(pokračuje Grégr)
Elektřiny je mimo špičky všude na světě dostatek a v tomto čase je levná, ve špičkách je jí nedostatek a je drahá, zejména v tom případě, pokud je jednoznačně dána trvalá závislost na jiných než domácích zdrojích. Z těchto aspektů formujeme filozofii a další předpoklady energetické politiky státu.
Pokud se týče jaderné elektrárny Blahutovice, vždy se už jen usměju, protože tak jak jsem nyní hovořil o některých aspektech energetické politiky, zmínil jsem i to, že za necelých 30 let dojde k dotěžení zásob. Rentabilním a ekologicky možným způsobem budou dotěženy hnědouhelné zásoby v severních Čechách, odpadne tam řádově asi 6 tis. MWh, a tyto kapacity musejí být nějakým způsobem nahrazeny. Představa, že by to mohly být větrné elektrárny nebo v široké míře obnovitelné zdroje, je nešťastná. Větrné elektrárny musejí být dostatečně vzdáleny od městských aglomerací, protože vytvářejí obrovský hluk a zabírají prostor. V případě, že jsou nahuštěny jedna na druhou, vyvolávají retardační účinek apod. Do takovýchto podrobností nechci nyní zabíhat.
Na základě současného stavu poznání je jaderná elektřina z hlediska ekologických požadavků nejčistší zdroj, protože jako jediný zdroj elektrické energie nevytváří skleníkový efekt, nevytváří skleníkové plyny. Je to rovněž jediný zdroj, který nespotřebovává kyslík. I to je dnes z pohledu globalizačních celosvětových požadavků velice významná záležitost.
Chtěl bych ještě podtrhnout, že elektrická energie vyráběná v jaderných elektrárnách je vůbec nejlevnější elektrickou energií ze všech jiných známých energetických zdrojů.
V tomto širokém kontextu bylo hovořeno i o jaderné energetice. Znovu podtrhuji, že jde o horizont 30 let, k útlumu těžby bude docházet v severních Čechách od r. 2015, pokud nechceme zlikvidovat další čtyři města a obrazně řečeno posunout Krušné hory. Nedomnívám se však, že bychom takto rozhodli.
V tomto kontextu jsem hovořil i o jaderných elektrárnách. Byla tu položena otázka, zda mám představu, že se dostaví zbývající dva bloky jaderné elektrárny Temelín. Říkal jsem, že to mohou být další dva bloky v Temelíně, může to být výstavba nového 1000 MW nebo 1200 MW bloku v Blahutovicích. Tato oblast se jevila jako velice výhodná. Mohlo by to být i v severních Čechách. Dávalo by to i pracovní příležitosti apod. Je tam také hledisko seismiky, ale i tyto věci se dnes velice dobře řeší, umíme je řešit. Řeší je Japonsko a naši experti se podíleli na řešení seismických vlivů na jaderné elektrárny. Bezpečnost jaderné energetiky je dnes čtyřnásobná, v nových koncepcích je čtyřnásobně jištěná. Regulační systém neeliminuje pouze selhání lidského činitele, ale svým způsobem ho i předvídá. Z hlediska bezpečnosti je provoz mnohonásobně bezpečnější než provoz na chodníku nebo někde na dálnici.
Blahutovice - pokud se dojde k závěru, že budeme řešit výpadek zdrojů v severních Čechách a rozvoj našeho národního hospodářství dalšími zdroji ve formě jaderných elektráren, pak je to možné považovat za jedno z mnoha dobrých řešení.
Chtěl bych upozornit na to, že tady bylo řečeno, že jaderná elektrárna dnes představuje asi 20 % podílu na celkové spotřebě ve Francii, jaderné elektrárny představují vykrytí 80 % spotřeby v Rakousku, v Německu je to dnes kolem 50 %, i když tam je tendence omezit provozy jaderných elektráren, ale vznikají i obrácené tendence právě s aspektem globální ochrany životního prostředí. Je to záležitost, která bude v naší koncepci nějakým způsobem nastíněna. Možná tam bude navržena jako jedna z dalších nezanedbatelných alternativ. Tato koncepce v rámci dalších možných řešení bude předložena k široké diskusi odborné veřejnosti. Předpokládám diskuse a semináře v parlamentě i jinde, třeba i mezi laickou veřejností.
Jak už jsem řekl na začátku, bude to politika, která bude nejkontroverznější, od začátku se na tom bude podílet ministerstvo životního prostředí, takže doufám, že i za ztížených podmínek stihneme uložený termín a že to bude energetická koncepce státu, o které budeme nejen diskutovat, ale která bude nakonec přijata a bude sloužit jako další rámec rozvoje energetiky v České republice.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Soudím, že pan kolega Recman hodlá položit doplňující otázku. Má na to ze zákona právo.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Pane ministře, jestli jsem to správně pochopil a správně vnímal vaši odpověď, nedá se v současné době na základě současných znalostí a informací před dopracováním energetické koncepce hovořit o potřebě možné výstavby energetických bloků, v tom i jaderných, což platí i pro Blahutovice. To znamená, že až po zpracování energetické koncepce se uvidí, jestli bude potřebná výstavba nových energetických bloků?
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Odpovídá opět pan ministr Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Ano, pane poslanče, bylo to tak míněno. V televizních šotech to bylo vytrženo ze širšího kontextu, doplněno komentáři, které měly přesvědčit diváka o zcela jiném zaměření mých vývodů, než jak byly řečeny. Přesto si myslím, že v této koncepci mohou Blahutovice figurovat, i když samozřejmě atmosféra už byla předem vyvolána jako negativní reakce.
***