(pokračuje Ivo Svoboda)
V této souvislosti se často diskutuje o tom, nakolik restriktivní politika centrální banky a vlády sledující priority obnovení vnější a fiskální rovnováhy a protiinflační působení přispěla na druhé straně k podlomení ekonomického růstu. Akceleruje růst nezaměstnanosti, zatímco průměrná míra nezaměstnanosti dosáhla ke konci prvního pololetí hodnoty 5,43 %, ke konci třetího čtvrtletí činila již 6,22 %. Tato hodnota představovala zvýšení počtu registrovaných nezaměstnaných v ultimu září na celkem 350,7 tisíce osob.
V řešení podpory ekonomického rozvoje při únosné míře nezaměstnanosti vidí sociálně demokratická vláda své priority stejně jako v podpoře přijatelného vývoje reálných mezd a v transparentnosti kapitálového trhu. Průhlednosti musí přispět i ucelený pohled na státní dluh včetně jeho skrytých i zjevných rizik, která se bohužel kumulovala v minulých letech.
Nelze přehlédnout skutečnost, že v porovnání s vývojem v loňském roce došlo k příznivému obratu v oblasti našeho zahraničního obchodu. Dynamika vývozu ke konci třetího čtvrtletí totiž převýšila dynamiku dovozu v běžných cenách o 12,7 procentního bodu. Tohoto předstihu bylo docíleno především exportní expanzí, zvláště pak zpracovatelského průmyslu, a jeho důsledkem bylo snížení schodku běžného účtu platební bilance z 58,7 miliardy korun na konci prvého pololetí 1997 na 15,4 miliardy korun ke konci stejného období roku letošního. To potvrzuje zejména vnitřní nerovnováhu, kdy pokles agregátní vnitřní poptávky stimuloval vývoz. Souhrnný trend však nehovoří o efektivnosti mnohdy vynucených vývozů.
Tolik alespoň v krátkosti k makroekonomickému rámci, v němž probíhalo dosavadní hospodaření veřejných rozpočtů.
Vážené dámy a pánové, při hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření je na místě konstatování, že hospodaření státního rozpočtu a místních rozpočtů je stále pod silnou restrikci nastartovanou minulými vládami. Ta byla v návaznosti na postupné zhoršování příjmové strany rozpočtu prováděna především s cílem zajistit vyrovnanost státních financí. Pokud jde o konkrétní výsledky, kterých dosáhl státní rozpočet za hodnocené období do konce června tohoto roku, zde rovněž nepovažuji za nutné zatěžovat Poslaneckou sněmovnu detaily, které jsou uvedeny v plném rozsahu v předložené zprávě. Proto se omezím pouze na základní údaje o plnění rozpočtu a na závěry, které z ní vyplývají. V další části vystoupení se zaměřím zejména na aktuální výsledky rozpočtu za 9 resp. 10 měsíců letošního roku.
Státní rozpočet vykázal ke konci června přebytek 1,8 miliardy korun, který silně kontrastuje s výsledky za stejné období roku loňského, kdy hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem 14,8 miliardy korun. Pozitivním zjištěním je, že tento výsledek byl ovlivněn především vyšší dynamikou celkových příjmů rozpočtu, které proti minulému roku vzrostly o 7,1 %, zatímco celkové výdaje prakticky stagnovaly.
Jak je z předloženého materiálu patrné, dosažené výsledky nelze v žádném případě přeceňovat. Při srovnání s minulým rokem musíme mít na zřeteli mimořádně nepříznivý vývoj státního rozpočtu v prvním pololetí 1997, který si vynutil známá opatření vlády směřující k výraznému omezení jeho výdajové části. Proto jsou dosažené výsledky státního rozpočtu v porovnání s minulým rokem příznivější pouze zdánlivě.
Dále bych připomenul pouze to, že příjmy státního rozpočtu dosáhly 258,6 miliardy korun a byly splněny na 47,9 % rozpočtu zahrnujícího rozpočtová opatření provedená v rozsahu 3,5 miliardy korun. V porovnání s rokem 1997 vzrostly o 17,1 miliardy korun, tj. o 7,1 %. Tento růst je sice vyšší než růst vykázaný v loňském pololetí, avšak nižší než v letech 1996 a zejména 1995. Výdaje státního rozpočtu byly čerpány ve výši 256,8 miliardy korun, což představuje 47,5 % upraveného rozpočtu. V porovnání s rokem 1997 byly vyšší pouze o 4 desetiny miliardy korun, tj. pouze o 2 desetiny procenta, zatímco meziroční dynamika v předchozích letech byla výrazně vyšší.
