(pokračuje Ivo Svoboda)
Chtěl bych upozornit, že důsledkem nezahrnutí těchto opatření by se rozpočtový schodek pohyboval zhruba na hranici 40 mld. korun. Nový odhad inflace na straně druhé znamenal nižší potřebu dávek důchodového zabezpečení a dalších sociálních dávek souvisejících s výší inflace. Tyto úspory však nemohly svým celkovým objemem pokrýt manko na straně příjmové.
Z tohoto důvodu vláda přikročila k některým opatřením ke snížení deficitů státního rozpočtu. Především rozhodla o snížení věcných běžných výdajů o 3 % u většiny kapitol. Přestože toto snížení ve své absolutní částce představuje necelou jednu miliardu korun, u některých kapitol jde o významnou restrikci jejich provozních rozpočtů.
Vláda současně rozhodla o využití 5,8 miliardy Kč z předpokládaných výnosů z privatizace státních podílů v podnicích, kde má minoritní účast, a některých dalších privatizací k posílení zdrojů státního rozpočtu pro výplaty v oblasti důchodového a nemocenského pojištění. Tento krok je plně v souladu s § 18 zákona č. 171/1991 Sb.
Naproti tomu vláda nejenže nepočítá s krácením předchozího návrhu rozpočtu v investiční oblasti, ale naopak se rozhodla tuto sféru dále podpořit. Investiční politika je svým charakterem jednoznačně prorůstová. Každá změna investičních výdajů o jednu korunu vede k vyšší nežli korunové změně v HDP. Tento multiplikační efekt platí pro sféru vládních i soukromých investic, které svým rozsahem ovlivňují celkovou úroveň agregátní poptávky i HDP.
Kapitálové výdaje jsou v poměru k očekávané skutečnosti roku 1998 navrženy oproti předchozí verzi návrhu státního rozpočtu na rok 1999 vyšší o 4,1 miliardy korun. Celkové meziroční posílení objemu kapitálových výdajů o 11,1 mld. Kč představuje meziroční nárůst o 24 %.
K dalším prorůstovým podnětům tohoto nového návrhu patří i posílení prostředků na vědu a výzkum o 0,8 mld. Kč a na kofinancování rozvojových programů PHARE na regionální úrovni o 300 mil. Kč.
Vláda chce svými navrženými kroky jasně deklarovat prorůstový charakter navrženého státního rozpočtu. Předkládaný návrh vládního dokumentu si klade za cíl pokles výkonů ekonomiky nejen zastavit, ale především přispět ke zvratu tohoto negativního trendu. I přes skutečnost, že možnosti jednoročního rozpočtu jsou v tomto směru časově i dosahem jednotlivých opatření více než omezené, navrhuje vláda v nové předloze pro rok 1999 další posílení prorůstových impulsů. Tím prokazuje i svou vůli vyhovět minulému usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Proto programy a projekty s nejvyššími multiplikačními efekty pro růst HDP, tj. programy na podporu rozvoje infrastruktury, především pak investice do oblastí dopravy a bydlení, považuje vláda za své nejvyšší priority.
Naprosto nepochybnou prioritou je i podpora exportu a vytváření výhodných podmínek pro příliv zahraničního kapitálu.
V souladu s doporučením Poslanecké sněmovny jsou ve zprávě k návrhu státního rozpočtu na rok 1999 tato hlavní prorůstová opatření kvantifikována. Vybraný blok těchto výdajů představující téměř 44 mld. Kč roste tempem přes 37 % a jeho nominální přírůstek spolu s přírůstkem výdajů spojených s financováním deficitů předchozích let se v podstatě kryje s objemem meziročního přírůstku deficitů státního rozpočtu.
Vedle těchto zmíněných priorit vidí vláda další cíle své rozpočtové politiky v programech a cílech orientovaných na investice do vzdělání, na citlivé realizace závazků státu v sociální oblasti, na plnění závazků vyplývajících z mezinárodních integračních relací státu a jeho politického okolí, na zvýšení motivace pracovníků veřejného sektoru a zvýšení míry efektivnosti jejich činnosti a v neposlední řadě i na fungování místní správy a samosprávy.
S odvoláním na závazky z integrace do NATO navrhuje vláda nadále stanovit podíl vojenských výdajů na HDP na úrovni 1,9 %.
Jako jednu z nejvyšších priorit si jednotlivé resorty v rámci svých přidělených objemů na příští rok stanovily řešení integračních podmínek vstupu do EU.
Jako kritický lze charakterizovat i personální stav státní správy a celého veřejného sektoru. Snižování reálné úrovně průměrných platů státních zaměstnanců ve prospěch mezery ve zdrojích státního rozpočtu vedlo k odlivu poměrně velkého množství odborníků a schopných pracovníků do komerčního sektoru. V zájmu personální stabilizace a postupného zkvalitnění personálního stavu počítá vláda i v tomto návrhu s posílením prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací na 17procentní zvýšení mzdových tarifů. Na straně druhé je nutné neprodleně začít s diferencovanou personální racionalizací ve veřejném sektoru.
Vážené paní poslankyně a páni poslanci, vláda ve svém návrhu státního rozpočtu počítá s objemem dotací okresním úřadům a obcím v celkové výši 33,4 mld. korun, což je navýšení prosti předchozímu návrhu o 200 mil. korun. Z predikce celkového rámce příjmové stránky a navrhovaného objemu dotací místním rozpočtům lze usoudit, že bude vytvořen solidní prostor běžné financování veřejných statků i prostor pro pokračující realizaci investičních záměrů obcí, okresů a jimi zřizovaných organizací.
V novém znění návrhu zákona nedochází již ke změnám zmocnění, které vláda ČR žádá od Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Jsem tedy přesvědčen, že nová verze návrhu státního rozpočtu pro rok 1999, kterou předložila vláda k vašemu posouzení, odpovídá závěrům předchozího usnesení k návrhu zákona o státním rozpočtu. Vláda změnila objem i strukturu státního rozpočtu a učinila ho transparentnějším, ekonomičtějším a ještě více stimulujícím ekonomický růst. Jsem přitom přesvědčen, že tento rozpočet nadále reflektuje základní programové priority nové vlády.
***