(pokračuje Recman)
Jsem si vědom objektivních důvodů, které k tomu vedou. Jako jeden je možno uvést i nedostatečný časový prostor k rozpracování tohoto rozpočtu, a to od července do září, kdy do konce září musel být rozpočet předložen Poslanecké sněmovně. Zamítnutím první verze v prvním čtení se sice termín o 30 dnů prodloužil, ale věřím, že zásadní změny se v tom období nedaly udělat. Ale podstatný a zásadní argument je, že zatím schází zevrubná analýza současného stavu společnosti a zejména ekonomiky, vývody z tohoto stavu a samozřejmě nápravy na opatření, které by se staly součástí návrhu státního rozpočtu.
V tomto směru vítám iniciativu vlády, která ve svém vládním prohlášení řekla, že do konce letošního roku zpracuje takovou inventuru, takovou analýzu. Mohu ji ubezpečit, že si tento materiál s chutí a napětím přečtu.
Pokud jde o srovnání první a druhé verze rozpočtu, oceňuji, že zůstaly zachovány priority a principy vlády. Jako první princip uváděla, že rozpočet musí působit ve prospěch nastartování ekonomického růstu. I prioritou a řekl bych základním úhelným kamenem našeho programu je otázka ekonomiky. Nebudu rozebírat teď tu podstatnou situaci, odvolal bych se jen na vystoupení svého kolegy pana poslance Ransdorfa, který to - domnívám se - dostatečně analyzoval. V tomto směru je i hodnocení ekonomiky, tak jak ji hodnotí vláda, velice blízké hodnocení KSČM.
Jako druhý cíl je otázka podpory vzdělání jako dlouhodobé investice. Domníváme se, že prostředky, které tam jsou věnovány, nejsou ještě na potřebné výši, ale ocenili jsme aspoň to, že se ve vztahu druhé verze k první verzi rozpočtu tyto výdaje pro resort nekrátí.
Třetí cíl je splnění závazků státu v sociální oblasti. To považujeme za zásadní, aby tyto mandatorní dávky byly vyplaceny v plné výši. Řekl bych, že podle toho, jak se budou plnit tyto úkoly, se bude posuzovat i otázka solidnosti a důvěryhodnosti vlády.
Čtvrtá je otázka závazků vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky. V tomto směru není názor jednotný. Například pokud jde o organizace typu OSN, UNESCO, OECD, tam se domníváme, že je v pořádku, abychom byli v těchto organizacích, přispívali, a podporujeme to. Na druhé straně - a to je vážná výhrada - je otázka vstupu České republiky do NATO a zvýšení výdajů každoročně o 0,1 % HDP. Pro rok 1999 je to 1,9 %. V tomto směru je postoj vlády a poslanců KSČM v příkrém protikladu a v tomto směru nemůžeme návrh podpořit.
Jsme si vědomi, že je potřeba zvýšit finance a výdajovou částku zejména na vojenský rozpočet, ale domníváme se, že je to potřeba využít pro Armádu České republiky, a nikoli aby se finance a platby stěhovaly do Bruselu. I další cíle, které se týkají motivace pracovníků veřejného sektoru, hospodárnosti veřejné správy, fungování místní samosprávy atd., jsou velice blízké.
Priority volebního programu KSČM jsou formulovány právě ve vztahu k tomuto návrhu rozpočtu asi takto:
Za prvé je to rovněž orientace rozpočtu na podporu růstu ekonomiky. Tady si myslíme, že i my to máme jako prioritu číslo jedna. V tomto směru vidím jednoznačnou podporu snažení vlády a státního rozpočtu.
Za druhé je to posílení proexportních opatření a zpracování koncepcí rozvoje strategických odvětví hospodářství - průmyslových, energetických. Tady má vláda a zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má gesci v řadě těchto koncepcí, plnou podporu našeho poslaneckého klubu.
Jako třetí problém, velice důležitý, vidíme snížení nezaměstnanosti. To je otázka, která je velice aktuální. Nezaměstnanost dnes není jen strukturální, ale v podstatě plošná. Hovořím ze zkušeností, které mám jako poslanec zvolený na severní Moravě. Chci říci, že je to tam problém velice významný, horký a všechny okresy severní Moravy mají vyšší míru nezaměstnanosti, než je republikový průměr. Poslední údaje z října hovoří, že v republice je míra nezaměstnanosti 6,8 %, nejnižší údaj na severní Moravě je 7,9 %, nejvyšší přes 13 %. Z 11 okresů na severní Moravě mají 4 okresy už míru nezaměstnanosti vyšší než 10 % a stává se skutečně velice závažným problémem. Myslím, že tady bude muset vláda pomoci tomuto regionu diferenciovaně, nikoli plošně.
