(pokračuje Buzková)

Poprosila bych poslankyně a poslance v Poslanecké sněmovně, zda by se mohli utišit alespoň do té míry, aby mohlo pokračovat jednání. Počkám. Děkuji.

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 33 a stanovisko vlády k němu jako tisk 33/1. Nyní poprosím pana poslance Jaroslava Štraita, aby předložený návrh uvedl.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem předkladatelů vaši pozornost obrátil k předloze novely zákona o stavebním spoření, která má číslo tisku 33. Novela se snaží z části řešit nepříznivou bytovou situaci a zpřístupnit mladým rodinám vlastnické bydlení ve větší míře, než tomu je dosud. Podporu rozvoje bydlení a bytové výstavby měly v programu i jiné politické strany, nejenom my, ale jak to bývá, před volbami je jiná situace, dneska to jsou sliby - chyby.

K novele se vyjádřila vláda v tisku 31/1. Je si vědoma, že situaci je potřeba řešit. Bohužel ve vládním stanovisku poznávám rukopis bývalého ministra Dyby. Ten sice na ministerstvu není, ale zřejmě jeho duch kráčí dál. Kdo z kolegů sleduje pozorně rozpravu na - paní předsedající hladina hluku přesáhla…

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Máte pravdu, pane poslanče, omlouvám se. Skutečně bych velice poprosila všechny diskutující poslankyně a poslance, zda by mohli přemístit své diskuse do předsálí této sněmovny, aby ti, kteří se zajímají o tento návrh zákona měli možnost jej sledovat.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Kdo z kolegů sleduje pozorněji průběh zasedání 7. pléna sněmovny, tak si všiml, že vládní odmítnutí - ale nejenom v tomto případě, ale i v dalších případech - je zřejmě kvalifikované již několikrát. Nechci polemizovat se všemi body vládního stanoviska, ale přece jenom musím upozornit, že nezávislí odborníci už dlouho dobu poukazují na dramatickou bytovou situaci v České republice. V roce 1989 se podařilo dokončit 55 073 byty, v loňském roce 16 757 a ještě je ročně úbytek bytového fondu odhadován na 30 000 bytů, které se mění na nebytové prostory, které jsou pochopitelně z hlediska podnikání a zisku nepochybně lukrativnější.

Dál bych jenom poznamenal k vládnímu stanovisku, že opravdu za cílovou částku 143 000 Kč nelze uspořit na byt, ale k tomu se ještě vrátím. Provedli jsme určitou valorizaci koeficientem 1,7, i když jsme si plně vědomi, že cena stavebních prací a materiálu stoupla za posledních devět let čtyřikrát. Tak bych mohl pokračovat v polemice s vládním stanoviskem, ale to je přesně to, co jsem označil, že Dybův duch kráčí dál. Vrátím se tedy k předloze.

Cílem novely je umožnit byt normálním rodinám - a vysvětlím, co je normální rodina - za pět roků. Příkladem normální rodiny je rodina se dvěma dětmi, je to rodina zaměstnanecká s příjmem - možná řekne někdo nemalým - 18 000 Kč čistého. V dnešním systému na pořízení bytu taková rodina nedosáhne. Není nezanedbatelné, že nastartování skutečné bytové výstavby by mohlo zastavit recesi ve stavebnictví a dalších oborech. Podpora bytové výstavby se vyplatí všestranně. Jinak se pak ptám, jak chce vláda bojovat proti nezaměstnanosti mimo verbálním způsobem.

Co vytýkáme současné právní úpravě, když končí jeden turnus stavebního spoření? Za posledních pět roků stoupla cena bytů 2,4krát a naspořené úspory jsou inflací za pět roků platnosti novely znehodnoceny 1,8krát. Když budu mluvit v absolutních částkách, jde o částky naprosto nedostatečné. Lze uspořit 140 000 Kč, pak si ještě vypůjčit částku cílovou a průměrný byt stojí 1 300 000 Kč. Vycházíme z průměrné částky, že metr čtvereční lze pořídit za 22 000 Kč. Někdo namítne - a vládní stanovisko to samozřejmě také dělá - že si lze vzít hypotéku. Ale půjčka, pokud vůbec dostanete hypotéku, navýší vaše dluhy o sto procent a fakticky tak jde o podporu banky. Někdo může říci, že si lze vzít státní bezúročnou půjčku, ale ty jsou skutečně ojedinělé a jsou velmi omezeny.

Hlavní cíle novely jsou dva, když je koncentrovaně shrnu. Valorizovat státní příspěvek ze 4 500 Kč na 7 500 Kč ročně, o valorizaci už jsem hovořil a o kompenzaci inflace také. Zvyšuje se maximální částka spoření z 1 500 Kč na 2 500 Kč a naspořená suma se zvýší na 227 000 Kč. A teď je meritum novely v tom, že pokud účastník spoření má tolik trpělivosti, může dostat státní nenávratný příspěvek ve výši 30 % ceny bytů, maximálně 450 000 Kč. Jediným limitem pro pomoc státu prémií je příjmová situace rodiny, aby se to dostalo tam, kam to patří, příjem nesmí dosáhnout třikrát životní minimum, například rodina se dvěma dětmi, kterou jsem si vzal modelově, je to 10 470 krát tři. Ale toto všechno může tato rodina inkasovat samozřejmě jenom jednou. Zase nejde - jak je vyčítáno ve vládním stanovisku - o nějakou skrytou podporu rozvodovosti, že by mohl někdo inkasovat podpory i v jiných, dalších manželstvích. Samozřejmě jsou tady další výhody, že solidární střadatelé jsou motivováni vyšším příspěvkem.

Další věc je to, že nebude státní rozpočet, o kterém jsme hovořili před hodinou, zatěžován ihned, ale až po roce 2000, což zřejmě bude už doba určité konsolidace. Plně tedy nastoupí státní prémie v roce 2002.

Pro úplnost doplňuji ještě stanovisko Parlamentního institutu, že novela není v nesouladu s legislativou Evropského společenství, protože tam to upraveno samozřejmě není a záleží na jednotlivých členských státech.

 

V případě kladného posouzení navrhuji přikázat výboru rozpočtovému a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

To je, paní předsedající, do úvodu všechno. Děkuji.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP