(pokračuje Pešán)
Dále by měl být podle mého názoru návrh úplně realizován před naším vstupem do Evropské unie.
Je potřeba ještě zdůraznit, že stanovisko vlády k tomuto návrhu zákona je nesouhlasné. Nechci zde rozebírat jednotlivé body, ze kterých vyplývá nesouhlas vlády. Myslím si, že budou předmětem diskuse v zahájené rozpravě. Nicméně můj názor je takový, že zde uváděné důvody nejsou těmi, které by mohly ohrozit přijetí nebo propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení.
Tolik ke sněmovnímu tisku č. 31.
Co se týče sněmovního tisku č. 41 - návrh poslanců Jaroslava Palase a dalších, jedná se v podstatě o stejný návrh. Rovněž zde se jedná o prodej státní půdy, tak jako v prvém případě je to asi půl milionu hektarů státní půdy. Je to samozřejmě také privatizační zákon, ovšem s jedním podstatným rozdílem oproti sněmovnímu tisku č. 31, tak jak se zde již vyjádřil předkladatel kolega Palas.
Tento sněmovní tisk navrhuje prodej jak fyzickým osobám, tak právnickým osobám.
K tomu jenom tolik: Stanovisko vlády je souhlasné, mimo několika dílčích výhrad.
Pokud mohu říci svůj názor k tomuto návrhu, hrozí zde velké nebezpečí právě kvůli tomu, že při prodeji právnickým osobám dochází k jakémusi zamlžení identity vlastníka a z toho pramenícímu nebezpečí převodu na jiné osoby, na jiné společnosti. A myslím si, že bychom mohli hovořit i o nebezpečí vzniku podobných kauz, jako byla Poldi Kladno apod., kdy potom se stát stává vlastně určitým věřitelem, majetek unikne, nikdo ho nezaplatí a stát je pak věřitelem.
Tolik zpravodajská zpráva k těmto navrhovaným novelám zákona.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Pešánovi za sloučenou zpravodajskou zprávu k oběma návrhům zákona.
V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu ke sněmovnímu tisku 31 i ke sněmovnímu tisku 41, do které se jako první přihlásil pan poslanec Josef Mandík, připraví se pan poslanec Miroslav Máče.
Poslanec Josef Mandík: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové.
Ve velmi krátké době jsou již potřetí do sněmovny předloženy návrhy zákonů, zkráceně řečeno, na privatizaci státní zemědělské půdy. Tentokrát jde o dva návrhy. První, který je předkládán panem poslancem Luxem a dalšími, je totožný s předlohou posledního vládního návrhu. Druhý návrh pana poslance Palase a dalších umožňuje rovnoprávný přístup k možnosti odkoupení státní půdy jak fyzickými, tak i právnickými osobami, a obsahuje i další pozitivní návrhy.
Ovšem již při projednávání vládního návrhu zákona v minulém volebním období jsem vyjádřil důvody, proč si myslím, že není vhodná doba pro privatizaci státní zemědělské půdy, aby bylo projednávání odloženo na pozdější dobu, aby byl vytvořen prostor pro novou vládu - mám na mysli pro současnou vládu - ke zpracování a vyhodnocení současného stavu českého zemědělství, aby předložila koncepci, cíle agrární politiky a jejich naplnění garantovala k tomu potřebnými zákony. Až potom je možné bez komplikací přistoupit k privatizaci státní zemědělské půdy.
KSČM, vycházeje z důchodové situace o stavu celého zemědělství, z názorů a podnětů praktických zemědělců a funkcionářů státní správy, upřednostňuje vytvoření podnikatelského prostředí v zemědělství formou regulovaných pronájmů státní zemědělské půdy, a to především těm, kdo na ní hospodaří. K tomu je zapotřebí přijmout zákonné řešení pachtu se zárukou pozdější možnosti přednostního odkoupení pronajatých pozemků.
V době, kdy je české zemědělství zadluženo až do výše 90 % svého základního jmění a nemá dostatek volných prostředků, kdy minulé vlády nebyly ochotny připravit legislativní rámec pozemkového zákonodárství, kdy lze pochybovat, že stát a obce mají připraveny územní plány, které podchycují veškeré celospolečenské zájmy v zemědělské krajině s vymezením využití všech pozemků, kdy není dokončen restituční a transformační proces - to bych chtěl podtrhnout - je snaha předkladatelů prosadit privatizaci státní zemědělské půdy.
Bude-li zákon v této fázi přijat, jen výrazně prohloubí výše zmíněné nedostatky.
V důvodové zprávě předlohy pana poslance Luxe se píše - a on to zde mimo jiné ve zdůvodnění zmínil - cituji: "Za předpokladu 30letých bezúročných splátek budou příjmy Pozemkového fondu ČR za pronájmy státní půdy nahrazeny třikrát větším příjmem za jejich prodej."
Ano, dojde privatizací k většímu ekonomickému zatížení zemědělské prvovýroby, než kdyby jim bylo umožněno hospodařit v pachtu. Větší část státní zemědělské půdy se nachází v oblastech s horšími podmínkami, také i v oblastech s horší důchodovou situací. Zemědělci zde nebudou mít dostatek volných prostředků, které mohou vložit do privatizace půdy. V takto vytvořeném podnikatelském prostředí nejsem přesvědčen o tom, že se podaří zabránit zcizování zemědělské půdy.
Podle předkladatelů z celkové výměry zhruba 900 tisíc hektarů zemědělské půdy ve správě Pozemkového fondu bude umožněn prodej cca 500 tisíc hektarů. Česká republika má 4,2 mil. ha zemědělské půdy, jedná se tedy o necelých 12 % zemědělské půdy určené k prodeji.
Při projednávání zprávy o činnosti Pozemkového fondu za rok 1997 bylo v zemědělském výboru panem ředitelem sděleno, že Pozemkový fond má 880 tisíc ha zemědělské půdy. Katastrem bylo sděleno, že Pozemkový fond by měl mít 1,1 mil. ha státní půdy a z celkového počtu má na "elvéčku" neboli na listě vlastnictví zapsáno zhruba 50 %.
Jen tyto údaje svědčí o tom, jaký je stav procesu transformace v zemědělství. Státní správa ani neví, kolik státní půdy má, a jen 50 % je napsáno na L.V. a řešení restitucí, vydávání náhrad, pozemkové úpravy atd. jdou velmi pomalu. Na začátku letošního roku činily nevypořádané náhrady zhruba 65 tisíc ha a z této výměry předpokládá Pozemkový fond vypořádat v roce 1998 5 tisíc ha. Záměr vedení Pozemkového fondu, ukončit vydávání náhrad do dvou let, je optimistický.
Mám za to, že Pozemkový fond, hlavně okresní úřady Pozemkového fondu, nejsou na privatizaci připraveny. A do tohoto stavu - zdůrazňuji špatného stavu - přicházejí předkladatelé s návrhem na privatizaci státní zemědělské půdy.
***