(pokračuje Buzková)
Registruji všechny přihlášky. Prosím pana předsedu Luxe o krátké strpení. Prosím, aby se ještě na chvíli posadil, protože registruji přihlášku předsedy klubu KSČM, který pravděpodobně chce vystoupit k proceduře. Také prosím všechny poslankyně a poslance o ztišení v jednacím sále.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, omlouvám se kolegovi Luxovi za to, že jsem jej předběhl, ale myslím, že proceduru bychom mohli zvládnout. Navrhuji, aby byla sloučena rozprava k bodu 10 a 11, abychom relativně dobře využili čas ke dvěma návrhům, které se týkají téhož. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Registruji tento procedurální návrh a dám o něm hlasovat bez rozpravy. Mrzí mě, že zde v tuto chvíli není pan poslanec Palas, který je navrhovatelem k bodu 11. O procedurálním návrhu však rozhodujeme bez rozpravy.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 35 a ptám se, kdo je pro tento návrh na sloučení rozpravy ke dvěma bodům. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 35 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 190 pro vyslovilo 112, proti 18.
Paní poslankyně, páni poslanci, nyní tedy budeme postupovat tím způsobem, že nejprve vystoupí, jak jsem již avizovala, pan poslanec Lux, aby uvedl bod č. 10 schváleného pořadu schůze. Poté vystoupí pan poslanec Jaroslav Palas, aby uvedl bod 11 schváleného pořadu schůze. Pak vystoupí zpravodajové a pak zahájíme společnou rozpravu.
Prosím tedy pana poslance Josefa Luxe, aby nyní uvedl bod 10 schváleného pořadu této schůze. Dávám mu slovo a současně prosím o klid v jednacím sále.
Poslanec Josef Lux: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, je pro mne ctí, že mohu společně s kolegou Pavlem Peškem předložit návrh zákona o podmínkách převodu zemědělského a lesního půdního fondu z vlastnictví státu na jiné osoby. Cílem tohoto zákona je nalezení odpovědnějšího vlastníka v naději, že bude dobrým hospodářem. Cílem tohoto zákona je také vyřešit tento významný transformační krok do doby vstupu České republiky do Evropské unie. Proto otázka výhradního převodu do vlastnictví fyzických osob - občanů České republiky.
Myslím, že je důležité také zdůraznit rozsah, kterého se tento zákon týká. Český stát spravuje prostřednictvím Pozemkového fondu řádově 900 tisíc hektarů zemědělské půdy. Je předpoklad, že řádově 300 tisíc až 350 tisíc hektarů bude vyčleněno ještě pro dokončení restitučního procesu pro náhradní pozemky a řádově půl milionu hektarů by se měl týkat tento zákon. Z pohledu lesních pozemků, kde se jedná pouze o arondační věc, se to bude podle mého názoru týkat necelých 10 tisíc hektarů.
Tento zákon předpokládá, že jménem státu převodcem tohoto majetku v případě zemědělského půdního fondu bude Pozemkový fond, v případě státních majetků lesního půdního fondu to budou Lesy České republiky.
Nabyvatelem podle tohoto zákona by mohly být pouze fyzické osoby - občané České republiky, nebo obce, a ve výjimečných případech také právnické osoby, a to pouze v případech, kdy právnické osoby jsou vlastníky stavby, která je na pozemku ve vlastnictví státu, aby došlo k tomuto narovnání vlastnictví. Skutečnost, že tento zákon je navržen pouze jako převod fyzickým osobám - občanům České republiky, je velmi důležitá, protože půdní fond je speciální komoditou nejenom z pohledu hospodaření, ale vlastně také vymezuje rozsah státu, území státu. Ve všech zemích včetně zemí Evropské unie se přistupuje k prodeji půdy velmi obezřetně. Prakticky ve všech státech existují různé překážky, různé formy, které upravují velmi přísně prodej půdy, v některých zemích dokonce až tak přísně, jako např. ve Finsku, Švédsku a Rakousku, že fakticky z tohoto prodeje vylučují cizince.
Co se týká vlastních zemědělských pozemků určených k zemědělské výrobě, předpokládá se, že v určitých prioritách, které by předcházely před prodeji přímo zemědělským hospodářům, by se uskutečnila priorita v tomto pořadí. Nejdříve by se převedly pozemky těm, kteří vlastní stavbu, včetně právnických osob, aby došlo k narovnání chaosu, který vznikl za 40 let minulého zmatku v katastru, to znamená, je-li jiný vlastník stavby a jiný vlastník pozemku, aby došlo k narovnání.
Druhou prioritou by měl být bezúplatný převod pozemků na obce, tam kde obce mají zpracovaný územní plán nebo padlo rozhodnutí o umístění stavby. Tento bezúplatný převod podle mého názoru by mohl významně přispět k podpoře bytové výstavby v těch obcích, kde mají jasno, co chtějí stavět, a kde mají jasno o územním plánu a o podmínkách, za jakých podpoří bytovou výstavbu. Tento bezúplatný převod považuje skupina předkladatelů za velmi významný, protože nevidíme důvod, aby stát převáděl tento majetek úplatně, bude-li to použito k bytové výstavbě v rámci plánu obce.
Na třetím místě z pohledu přednostního práva by měl být arondační prodej. Technika takového prodeje je v zákoně popsána detailně. Řekl bych to jednoduše. Jde o to, je-li konkrétní vlastník, který vlastní 90 a více procent pozemku a do něho zasahuje výseč státního pozemku deseti a méně procenty, neexistuje důvod, proč by se pozemek nemohl převést na tohoto většinového vlastníka v rámci scelování a arondace.
Po těchto třech přednostních prodejích, tzn. za prvé vlastníku stavby, za druhé bezúplatný převod obcím, za třetí arondační prodeje, se jako čtvrtý v pořadí může uplatnit fyzická osoba, buď soukromě hospodařící zemědělec, rolník nebo fyzická osoba, která je členem právnické osoby různého typu či zemědělského družstva, za předpokladu, že hospodaří na více než 10 hektarech zemědělské půdy v katastrálním území nebo v sousedním katastrálním území dotčeného pozemku, jehož se prodej či převod týká. Týká se to pouze těch, kteří hospodaří jen v jednom katastru, či katastru sousedním.
Co se týká ceny pozemku a podmínek převodu, navrhujeme, aby byla použita cena, která bude cenou úředně platnou v den převodu tohoto majetku. Navrhujeme také možnost třicetiletých bezúročných splátek pro výkonné zemědělce, tzn. pro ty, kteří hospodaří, aby tuto cenu mohli splácet v dlouhodobém třicetiletém splátkovém režimu. Považuji to za velmi významné, protože současná situace zemědělství a obecný princip výtěžnosti kapitálu v zemědělství by vlastně neumožňoval reálně hospodařícím subjektům v zemědělské prvovýrobě dosáhnout na tento majetek.
Současně také chceme, aby existovalo předkupní právo Pozemkového fondu, resp. státu, to znamená, aby byla jistota, že tento majetek se nestane předmětem spekulací.
***