a v některých případech mají i podobná oprávnění, je jejich postavení upraveno v příslušných zákonech jen velmi obecně, u jednotlivých stráží rozdílně, bez stanovení odpovědností těchto stráží. Například myslivecká stráž je stráží ozbrojenou, přičemž jedinou kvalifikací pro výkon této dobrovolné funkce je složení zkoušky z myslivosti a zkoušky na vydání zbrojního průkazu. Při jmenování stráží do funkce není zákonem upravena povinnost pověřovatelů osob, které budou vykonávat stráž, prověřovat jejich způsobilost pro výkon funkce. A právě nedostatečné, resp. neexistující prověřování kvalifikace má za následek takové činy stráží, jako je např. zastřelení chráněného orla mořského namísto divoké kachny, nebo huculského koně namísto srnčí zvěře.
Nechci si ani představit, kdyby v důsledku nedostatečné kompetence stráží došlo k postřelení nebo zastřelení člověka.
Domnívám se, že současná právní úprava postavení stráží je dostačující. Předpokládá spolupráci s Policií České republiky, která však není dostatečně využívána, např. proto, že stráže mají nedostatečné technické vybavení.
Jsem přesvědčena, že by se účinnost těchto stráží zvýšila nikoliv změnou jejich právního postavení, ale změnou jejich technické výbavy, zabezpečující mobilní komunikaci s policií.
Předložený tisk navrhuji zamítnout.
***