Dámy a pánové, v následujícím období příznivý vývoj státního rozpočtu i nadále pokračoval. Jeho přebytek ke konci září vzrostl na 6,2 miliardy korun a ke konci října dokonce na 9,4 miliardy korun. Oproti schválenému rozpočtu byly příjmy i výdaje státního rozpočtu zvýšeny celkem o 10,6 miliardy korun, což bylo umožněno zapojením mimořádných prostředků do jeho příjmů. Tyto mimořádné prostředky vyplynuly především z rozhodnutí vlády a parlamentu, jimiž byly vyčleněny další zdroje k řešení následků loňských a letošních povodní, a dále z prostředků vyčleněných z výnosů malé privatizace na úhradu restitučních nároků. Celkem tak objem státního rozpočtu vzrostl na 547,2 miliardy korun.
Z pohledu uplynulých deseti měsíců byly příjmy státního rozpočtu splněny celkem na 81,1 % a proti stejnému období loňského roku vzrostly o 6,2 %. Výdaje byly čerpány na 79,4 % rozpočtu zahrnujícího výše popsané úpravy. Proti roku 1997 byly vyšší o rovná 3 %. Je potěšitelné, že na celkovém přírůstku příjmů proti minulému roku o 25,7 miliardy korun se podílely především daňové příjmy, které zaznamenaly nárůst o 6,3 %, tj. absolutně o 14,8 mld. korun. Z nich se v letošním roce zatím uspokojivě vyvíjejí především daně z příjmů, a to jak fyzických, tak zejména právnických osob, kde se celoročně očekává překročení až o 10 miliard korun. Relativně nižší inkaso daně z přidané hodnoty spotřebních daní zatím zhruba okolo 70 % a cla pouze 66 % rozpočtu souvisí především s poklesem domácí koupěschopné poptávky a s růstem exportu. V souhrnu výdajů státního rozpočtu vykazuje vcelku obvyklý průběh čerpání neinvestičních výdajů včetně výdajů spojených s financováním vládních úvěrů, které se pohybuje na úrovni asi 81 %, zatímco výdaje investiční i nadále zaostávají za alikvótou 10 měsíců, když jsou v tomto ultimu plněny pouze na 64,2 % upraveného rozpočtu.
V důsledku stále více se rozevírajících nůžek mezi výší vybraného pojistného na důchodové pojištění na jedné straně a výdaji státního rozpočtu na výplatu důchodů na straně druhé se soustavně prohlubuje schodek na účtu důchodového pojištění, kdy v loňském roce celoročně dosáhl výše 6,5 miliardy korun a podle dostupných údajů ke konci října letošního roku dosahuje zhruba 10 miliard korun, a to bez výdajů, které loni celoročně činily 2,6 miliardy korun.
Nedílnou součástí zprávy o vývoji hospodaření státního rozpočtu jsou rovněž výsledky hospodaření okresních úřadů a obcí. To skončilo za prvních 6 měsíců letošního roku převahou příjmů nad výdaji ve výši 3,1 miliardy korun, ke konci září tento přebytek dále vzrostl na 7,4 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku, kdy bylo hospodaření místních rozpočtů zásadně vyrovnané, je tedy letošní výsledek výrazně lepší. Rozpočtované příjmy byly za první až třetí čtvrtletí oproti předchozímu roku vyšší o 1,4 %, výdaje pouze o 4,3 %. Tento výsledek je třeba považovat za příznivý, neboť v návaznosti na vývoj hospodaření v roce 1997 byly rozpočty okresních úřadů a obcí na letošní rok koncipovány jako schodkové s celkovým schodkem 9 miliard korun.
Tolik k dosavadním výsledkům ekonomického vývoje hospodaření veřejných rozpočtů v letošním roce.
Nicméně, jak jsem již úvodem upozornil, nesmějí a nemohou nás dosavadní na první pohled uspokojivé výsledky hospodaření státního rozpočtu svádět k přílišnému optimismu. Z plnění příjmů ke konci října na 81,1 % lze vyvodit, že k tomuto termínu chybí do ideálního plnění rozpočtu více než 12 miliard korun. K tomu je třeba přičíst cca 3 miliardy z prostředků převedených do státního rozpočtu k úhradě restitučních nároků, které zhruba v této částce nebudou využity. I když zejména prosinec je z hlediska příjmové strany rozpočtu mimořádně silný, bude pro celkový výsledek letošního hospodaření rozhodující, zda se v závěrečných měsících roku tento skluz podaří dohnat. Podrobně se celoročním tendencím rozpočtového hospodaření roku 1998 věnuje zpráva k návrhu státního rozpočtu na příští rok, jehož první čtení je hlavním bodem této schůze sněmovny.
***