Za čtvrté je to otázka infrastruktury, bydlení, bytové výstavby. Za páté otázka sociální sféry, zde mám na mysli zejména otázku podpory mladých manželství a důchodců. Šestá priorita je otázka bezpečnosti občanů a jejího posílení. Zejména v posledních měsících se situace velice zhoršila na úrovni celé České republiky.
Pokud bych měl uzavřít tento okruh problémů, chtěl bych říci, že věcně jsou principy vlády a KSČM blízké, ale ne totožné. Podtrhuji - blízké, ne totožné. Rozdílnost jsem dokumentoval na jednom příkladu, např. NATO. Druhým takovým kardinálním problémem je otázka prodeje Československé obchodní banky. Věřím, že v období, které nastane, se podaří vyjednat a zabezpečit situaci tak, aby příjem z prodeje ČSOB se nemusel stát příjmem státního rozpočtu na příští rok.
Pokud bych to měl několika slovy shrnout, v čem je návrh vlády rozdílný od představ KSČM, bylo by to těchto pět bodů:
1. Zcela logicky nenaplňuje volební program KSČM, pouze v některých oblastech jsou priority obou parlamentních stran blízké, a proto je i v zájmu KSČM podpořit řešení těchto priorit.
2. Rozpočet není prorůstový z důvodu chybějících konkrétních prorůstových opatření a programů. Rovněž nedostatečný je objem vyčleněných finančních prostředků na zabezpečení těchto priorit.
3. Struktura rozpočtu neodpovídá novým podmínkám a zaměření na rozvoj ekonomiky a její radikální změnu, tak jak to požaduje KSČM.
4. Navyšují se výdaje Ministerstva obrany v souvislosti se vstupem České republiky do NATO, což je pro KSČM nepřijatelné.
5. Je to otázka prodeje podílu státu v ČSOB.
Na druhé straně v čem je návrh rozpočtu blízký KSČM, v čem může získat podporu našeho poslaneckého klubu:
1. Reálně hodnotí současnou ekonomickou situaci České republiky jako krizovou, která se ani po devíti letech transformace nedostala v základních makroekonomických ukazatelích na úroveň roku 1989. Pokud hovořím o těchto ukazatelích, mám na mysli hrubý domácí produkt, průmyslovou výrobu, stavebnictví, zemědělství, otázku nezaměstnanosti, míry inflace a řady dalších.
2. Je to historicky první státní rozpočet od roku 1993 předložený jako deficitní. Rozpočty předchozích pravicových vlád byly předkládány jako vyrovnané, i když byly skrytě schodkové. Také všechny tyto návrhy rozpočtů od r. 1996 skončily ve schodku. Vypadá to, že i letošní rok bude v deficitu.
3. KSČM není a priori proti schodkovému rozpočtu, pokud je orientován na rozvoj ekonomiky a je v souladu i s maastrichtskými kritérii. Chci připomenout, že jsme takovýto návrh rozpočtu předložili již pro letošní rok.
4. Umožňuje v příštím fiskálním roce využít nevyčerpané prostředky na odstranění povodňových škod z let 1997 a 1998 právě ke stejným účelům.
5. KSČM si uvědomuje, že je nutná výrazná změna skladby státního rozpočtu i jeho zaměření proti rozpočtům sestavovaným předchozími a minulými vládami. Zde oceňujeme to, že se urychlily práce na dopracování nových rozpočtových pravidel a že v prvním pololetí příštího roku už budou.
Závěrem bych chtěl říci, vážená sněmovno, že jsme si vědomi, že se jedná o rozpočet nedokonalý, ale v porovnání s rozpočty předchozích pravicových vlád se jedná o změnu. Věříme, že se jedná o změnu k lepšímu, že se jedná o změnu i z hlediska časového, o změnu dlouhodobou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v tuto chvíli nemám žádné další přihlášky do rozpravy, končím tedy obecnou rozpravu.
***